tag:blogger.com,1999:blog-5537514494448592222024-03-19T22:37:53.517+01:00Czech BirderPtáčkaření není koníček, ale životní styl. -- Birding is not a hobby, it is a lifestyle. greenuvbloghttp://www.blogger.com/profile/04542198595969729296noreply@blogger.comBlogger53125tag:blogger.com,1999:blog-553751449444859222.post-77754082198099762802024-02-06T19:59:00.002+01:002024-02-06T20:00:08.420+01:00Na Linec! Za potáplicí žlutozbou<div style="text-align: justify;">Už je to zase tady. Budík dlouho před rozedněním, rychlá a sporá snídaně, odjezd směrem na jih. Po cestě se ještě zastavuji pro dva stejně bláznivé souputníky a vydáváme se na cestu, která potrvá tři a půl hodiny a na jejím konci doufáme, že uvidíme nic jiného než jednoho konkrétního opeřence. Sakra vzácného opeřence. Pro většinu lidí, a to i v rámci ptáčkařské komunity, naprosto nepochopitelná pošetilost, které se ale jednou za čas neubráním. Vyrazili jsme za ptačí obdobou torpédoborce, severskou kráskou potáplicí žlutozobou, která se už několik týdnů plaví na hladině jedné přehrady nedaleko rakouského města Enns. </div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgiedb38yrc8X1-a7_1p1JSNmVKo6OG7mannlG4E0dILRoMLdYmv_TjwWLZ9iQNczRoRpp7ouQFI2D9l7Cf2yBibJIEfZDUz4TOFk6CUBlEherbqVfFfc_0E4bnLlza5qBqq5PNFz6NnQhhqVnI_hH6RV8K88PlhmNKdRdnRjRqpz_gc8tYyKktQShgXV_f/s2048/_Y7A2956.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgiedb38yrc8X1-a7_1p1JSNmVKo6OG7mannlG4E0dILRoMLdYmv_TjwWLZ9iQNczRoRpp7ouQFI2D9l7Cf2yBibJIEfZDUz4TOFk6CUBlEherbqVfFfc_0E4bnLlza5qBqq5PNFz6NnQhhqVnI_hH6RV8K88PlhmNKdRdnRjRqpz_gc8tYyKktQShgXV_f/w640-h426/_Y7A2956.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Potáplice žlutozobá na přehradě Ennstau Thaling.</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;"><span><a name='more'></a></span>Řád potáplice (<i>Gaviiformes</i>) obsahuje jedinou čeleď, která čítá na celém světě pouhých pět druhů. Je to jediný řád ptáků, jejichž všechny zástupce můžeme (ač v jednom případě extrémně vzácně) zastihnout na evropském kontinentu. Ve středoevropském vnitrozemí jsou ale všechny potáplice vzácné. Potáplici malou (<i>Gavia stelata</i>) a severní (<i>G. arctica</i>) můžeme zastihnout pravidelně na průtahu a při zimování, velmi vzácně pak můžeme narazit na potáplici lední (<i>G. immer</i>), nejvzácnější potáplicí zaznamenanou v Česku je pak potáplice žlutozobá (<i>G. adamsii</i>). Do kompletního výčtu nám pak zbývá už jen potáplice pacifická (<i>G. pacifica</i>), jejíž záznamy v evropském vnitrozemí by se daly spočítat na prstech jedné ruky, v ČR pochopitelně bez jediného pozorování. Potáplice hnízdí vysoko na severu, na jižní polokouli se žádná nevyskytuje. Jde o ptáky skvěle přizpůsobené životu ve vodě, na souš vylézají mimo hnízdění spíše vzácně. Všechny druhy potáplic jsou známé svým výrazným zbarvením v hnízdním období, u nás se ale obvykle setkáme s méně atraktivně zbarvenými ptáky v šatu mladých jedinců nebo v prostém šatu. I tak jsou ale mezi ptáčkaři velmi oblíbenou ptačí skupinou a troufám si říct, že jen málokdo pro ně nemá slabost. </div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhOlH85GzYBzn7CpDmfmpc1rXwrZ8Ke92RNP60tU49Wso8XgcjNtFdVqd2zlI5ATm93bvLc8jQK3YUR9QCYBMMQPtOZBlQFG4S71xMf-eyfKZN5JaA0HMUtYIfIaUNOnHqoFdqxHVRCCrMIymniOkxCmm_hmPgo_aU2KgMOlUE_c_1wYDhyljoP5N7s7Ulo/s2048/_Y7A2510.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1152" data-original-width="2048" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhOlH85GzYBzn7CpDmfmpc1rXwrZ8Ke92RNP60tU49Wso8XgcjNtFdVqd2zlI5ATm93bvLc8jQK3YUR9QCYBMMQPtOZBlQFG4S71xMf-eyfKZN5JaA0HMUtYIfIaUNOnHqoFdqxHVRCCrMIymniOkxCmm_hmPgo_aU2KgMOlUE_c_1wYDhyljoP5N7s7Ulo/w640-h360/_Y7A2510.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pro představu o velikosti potáplice žlutozobé srovnání s labutí velkou.</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Když se poprvé objevila zmínka o potáplici žlutozobé v Rakousku nepříliš daleko českých hranic, začal jsem uvažovat o tom, že bych se na toto majestátní zvíře, hnízdící daleko na severu na jezerech v tundře, zajel podívat. Prvotní nadšení ale vystřídalo rychlé vystřízlivění. Auto zrovna potřebovalo delší pobyt v servisu a ani časově se mi celodenní výlet úplně nehodil. Rozmýšlení a hledání vhodného termínu pro spáchání tak trvalo tři týdny. Nakonec volba padla na neděli 4. února, tedy necelý měsíc po tom, co se pták na lokalitě objevil (13. ledna) a stále se tam zdržoval. Protože mi přišla škoda jet takovou vzdálenost sám, začal jsem zjišťovat zda by se ke mně někdo připojil. Nakonec jsme tedy navzdory nepříliš pozitivní předpovědi počasí vyrazili v šest hodin ráno ve složení Honza, Honza a Petr na 250 km dlouhou cestu. </div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">Jízda ubíhá vcelku příjemně a rychle, zastavujeme až za Českými Budějovicemi na pumpě pro něco malého k jídlu a kupuji online jednodenní rakouskou dálniční známku (210 kč). Zaznamenáváme taky první ptáky, u pumpy slyšíme <b>králíčky obecné</b> (<i>Regulus regulus</i>) a <b>strakapouda velkého </b>(<i>Dendrocopos major</i>). Pak ještě těsně před hranicí stavíme natankovat v Dolním Dvořišti, kde zaznamenáváme <b>volavku bílou</b> (<i>Ardea alba</i>) a pak už je cesta zcela volná až k cíli. Zastavujeme na místě, kde je sice mnoho tabulek o zákazu parkování mimo zákazníky místního bistra, bistro je nicméně zavřené a kamarád, který sem na ptáky jezdí pravidelně mi píše, že to je v pohodě, že tu parkují vždycky. Gut. Sestavuju stativák, beru si dalekohled, foťák a jdeme na to. <table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEieISHHItaqM7OnI1D5p_u75FCxjOFgm0cKESXscPIEWr9dGZC2zCqmLTGlzzcP8-2zwrHC61G2I5tLNwfF4pVgYnz0xs9mYD0kkjdJQ52zv0oL_wb7lafLiTfdlhHI4FKXxajvTcpgW5B6yO36p3-sBOaIheAYYGlP-2-gQZvMjFdOeQXuIL6RbOoATtrK/s2048/_Y7A2789.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEieISHHItaqM7OnI1D5p_u75FCxjOFgm0cKESXscPIEWr9dGZC2zCqmLTGlzzcP8-2zwrHC61G2I5tLNwfF4pVgYnz0xs9mYD0kkjdJQ52zv0oL_wb7lafLiTfdlhHI4FKXxajvTcpgW5B6yO36p3-sBOaIheAYYGlP-2-gQZvMjFdOeQXuIL6RbOoATtrK/w640-h426/_Y7A2789.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Hráz přehrady Ennstau Thaling.</td></tr></tbody></table></div><div style="text-align: justify;">Přehrada Ennstau Thaling je na délku dlouhá asi dva kilometry, široká odhadem dvě stovky metrů. Není to naštěstí žádný obr, tudíž je šance k nalezení ptáka, pokud neodletěl, celkem velká. Na opačném břehu rostou stromy a je tam i několik plaveckých mol. Na našem břehu je malý jachtařský klub a zmíněné bistro, které má pěkné venkovní posezení a představujeme si, jaké by to asi bylo si tak u cucání piva prohlížet potáplici žlutozobou. Náš břeh je vyvýšený, zadržuje tak vodu tam, kde má, je taky zatravněný a asi dvacet metrů od nás je pak strouha, ve které rostou stromy a nějaké křoviny. Za nimi je silnička, po které jsme přijeli a pak malá pole. Přímo po břehu vede pěší cesta, k vodě je ale ještě poměrně prudký sešup, k hladině se proto snadno nedostanete, a pokud byste to chtěli zkusit je tam ještě pro jistotu prudce se svažující betonový břeh. Ten ale končí aspoň trochu zploštělým rantlem, na který může fotograf dychtící po alespoň trochu líbivějším úhlu focení hladinových ptáků slézt. Na pohled není lokalita moc pěkná a ani pro ptáky nevypadá příliš atraktivní - což nicméně nekoresponduje s bohatým výčtem rarit, které zde byly v minulosti zaznamenány (např. tři rackové tříprstí (<i>Rissa tridactyla</i>) najednou). </div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">Počasí je strašné. Nepříliš vydatný déšť by sám o sobě asi až tak nevadil, ale svou vytrvalostí přeci jen zařizuje celkem značný přísun vody, což je v kombinaci s opravdu velmi silným větrem ne úplně příjemná kombinace. Tedy lépe řečeno je to opravdu hodně nepříjemná kombinace. Skla ve stativáku jsou rychle pokryta kapkami, což se snažím trochu zachraňovat občasným vysušením kapesníkem. Foťák jsem uklidil, fotit není co a zbytečně vlhnout nemusí, i když by mu to nemělo ublížit. Důležité ale je, že jsou tu ptáci. Hlavně <b>poláci chocholačky</b> (<i>Aythya fuligula</i>), několik stovek <b>labutí velkých</b> (<i>Cygnus olor</i>) a docela hodně <b>hoholů severních</b> (<i>Bucephala clangula</i>). U protějšího břehu plave několik stovek <b>čírek obecných</b> (<i>Anas crecca</i>), po chvíli nacházíme i několik <b>ostralek štíhlých</b> (<i>Anas acuta</i>). Je tu mnoho <b>potápek malých</b> (<i>Tachybaptus ruficollis</i>), <b>pár roháčů</b> (<i>Podiceps cristatus</i>) a kolem stovky <b>kopřivek obecných</b> (<i>Mareca strepera</i>). Nic vzácného, ale pěkné počty. <table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivVJyt3lB9d5o_zq5j0PyTgmnG7b2ekSv1BASC5HAawPOBHlVi1TXm0D282M1ho78QxBnLrizVykz9gz6OeQZDbTdHc3aNOn8h_g0z86rvt61oNc8JLz3cNNx5X2e68IH2SxvVSBbM_N1bikcBcYyXQIdOFgWEDBy57zpnrMu3yzJL5U52idNXIXRA17qk/s2048/_Y7A2757.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="427" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEivVJyt3lB9d5o_zq5j0PyTgmnG7b2ekSv1BASC5HAawPOBHlVi1TXm0D282M1ho78QxBnLrizVykz9gz6OeQZDbTdHc3aNOn8h_g0z86rvt61oNc8JLz3cNNx5X2e68IH2SxvVSBbM_N1bikcBcYyXQIdOFgWEDBy57zpnrMu3yzJL5U52idNXIXRA17qk/w640-h427/_Y7A2757.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Letící samec hohola severního.</td></tr></tbody></table></div><div style="text-align: justify;">Konečně se ale daří objevit to, kvůli čemu jsme přijeli. Po několika falešných poplaších způsobených kormorány viděnými v upršených dalekohledech jsem při skenování hladiny našel toho správného světlého "kormorána" a rychle ho zaměřuji stativákem. Je to potáplice se světlými zády a velkým zobákem se žlutou špičkou, zdviženým ostře vzhůru. No a je to tady, <b>potáplice žlutozobá</b>. Rychle pouštím ostatní ať se podívají, ale marná sláva. Potáplice mizí pod vodou a už se nám ji nedaří najít. Zmizela jak pára nad hrncem. Trvá to další půl hodinu, než ji nacházíme znovu a tentokrát už si ji prohlíží všichni. Pták je to opravdu krásný. Potáplice se každou chvíli noří za potravou, aby se vynořila zase úplně jinde. Pod vodou je schopna uplavat velké vzdálenosti, údajně až 200 metrů, čemuž skutečně není těžké uvěřit. Rychle se nám vzdaluje a ztrácí. Nalézáme ji zpátky tam, odkud jsme ji vyrazili hledat. Vydáváme se tedy velmi rychle směrem k ní. V té chvíli už neprší, ale za předchozí hodinu a půl jsme dokonale promokli. Touha vidět tohoto ptáka trochu líp nás ale hřeje. Jaké je překvapení, když na místě, kde jsme doufali potáplici najít, není nic, zato ji o chvíli později vidíme zase tam, odkud jsme předtím vyrazili za ní. Opravdu obdivuhodný plavecký výkon. Během pozorování potáplice s nám daří najít i několik <b>kormoránů malých</b> (<i>Microcarbo pygmaeus</i>), což je lifer pro Petra. <table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEioJWwiUtqiqs1DYzlAwBVFPVY2eKlonixuOVyEUHua85V9tiZNpPqTKvIo8H9oF5iFe-O2ejK5nMSYNCebN4tK70yZarN7YZGBRt-9uRkm6tMge7Az2HdnxU9HGnWuN2EP_GEi0MK0w1M4VFKCkzyYCMa8PcQjmBnq-GdPJbxRg3HXoyQW5EiiXL-1aa6d/s2048/_Y7A2346.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1152" data-original-width="2048" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEioJWwiUtqiqs1DYzlAwBVFPVY2eKlonixuOVyEUHua85V9tiZNpPqTKvIo8H9oF5iFe-O2ejK5nMSYNCebN4tK70yZarN7YZGBRt-9uRkm6tMge7Az2HdnxU9HGnWuN2EP_GEi0MK0w1M4VFKCkzyYCMa8PcQjmBnq-GdPJbxRg3HXoyQW5EiiXL-1aa6d/w640-h360/_Y7A2346.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Potáplice žlutozobá vykukuje jen opatrně nad vlnami, než se zase ponoří. Vlevo kormorán velký.</td></tr></tbody></table></div><div style="text-align: justify;">Zkoušíme potáplici ještě jednou dohnat, ale marně. Vyhlašuju tak regenerační a vysušovací pauzu v autě. Asi za 25 minut přejíždíme na druhou stranu nádrže, že ji zkusíme překvapit útokem z opačného konce. Na téhle straně je ještě víc kachen než na protější, nacházíme mezi nimi i osmnáct <b>zrzohlávek rudozobých</b> (<i>Netta rufina</i>). My ale hledáme něco jiného, a to něco nacházíme plavat blízko břehu tam, odkud jsme před chvílí vyjeli. Takže opět do auta, přesun na původní lokaci a rychle k vodě. Připadám si ale jako ve hře na kočku a na myš, protože potáplice je zase asi v polovině nádrže relativně daleko od nás. Naštěstí se ale trochu uklidnil vítr a hledání je tak snazší. Zatímco potáplici sledujeme, přesouváme se pomalu blíž, až máme ve stativáku docela hezký pohled, zrovna když pták nachází jakýsi divný předmět ve vodě, který ho zaujme natolik, že do něj klove a vždy se na několik vteřin ponoří, ale místo aby odplula dál, vynoří se zase vedle tohoto předmětu, mělce trčícího z vody. Co to bylo jsem nedovedl zjistit. Po nějaké době ji to ale omrzí a vydává se na cestu k jachtařskému bufetu. A my jdeme s ní. Tentokrát se ji daří dobře sledovat a postupovat alespoň přibližně podobnou rychlostí. To konečně vede ke krásnému a docela detailnímu sledování tohoto nádherného majestátního opeřence. Sledujeme potáplici asi dvacet minut, dokud neodplave opět směrem na druhý břeh. To už se ale čas nahnul ke druhé hodině odpoledne, a to už jsem chtěl být nějakou dobu na cestě domů, kde mě ještě čeká práce. Rozhodujeme se tak pro ještě poslední pokus z druhé strany. <table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgt1Nbjmp8UhYyEDuyZGIC5csr82lG4pNcTZJPSlW-SQYCX2JbuyuXPahdkLt3NefyQ4J_C4rNfCwmFeeVrcUgBBa9iIarACRfJuIT7RTtjoIx9B8-scQuONNr0I_LLYOhKwlWksDIKy6tNIB-lw5vMIEJ5C7HyHJIYulK-0HWDrx7vY1cLXpZ5czg1ZFVM/s2048/_Y7A3066.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1368" data-original-width="2048" height="428" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgt1Nbjmp8UhYyEDuyZGIC5csr82lG4pNcTZJPSlW-SQYCX2JbuyuXPahdkLt3NefyQ4J_C4rNfCwmFeeVrcUgBBa9iIarACRfJuIT7RTtjoIx9B8-scQuONNr0I_LLYOhKwlWksDIKy6tNIB-lw5vMIEJ5C7HyHJIYulK-0HWDrx7vY1cLXpZ5czg1ZFVM/w640-h428/_Y7A3066.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Potáplice žlutozobá "šnorchluje".</td></tr></tbody></table></div><div style="text-align: justify;">Zastavujeme opět na stejném místě jako předtím a šplháme na hráz. Vidím jiného birdera, jak kouká kamsi do dálky na druhou stranu a trochu předpokládám, že tam vidí potáplici. Není ale nikdy radno usuzovat na základě chování ostatních pozorovatelů, a tak pečlivě prohlížím celou hladinu. Nikde žádná potáplice, daří se mi ale kromě jiného najít dalšího kormorána malého, ale taky jednoho samce <b>poláka kaholky</b> (<i>Aythya marila</i>). Věřím, že při detailním zkoumání hejn kachen bychom našli i jiné zajímavější druhy, ale pozornost se teď soustřeďuje zkrátka jinam. Už to chceme zabalit a naposledy procházím hladinu binokulárem. Najednou se zastavuju a tep vyletí na dvojnásobek. Je přímo vedle nás! Potáplice se vynořila a protřepala si křídla jen nějakých 50 metrů od břehu kde stojíme. Rychle beru foťák a jako by to náhoda chtěla, jsme zrovna snad u jediného místa, kde se dá dostat až na úroveň hladiny. S botami ponořenými ve vodě si dřepám a dělám desítky a desítky fotek tohoto nádherného ptáka, který se plaví jako torpédoborec na vlnách. Potáplice několikrát "zašnorchluje" - ponoří hlavu částečně pod vodu, asi se rozhlíží, kam by se asi potopila. Dělám i jedno video, zrovna když se zanoří a pak už ji nenacházíme. Zase zmizela jako duch. Naprosto pohádkové zakončení nesmírně zajímavého pozorování. </div><div style="text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9w8N_j5ngg1b9pYHLVZtUGqZ6-dzlBVYEjszPpxq1O5PES_N6uB6vU1EkaQYqClHUj6DiDuJleliMhFf7odrO8PGKQg73umH1MwX-hXwFB0Vnc3T8SRNwRsv80LOfc9WTyzxJNbYuqfICkcncISxiIcFW9VnMBIBAf8J4BP_bqevRT77xPrLArHgaRal5/s2048/_Y7A2843-Enhanced-NR-Edit.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1363" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9w8N_j5ngg1b9pYHLVZtUGqZ6-dzlBVYEjszPpxq1O5PES_N6uB6vU1EkaQYqClHUj6DiDuJleliMhFf7odrO8PGKQg73umH1MwX-hXwFB0Vnc3T8SRNwRsv80LOfc9WTyzxJNbYuqfICkcncISxiIcFW9VnMBIBAf8J4BP_bqevRT77xPrLArHgaRal5/w640-h426/_Y7A2843-Enhanced-NR-Edit.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">potáplice žlutozobá</td></tr></tbody></table><br /> </div>Honza Grünwaldhttp://www.blogger.com/profile/15490640596369369535noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-553751449444859222.post-5706045998151926142023-12-11T22:00:00.000+01:002024-01-05T21:29:20.349+01:00Je ze Sibiře nebo není?<p style="text-align: justify;">Budníček menší (<i>Phylloscopus collybita</i>) je druh, který je značně variabilní a ve svém areálu rozšíření tvoří hned několik poddruhů, přičemž v Česku se můžeme setkat se třemi z nich. Ve střední a západní Evropě se setkáme s poddruhem nominátním (<i>P. c. collybita</i>), dále na východ a ve Skandinávii se vyskytuje <i>P. c. abietinus </i>a pokud půjdeme ještě dál na východ až na Sibiř, dostaneme se až do areálu výskytu budníčka menšího sibiřského (<i>P. c. tristis</i>). Oba tyto další poddruhy se k nám mohou v době migrace dostat, mohou zde i přezimovat. Zejména poslední jmenovaný se těší velké pozornosti, jelikož typičtí jedinci jsou od evropských budníčků značně odlišní a podle některých studií dokonce tvoří samostatný druh. Od budníčků <i>abietinus </i>a <i>collybita </i>se značně liší kromě vzhledu i hlasovými projevy. Já jsem se vydal za sibiřským budníčkem na jezero Milada, kde byli hned dva nahlášení. Ve většině případů je ale pro spolehlivé určení tohoto druhu genetická analýza, nebo alespoň dobrá nahrávka hlasu, proto se nejspíš nikdy nedozvím, co jsem to vlastně pozoroval. </p><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi34b6BD4AtlMhDc7YagheyOqmSAjXox9yRVL702GYWi5V6ZkRKzKuJ5vQ7DrpIT9QSA41ofrXUnnRmayoFCfknrL_b8eLnHqjD8h-IwlFJ1OebfaTOY1urvz-ax1bltCsGHMMKMf6ke0k9NhTe4tkMbp5fWxcl3T43pAPf1v_QmVk1oJZ9VKrQegs7Pii6/s2048/_Y7A7209-Enhanced-NR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi34b6BD4AtlMhDc7YagheyOqmSAjXox9yRVL702GYWi5V6ZkRKzKuJ5vQ7DrpIT9QSA41ofrXUnnRmayoFCfknrL_b8eLnHqjD8h-IwlFJ1OebfaTOY1urvz-ax1bltCsGHMMKMf6ke0k9NhTe4tkMbp5fWxcl3T43pAPf1v_QmVk1oJZ9VKrQegs7Pii6/w640-h426/_Y7A7209-Enhanced-NR.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">budníček menší, pravděpodobně ssp. <i>tristis</i></td></tr></tbody></table><p><span></span></p><a name='more'></a><div style="text-align: justify;">Budníček menší sibiřský se od ostatních poddruhů liší celkově šedohnědým zbarvením, žlutá se u něj omezuje na podkřídlí, kde je odstín až citronově žlutý. Výrazné jsou černé nohy, spodní část těla je smetanově bílá. Oční proužek má okrový a nikoliv žlutý nádech, tváře jsou světlé s okrovým nádechem. Vábení <i>tristise </i>je jednoslabičné a táhlé písknutí, které se značně liší od vábení našich budníčků menších, zpěv je pak mnohem komplexnější a spojitý, ani zdaleka svou melodií nepřipomíná typické <i>cilp-calp</i>, které známe z našich luhů a hájů. </div><p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-FxZk1XnHAybLhkwdMRyPRJQEk9Zn9k0FrmQhBawSN7nkyCMzo4Uz5ncshkUzbvsceFrCTNLaLzWDvHtrTS85SAvsdkRf4C51_1mV4TOal9fr2Z4N9Sj-Leuvi1uCF-xjKkSqlkP2z7EvUmmNQRrCy-raDt8BVikfUkmy6JlwNzad9TkDxELI_Aq1FIxv/s2048/_Y7A7145-Enhanced-NR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-FxZk1XnHAybLhkwdMRyPRJQEk9Zn9k0FrmQhBawSN7nkyCMzo4Uz5ncshkUzbvsceFrCTNLaLzWDvHtrTS85SAvsdkRf4C51_1mV4TOal9fr2Z4N9Sj-Leuvi1uCF-xjKkSqlkP2z7EvUmmNQRrCy-raDt8BVikfUkmy6JlwNzad9TkDxELI_Aq1FIxv/w640-h426/_Y7A7145-Enhanced-NR.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">budníček menší, možná ssp. <i>tristis</i></td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Najít budníčky v mírně zasněžené krajině kolem jezera Milada nebylo vůbec těžké. Asi po dvaceti minutách pozorování se objevil první, který rychle zmizel, za malou chvíli se ale objevil další a ten byl hned velmi zajímavý. Celý šedý se světlou spodní stranou těla, sbíral potravu nízko v trávě pod vrbou. Na nahrávku zpěvu budníčka menšího sibiřského začal okamžitě rychle přeletovat kolem mě, bohužel ale reagoval jen slabým krátkým pípáním, které nikdy nepřešlo do kompletního vábení, natož zpěvu. Vypadal celkem typicky, fotit se ale moc nechtěl. Přeletoval mezi stébly trávy, později i rákosu nebo proti obloze ve větvičkách vrby. Pošmourné počasí navíc neposkytovalo zrovna moc světla. Později se objevili další dva budníčci a začali poskakovat po kamenech na břehu jezera. To jsem ještě u budníčků v takové míře neviděl. Pokusil jsem se všechny nafotit, ale udělat dostatečnou dokumentaci všech jedinců se ukázalo jako téměř nemožné. </p><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjOu8L0bzwbLywcM8C-zPjj66YemVblpElZE81fVMvjmMyrOjTVm1zP5Jz4j43v6xIZ-2x2ZnVoH0h3Aui77M99jT-2Df8KgDsD-NRnTrxMeo1Nlf9krhuLOWp4nJMvjylGZY8P5HLf-prFJ4oe6ESipQ0IIMOA7dCE4m1pIkrwkUudvBfPWYmzP1Bh4KNY/s2048/_Y7A7699.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjOu8L0bzwbLywcM8C-zPjj66YemVblpElZE81fVMvjmMyrOjTVm1zP5Jz4j43v6xIZ-2x2ZnVoH0h3Aui77M99jT-2Df8KgDsD-NRnTrxMeo1Nlf9krhuLOWp4nJMvjylGZY8P5HLf-prFJ4oe6ESipQ0IIMOA7dCE4m1pIkrwkUudvBfPWYmzP1Bh4KNY/w640-h426/_Y7A7699.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Dva jedinci najednou. Nápadné je postrádání jakýchkoliv zelených a žlutých tónů v opeření.</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">K budníčkům jsme se vrátili ještě později před odjezdem z lokality. Podařilo se najít dva šedě zbarvené jedince, kteří poskakovali společně po kamenech na břehu jezera. Tentokrát nereagovali na nahrávku vůbec a hleděli si svého, nechali se ale dobře prohlížet. Přestože rozdíl od našich hnízdících budníčků byl evidentní, kontrast svrchní a spodní části těla byl patrný jen tu a tam. Chvíli mi připadalo, že jeden z nich je opravdu velmi dobrým kandidátem na <i>tristise</i>, zatímco ten druhý o něco méně, jindy mi oba přišli jako tento poddruh. Stále se sami vůbec neozývali, a tak jsme museli budníčky po nějaké době opustit. Po podrobné prohlídce fotografií se spíše kloním k tomu, že alespoň později pozorovaní jedinci k nám nepřiletěli až ze Sibiře, ale spíš ze Skandinávie nebo jiné bližší oblasti, a patří tak do poddruhu <i>abietinus</i>. Určit sporné jedince těchto poddruhů je v terénu nebo i podle fotografií prakticky nemožné. Co přesně jsme toho dne pozorovali se tak nedozvíme, jelikož peříčko ani trus se mi pro genetickou analýzu sebrat nepodařilo. Určitě se na zimní budníčky dívejte dobře a hlavně je poslouchejte a dělejte nahrávky. Nahrávací zařízení (mobilní telefon) má u sebe dnes každý a u těchto případů je právě hlasová nahrávka i cennější než dobrá fotka, jak ukazuje i toto mé pozorování. A hlavně pamatujte, že ne všechny pozorování musí skončit vyřešením, i samotné pátrání po určení nás mnohému učí. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRogWT8fBiQ8mRGILbxD4-wOEsE2CawizZOfLtW1WiDTX3jpg_M9jctGDLNiBd22Qj_PUlPVh_81YAi20n-4rPpM1geyTlKR5gQweyOIo_PfwvMSF2I0EFPZ6ZPaBZ20N8Q528xp293mZuRVYu5f7sdylpOQIi2oekFVYbDfPRU40LBfZjJR2bw7j5Hq2N/s2048/_Y7A7753-Enhanced-NR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRogWT8fBiQ8mRGILbxD4-wOEsE2CawizZOfLtW1WiDTX3jpg_M9jctGDLNiBd22Qj_PUlPVh_81YAi20n-4rPpM1geyTlKR5gQweyOIo_PfwvMSF2I0EFPZ6ZPaBZ20N8Q528xp293mZuRVYu5f7sdylpOQIi2oekFVYbDfPRU40LBfZjJR2bw7j5Hq2N/w640-h426/_Y7A7753-Enhanced-NR.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Světle žluté podkřídlí ukazuje na sibiřský poddruh.</td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjHgY-oc0OWqXitwsT2N_I4K_qGD4wJpoxSZzzVOdgYIIDZKN8pC8hKzfXwADEfk3VJv-YlBWUQ5REw5YK-CuCpfU7je9L9qLaUr3nU1SiX3X-QgKq8FdpA2qaJmtW4-Gc9WzyJ3kVFlSlfM8Tt2_2t-Iq9z_fYLH6YP0lXCxf895z1-5HL11KPHyBSYkjr/s2048/_Y7A7678-Enhanced-NR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1364" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjHgY-oc0OWqXitwsT2N_I4K_qGD4wJpoxSZzzVOdgYIIDZKN8pC8hKzfXwADEfk3VJv-YlBWUQ5REw5YK-CuCpfU7je9L9qLaUr3nU1SiX3X-QgKq8FdpA2qaJmtW4-Gc9WzyJ3kVFlSlfM8Tt2_2t-Iq9z_fYLH6YP0lXCxf895z1-5HL11KPHyBSYkjr/w640-h426/_Y7A7678-Enhanced-NR.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Tento jedinec má relativně světlé nohy, které ukazují spíš na poddruh <i>abietinus</i>. Ostatní znaky nejsou příliš jasné a celkově na mě tento jedinec působí velmi rozporuplně.</td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjocdH3dgH76_uGROfIRlYph4wxtUb2S6QdDONOxIzUrNYkHWZD0YP7wK1l7qlV1QQIsx_RkOP9cyZhNsu3juCYWeuEgy-5Li1a5NKRFL4MM80qdQkwreVIZPu4GihL944eacJ3yYCENaTFHxsHZz059QHhovjNjHGbB_WL-ABj6r_Pbj18rwK6j3qkNNUp/s2048/_Y7A7756-Enhanced-NR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1364" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjocdH3dgH76_uGROfIRlYph4wxtUb2S6QdDONOxIzUrNYkHWZD0YP7wK1l7qlV1QQIsx_RkOP9cyZhNsu3juCYWeuEgy-5Li1a5NKRFL4MM80qdQkwreVIZPu4GihL944eacJ3yYCENaTFHxsHZz059QHhovjNjHGbB_WL-ABj6r_Pbj18rwK6j3qkNNUp/w640-h426/_Y7A7756-Enhanced-NR.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Svrchní strana těla je téměř uniformně šedá.</td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgY6gMw0gjp3khIEOKB8Hm_3o16vCpCyW_W0ekc0ArWWAnQEqebTNPDVskJcKuNJLYrwySeE9jAspWQ4PPtQbVGO-cx9HylE5S14VfplsiGb0HgjfWtgNafVMO4yr2zGrHyIFD5bEbqG51XPV6NbXKkOCkCxoXPlV-4yVt2-tae08Kn996iMcOA4pbPjgvV/s2048/_Y7A7798-Enhanced-NR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgY6gMw0gjp3khIEOKB8Hm_3o16vCpCyW_W0ekc0ArWWAnQEqebTNPDVskJcKuNJLYrwySeE9jAspWQ4PPtQbVGO-cx9HylE5S14VfplsiGb0HgjfWtgNafVMO4yr2zGrHyIFD5bEbqG51XPV6NbXKkOCkCxoXPlV-4yVt2-tae08Kn996iMcOA4pbPjgvV/w640-h426/_Y7A7798-Enhanced-NR.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jiný pohled na stejného jedince.</td></tr></tbody></table><br /><p style="text-align: justify;"><br /></p><p><br /></p>Honza Grünwaldhttp://www.blogger.com/profile/15490640596369369535noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-553751449444859222.post-7954807874210302302023-10-09T21:53:00.005+02:002023-10-10T22:12:51.948+02:00Hra na schovávanou aneb Hledání dropa hřívnatého na Fuerteventuře<p style="background-color: white; color: #222222; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><span style="background-color: white; color: #222222;">Druhý největší z Kanárských ostrovů je v Česku oblíbenou dovolenkovou destinací. Na rozdíl třeba od Tenerife je ale Fuerteventura kromě několika měst a turistických resortů pokryta jen pouští a polopouští. Masové nájezdy turistů přímo kontrastují s jinak dost malou hustotou osídlení stálými obyvateli, kterých na 1 660 metrech čtverečních ostrova žije ani ne 150 tisíc. I přes poměrně nehostinné podmínky ve vnitrozemí nabízí ostrov zajímavé příležitosti pro pozorování ptáků. Nejvíce ptáčkaře lákají pouštní druhy, zejména pak endemit ostrova, bramborníček kanárský a potom charismatický drop hřívnatý, který má na Kanárských ostrovech nejvyšší populační hustoty z celého svého areálu rozšíření. Měli jsme se ale rychle přesvědčit, že to vůbec neznamená, že ho tam najdete…</span><span style="background-color: white; color: #222222;"> </span></span></p><p style="background-color: white; text-align: left;"></p><div style="text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiGQBMKpcJYDwX4k3bmQgjZqreXT7kJ6GRcRDMfHf0-giZtTBCh9ZSPt2mRJo8bjjEsj7JcOiSuB0yAY5ANwcnOmfHYIbWv-PNkznvcCHgWEbhHPrxyDuGkaYlLl-vPDDKydLZTXQA6-1Sm7CrQOkYmA_2AbIoH6hgE-dLa8Ne65k_mBSiXOT-FqB1DOkuB/s2048/_Y7A3642.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="984" data-original-width="2048" height="308" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiGQBMKpcJYDwX4k3bmQgjZqreXT7kJ6GRcRDMfHf0-giZtTBCh9ZSPt2mRJo8bjjEsj7JcOiSuB0yAY5ANwcnOmfHYIbWv-PNkznvcCHgWEbhHPrxyDuGkaYlLl-vPDDKydLZTXQA6-1Sm7CrQOkYmA_2AbIoH6hgE-dLa8Ne65k_mBSiXOT-FqB1DOkuB/w640-h308/_Y7A3642.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pohled na sever z plání La Pared při západu slunce.</td></tr></tbody></table></div><span><a name='more'></a></span><span style="color: #222222; font-family: inherit;"><div style="text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;">Drop hřívnatý (<i>Chlamydotis undulata</i>) patří mezi menší zástupce čeledi Otididae, na délku měří 55-75 cm, váhové rozpětí je mezi 1200-3200 g (samci jsou větší než samice). Do nedávna byl považován za stejný druh s dropem obojkovým (<i>Ch. macqueenii</i>; žijícím v Asii), dnes jsou ale tito ptáci vedeni samostatně. Vyskytuje se v severní Africe jako poddruh <i>Ch. u. undulata </i>a na Kanárských ostrovech (Fuerteventura, Lanzarote a La Graciosa) jako poddruh <i>Ch. u. fuertaventurae</i>. Tento poddruh je nejpočetnější na Lanzarote, i na Fuerteventuře nicméně dropů žije přes dvě stovky. Vyskytuje se tu v pro člověka nehostinném pouštním prostředí s nízkou keříčkovou vegetací. Jde o světově zranitelný druh. Dropy ohrožuje zejména lov, dále také přepásání jeho lokalit domácími zvířaty nebo přeměna krajiny k zemědělským účelům. Na Fuerteventuře jsou ohroženi narušováním prostředí a také dráty vysokého napětí, do kterých mohou letící dropi narážet. </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><br /></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;">První cestu za dropem jsme podnikli hned jak jsme dostali z půjčovny auto. Plni entusiasmu jsme zamířili na pláně u La Pared, což bylo asi 15 minut jízdy z našeho resortu v Tarajalejo. Tato hurá akce skončila naprostým fiaskem, kdy jsme hodinu chodili v rozpálené poušti, zatímco ptáků jsme viděli jen naprosté minimum. Úplně zpocení a s bolavými hlavami jsme se po čtyřech kilometrech vrátili k autu bez jediného zajímavějšího pozorování. Šestatřicet stupňů nad nulou skutečně není k jakémukoliv fyzicky náročnějšímu pohybu venku vhodnou podmínkou. Shodli jsme se, že tohle už opravdu ne.</span><span style="font-family: inherit;"> </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><br /></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;">Po důkladné rekonvalescenci v hotelu jsme vyrazili za dropem znovu, tentokrát už v mírně přívětivějším pozdním odpoledni, přičemž na cílovou lokalitu jsme dorazili asi hodinu a půl před západem slunce, kdy už se dalo relativně normálně pobývat venku. V současnosti nejlepší lokalita na pozorování tohoto druhu - pláně za osadou Tindaya - byla sice přívětivější počasím, přiděl druhů byl ale opět velmi sporý a nebýt vymodlených tří běhulíků plavých, opět bychom odjeli dokonale vypráskaní.</span><span style="font-family: inherit;"> </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><br /></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;">Další ráno jsem s novou várkou odhodlání vyrazil ještě dlouho před východem slunce znovu na lokalitu La Pared. Na místě jsem byl ještě za šera a vytipoval jsem si místo s pěkným výhledem na obrovskou část pláně. S přesvědčením, že víc už udělat nemůžu - jsem tu brzy ráno a mám tu celou skvělou lokalitu pro sebe - jsem začal s pozorováním. Během dalších dvou hodin bez pozorování dropa, ale ani běhulíka, stepokura písečného a orebice berberské (podotýkám, že poslední dva jmenované druhy tu mají být velmi početné) jsem veškeré nadšení ztratil a opět jsem se zcela s prázdnou vrátil na hotel. Jsem tak neschopný já, nebo dropi tak dobří ve schovávané?</span><span style="font-family: inherit;"> </span></div><div style="text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgT21FhknwSEtvVSe69DsBAptvGg4u0HjJXGZaktk3fta6qgVAXImaaAhNnQ98dpNmDMIoVqJ9HfYkR67IO3SvVnbDwehmx1i1sgMmdj9AtuxDDjsaaG5LImxTUvX0ioNJ_gzFJKU0zUZi1baJ0ppqNTwhSykIcDgPdH8c2jjQShjawxStneP84OvjgVpGK/s2048/_Y7A1071.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgT21FhknwSEtvVSe69DsBAptvGg4u0HjJXGZaktk3fta6qgVAXImaaAhNnQ98dpNmDMIoVqJ9HfYkR67IO3SvVnbDwehmx1i1sgMmdj9AtuxDDjsaaG5LImxTUvX0ioNJ_gzFJKU0zUZi1baJ0ppqNTwhSykIcDgPdH8c2jjQShjawxStneP84OvjgVpGK/w640-h426/_Y7A1071.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Východ slunce nad planinou La Pared.</td></tr></tbody></table></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><br /></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;">Nedá se nic dělat. Trochu uklidněn tím, že podle reportů na internetu nejsem zdaleka sám, koho dropi důkladně vypekli, jsem plánoval další den. Ten jsme se rozhodli jako jediný z týdne zcela věnovat ptákům. Věřil jsem, že se dosavadní smůla (nejen s dropy, ale i všemi dalšími druhy, které jsem tu chtěl vidět) musí zlomit. To se taky povedlo, i když…</span><span style="font-family: inherit;"> </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><br /></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;">Ráno jsme po velmi brzké snídani opět na pláních Tindaya. A opět nic, a to i přesto, že jsem po důkladném studiu článků na internetu shledal, že je třeba změnit taktiku z hledání binokulárem na hledání stativákem. Důkladně jsem skenoval každý keřík a po více než dvou hodinách už jsem měl chuť některé i pojmenovat, když jsem je tolikrát prohlédl. Nic. Čistá nula. Nula dropů. Nula stepokurů. Nula orebic. Nula běhulíků. Takovou frustraci z ptáčkaření jsem dlouho nezažil. Z plání jsme zajeli do blízkého Barranco de Esquinzo, které znamenalo první místní ptáčkařský úspěch. O tom ale až někdy příště. Tento drobný posun v trendu pozorování odstartoval řadu dalších úspěchů toho dne. Po cestě zpět jsme opět prohledávali pláně a konečně něco našli. Hned na několika místech se nám podařilo najít stepokury písečné. Dropi ale pořád nikde, i když jsem měl oko z koukání do stativáku vytahané jako hlemýžď.</span><span style="font-family: inherit;"> </span><span style="font-family: inherit;"> </span></div><div style="text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgd6rdqQPrX4ZSw7RWISvNpZCbpvMZQ_g5P8-KWk2NK9_7huZwrxJaA1KWKPF80QL2nbThhkBfyF7maQsgbtH8G5s2ciFHAqC-AqeNV0t4-yq7XRyIWzcUIkfXkd46a984-gqYfV_w6Bd74nEjjmBA5hO3uLtO4yJ6Uk9JOJo64m5wHVaruBCrwI5yEJ2J6/s2048/_Y7A3669.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgd6rdqQPrX4ZSw7RWISvNpZCbpvMZQ_g5P8-KWk2NK9_7huZwrxJaA1KWKPF80QL2nbThhkBfyF7maQsgbtH8G5s2ciFHAqC-AqeNV0t4-yq7XRyIWzcUIkfXkd46a984-gqYfV_w6Bd74nEjjmBA5hO3uLtO4yJ6Uk9JOJo64m5wHVaruBCrwI5yEJ2J6/w640-h426/_Y7A3669.jpg" width="640" /></a></div><br /></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;">Na hledání dropů jsme po zbytek dne rezignovali. Podařilo se nám ještě několik dalších pěkných pozorováni, a když se opět teploty vyšplhaly k 35 stupňům, rozhodli jsme se chvíli se osvěžit v hotelovém bazénu. Posíleni vědomím, že se nám krom dropa a orebice berberské už podařilo vidět vše, co jsme chtěli, jsme se rozhodli opět pro La Pared. Abychom se vyhnuli extrémním teplotám, které nesvědčí nejen nám, ale ani ptákům, dorazili jsme sem necelou hodinu a půl před západem slunce. Prakticky okamžitě jsme zahlédli několik přeletujících stepokurů a když jsme začali skenovat poušť, ukázaly se rychle i orebice berberské. Teď už chyběl opravdu jen jeden pták. Bylo krátce po západu slunce, když jsem na úplně druhé straně pláně ve stativáku uviděl pohyb. Relativně malý a nenápadný pták na vysokých nohách, rovný hřbet, dlouhý krk. Ve zbytkovém světle se zdál celý šedý. Není pochyb, je to drop. Než jsem ale upravil výšku stativu, aby do něj viděla i Emča, ptáka jsem ztratil a už nenašel…</span><span style="font-family: inherit;"> </span></div><div style="text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhLBT1zNUVAh94URbP5MwUKDgsR0leYt5g5RzALxiCNc02AAa6XyQtDelhmk3qPZcTO8mTKFzrWwjYxsYrChiuZPM1HrvQ2VIA2DSe5-mDYz8u651PdKxnJZ5cJfGFhSrzvoTX0QeAsiTbIIu60W2NjqKJRA59nTPoezMTe1lot04Y9VTpjQYIz0OY2ATqb/s2048/_Y7A2549.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhLBT1zNUVAh94URbP5MwUKDgsR0leYt5g5RzALxiCNc02AAa6XyQtDelhmk3qPZcTO8mTKFzrWwjYxsYrChiuZPM1HrvQ2VIA2DSe5-mDYz8u651PdKxnJZ5cJfGFhSrzvoTX0QeAsiTbIIu60W2NjqKJRA59nTPoezMTe1lot04Y9VTpjQYIz0OY2ATqb/w640-h426/_Y7A2549.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Další krásný západ slunce bez pozorování dropa.</td></tr></tbody></table><span style="font-family: inherit;"><br /></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;">Hořkosladká tečka za celodenním pozorováním mě donutila k dalšímu plánování. Tohle přece nemůže být všechno, co z tohoto úžasného druhu uvidím! Další ráno už jsem neměl, měli jsme na následující dopoledne jiný program a další den ráno jsme museli brzy vrátit auto. Nezbývalo nic jiného než zkusit předvečer vrácení vozu. Stejný scénář - asi hodinu před západem slunce parkuju na La Pared, beru stativák, pohory, foťák, dalekohled. Tentokrát sám, Emču už hledání dropa zmohlo.</span><span style="font-family: inherit;"> </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><br /></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;">Jsem asi v polovině cesty k cílovému bodu, když zkouším fotit hejno skřivánků menších, kteří kolem mě létali. Když už jsem zastavil, zkusím se přeci jen podívat na protější svah, říkám si. Rozkládám trojnožku se stativem, přikládám oko, ostřím a nemůžu uvěřit! Chvilku mžourám a mrkám, abych si ověřil, že nemám jen přelud. Fakt je tam dospělý drop? No fakt jo! Oždibuje cosi z malého keříku a popochází nenápadně směrem doprava. To snad není pravda. Rychle dělám pár fotek telefonem přes stativák a kontroluju, že je pták vidět i na obrázku. Dobrý, takže se mi to fakt nezdálo.</span><span style="font-family: inherit;"> </span></div><div style="text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihc-RvmTUn3H0r71qR3_IyiYtWLMICklh-D3_pNg-cTWmttMZVugVbNkTlQRZu6c5fazrfUlnadB-mZZRJGDgP42A7jKXzlMQZvIJvuJXHXRbblKpAOoJ2FiMrsVnzNysEcUlywpmF-zQxFC1X3lJgNo9373FJRanV_N8NPYmyepCK1IelcCyA4CV6oxzr/s2048/_Y7A3676.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1351" data-original-width="2048" height="422" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihc-RvmTUn3H0r71qR3_IyiYtWLMICklh-D3_pNg-cTWmttMZVugVbNkTlQRZu6c5fazrfUlnadB-mZZRJGDgP42A7jKXzlMQZvIJvuJXHXRbblKpAOoJ2FiMrsVnzNysEcUlywpmF-zQxFC1X3lJgNo9373FJRanV_N8NPYmyepCK1IelcCyA4CV6oxzr/w640-h422/_Y7A3676.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">A tady je. </td></tr></tbody></table></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><br /></span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;">Drop mi několikrát mizí a znovu ho nacházím. Jednou jsem ho ztratil i na deset minut, když jsem se ho snažil najít ve foťáku. Doposud jsem netušil, že jakýkoliv člen čeledi obsahující největší ptáky světa, může být tak nesmírně nenápadný. V posledních dvaceti minutách slunce jsem se rozhodl zkusit se k ptákovi opatrně přiblížit. Byl pořád asi kilometr ode mě. Mírně mě vyděsilo, že se po cestě kolem něj prochází dva turisté, nakonec drop naštěstí neodletěl, jen popošel. Vyrazil jsem rychle pouští směrem k cíli, který mi po chvilce zmizel na hřebenem svažujícím se k moři. To byla pro mě výhoda, protože jsem se mohl nepozorovaně přiblížit po cestě vedoucí po druhé straně kopce.</span><span style="font-family: inherit;"> </span></div><div style="text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiYAOMw04pBjw69cfdqibcgM5gt0s0_FnNT-Q9DVMGUHN2XqXQMFiyYwAyYgWVA1oHb_Yh18uJX_fYYmInkd5_-8t0SLl1e78rL-LufkBF0FN-h2p4OJK5yJuDZoBofjkAji5rb-pAQdlp8QcjsshCkVcxuzjLGFiUYrxz3XQfeyykP5cP_6C-NOkhZTs1c/s2048/_Y7A3759-Enhanced-NR.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiYAOMw04pBjw69cfdqibcgM5gt0s0_FnNT-Q9DVMGUHN2XqXQMFiyYwAyYgWVA1oHb_Yh18uJX_fYYmInkd5_-8t0SLl1e78rL-LufkBF0FN-h2p4OJK5yJuDZoBofjkAji5rb-pAQdlp8QcjsshCkVcxuzjLGFiUYrxz3XQfeyykP5cP_6C-NOkhZTs1c/w640-h426/_Y7A3759-Enhanced-NR.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Není to nejlepší fotka, světla už bylo málo, nastavení foťáku mohlo být lepší, ale stejně si jí cením víc než většiny jiných fotek, co mám.</td></tr></tbody></table><br /></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;">Asi tři sta metrů od bodu, kde jsem myslel, že by měl drop být, jsem nechal stativák za sebou a začal jsem se s foťákem a binokulárem plížit vpřed, co nejtišeji, ale zároveň nejrychleji to šlo. Závěr byl jako z filmu. Všiml jsem si pohybu mezi kameny za malým kopečkem asi 150 metrů ode mě. Zvedl jsem binokulár a uviděl hlavičku na dlouhém krku, která na mě znepokojeně hleděla. Zvedl jsem rychle foťák a plnou palbou bez kontroly údajů vypálil salvu tiché elektronické závěrky. Drop si mě při rozvážné chůzi chvíli prohlížel a pak se nepříliš rychle rozběhl za kopeček, kde mi zmizel. Nechtěl jsem ho víc rušit, a tak jsem se pln štěstí otočil k odchodu. Slunce právě zapadlo do moře a keříčky pokrytá krajina plání La Pared se pomalu začala nořit do tmy…</span><span style="font-family: inherit;"> </span></div><div style="text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><br /></span></div><div style="text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgEmxOVqCYFGoQXYu2JsTDHhXwU6rBZlznhBH_8zoS42TNtiJl0cYttgVm81EQM-jIwkLjp76fJRX_idL1tBXzN3n9LB3Hor0LmC-ZfuWzSTr0mSuW4x0QTnPt7_pnMlALE1Mvo3EKY3pscYGlPkiX0etiyLSo1-ZqwFkQwR5NtAf_4l2tnzper5_doJpqY/s2048/_Y7A3780.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1128" data-original-width="2048" height="352" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgEmxOVqCYFGoQXYu2JsTDHhXwU6rBZlznhBH_8zoS42TNtiJl0cYttgVm81EQM-jIwkLjp76fJRX_idL1tBXzN3n9LB3Hor0LmC-ZfuWzSTr0mSuW4x0QTnPt7_pnMlALE1Mvo3EKY3pscYGlPkiX0etiyLSo1-ZqwFkQwR5NtAf_4l2tnzper5_doJpqY/w640-h352/_Y7A3780.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Rozloučení s pláněmi La Pared.</td></tr></tbody></table><br /><span style="font-family: inherit;"><br /></span></div></span><p></p>Honza Grünwaldhttp://www.blogger.com/profile/15490640596369369535noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-553751449444859222.post-78630158813322160152023-09-25T21:11:00.002+02:002023-09-25T21:19:04.774+02:00Recenze: Získal "Svensson" vážnou konkurenci?<p style="text-align: justify;">Kniha "Europe's Birds - An identification guide" od autorského kolektivu Rob Hume, Robert Still, Andy Swash a Hugh Harrop spatřila světlo světa už v roce 2021, český překlad tohoto díla pod názvem "<a href="https://eshop.birdlife.cz/eshop/items/knihy-cso/ptaci-prirucka-k-urcovani-vsech-evropskych-druhu" target="_blank">Ptáci - Příručka k určování všech evropských druhů</a>" zamířil do našich polic v červnu roku 2023. Již na první zalistování jde o seriózní příručku, která se řadí mezi nejlepší dostupné knihy na určování ptactva. Na úvod bych rád řekl, že nejsem vševědoucí a je možné, že neznám zcela všechny příručky, které jsou na trhu pro dostupné, zatím jsem si skoro vždy vystačil s notoricky známým "Svenssonem", jak se trochu nespravedlivě k ostatním autorům knihy Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého Východu mezi ptáčkaři říká. A právě to, že jsem poprvé za dlouhou dobu prakticky bez rozmyslu přidal knihu do poličky mezi další určovací příručky, je pravým důvodem, proč jsem se rozhodl krátkou recenzi publikovat zde na blogu. Kniha má 640 stran a český překlad obstaral <a href="http://www.birdwatcher.cz/" target="_blank">Robert "Dodin" Doležal</a>, který má na svědomí značnou část českých překladů ornitologické literatury. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjToqsGmFLtn56Pv7zMlx2Cze58YOFAxOKSBnxbeFO3rS8J7otc9fYouvJrei315xJBpqQWERtRrK6zv7sSLOYl_cnt7RLMLxfe_hlNdLkr5n0PH_3WDmqAQUZqXbnSAxUjb5UHfv-v0kp6ukoBdLwu2fWtJPnOgd83z9CjAXizFBLO5bWid0ik5i78jBjE/s2048/_Y7A1029.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="427" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjToqsGmFLtn56Pv7zMlx2Cze58YOFAxOKSBnxbeFO3rS8J7otc9fYouvJrei315xJBpqQWERtRrK6zv7sSLOYl_cnt7RLMLxfe_hlNdLkr5n0PH_3WDmqAQUZqXbnSAxUjb5UHfv-v0kp6ukoBdLwu2fWtJPnOgd83z9CjAXizFBLO5bWid0ik5i78jBjE/w640-h427/_Y7A1029.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Nová česky psaná příručka k určování evropských ptáků.<span><a name='more'></a></span></td></tr></tbody></table><h3><span style="text-align: justify;">Je "Svensson" v ohrožení?</span></h3><div><p style="text-align: justify;">Doposud platilo, že kdo chtěl všepojímající příručku na určování ptáků, doporučil jsem bez váhání <a href="https://www.databazeknih.cz/knihy/ptaci-evropy-severni-afriky-a-blizkeho-vychodu-298392" target="_blank">Ptáky Evropy, severní Afriky a Blízkého Východu</a> od kolektivu kolem Larse Svenssona. Tato kniha se v nedávnu dočkala svého <a href="https://www.megaknihy.cz/biologie/4006935-collins-bird-guide.html?utm_si=RFlidjRTZUc2TkRBd05qa3pOVFF3TURZNU16VT0=&matchtype=&network=x&device=c&creative=&keyword=&placement=&param1=&param2=&adposition=&campaignid=17364182571&adgroupid=&feeditemid=&targetid=&loc_physical_ms=9048126&loc_interest_ms=&searchtype=&gclid=CjwKCAjw38SoBhB6EiwA8EQVLmG15sB9yZZp8bDto5ZvU9oq6Os91_0uF93A2zYHFCDtYYXAFOqlUhoCiv0QAvD_BwE" target="_blank">třetího vydání</a> a bude tak i po další roky zcela aktuálním a klíčovým hráčem na poli průvodců zaměřených na ptáky. Nová příručka probíraná v tomto článku u mě v tomto postoji ale znamená zemětřesení. Doposud jsem byl přesvědčen, že lepší kniha než tzv. "Svensson" (v cizině se setkáte hlavně s pojmem Collins) bude vážnou konkurenci hledat ještě dlouho. Z pochopitelných důvodů tak budu v následujících odstavcích často narážet na srovnání této starší, leč příležitostně restaurované legendy a nového fotografického průvodce. </p><p style="text-align: justify;">Hned na začátek je dobré si říci, v čem se tyhle dvě publikace liší. První nápadný rozdíl je v ilustracích, "Svensson" je kreslený, nová příručka je fotografická. Liší se i geografická oblast, kterou knihy pojímají. Zatímco "Svensson" je použitelný v celém západním palearktu, nová příručka je zaměřena pouze na ptáky v Evropě. Pokud se chystáte pozorovat ptáky třeba v Izraeli nebo v Maroku, je třeba tuto skutečnost vzít v potaz. Jestli se ale zaměřujete na ptáky jen u nás, případně v sousedních zemích, na žádné problémy nenarazíte s žádnou z knih. Nyní se ale už zaměřím na konkrétní aspekty nové příručky. </p><div style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj4hlgSWbK3V7DXu2NkAkZ_KRq8VpSUkbzjA-84UXMioC0C1b48Yfxa_c5jfdphB1H9BElhU6gQJp_PGPw3W5gDbUBZJnaV9jRlTosUWFTcJR3MHM_N8sJ9II5jA2HbRC_EHl5cFeBQ59ArI8MWLzywLGV6kva_f0RTseFMcthbqY0LH3c0mOhKRlUV30rd/s2048/_Y7A7660.jpg"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj4hlgSWbK3V7DXu2NkAkZ_KRq8VpSUkbzjA-84UXMioC0C1b48Yfxa_c5jfdphB1H9BElhU6gQJp_PGPw3W5gDbUBZJnaV9jRlTosUWFTcJR3MHM_N8sJ9II5jA2HbRC_EHl5cFeBQ59ArI8MWLzywLGV6kva_f0RTseFMcthbqY0LH3c0mOhKRlUV30rd/w640-h426/_Y7A7660.jpg" width="640" /></a></div><h3 style="text-align: justify;">Kresby či fotografie - to je oč tu běží!</h3><p style="text-align: justify;">Hlavní rozdíl recenzovaného titulu oproti ostatním určovacím příručkám, které mi leží na polici, je, že jde o fotografického průvodce. Fotografie jsou až na několik málo pochopitelných výjimek (např. koliha tenkozobá, zřejmě vyhynulý druh) ve špičkové kvalitě, což je výsledkem přispění více než šesti stovek fotografů. Ptáci jsou vyobrazeni ve všech důležitých typech opeření (pohlaví/věk) a ve většině případů, zejména je-li to žádoucí z hlediska určení, i v letu z různých úhlů. To umožňuje pomoc při určení nejen do druhu, ale často pomůže i zjistit, do jaké věkové kategorie námi pozorovaný jedinec patřil. </p><p style="text-align: justify;">Mezi pozorovateli je pochopitelně velká debata, zda jsou lepší knihy ilustrované kresbami či fotografiemi. Osobně si nejsem vědom, a budu případně rád vyveden z omylu, že by již na trhu pro naši geografickou oblast byla dostupná takto komplexní fotografická příručka zaměřená na všechny druhy ptáků. Z vycházek pro veřejnost jsem si vědom existence knihy "Ptáci Evropy" od Roba Hume (jednoho z autorů nové příručky), která je sice fotografická a z toho mála, co jsem byl schopen si zapamatovat i pěkně zpracovaná, zobrazuje ale pouhých 320 druhů ptáků, což zdaleka nemůže pojmout všechny Evropské druhy tak, aby vystačila zkušenějšímu pozorovateli, zejména pokud má v plánu po Evropě cestovat (pro srovnání - nová příručka obsahuje 928 druhů). Z toho důvodu je tohle poměrně vzrušující příležitost poprvé porovnat ilustrované příručky s touto fotografickou. </p><p style="text-align: justify;">Jelikož jsem si plně vědom, že otázka "fotka či kresba" je čistě subjektivního charakteru, zkusím nastínit svůj názor. Výhoda fotografií tkví ve zcela realistickém výjevu, kterého ruka sebelepšího umělce nemůže dosáhnout. Zejména u značně vnitrodruhově variabilních druhů může být ale zobrazení konkrétních jedinců vcelku na obtíž, jelikož v jedné nebo i více fotografiích je možné zobrazit jen omezený výběr jedinců, všechny nesoucí si svůj jedinečný proměnlivý vzhled. Kresba se v tomto směru liší od fotografie v tom, že může vlastnosti polymorfního druhu jaksi "zprůměrovat", tedy vzít v potaz všechny možnosti a ukázat jedince, který se blíží všem možným formám zbarvení, se kterými se lze v přírodě setkat. To stejné ale může někdo jiný považovat za výhodu. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgI28Et5SFpo-Aj-xFwGDqJqpWoGDc2QD8pM-jrGlLeUqVj7DZssK_lu6xDZ2wiTYNVE9WMhZB7vtsdyIxngXRe4ZknJSYZytEvVv09yl3O_HepPynjhf9nRTWGlaLR90ISK5S6U6-Ndhn_qios71NkD-rPXjytoukAV9zE5IW11iAgv3tBXcYVYQhV3Yhh/s2048/_Y7A1033.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgI28Et5SFpo-Aj-xFwGDqJqpWoGDc2QD8pM-jrGlLeUqVj7DZssK_lu6xDZ2wiTYNVE9WMhZB7vtsdyIxngXRe4ZknJSYZytEvVv09yl3O_HepPynjhf9nRTWGlaLR90ISK5S6U6-Ndhn_qios71NkD-rPXjytoukAV9zE5IW11iAgv3tBXcYVYQhV3Yhh/w640-h426/_Y7A1033.jpg" width="640" /></a></div><h3 style="text-align: justify;">Rozvržení</h3><p style="text-align: justify;">Na začátku knihy nás nepřekvapí krátký úvod, který se zabývá tím, jak knihu používat, topografií ptačího těla a docela podrobně se zabývá i pelicháním ptáků, zejména pěvců, což není v příručkách samozřejmostí. Dále už se vše odvíjí, jak bychom čekali, nejprve seznamem skupin ptáků v knize a pak už tabulemi s druhovými popisy. Před každou skupinou druhů je malý úvodník, kde jsou uvedeny hlavní znaky celé skupiny, počet druhů ve skupině a další obecné informace o daném řádu/čeledi nebo jinak vymezené taxonomické skupině ptáků. Nechybí ani odkazy na možné podobně vypadající druhy ptáků. </p><p style="text-align: justify;">Samotné popisky druhů jsou spíše heslovité a celá kniha hovoří především fotografiemi, které jsou opatřeny přehlednými popisky hlavních určovacích znaků. Ptáci jsou vyobrazeni ve všech zásadních typech opeření. Velmi hojně jsou v knize srovnání podobných druhů, a to jak v letu, tak v sedě, v závislosti na tom, co je pro dané druhy vhodnější. Malou výtkou by zde z mé strany bylo, že u některých srovnání chybí popis znaků, které dané druhy odlišují. Ty jsou sice uvedeny u jednotlivých druhů, člověk ale nejčastěji potřebuje znaky vidět právě při přímém porovnání a listování tam a zpátky proces značně omezí. U každého druhu je uveden status ohrožení podle červeného seznamu. Novinkou je také označení příslušnosti k typu pelichání u pěvců, což se může hodit třeba i kroužkovatelům. </p><p style="text-align: justify;">Mluvíme-li o rozvržení publikace, nelze opomenout pro mě poněkud nezvyklé řazení druhů, kdy jsou vzácní zatoulanci zařazeni až na konec publikace. Tato volba má světlé i stinné stránky. Pozitivním důsledkem, který jistě kvituji, je nezahlcená hlavní část, kde se může pozorovatel soustředit na ty nejpravděpodobnější varianty bez toho, aniž by byla kniha tříštěna pasážemi o velmi zřídka se vyskytujících druzích. Problém může být neustálé přelistování mezi hlavním obsahem a závěrečnou částí knihy, pokud se čtenář snaží porovnat přímo druhy ze sekce vzácných zatoulanců a běžnějších druhů. Obecně vzato mi nicméně toto řešení přijde dobré, jelikož druhy zahrnuté v závěru jsou tak vzácné, že jen málokdo (a tím spíš v ČR) bude skutečně řešit možnost výskytu těchto rarit. Kromě vzácných zatoulanců jsou na závěr knihy zařazeny i endemické druhy Makronésie a introdukované druhy. </p><h3 style="text-align: justify;"><b>Vyměním "Svenssona"?</b></h3><p style="text-align: justify;">Je tedy dosavadní král oboru svržen? Odpověď je na každém z vás. Osobně jsem novou fotografickou příručkou upřímně nadšen a můžu ji jednoznačně doporučit ke koupi, rozhodně za to stojí. V každém případě bych obě tyto příručky doporučil zejména přinejmenším mírně pokročilým pozorovatelům; začátečník se v záplavě druhů může snadno ztratit. Pro začínající pozorovatele můžu z osobní zkušenosti doporučit <a href="https://www.databazeknih.cz/knihy/ptaci-evropy-urcovaci-atlas-90797" target="_blank">Ptáci Evropy: určovací atlas</a>, <a href="https://www.databazeknih.cz/knihy/atlas-ptaku-ceske-a-slovenske-republiky-28457" target="_blank">Atlas ptáků České a Slovenské republiky</a> nebo <a href="https://www.databazeknih.cz/knihy/ptaci-129495">Ptáci</a> od Waltera Černého. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiLITmoNZa4fiphx7jID7Quxn1vSbdb2cxyprkk-2dtZPaZ7RU12xiJHggkv6oniqxPmLAa0sGHeurwvSRu1KJZVE2MdpI002XWBlU0yodZmHdamlBz4N0i_glcHcF017EPY4Bv17wQF2Jd_KLVIEaVaVS80plmE5G2AZfa1LBLQ7ZCMlrIl0CXaoPq9nZQ/s2048/_Y7A7667.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiLITmoNZa4fiphx7jID7Quxn1vSbdb2cxyprkk-2dtZPaZ7RU12xiJHggkv6oniqxPmLAa0sGHeurwvSRu1KJZVE2MdpI002XWBlU0yodZmHdamlBz4N0i_glcHcF017EPY4Bv17wQF2Jd_KLVIEaVaVS80plmE5G2AZfa1LBLQ7ZCMlrIl0CXaoPq9nZQ/w640-h426/_Y7A7667.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Nová příručka je dosti "vykrmená", takže vám v poličce přeci jen nějaké místo zabere...</td></tr></tbody></table><br /><p style="text-align: justify;"><br /></p><span><!--more--></span><span><!--more--></span></div>Honza Grünwaldhttp://www.blogger.com/profile/15490640596369369535noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-553751449444859222.post-53296590041204446332023-08-29T09:29:00.003+02:002023-09-05T12:21:35.726+02:00Orel stepní, můj 298. druh pro ČR<p style="text-align: justify;">Ležím si tak v autě na lokalitě, kde pravidelně kroužkuju ptáky a do střechy bubnuje sílící déšť. Jsou čtyři hodiny ráno a venku by byla černočerná tma nebýt toho, že na západě obzor rozzařuje pražský světelný smog. Rozjímám nad tím, jestli má vůbec cenu dnes zkoušet chytat a nebo ještě chvíli čekat, jestli se přeci jen déšť do rozednění neuklidní a odchyt bude možný. Nakonec se rozhoduji pro rozumnější první variantu. Jedu domů. Po cestě přemýšlím o všem možném, co mi dělá vrásky, a pak taky o tom, že kdesi na střední Moravě je orel stepní (<i>Aquila nipalensis</i>). Kdybych v tu chvíli jen tušil, že právě s ním se ještě dnes potkám... </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjypmRUClmRZ1CXf0j6wsa4T2nHMAlVuctJ-Vo1Ur6_r6_ab1kC1f9joMo89FyJTVk9MoY8NCagmkS1WPbTr9-SlT27wbpP_P40f7Cggz_PDGLYyXzhmtEnaWhGfpKIBEpUKGFlITpfst86BRUNqxKEElAwHRJJQZFQMIzHf5lWEVV1MGJspYPaPMTSK1IY/s2048/_Y7A1885-Enhanced-NR.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjypmRUClmRZ1CXf0j6wsa4T2nHMAlVuctJ-Vo1Ur6_r6_ab1kC1f9joMo89FyJTVk9MoY8NCagmkS1WPbTr9-SlT27wbpP_P40f7Cggz_PDGLYyXzhmtEnaWhGfpKIBEpUKGFlITpfst86BRUNqxKEElAwHRJJQZFQMIzHf5lWEVV1MGJspYPaPMTSK1IY/w640-h426/_Y7A1885-Enhanced-NR.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Orel stepní (<i>Aquila nipalensis</i>) v polích u Břestu na střední Moravě.</td></tr></tbody></table><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><span><a name='more'></a></span></div><p style="text-align: justify;">Domů jsem přijel chvíli po páté ráno, Emča ještě spí. Ukládám se ke spánku, ale i přes velkou únavu po v podstatě probdělé noci mi nejde usnout. Už za světla mě budí vrnění telefonu, kam mi zrovna přistála zpráva s fotkou od Honzy Studeckého. Orla stepního, kterého objevili den předtím Pavel Shromáždil, Pavel Šálek a Zdeněk Němeček, opravdu našli a evidentně se docela pěkně ukazuje. Po dlouhé době u sebe cítím jistý neklid, který se mě snaží přesvědčit, abych vyrazil. Je to sice pekelně daleko, ale zrovna dneska by to šlo. Nemám nic urgentního na práci a už opravdu hodně dlouho jsem se do podobně bláznivého podniku nepustil. Asi hodinu se rozmýšlím, zkouším napsat pár kamarádům, zda by nejeli se mnou, ale ti ještě spí. Nakonec balím psa Tulu a ptáčkařské vercajky a vyrážím vstříc dé jedničce a Kroměřížsku. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnARzNbwXWf5EH1WaAvZOY51vkO71xThbofHDp64SfO5YwJnCQhKvfX0kZqXKGJqYO_FSLPkxiq-9adBwBf7LlzTlU_wkFleLA5Qdt6BQbGUKpcGg-_wfGw8cW3VVkcCur0Wc1ZQz7VPb2khsNapIfPFUFH6FXN83o6yU1UdvMHL0PV7Ah-eOvipu5QwVK/s4032/image_50451713.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="3024" data-original-width="4032" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnARzNbwXWf5EH1WaAvZOY51vkO71xThbofHDp64SfO5YwJnCQhKvfX0kZqXKGJqYO_FSLPkxiq-9adBwBf7LlzTlU_wkFleLA5Qdt6BQbGUKpcGg-_wfGw8cW3VVkcCur0Wc1ZQz7VPb2khsNapIfPFUFH6FXN83o6yU1UdvMHL0PV7Ah-eOvipu5QwVK/w640-h480/image_50451713.JPG" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Fenka Tulinka, můj častý souputník při cestách za ptáky.</td></tr></tbody></table><p></p><p style="text-align: justify;">Zpočátku hodně prší, ale časem déšť slábne, až ustává zcela. Prokousávám si cestu tou naší zemičkou, míjím všechny ty odpočívadla a pumpy, kde už jsem mockrát stavěl, a přemýšlím nad tím, co mě to popadlo se na takovou cestu vydat. Asi je to hlavně mimořádnost záznamu (páté pozorování orla stepního na našem území, pochopitelně jsem ho tedy nikdy v ČR neviděl) a hlavně to, že se zdá, že by se zvíře nechalo i hezky prohlédnout, fotky co jsem zatím viděl jsou poměrně pěkné. Ať to bylo jakkoliv, už nebylo cesty zpět. Toho jsem na chvíli zalitoval, když mi při pauze na benzínce necelou hodinu cesty od cíle přistála od Honzy zpráva, že orel zmizel. Naštěstí to netrvá dlouho a zpráva je odvolána, pták je zpátky. </p><p style="text-align: justify;"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj73B6nxwf64Wc6fpzUQ-fD5HWk8w_N8ail0uCKh0c-z11npa1UC8drjGj77TYF10fqlqqvEx7hgWkdurJbhd-4SJOfiYZolacRUYBQp1Ye7DWIz-q3GhU0NExeMdh_dRcqklk2Vs97pSjK1mSR4iaYgyhBiUqrHdBG87zQVpS-lZ5j0WlTCeRkAAxEp8cL/s2048/_Y7A1857.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1364" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj73B6nxwf64Wc6fpzUQ-fD5HWk8w_N8ail0uCKh0c-z11npa1UC8drjGj77TYF10fqlqqvEx7hgWkdurJbhd-4SJOfiYZolacRUYBQp1Ye7DWIz-q3GhU0NExeMdh_dRcqklk2Vs97pSjK1mSR4iaYgyhBiUqrHdBG87zQVpS-lZ5j0WlTCeRkAAxEp8cL/w640-h426/_Y7A1857.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Orel stepní tak, jak jsem ho uviděl poprvé.</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Je chvíli po jedenácté a projíždím malou vesnicí Skraštice. Za ní už vidím srocení aut a brzy i povědomé tváře. Hlavně ale vidím na poli nedaleko přeletět velkého tmavého orla, na kterého je zamířeno několik stativových dalekohledů a objektivů. To musí být on. Zastavuju na polní cestě a hned zjišťuju, že jsem se nepletl. Nádherný mladý orel stepní sedí uprostřed pole a chytá hraboše. Má dlouhý krk, tmavou hlavu a obrovský žlutý zobák s černou špičkou, jehož zářivě žluté koutky zasahují hluboko do tváře. Výrazná jsou světle hnědá křídla, jinak je pták velmi tmavý. Stojí na dlouhých nohou s opeřenými běháky. Už pohledem bez dalekohledu je v poli vidět jako velký tmavý pták. Celkem klidně tam sedí, občas chytne a sežere nějakého hraboše, někdy je vtipně honí pobíháním po zemi. Postupně ho atakují poštolky a káně. Párkrát přeletuje po poli, až nakonec vzletí na strom, kde se docela úhledně usazuje na samostatné větvi, bohužel dost daleko, takže fotka z toho nebude zrovna valná. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-dlB6OxzMt1nEKYL361xhBB51GYkw9KSyNxGHTH8072AHPVgdxMEaVrkEFSWppW_mBPiIgJFec18vYTaGPpoFCrhg6ZhORA4mkDvv9bw8qrmuS4CoZm6jduH0MMW9HbM3Qy4Yng4JeLIg38vQaG-Bp6EgbaNw3RoYumhFj8_hYJ82vgHLytfS06BiUCCI/s2048/_Y7A1961.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-dlB6OxzMt1nEKYL361xhBB51GYkw9KSyNxGHTH8072AHPVgdxMEaVrkEFSWppW_mBPiIgJFec18vYTaGPpoFCrhg6ZhORA4mkDvv9bw8qrmuS4CoZm6jduH0MMW9HbM3Qy4Yng4JeLIg38vQaG-Bp6EgbaNw3RoYumhFj8_hYJ82vgHLytfS06BiUCCI/w640-h426/_Y7A1961.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Atakován kání lesní (<i>Buteo buteo</i>).</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Ze stromu se pak zvedá k většímu leteckému výletu. Několikrát to vypadá, že nám úplně zmizí a další zájemci o pozorování se budou muset vydat ho hledat s nejistým výsledkem, jak už to u dravců bývá, ale vždycky se zase kroužící zjeví nízko nad obzorem. Nakonec nabírá výšku a obletuje kolem nás celý kruh, což zakončí úžasným přeletem přímo nad našimi hlavami. Při letu bojuje s velmi silným protivětrem, což celou jeho akci zpomaluje a dává o to delší čas na prohlížení důležitých určovacích znaků. Opravdu impozantní pták. V letu vyniká bílá báze ocasu a hlavně pak ze spodní strany výrazné světlé pruhy v křídle, které u mladých ptáků tohoto druhu usnadňují určení i při pozorování z velké dálky. Ze svrchní strany je vidět světlá páska v křídle, světle hnědé krovky, ale nebudu lhát - kdybych ho viděl kroužit a nezahlédl zbarvení spodní části těla, jen těžko bych ho správně určil. Letovou ukázku končí opět ve stejném poli, takže vyčkal i na další pozorovatele. Nakonec se nás sešlo opravdu hodně, myslím, že jsem v ČR tolik ptáčkařů u jedné rarity ještě neviděl. Během dvou hodin strávených pozorováním se tam protočilo kolem třiceti lidí, vesměs z Moravy, ale našlo se i pár "dálkařů", jako jsem já, ale i z větších vzdáleností. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYAvWXTJgBm6PGT0r2gMVd_BZHDsn62r7mhrYohwBXXqgODeQu78Of_Z0do5NnIz8QXRip2B9p_dkWaNMPhErqLKPbRG7DQWXTifnat3bFtGZrFds5hUm4u5U6Daw135C8HILE6Y4JXmqqCL-4eUKXFKSRbhVdqOkcaD3D9K6pJbUjWY3NsfGI2cM1w-jv/s2048/_Y7A2319.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1364" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYAvWXTJgBm6PGT0r2gMVd_BZHDsn62r7mhrYohwBXXqgODeQu78Of_Z0do5NnIz8QXRip2B9p_dkWaNMPhErqLKPbRG7DQWXTifnat3bFtGZrFds5hUm4u5U6Daw135C8HILE6Y4JXmqqCL-4eUKXFKSRbhVdqOkcaD3D9K6pJbUjWY3NsfGI2cM1w-jv/w640-h426/_Y7A2319.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Orel stepní v letu.</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Zatímco orel sedí na poli, přijíždí traktor, který jede právě na orlův dočasný prostřený stůl pracovat. Trochu sobecky doufám, že když pojede bezprostředně kolem orla, mohl by se na chvíli zvednout a třeba zase přiletět blíž k nám. Teď byl totiž dost daleko. Ukázalo se ale, že je pěkně odrzlý. Traktoru si moc nevšímal a když přeletěl, tak jen celkem malý kousek. Rázem jsem tedy místo letovek začal přemýšlet o tom, za kolik by mě asi traktorista svezl k orlovi v kabině... Do mého odjezdu ze stejného místa pozorujeme kromě samice motáka lužního, luňáků červených a čápa černého i jednoho orla křiklavého a královského. Před mým příjezdem ještě někteří viděli orla mořského. Vidět z jednoho místa hned čtyři druhy orlů za den, to se jen tak nepodaří. Nakonec ale přichází čas se rozloučit s orlem i dalšími pozorovateli. Mám v očích, nosu i puse nafoukanou snad hrst prachu, jak na nás z pole foukala zvířená zemina hnaná silným větrem, ale jsem naplněn štěstím. Tak povedený twitch (jak se říká tomu, když jedete na ptáka, kterého našel někdo před vámi) snad nepamatuju...</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgconvdwkYXBJAPmdp1UNkb3z9U8OzOXTQUu4qhI1e0LDY-O61Drr1awTw1OiBWiyQpsME5jkKD_OWwrEHV4sEGbFXvkRKaFOwhQa_FZc4XMD7rO7So1Tkqy5AtaVcdzeLQ9EamT2GlaR0zO6T9EaQaP2tc_3srI9J8Aza6hTKiVhZWEPzU1DbrPMLlQoEp/s2048/_Y7A2340-Enhanced-NR.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgconvdwkYXBJAPmdp1UNkb3z9U8OzOXTQUu4qhI1e0LDY-O61Drr1awTw1OiBWiyQpsME5jkKD_OWwrEHV4sEGbFXvkRKaFOwhQa_FZc4XMD7rO7So1Tkqy5AtaVcdzeLQ9EamT2GlaR0zO6T9EaQaP2tc_3srI9J8Aza6hTKiVhZWEPzU1DbrPMLlQoEp/w640-h426/_Y7A2340-Enhanced-NR.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Orel stepní v letu.</td></tr></tbody></table><br /><p style="text-align: justify;">Orel stepní je velký dravec z rodu <i>Aquila</i>, tedy stejně jako třeba orel skalní (<i>A. chrysaetos</i>). Jeho hnízdní areál se táhne od východní Číny až po východní břeh Kaspického moře. Obývá otevřenou krajinu, polopouště s křovinami, travnaté pláně a stepi. Zimuje v Asii a Africe. V České republice byl zaznamenán po páté, počtvrté s dokumentací. Naposledy byl u nás pozorován v říjnu 1997. Zajímavé je, že jeden ze dvou zástřelů na našem území se stal přesně osmdesát let před dnešním pozorováním, tedy 28. srpna 1943. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhg8Fuw6T4Yv1jebt7LjdhxPOPVg8g4XiTF0ARBQ6XUglfFN3WUJtUNCbVM-H4RpSQexMuwZ3Oep_f-seG8l1PLPjjvAM2sfApu5AapqKEGgGJPfXdToZx-kh87g4blFd7rfhQgid9oHsgha1VWQJPxZWJXdjbs5XTlCx_5ArbK2v1-dUrJPtTWCb-0-sKL/s4032/image_50728961.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="3024" data-original-width="4032" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhg8Fuw6T4Yv1jebt7LjdhxPOPVg8g4XiTF0ARBQ6XUglfFN3WUJtUNCbVM-H4RpSQexMuwZ3Oep_f-seG8l1PLPjjvAM2sfApu5AapqKEGgGJPfXdToZx-kh87g4blFd7rfhQgid9oHsgha1VWQJPxZWJXdjbs5XTlCx_5ArbK2v1-dUrJPtTWCb-0-sKL/w640-h480/image_50728961.JPG" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jen malá část pozorovatelů přítomných toho dne na lokalitě.<br /><br /></td></tr></tbody></table><br /><p style="text-align: justify;"><br /></p>Honza Grünwaldhttp://www.blogger.com/profile/15490640596369369535noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-553751449444859222.post-62715181009816730232023-08-12T20:05:00.005+02:002023-08-12T20:47:44.793+02:00TOP 5 ptačích pozorování v Malajsii<p style="text-align: justify;">Dost jsem se napřemýšlel, jak zde publikovat své zážitky z Malajsie. Sepsat je tak podrobně, jako jsem sepsal svou <a href="https://czechbirder.blogspot.com/search/label/sr%C3%AD%20lanka" target="_blank">loňskou expedici na Srí Lanku</a>, by bylo v aktuálním časovém vytížení nemožné, respektive než bych vše dopsal, už bych dávno nic neměl v živé paměti. Rozhodl jsem se tak zveřejnit pár článků s navzájem příliš neprovázanou tématikou, do kterých se pokusím dostat alespoň něco z toho, co jsem za dva týdny na malajském poloostrově zažil. Jako první jsem se rozhodl sepsat pět největších ptačích zážitků. Nebudu lhát, vybrat těch pět "nej" bylo opravdu hodně těžké a spíš než o posloupné seřazení půjde o krátké útržky z pozorování vybraných druhů, které mi teď zrovna vyvstaly na mysl. Kdybych seznam dělal zítra, dost možná bude vypadat jinak...</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZraE2019lzGIt1Y03Jgb4RcPUB7hH_iaPFedwQXTiPtShrhqgQ4HFJ3P1FVB2mnPOpjgcoxLgDPjKjtW5Ta8Ql6wr6RGT-ervyDsdmFbQYvnPBCUQ4MG7IA_QqEPkW7ph77HAv-fILDiwoVudlIFpjqLcgldGWBxDaZAW_0u3C6vMIjjD2_949wfFV_yh/s2048/0C2A2291-Enhanced-NR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZraE2019lzGIt1Y03Jgb4RcPUB7hH_iaPFedwQXTiPtShrhqgQ4HFJ3P1FVB2mnPOpjgcoxLgDPjKjtW5Ta8Ql6wr6RGT-ervyDsdmFbQYvnPBCUQ4MG7IA_QqEPkW7ph77HAv-fILDiwoVudlIFpjqLcgldGWBxDaZAW_0u3C6vMIjjD2_949wfFV_yh/w640-h426/0C2A2291-Enhanced-NR.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">pita modrokřídlá (<i>Pitta moluccensis</i>)</td></tr></tbody></table><h3 style="text-align: justify;"><span><a name='more'></a></span>5. Timálka bezocasá</h3><div style="text-align: justify;">Některé druhy ptáků asi nezaujmou každého, což bude možná i případ prvního jmenovaného z vybrané pětice. Timálka bezocasá <span style="text-align: center;">(</span><i style="text-align: center;">Pnoepyga pusilla</i><span style="text-align: center;">)</span> je malý pták podobající se našemu střízlíkovi hnědým zbarvením se světlým kropenatěním, liší se ale v tom, že jí zcela chybí ocas. Pohybuje se nejčastěji nízko nad zemí v hustém porostu. Má velmi <a href="https://macaulaylibrary.org/asset/550561761" target="_blank">charakteristický hlas; vysoké a táhlé hvízdnutí, jedno vyšší následované nižším</a>. A právě tomu hlasu vděčím svému jedinému pozorování tohoto druhu. </div><div style="text-align: justify;">Bylo to na rozhraní lesních cest Magger a Abu Suradi trail v oblasti Fraiser's Hill, kde bylo i malé krmítko nastražené fotografy na okázalejší druhy ptáků. Pár jsem jich tu taky viděl, potěšila mě ale i žluna žlutotýlá (<i>Chrysophlegma flavinucha</i>), která šplhala na vzdáleném stromě. Sešel jsem se tu náhodně s německým párem, s nimiž jsem se v Malajsii spřátelil. Čekali jsme tu hlavně na endemického timáliovce (dříve sojkovce) malajského (<i>Trochalopteron peninsulae</i>). Ten se ale neobjevil, zato jsem najednou zaslechl hlas, který mi byl povědomý. Ukázalo se, že to je právě timálka bezocasá a že je celkem nedaleko nás. Nakonec se mi ptáčka podařilo zahlédnout v nesmírně hustém porostu při zemi nedaleko rozpadlé budovy. Daří se mi i pár dokumentačních fotek. Domácí příprava zahrnující poslech hlasů mi tedy velmi pomohla vidět tohoto skrytě žijícího pěvce. </div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjDmEXrmXAf4mnPrMju_OQNZkQ98MYD0KslxWn-iveHK8286rwtoxCktdeuZvIekia9DZjqEzJaRQmzn6Smtkn9ergzRifhh862vaKWjgJqKXHHas77nwb-5QX14WrrJ7PoRkG3Fe6NFJJoogL_-QEepUPcgwYcM2wc4PJB-JNRrKuFIPpDDL4y3WnD7OcQ/s2048/0C2A8420-Enhanced-NR.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjDmEXrmXAf4mnPrMju_OQNZkQ98MYD0KslxWn-iveHK8286rwtoxCktdeuZvIekia9DZjqEzJaRQmzn6Smtkn9ergzRifhh862vaKWjgJqKXHHas77nwb-5QX14WrrJ7PoRkG3Fe6NFJJoogL_-QEepUPcgwYcM2wc4PJB-JNRrKuFIPpDDL4y3WnD7OcQ/w640-h426/0C2A8420-Enhanced-NR.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zpívající timálka bezocasá (<i>Pnoepyga pusilla</i>).</td></tr></tbody></table><h3 style="text-align: justify;">4. Timálie stříbrouchá</h3><div style="text-align: justify;">Nejsem z těch, kdo nemají rádi křiklavě barevné a někdy téměř příliš okázalé kombinace barev, i když častěji oceňuji nenápadně zbarvené druhy. Případ ptáka, o kterém chci v těchto dvou odstavcích psát, to ale rozhodně není. Timálie stříbrouchá (<i>Leiothrix argentauris</i>) je velmi atraktivně zbarvený druh, což mu taky přineslo velkou oblíbenost. Já ho například znal z infografik databáze eBird, kde byla zobrazena jako jedna z hlavních tváří akce Global Big Day 2020 <a href="https://czechbirder.blogspot.com/2020/05/big-day-2020.html" target="_blank">(kdy jsme také stanovili doposud nepokořený český rekord</a>). Na Fraiser's Hill, kde jsem timálii chtěl pozorovat, byl její motiv také všudypřítomný. Na tričkách, pohledech, v knihách, na obrazech na zdech hotelu. Přijít o její pozorování by mě tedy fakt mrzelo. </div><div style="text-align: justify;">Timálie stříbrouchá naštěstí nedělala velké drahoty. Už druhý den na Fraiser's Hillu se mi podařilo najít skupinu čtyř ptáků a o den později ještě další dva, na tomtéž místě pak další den znovu nejspíš stejné jedince. Velmi mile mě překvapilo, že na rozdíl od naprosté většiny ostatních ptáků byl tento druh poměrně vstřícný k fotografování. </div><div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDgy135Nm3GFyAyjvTf4b0ggQDHuUDdjJjLMowTBE2L_g_Zb1l90QS0VSDWxYwGTYeV1EDRJXgYtcHVo8QrO_THmHM08MxjfqrJ2EQugGCbXEWRXGBG_sO2egb7XXvvNLcjuMPmKwekwUkRQYm5V_N1r-vfoQpHeJBBoIF5iJj0jOFfKEepR_9GC3z6IMw/s2048/0C2A7629-Enhanced-NR.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDgy135Nm3GFyAyjvTf4b0ggQDHuUDdjJjLMowTBE2L_g_Zb1l90QS0VSDWxYwGTYeV1EDRJXgYtcHVo8QrO_THmHM08MxjfqrJ2EQugGCbXEWRXGBG_sO2egb7XXvvNLcjuMPmKwekwUkRQYm5V_N1r-vfoQpHeJBBoIF5iJj0jOFfKEepR_9GC3z6IMw/w640-h426/0C2A7629-Enhanced-NR.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">timálie stříbrouchá (<i>Leiothrix argentauris</i>)</td></tr></tbody></table></div><h3 style="text-align: justify;">3. Pita modrokřídlá</h3><div style="text-align: justify;">Myslím, že je jen málo tropických čeledí, které by tak fascinovaly ptáčkaře, jako právě pitovití (Pittidae). Je to právě nejspíš kombinace pestrého zbarvení a zároveň skrytého života, co dělá z příslušníků této skupiny ptáků tak atraktivní cíle nadšenců. Tito ptáci se pohybují téměř zcela výlučně v těch nejtemnějších místech, tedy při zemi v pralesích nebo jiné velmi husté vegetaci, kde je nesmírně těžké je objevit, natož pak vyfotit. Štěstí v tom všem pátracím neštěstí je, že mají alespoň dost výrazné a jednoduché hlasy, díky kterým alespoň víte, kde přibližně se pták nachází. Celkem logicky je pro každého pozorovatele cílem nově pozorovaný druh nejen slyšet, ale vidět. A tady právě přichází ten pravý oříšek...</div><div style="text-align: justify;">Sotva jsem do Malajsie dorazil a už jsem hledal dva hodně zajímavé druhy. Pitu kápovitou (<i>Pitta sordida</i>) a pitu modrokřídlou (<i>P. moluccensis</i>). Hledání se odehrávalo na místě, kde by člověk asi vzácné ptáky nečekal, a to v centru Shah Alam, což je město plynule navazující na pulzující metropoli Kuala Lumpur. V srdci této části města je ale obrovský přírodní park zvaný Taman Botani Negara Shah Alam, tedy oficiálně botanická zahrada. Ve skutečnosti ale nejde o žádnou zahradu, ale o velký kus neporušeného pralesa, který je obklopen zástavbou, ale i tak si v některých místech připadáte jako v srdci divočiny. I když s příležitostným výhledem na mrakodrapy...</div><div style="text-align: justify;">Nachodil jsem pěkných pár kilometrů a i když jsem měl hlasy obou pit nastudované, nedařilo se mi žádnou z nich zaslechnout. Osud mi ale přihrál do cesty nějakého ptáčkaře, který oblast zřejmě dobře znal a poradil mi, kde je hledat. Došel jsem na cestu, kterou doporučil, ale nic jsem neslyšel. Zkusil jsem tedy krátce pustit hlas. To zabralo. Okamžitě se pár metrů ode mě začala ozývat pita kápovitá svým <a href="https://macaulaylibrary.org/asset/548572981" target="_blank">typickým štěkavým hlasem</a>, až jsem se skoro lekl. Navíc se po chvíli v odpovědi začal ozývat druhý jedinec. I přes hodinu pátrání jsem ptáka jen jednou velmi krátce zahlédl dalekohledem. Toho dne jsem žádnou pitu nevyfotil. </div><div style="text-align: justify;">Další den byl úspěšnější. Došel jsem hned brzy ráno k místu, kde měli fotografové evidentně připravený průsek, do kterého pity někdy vyletují (tedy spíše vyskakují) hledat potravu. Nic. Obešel jsem tedy zase kus parku, viděl celou řadu zajímavých druhů, ale pořád mě to táhlo k pitám. Ani napodruhé nic. Už jsme se chystali k odchodu, ale já se vzdát nechtěl. Poprosil jsem sestru, ať mi to promine, ale že já bez pity prostě neodejdu. No a jak to někdy bývá, poslední zoufalý pokus vyšel. U pozorovacího místa tiše seděl pár pozorovatelů a ukazovali mi, ať jdu potichu k nim. A byla tam! Pita modrokřídlá v celé své kráse. Vystavovala se asi půl hodiny, přičemž hlasitě dupala v podrostu; opravdu neznám hlasitějšího ptáka při skákání listovou pokrývkou... Jako bonus ke krásnému pozorování pity vylezl na chvíli do průseku ještě vzácný chřástal pruhobřichý (<i>Rallina eurizonoides</i>). </div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg77fEJS8SCCsAchnJyPKol2kifXSRcWdU2ODDcidRv68K6oeK00Y0HPK9REASyoLLyUzrbHGCpYtfwRNCPsgJzhftMpni9w0MUsBXgDcWys77Y9fDcgowjwk5m2NwfwrptGzcqAbnEgxK5C_7A0ovY3mWF6tV8Uu8EvhB69m2NSLjgI273QnKpkWXztuXt/s2048/0C2A2183.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg77fEJS8SCCsAchnJyPKol2kifXSRcWdU2ODDcidRv68K6oeK00Y0HPK9REASyoLLyUzrbHGCpYtfwRNCPsgJzhftMpni9w0MUsBXgDcWys77Y9fDcgowjwk5m2NwfwrptGzcqAbnEgxK5C_7A0ovY3mWF6tV8Uu8EvhB69m2NSLjgI273QnKpkWXztuXt/w640-h426/0C2A2183.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">pita kápovitá (<i>Pitta moluccensis</i>)</td></tr></tbody></table><h3 style="text-align: justify;">2. Křivozobka <i>Pomatorhinus bornensis</i></h3><div style="text-align: justify;">Ptáci rodu <i>Pomatorhinus</i> (česky křivozobky) mi připadají úžasně zajímaví nejen svým vzhledem, kdy trochu připomínají naše šoupálky, ale zejména hlasem. Opakované trojslabičné houkání zní spíš jako od nějakého většího ptáka než od relativně drobného pěvce. S příslušníkem tohoto rodu jsem se setkal už na Srí Lance (<i>P. melanurus</i>) a právě tam se mi moc zalíbili. Ze setkání s jeho příbuzným v Malajsii nemám žádnou strhující příhodu. Procházel jsem už po několikáté stejnou trasu okolo japonské zahrady v oblasti Beryjaya Hills, která byla nesmírně bohatá na ptačí život. Kromě úžasného pozorování bažantů horských (<i>Polyplectron inopiatum</i>), jsem tu viděl desítky dalších druhů, mnoho z nich úplně poprvé. Najednou mě zaujal krásný hlas křivozobky, který se nezdál moc daleko. Stačilo chvilku počkat a vyskákal nedaleko mě hned pár těchto nádherných hnědo-bíle zbarvených ptáků s černou páskou přes světlé oči, které jim dodávají přísný výraz. Měl jsem štěstí, že ptáci zrovna kolem mě sháněli potravu a moje přítomnost jim moc nevadila. Užíval jsem si pozorování nějakých deset minut, než zase zmizeli v porostu. </div><div style="text-align: justify;"> </div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhCl6rW_na8jdZPmmx0XlOey3HlaMSha6LzFjgHVjaFpf8dyNdz54hGUUkN3XDiIpRxmr8lKptSgMIloVi5VvNZGBNlWXFfO1pS1IE_aogbCu9SqERJHUxsIF-HtAWTQfEZUVKSU1PhGCTEr9FqV1cVIu7MzZohHq23-v2n5L8m1klo6ogLWcGXnc2ezZcl/s2048/0C2A2084.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhCl6rW_na8jdZPmmx0XlOey3HlaMSha6LzFjgHVjaFpf8dyNdz54hGUUkN3XDiIpRxmr8lKptSgMIloVi5VvNZGBNlWXFfO1pS1IE_aogbCu9SqERJHUxsIF-HtAWTQfEZUVKSU1PhGCTEr9FqV1cVIu7MzZohHq23-v2n5L8m1klo6ogLWcGXnc2ezZcl/w640-h426/0C2A2084.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">křivozobka <i>Pomatorhinus bornensis</i></td></tr></tbody></table><h3 style="text-align: justify;">1. Kraska zelenavá</h3><div style="text-align: justify;">O zdaleka největší radost se z ptačího hlediska postarala kraska zelenavá (<i>Cissa chinensis</i>). Před asi osmi lety jsem si do svého sešitu na přírodovědně zaměřené zápisky nalepil krátký novinový článek o tom, jak Zoo Praha získala vzácný přírůstek; krasku jávskou (<i>C. thalassina</i>). Vyobrazený pták mě zcela uchvátil svým krásným zeleným zbarvením, výraznou černou páskou přes oko a červeným zobákem. Od roku 2018, kdy jsem právě do této zoo jako průvodce nastoupil, jsem k voliéře, kde přebývají krasky, se zájmem chodil pozorovat jejich chování. Nejen, že jsou krásní na pohled, ale stejně jako u jiných krkavcovitých ptáků jim vidím v očích - a odpusťte mi prosím toto polidšťování - jistou vychytralost a šibalství (ne nadarmo - krkavcovití ptáci patří k těm nejchytřejším). Toto spojení si mě zkrátka získalo.</div><div style="text-align: justify;">Před výletem do Malajsie mě tak přirozeně lákalo pozorování její blízce příbuzné krasky zelenavé a skoro se ze záznamů na internetu zdálo, že na lokalitě Fraiser's Hill by to neměl být problém. Ukázalo se ale, že opak je pravdou. Několik dnů chození nepřineslo jediné pozorování vysněného ptáka a ani zprávy od zkušenějších místních pozorovatelů nebyly zrovna pozitivní. S kraskou je to prý těžké, jelikož zůstává v korunách stromů a v zelených listech se překvapivě dobře maskuje. </div><div style="text-align: justify;">Byl poslední den na lokalitě a já šel z kopce dolů po stezce Abu Suradi. Upoutal mě vzdálený zvuk, který mi byl povědomý. Šlo o hodně hlasité, chřaplavé a nepříliš líbezné pokřikování. Chvíli jsem přemýšlel, co to může být. Až mi to došlo; vždyť tenhle hlas přece znám ze zoo! A opravdu, hlas krasky zelenavé je její vzácnější jávské příbuzné nesmírně podobný. Teď už zbývá jen krasku v korunách stromů najít. Měl jsem štěstí, že se přesouvala směrem ke mně. Když jsem přeci jen zahlédl červený zobák v koruně stromu, byl jsem u vytržení. Nejen nadšení, ale i krkolomná pozice při focení způsobila, že jsem se během pokusů o pár snímků třásl jako ratlík. Naštěstí se ale povedlo a něco z fotek vyšlo. Soutěž o nejlepší snímek roku s nimi asi nevyhraju, ale co už... Mám svojí vysněnou krasku a to už mi nikdo nevezme!<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTb1KgEksPTqgP9-1dNIbBS5fezXOJEZ7Hs3cZT9WlAcPvqonU-xoQc9eOtynlVsqj5p3L7gD7wPSrXAwfWeQg7DFwmjcjRZ0mwtZDeWidWFoUvyffA4M54xCbReiQzCgkkheZ_fWPC3u4IGaQ-CLCZygyQAIoY6soNY6wJKyIeK-E4bpZ0ivnIbxAJP8s/s2048/0C2A8514-Enhanced-NR.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTb1KgEksPTqgP9-1dNIbBS5fezXOJEZ7Hs3cZT9WlAcPvqonU-xoQc9eOtynlVsqj5p3L7gD7wPSrXAwfWeQg7DFwmjcjRZ0mwtZDeWidWFoUvyffA4M54xCbReiQzCgkkheZ_fWPC3u4IGaQ-CLCZygyQAIoY6soNY6wJKyIeK-E4bpZ0ivnIbxAJP8s/w640-h426/0C2A8514-Enhanced-NR.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">kraska zelenavá (<i>Cissa chinensis</i>)</td></tr></tbody></table><br /></div><h3 style="text-align: justify;">Co se (těsně) nevešlo</h3><p style="text-align: justify;">Během expedice do Malajsie jsem pozoroval dohromady 231 druhů ptáků. Je tedy pochopitelné, že je spousta druhů, které jsem do výběru chtěl zařadit, ale do pětky se nakonec nedostaly. Je to třeba aviceda černá (<i>Aviceda leucphotes</i>), sýkora nádherná (<i>Melanochlora sultanea</i>), drozdík malý (<i>Brachypteryx leucophrys</i>), vlha čevenobradá (<i>Nyctyornis amictus</i>), barbet černobrvý (<i>Psilopogon oorti</i>) nebo timálie ocasatá (<i>Heterophasia picaoides</i>). O pozorování koroptví perackých (<i>Arborophilla campbelli</i>) jsem <a href="https://czechbirder.blogspot.com/2023/06/bez-zrni-koroptvicek-neni.html" target="_blank">už na blogu publikoval</a>, mám v plánu napsat v blízké době článek v podobném duchu o bažantovi horském (<i>Polyplectron inopiatum</i>).</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh6zHsS8rys03X2ztCtj89cHHp8QpTJr1aKrIBzVnBd3nObRaKyq-6xF0qI5TYBG5rfCDiyvw9VcqYhJhPhtDSdw6Gy1Z9q1Q4oPGpDv1zcBtKeow1pNFD75kG6q_UZ2aJy3u5w6U0yRxj_6uPZrel9hSt1SYoH24uFeRIdjv5HzwVHiYxj5iiHLlZKeWxy/s2048/0C2A1598-Enhanced-NR.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh6zHsS8rys03X2ztCtj89cHHp8QpTJr1aKrIBzVnBd3nObRaKyq-6xF0qI5TYBG5rfCDiyvw9VcqYhJhPhtDSdw6Gy1Z9q1Q4oPGpDv1zcBtKeow1pNFD75kG6q_UZ2aJy3u5w6U0yRxj_6uPZrel9hSt1SYoH24uFeRIdjv5HzwVHiYxj5iiHLlZKeWxy/w640-h426/0C2A1598-Enhanced-NR.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">bažant horský (<i>Polyplectron inopiatum</i>)</td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZjfd8tRRvKQQaSf9Kc7tHFl-jnFYN6TdGQa4e8Cau6P0tuyekFqQhNZcoDU2P5QR4wbaWAtvb_qlE6zai9L4kvtKMuB2pbcnBb4Pdr2YfqJ-WcWJPXxLY06aLnZGgrxjSIRaamYwNnQN5J9jMup0JDTWecPssXddKo46CpXSnCxraiPz8LTIHr4TbEUtY/s2048/0C2A5366-Edit-Edit.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZjfd8tRRvKQQaSf9Kc7tHFl-jnFYN6TdGQa4e8Cau6P0tuyekFqQhNZcoDU2P5QR4wbaWAtvb_qlE6zai9L4kvtKMuB2pbcnBb4Pdr2YfqJ-WcWJPXxLY06aLnZGgrxjSIRaamYwNnQN5J9jMup0JDTWecPssXddKo46CpXSnCxraiPz8LTIHr4TbEUtY/w640-h426/0C2A5366-Edit-Edit.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">sýkora nádherná (<i>Melanochlora sultanea</i>)</td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgyxZBWt2a68iZtjj7D8axSddet7uB3IeuehBttIyaSOUkoR39J7TtGKdAxm0_9B7e5Myp0mb2XPw9mNPNVHPYKb9j2MZxjkE5M6k_fM21LOBAgi47PmcXnqQJD90PzJHrcBOtVL7Jn4y9dbZIycM6PnCWK9cg6EI9CWI7YmKbnqnSR5O5n5loT1SHNLvjG/s2048/0C2A2535-Enhanced-NR.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgyxZBWt2a68iZtjj7D8axSddet7uB3IeuehBttIyaSOUkoR39J7TtGKdAxm0_9B7e5Myp0mb2XPw9mNPNVHPYKb9j2MZxjkE5M6k_fM21LOBAgi47PmcXnqQJD90PzJHrcBOtVL7Jn4y9dbZIycM6PnCWK9cg6EI9CWI7YmKbnqnSR5O5n5loT1SHNLvjG/w640-h426/0C2A2535-Enhanced-NR.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">vlha červenobradá (<i>Nyctyornis amictus</i>)</td></tr></tbody></table><br /><span><!--more--></span><span><!--more--></span>Honza Grünwaldhttp://www.blogger.com/profile/15490640596369369535noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-553751449444859222.post-11231721859054684102023-06-22T22:15:00.003+02:002023-07-06T11:27:42.459+02:00Kalandra v Maďarsku bohužel bez dokumentace<p style="text-align: justify;">V tomto krátkém příspěvku bych rád popsal událost, která mi opět dokázala, jak je pobyt v přírodě absolutně nevyzpytatelný, zejména jde-li o vzácné ptáky. Při sběru dat v Maďarsku pro vědecký projekt jsem totiž našel kalandru zpěvnou, která je v oblasti extrémně neobvyklým úkazem. Pokud bude pozorování akceptováno, půjde zřejmě teprve o sedmý záznam tohoto druhu v Maďarsku. Jak to proběhlo jsem se rozhodl popsat bezprostředně po pozorování, abych zvládl popsat co nejvíce podrobností. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQikVLhxS1Ftjm-zxTAQWpfObtLf38UQ9UiyhIpL0g2ndC7EAyHF2c9TrI_z2IWbgnmvsY2biuZUvzpn81Xkjr3fabEHs46Ytht77fwsCHClzv9K_rpsAwA6NORBJtfwbCjvwHhNP59cdj9qUWv_Q4nMaj9HnILwLmFtirE6PP8DNZBL3uJT11WtYACbl0/s4032/image_50440961.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="3024" data-original-width="4032" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQikVLhxS1Ftjm-zxTAQWpfObtLf38UQ9UiyhIpL0g2ndC7EAyHF2c9TrI_z2IWbgnmvsY2biuZUvzpn81Xkjr3fabEHs46Ytht77fwsCHClzv9K_rpsAwA6NORBJtfwbCjvwHhNP59cdj9qUWv_Q4nMaj9HnILwLmFtirE6PP8DNZBL3uJT11WtYACbl0/w640-h480/image_50440961.JPG" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ilustrační obrázek krajiny, kde sčítáme.<span><a name='more'></a></span></td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Byl jsem nedaleko obce Halászi v severním Maďarsku a měl jsem za sebou už asi dvě hodiny v terénu. Šlo o zcela rutinní sčítání polních ptáků (ve více než 90 % případů sčítáme jen skřivany polní) na bodě ve stometrovém okruhu. Tento terénní výzkum je relativně dost fyzicky a časově náročný, takže se snažím redukovat váhu, kterou u sebe na sčítání tahám, to zahrnuje i to, že u sebe nemám žádný foťák. A většinou ani není co fotit, jde o vcelku normální polní krajinu. Proto jsem měl pouze binokulár, který je na většině bodů spíše okrasou než důležitou pomůckou, foťák zůstal doma v Úvalech. Takto nalehko jsem dorazil ve čtvrt na devět k bodu s číslem 48. Když jsem přišel přesně na souřadnice, zahlédl jsem zvláštního ptáka.</p><p style="text-align: justify;">Zvíře letělo směrem ke mně a hned jsem zaregistroval, že to nemůže být skřivan polní, na první dobrou jsem si dokonce myslel, že to snad bude nějaký kulík, protože pták působil robustním dojmem. To mi ale hned vyvrátil hlas, který vydával, ten zněl hodně podobně skřivanovi, byl ale o něco hrubší. Zaměřil jsem jedince dalekohledem, což hned ukázalo, že se dívám na kompaktního skřivana s velmi světlým břichem, na kterém ale okamžitě praštila do očí černá kresba na hrudi, jakou u žádného běžného druhu skřivanovitého ptáka neznám. Okamžitě jsem tedy věděl, že se dívám na něco neobvyklého. V tu dobu už byl ode mě pouhých několik málo desítek metrů a já si začal být docela jistý, že se dívám na kalandru zpěvnou (<i>Melanocorypha calandra</i>). Během pozorování se mi dařilo i vidět robustnější a spíše krátký zobák (v žádném případě se tak nemohlo jednat o chocholouše), když byl pták vhodně natočen, byl vidět i krátký ocas a široká křídla, což jsem mohl dobře porovnat se skřivany polními, které tento jedinec několikrát minul. </p><p style="text-align: justify;">Pozorování netrvalo moc dlouho, ale bylo poměrně dost detailní, ve svém dalekohledu Swarovski 10x42, jsem ptáka viděl opravdu velmi dobře. Jedinec nejdřív v dobrém slunci naletěl asi na 30-40 metrů ode mě, pak mě přeletěl, doletěl k malému hnojišti asi 120 metrů ode mě, kde se chvíli honil se dvěma skřivany polními (zde obzvlášť vynikly rozdíly v siluetě). Je možné, že tady i na chvíli přistál, to už jsem ale neviděl. Po tomto pozorování jsem potřeboval ještě dodělat sčítání na dvou bodech, pak jsem se co nejrychleji vrátil a ještě jsme s vedoucím naší skupiny Jirkou Reifem pokusili ptáka znovu najít, což se nepovedlo. Záznam jsem vložil do eBird, což vedlo k tomu, že se na místo brzy sjeli místní pozorovatelé, kteří ale kalandru také nenalezli. </p><p style="text-align: justify;">Přestože jsem si dost jistý, co jsem viděl, a opravdu nešlo o nějaké útržkovité pozorování, cítím jistou pachuť toho, že takto vzácný nález není doložen alespoň nějakou fotografií. Osobně mám velký problém věřit podobné záznamy bez fotek často i jiným zkušeným pozorovatelům, u sebe se k tomu snažím stavět stejně. Prozatím si pozorování počítám tak napůl, uvidím, jak se k němu vyjádří faunistická komise v Maďarsku. Každopádně je to tak, jako obvykle - vzácní ptáci se objevují zejména když je nečekáte. Pro mě by byl takový záznam skoro jistě nejvzácnějším ptákem, kterého jsem kdy sám našel. Tak snad budu příště už lépe připraven...</p>Honza Grünwaldhttp://www.blogger.com/profile/15490640596369369535noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-553751449444859222.post-90038267129609863732023-06-04T18:38:00.001+02:002023-06-06T16:54:45.978+02:00Bez zrní koroptviček není<p style="text-align: justify;">Odpoledne se pomalu přehupuje do druhé poloviny, když vedle mě na Telekom Loop zastavuje značně opotřebené auto z půjčovny. No vida! Je to dvojice přírodních nadšenců, Matt a Laura, se kterými jsme se potkali asi před dvěma dny na úplně jiném místě, a přesto, že jsme zjistili, že naše trasa po poloostrovní části Malajsie je v podstatě totožná, nevyměnili jsme si shodou špatných okolností žádný kontakt. Konečně to můžu napravit. Sdílíme zkušenosti a dojmy z Fraiser's Hill, možná vůbec nejlepšího místa na pozorování ptáků na téhle části kontinentu. Po chvíli konverzace mi Matt ukazuje ve foťáku obrázky koroptví perackých (<i>Arborophila campbelli</i>), které nafotil asi před dvěma hodinami. Tepovka se zvyšuje; tento druh si nejspíš jinde na světě nenafotíte. Zjišťuju lokalitu a okamžitě vyrážím - je to kousek, takže bych to měl ještě bez problému stihnout. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRcC3wPJrJh4Bui2u50CFjvtSbUAPSIAkncv43jr8XlzxsPFlOTGE7pv8GQMUji0FXnRxBLy_4v3AcrvqswwxFqa3WPqx3tDzMj2Z-TMefIGZ-ABb95hNQCjoT6yPTXLcsJcsx0OGFpb7oULdeOS7LoQvJGRD4mreL_RmtPvVLVhQGScUvcTJwFESPpQ/s2048/0C2A7270.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1152" data-original-width="2048" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRcC3wPJrJh4Bui2u50CFjvtSbUAPSIAkncv43jr8XlzxsPFlOTGE7pv8GQMUji0FXnRxBLy_4v3AcrvqswwxFqa3WPqx3tDzMj2Z-TMefIGZ-ABb95hNQCjoT6yPTXLcsJcsx0OGFpb7oULdeOS7LoQvJGRD4mreL_RmtPvVLVhQGScUvcTJwFESPpQ/w640-h360/0C2A7270.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">koroptev peracká (<i>Arborophila campbellii</i>)<br />Canon EOS R6 + Canon EF 400 mm f5.6</td></tr></tbody></table><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><span><a name='more'></a></span></div><p style="text-align: justify;">Fraiser's Hill je bývalá britská stanice v horách (okolo 1300 m n. m.) relativně nedaleko Kuala Lumpur, kam vyráželi kolonialisté odpočívat od nesnesitelného horka, které panuje v nížinách. A není divu. Je tady opravdu docela příjemně, i v nejteplejších odpoledních hodinách je tu maximálně okolo pětadvaceti stupňů. Kolonialismus z tohoto městečka křičí úplně odevšad. Krom velkolepého hotelu Shahzan Inn, kde bydlíme (a kde od založení nevyměnili snad ani deky, které leží na postelích), tu najdete třeba i dvě typické červené telefonní budky, jakoby vyrvané odněkud z Londýna. Roztroušená zástavba obklopuje stěžejní krajinný prvek, kterým je golfové hřiště. Dnes je Bukit Fraiser zejména centrem ptáčkařů. Odhadem každý pátý člověk má na krku dalekohled a u pasu fotoaparát s dlouhým objektivem. Okolní horské lesy, které jsou skutečným rájem biodiverzity, se nenásilně prolínají s budovami a okolí městečka je protkané málo frekventovanými silničkami a ty jsou zase propojeny lesními cestami. Zejména tato infrastruktura umožňuje docela pohodlné pozorování jinak velmi skrytě žijících ptáků.<table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDdy6qvWmEm8WHceV_uQ_dJAnmPKKga9M1dwrDDC83y3dEo-Zl6bzmzzBTUTcUi-U8shMGReeKDrdvWE35OYFslQ6Ju2ZYX11TGxeQOfSkCY2aOaX-vIZG5rajS-X3LFaYvtJXcslzE8t30hZjkZ9KhR18Bm5SzpSfgyw9HVeS7vAo-InOyrBb2qL32w/s2048/0C2A6810-Enhanced-NR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDdy6qvWmEm8WHceV_uQ_dJAnmPKKga9M1dwrDDC83y3dEo-Zl6bzmzzBTUTcUi-U8shMGReeKDrdvWE35OYFslQ6Ju2ZYX11TGxeQOfSkCY2aOaX-vIZG5rajS-X3LFaYvtJXcslzE8t30hZjkZ9KhR18Bm5SzpSfgyw9HVeS7vAo-InOyrBb2qL32w/w640-h426/0C2A6810-Enhanced-NR.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">lejsek rezavobrýlatý (<i>Anthipes solitaris</i>)<br />Canon EOS R6 + Canon EF 400 mm f5.6</td></tr></tbody></table></p><p style="text-align: justify;">Já jsem si po instrukci od Matta zrovna po jedné takové cestičce zkracoval trasu k místu, kde je krmiště koroptví. Cestička je známá jako Kinderslay Trail. Sice spěchám, ale stejně mě nenechá klidným zvláštní hlas, který se ozývá nedaleko cesty. Rychle jsem na to přišel - vždyť to je pita rezavohrdlá (<i>Hydrornis oatesi</i>)! Pozorně prohlížím podrost před sebou, ale ani půl hodina "pokecu" s pitou (přehrával jsem jí nahrávku hlasu pro nalákání) nevede k zahlédnutí byť jediného peříčka tohoto druhu. To jsem ještě nevěděl, že mě stejná dvě setkání čekají v dalších dnech. No nic, pokračuju do prudkého kopce za koroptvemi. Místo poznávám docela snadno. Je to hned vedle silnice, která vede do budovy s velkou zahradou. Místo je evidentně hodně navštěvované, dokonce jsou tu nějaké betonové bloky, na které se dá sednout přímo naproti místu, kam fotografové dávají různá semínka, aby nalákali koroptve. Zaujímám pozici a už se nemůžu dočkat, až skrytí obyvatelé lesního podrostu vylezou na podvečerní zobání. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjwBimEtGCgtUD7OcG85Z_ABGM1RLkh5l3r081yMmf_thtmgGeQRmcYbYdKqCqy9QbmMutO57whYS1ACaf6M5d42CUINyGRSSpijaTaHFIv5ZWzYj0BzjhAAZCFjGHeHR50Ch3JP5yto5p9JQAcV26xYLaIJnoBDfDUVlm5XDrHZ6ox8zd4YKmrkF4ioA/s2048/0C2A6763-Enhanced-NR.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1366" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjwBimEtGCgtUD7OcG85Z_ABGM1RLkh5l3r081yMmf_thtmgGeQRmcYbYdKqCqy9QbmMutO57whYS1ACaf6M5d42CUINyGRSSpijaTaHFIv5ZWzYj0BzjhAAZCFjGHeHR50Ch3JP5yto5p9JQAcV26xYLaIJnoBDfDUVlm5XDrHZ6ox8zd4YKmrkF4ioA/w640-h426/0C2A6763-Enhanced-NR.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">žluva rudoprsá (<i>Oriolus cruentus</i>)<br />Canon R6 + Canon EF 400 mm f5.6</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Asi po hodině a půl sezení na místě odvolávám akci. Začíná se pomalu blížit setmění a hlavně se zpočátku vzdálené zvuky hromů čím dál víc blíží. Po koroptvích ani stopy, ukazoval se jen sojkovec kaštanovohlavý (<i>Pterorhinus mitratus</i>) a pár dalších běžnějších ptáků. Budu to muset zkusit zítra. </p><p style="text-align: justify;"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhbrnvv2Nv0bOyJuqX6EAPLBsGGCRa8LXvHjTyWP49cqPjK3j4cOYKhax83hrzezq9xOdAD4JQrDgdLkw2X216223YciX38jZpTSRIR5S23ZwE38QHIw26x1HmJqKUZLwYwNM-Q3o9MuQa9LzJWRNzA88LPdY44e-iTb9_LCbf7vhowiabj8eR0FenV4A/s2048/0C2A7013-Enhanced-NR.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1366" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhbrnvv2Nv0bOyJuqX6EAPLBsGGCRa8LXvHjTyWP49cqPjK3j4cOYKhax83hrzezq9xOdAD4JQrDgdLkw2X216223YciX38jZpTSRIR5S23ZwE38QHIw26x1HmJqKUZLwYwNM-Q3o9MuQa9LzJWRNzA88LPdY44e-iTb9_LCbf7vhowiabj8eR0FenV4A/w640-h426/0C2A7013-Enhanced-NR.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">sojkovec kaštanovohlavý (<i>Pterorhinus mitratus</i>)<br />Canon EOS R6 + Canon EF 400 mm f5.6</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Druhý den ráno jsem opět na místě. Míjí jedna hodina, druhá a koroptve pořád nikde. Opět to vzdávám a jdu za ptáky někam jinam. Okolo oběda se zastavuji v hotelu a potkávám pana Duraie, který tu vede kancelář zaštiťující všechno možné, prodává sušenky, zařizuje taxi služby, mě ale nejvíc zajímá to, že je to průvodce za ptáky. Je to statnější starší člověk, s jiskrou v oku, dává evidentně rád najevo svou hlubokou znalost okolí a zejména pak schopnost zařídit prakticky cokoliv. Je ale především velmi ochotný a bez nároku na revanš mi radí, jak najít některé zajímavější druhy. Když se zmiňuji, že se jdu pokusit o pozorování a focení koroptve peracké na známé místo, dává mi pár plných hrstí nalámané kukuřice. Prý pokud jim nenasypu, neukážou se. Trochu jsem si říkal, že po krátké inspekci místa bylo na krmišti pořád dost semínek k sezobání, ale proč nezvýšit šance. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxiyvwLFK4oeaHs39wMUn6C3pvsob6K9AWsAahAwNgCz5DjKGPyJqphYEyLXFvSzvWjkYoMWrRBtJdqfBIQZVds6ANkqiDIKQjZ5GO4pHBQfEreJAMg58SLfx8vh5QDw7Z-AwF8qHSz1EpB1YYr3UxBcmKgQzpvL0uf23v38zsnoe_dvMiz2q-o4ldkA/s2048/0C2A6924-Enhanced-NR.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxiyvwLFK4oeaHs39wMUn6C3pvsob6K9AWsAahAwNgCz5DjKGPyJqphYEyLXFvSzvWjkYoMWrRBtJdqfBIQZVds6ANkqiDIKQjZ5GO4pHBQfEreJAMg58SLfx8vh5QDw7Z-AwF8qHSz1EpB1YYr3UxBcmKgQzpvL0uf23v38zsnoe_dvMiz2q-o4ldkA/w640-h426/0C2A6924-Enhanced-NR.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">tana obecná (<i>Tupaia glis</i>)<br />Canon EOS R6 + Canon EF 400 mm f5.6</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Opět šplhám po Kinderslay Trail, pita tentokrát mlčí. Na místě rozsypávám kukuřici a znovu se ubírám do dobře vyzkoušené pozice. Kromě nějakých veverek, tany obecné a pár běžnějších ptáků se ale u krmiště nic neukazuje. Pak mi ale připadá, že se za mnou něco hýbe po zemi. Asi další veverka, říkám si. Najednou ale přímo za mnou vybíhá malý hrabavý pták a fofruje si to na druhou stranu silničky ke krmení. A pak dalších pět jedinců. SLÁVA! Trvá to ještě pěkných pár minut, než se koroptve osmělí, ale nakonec přece jen vylézají na hostinu. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1sbgEmonvGE4S6XN0UrfwFwkvvDoisDhicZkf9ENzK9kRSNCR_m4uEZC9v0qcEbXOfZKIkV4qWpYFPm2HoSJs6cGtUiLQYTIAhmssFl5pPhJGxaI7qHbt6bm_Nzt-BCGWVjuT-ZyAYA1q2dLWoSQKfLfto-97TSZmHMyoWxDDlo_uasd5jaGDwROB5w/s2048/0C2A7167-Enhanced-NR-Edit.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1sbgEmonvGE4S6XN0UrfwFwkvvDoisDhicZkf9ENzK9kRSNCR_m4uEZC9v0qcEbXOfZKIkV4qWpYFPm2HoSJs6cGtUiLQYTIAhmssFl5pPhJGxaI7qHbt6bm_Nzt-BCGWVjuT-ZyAYA1q2dLWoSQKfLfto-97TSZmHMyoWxDDlo_uasd5jaGDwROB5w/w640-h426/0C2A7167-Enhanced-NR-Edit.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">koroptev peracká (<i>Arbrophila campbellii</i>)<br />Canon EOS R6 + Canon EF 400 mm f5.6</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Rodinka koroptví se klidně krmí jen pár metrů ode mě a nenechá se rušit ani veverkou, která se k nim chvílemi přidává. Přeci jen se ale mají na pozoru, co chvíli se přitiskávají k povrchu a kontrolují, jestli jim nehrozí nebezpečí ze vzduchu. Při sebemenším náznaku ohrožení utíkají zpátky za kopec do husté vegetace. Je vidět, že i přes návyk na neustálou přítomnost fotografů, které se naučily nevnímat, jde pořád o ptáka, který se mimo hustý podrost necítí ve své kůži. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgwD3O9A5e8gYwBxnCTZMNLA-FFT7FRsHsLJZWRQsRWpLjYwCjC0dC8NMBwodiPc6n3AblA2mzieIiX1m7asFf4hBlEvlha1kgOHU6e1BTcYLzB7dU2D041XqEDGKXh2cBUax0dAN6NYc_lIIZYE4Lrv5XQ-JCNVJ22gA3iVQ-EAzKECR2vYFfE089E8Q/s2048/0C2A7245-Enhanced-NR.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1152" data-original-width="2048" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgwD3O9A5e8gYwBxnCTZMNLA-FFT7FRsHsLJZWRQsRWpLjYwCjC0dC8NMBwodiPc6n3AblA2mzieIiX1m7asFf4hBlEvlha1kgOHU6e1BTcYLzB7dU2D041XqEDGKXh2cBUax0dAN6NYc_lIIZYE4Lrv5XQ-JCNVJ22gA3iVQ-EAzKECR2vYFfE089E8Q/w640-h360/0C2A7245-Enhanced-NR.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">koroptev peracká (<i>Arborophila campbellii</i>)<br />Canon EOS R6 + Canon EF 400 mm f5.6</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Závěrka mého Canonu R6 létá jako zběsilá a karta se rychle plní. Po fotograficky extrémně náročných několika dnech je pozorování takto spolupracujících ptáků svátek. Pozorně sleduji každý pohyb šestice vzácných slepiček na plácku přede mnou. Roztomile si mezi sebou "povídají" tichým štěbetáním. Občas zkontrolují, jestli se nehýbu z místa, a když mě zřejmě uznají za minimální nebezpečí, dokonce se vydávají směrem ke mně blíž. Ani nedutám.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQMMUI0eUE1rqu_qzxgAFCkqKYHkldvf7yMTuLSATAzAl5jwyQagOeBytDdLuq_udFkDAUO8dxz3lP_YnBBmXfPff99yuMIpvqvpoM8ejhdFXCWA8JxgTrgRKMOodvoRtrWQqEGbiTtPx6CEeRXTXzQL3NJvfTSDcNYAYdTaiZP9SGpYQRQz9tuAkQXQ/s2048/0C2A7305.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1366" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQMMUI0eUE1rqu_qzxgAFCkqKYHkldvf7yMTuLSATAzAl5jwyQagOeBytDdLuq_udFkDAUO8dxz3lP_YnBBmXfPff99yuMIpvqvpoM8ejhdFXCWA8JxgTrgRKMOodvoRtrWQqEGbiTtPx6CEeRXTXzQL3NJvfTSDcNYAYdTaiZP9SGpYQRQz9tuAkQXQ/w640-h426/0C2A7305.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">koroptev peracká (<i>Arborophila campbellii</i>)<br />Canon EOS R6 + Canon EF 400 mm f5.6</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Koroptev peracká je endemitem pohoří poloostrovní Malajsie, tedy nikde jinde na planetě se s ní ve volné přírodě nesetkáte. Krmiště na Fraiser's Hill je zřejmě jediným místem na světě, kde si ji můžete relativně snadno vyfotografovat. Pokud tohoto ptáka vyhledáte na Google, prakticky všechny fotky pochází právě odtud. Já jsem se pokusil vyfotit ji alespoň několikrát mimo tradiční plácek, z čehož vznikly přesně dvě použitelné fotografie, opět ale jen díky tomu, že moderní fotoaparáty zvládají neskutečně vysoké úrovně citlivosti, takže se dá relativně obstojně fotit i v totální temnotě na zemi v pralese. Tento druh jsem pozoroval jednou i mimo profláklou krmící lokalitu, nicméně zcela bez šance byť na sebehorší fotku. Sypání kukuřice se tak nakonec skutečně vyplatilo, pan Durai měl pravdu...</p><p style="text-align: justify;">Přikládám ještě pár dalších fotek z místa, kde jsem fotil koroptve. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhMN-ugQYpD98Bl6LscqAxsDXDc7JzAEPlLAnahsG7u5fICw2p8JPz7cSOCnD1iDuqnU9X7zOayXWLujFJDmvkmc0XPHeHdJRvsffDuVF4V1db8Z7ca75cY0NMAFRet0pFJ9ScXlKrcvCX_Ky-5R5-uFFX1MFGkBO8pWeHqiuIGALqFJqTMeMlYuqe9Zw/s2048/0C2A7366-Enhanced-NR.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhMN-ugQYpD98Bl6LscqAxsDXDc7JzAEPlLAnahsG7u5fICw2p8JPz7cSOCnD1iDuqnU9X7zOayXWLujFJDmvkmc0XPHeHdJRvsffDuVF4V1db8Z7ca75cY0NMAFRet0pFJ9ScXlKrcvCX_Ky-5R5-uFFX1MFGkBO8pWeHqiuIGALqFJqTMeMlYuqe9Zw/w640-h426/0C2A7366-Enhanced-NR.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">koroptev peracká (<i>Arborophila campbellii</i>)<br />Canon EOS R6 + Canon EF 400 mm f5.6</td></tr></tbody></table><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2uOUJP3yyw6az3e5gplxsbtEL-u5BuyGTUP60e19W2s-emAxMvT3O33ZjNErcMrQXFMdUExa5FL8ABtpmZ7X18wZyociFReMRVctrh-2FYe7hu78v__Ah7qZE2whRfenUGp4Ob5Ng4bzEfWqy7URgg4nxmAweU4aLCFXySCrls-is-u8u6DiqU68IMg/s2048/0C2A6099-Enhanced-NR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2uOUJP3yyw6az3e5gplxsbtEL-u5BuyGTUP60e19W2s-emAxMvT3O33ZjNErcMrQXFMdUExa5FL8ABtpmZ7X18wZyociFReMRVctrh-2FYe7hu78v__Ah7qZE2whRfenUGp4Ob5Ng4bzEfWqy7URgg4nxmAweU4aLCFXySCrls-is-u8u6DiqU68IMg/w640-h426/0C2A6099-Enhanced-NR.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">ťuhýk hnědý (<i>Lanius cristatus</i>)<br />Canon EOS R6 + Canon EF 400 mm f5.6</td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjHAUvZ6VjhR1of2bIUechEt-FO4wfNLSn8GZm3N7lK03IE7My7jk8H-dQNXlufYRuhiGNMTRI-zUxIL0lC_momYTiPxN7ctsOX8eUA7r8qdBHl7PC3TN5u8UeuT9dw02G9jxCcuOrHNV9FO_8muXrpvq5fg9uFQ21bV6t4iRHs250_rh8fP_Iy_K-Geg/s2048/0C2A6913-Enhanced-NR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjHAUvZ6VjhR1of2bIUechEt-FO4wfNLSn8GZm3N7lK03IE7My7jk8H-dQNXlufYRuhiGNMTRI-zUxIL0lC_momYTiPxN7ctsOX8eUA7r8qdBHl7PC3TN5u8UeuT9dw02G9jxCcuOrHNV9FO_8muXrpvq5fg9uFQ21bV6t4iRHs250_rh8fP_Iy_K-Geg/w640-h426/0C2A6913-Enhanced-NR.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">tana obecná (<i>Tupaia glis</i>)<br />Canon EOS R6 + Canon EF 400 mm f5.6</td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhaoGQwHxVr07ZSxeMFOVdPExxObJq9TAun3zpqWg6xN0Yke6clQRrcRvPeS3BNW96lenow9fNFLVmTB8w76IhkpyaQMd6nMQuvsKpqmM1SLYry8j8q7mSUplgohFCTIO1wGPNld9lhKgSZTqxLOeCEyL6bTWvCk9MbBq97wp_6unpC5aOtBHrm5tHhsw/s2048/0C2A7033.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhaoGQwHxVr07ZSxeMFOVdPExxObJq9TAun3zpqWg6xN0Yke6clQRrcRvPeS3BNW96lenow9fNFLVmTB8w76IhkpyaQMd6nMQuvsKpqmM1SLYry8j8q7mSUplgohFCTIO1wGPNld9lhKgSZTqxLOeCEyL6bTWvCk9MbBq97wp_6unpC5aOtBHrm5tHhsw/w640-h426/0C2A7033.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">babočka <i>Idea leuconoe</i><br />Canon EOS R6 + Canon EF 400 mm f5.6</td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjMtI7JWtmHLD8dicmPb6xbfsbbmWYwlYUM30gk3GPnvLwFo5u0AOdgSN5m2eYaOaMEk9Hd0gHEglj71GBHaFjbTCep_c9KMrlGaj85vOidBTThJWheI78KbCbc45CD3PzF46W1r_a6tHTM_29WZiG4CNCPQUfICGm96lAUwrn9nKyHD_Nd14IvYiqHBQ/s2048/0C2A7092.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1366" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjMtI7JWtmHLD8dicmPb6xbfsbbmWYwlYUM30gk3GPnvLwFo5u0AOdgSN5m2eYaOaMEk9Hd0gHEglj71GBHaFjbTCep_c9KMrlGaj85vOidBTThJWheI78KbCbc45CD3PzF46W1r_a6tHTM_29WZiG4CNCPQUfICGm96lAUwrn9nKyHD_Nd14IvYiqHBQ/w640-h426/0C2A7092.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Koroptev peracká než se pořádně ukázala.<br />Canon EOS R6 + Canon EF 400 mm f5.6</td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjo845D8B7OVaNYqguBxOpXfyVWd71nP_nv0bvqizi6jv801zb6Z3oIZMh_v4ztWTOerhigVhGhqxj4ssywiEpopSiG9Uwma6GxdJElzes4sCCirr9byQ-aJdOkJiUyiu2wq0UGBNRgmUJrIyMBWIrXL1Cof9q3_5QW7-2pF8krUrDws840KGKI1OuoXA/s2048/0C2A7096.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjo845D8B7OVaNYqguBxOpXfyVWd71nP_nv0bvqizi6jv801zb6Z3oIZMh_v4ztWTOerhigVhGhqxj4ssywiEpopSiG9Uwma6GxdJElzes4sCCirr9byQ-aJdOkJiUyiu2wq0UGBNRgmUJrIyMBWIrXL1Cof9q3_5QW7-2pF8krUrDws840KGKI1OuoXA/w640-h426/0C2A7096.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">První přeběhnutí přes cestu na krmiště.<br />Canon EOS R6 + Canon EF 400 mm f5.6</td></tr></tbody></table><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiyf7-C0UkaWk39IQyG75wDYyX2VwmMBSE6J5kUPiz4rrUbZX9vUrEZGuwxldfczja4w_VJ5LXPX_SvGSgMt3wOeFvYO3-zf2kzL8oc6R-r2kUtiXsZwVJLR3h3hnnKsueP79LdKJ1Rgg3GKZdPaFHSYcpqhBQyecwAoFowJBixS2Ggefzzn2h6gSWRlg/s2048/0C2A7201.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiyf7-C0UkaWk39IQyG75wDYyX2VwmMBSE6J5kUPiz4rrUbZX9vUrEZGuwxldfczja4w_VJ5LXPX_SvGSgMt3wOeFvYO3-zf2kzL8oc6R-r2kUtiXsZwVJLR3h3hnnKsueP79LdKJ1Rgg3GKZdPaFHSYcpqhBQyecwAoFowJBixS2Ggefzzn2h6gSWRlg/w640-h426/0C2A7201.jpg" width="640" /></a><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEE2AGBBMr8y5zN5y7Uc8vx8TpeUUPwEKnfQVpl2RaAn5veHcZeMk7hVdJHRICaFmNyLM75BC6qQ9H0YKpa_yuSUkyEEUHzE9hM2Ul7vsZqf5ZstFwqTWWbcoW-BOCIdQIkkyo5FWlIoCPmI9CC-F80kFQT7LBZ9mLMwCAGnCALMRxkyufNS-cfmlZyA/s2048/0C2A7375-Enhanced-NR.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="427" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEE2AGBBMr8y5zN5y7Uc8vx8TpeUUPwEKnfQVpl2RaAn5veHcZeMk7hVdJHRICaFmNyLM75BC6qQ9H0YKpa_yuSUkyEEUHzE9hM2Ul7vsZqf5ZstFwqTWWbcoW-BOCIdQIkkyo5FWlIoCPmI9CC-F80kFQT7LBZ9mLMwCAGnCALMRxkyufNS-cfmlZyA/w640-h427/0C2A7375-Enhanced-NR.jpg" width="640" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhdTZum3f7tNzLttMRAyTXkxzgwCtpzkpsm6CHbfn1oDMYHmIfdilm7gwvlCt2Kr-zshQjhJUlgiu-XNH-mwsc0Jd6vAzvQm9Bg_7QEBiOGRe_PJQEQFHo-_VSeI6WnKVSRJIDe2cEHI3H8l4mfodBOYd1TpV7wO3nR_0WBolvo-teucudouGAg39OiJg/s2048/0C2A7347.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhdTZum3f7tNzLttMRAyTXkxzgwCtpzkpsm6CHbfn1oDMYHmIfdilm7gwvlCt2Kr-zshQjhJUlgiu-XNH-mwsc0Jd6vAzvQm9Bg_7QEBiOGRe_PJQEQFHo-_VSeI6WnKVSRJIDe2cEHI3H8l4mfodBOYd1TpV7wO3nR_0WBolvo-teucudouGAg39OiJg/w640-h426/0C2A7347.jpg" width="640" /></a></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjMkFbLNYyh6nNanFZT_tblxOm3x0uEqh8OHlHUqlQXMlCDX4d8aIZcvVM_WK-QdPFEyK5DcvSvkgUhK52ALnwiBsnKf8MQKWbVEyAmeJU-DF2uZpJyLo1tar6qFSfuUt557X8sXpLqaOYk8g6_64azohJtWNeMk-vN5_BF6RjctIix8DRvMwCHfXIhjA/s2048/0C2A7342.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjMkFbLNYyh6nNanFZT_tblxOm3x0uEqh8OHlHUqlQXMlCDX4d8aIZcvVM_WK-QdPFEyK5DcvSvkgUhK52ALnwiBsnKf8MQKWbVEyAmeJU-DF2uZpJyLo1tar6qFSfuUt557X8sXpLqaOYk8g6_64azohJtWNeMk-vN5_BF6RjctIix8DRvMwCHfXIhjA/w640-h426/0C2A7342.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">koroptve peracké (<i>Arborophila campbellii</i>)<br />Canon EOS R6 + Canon EF 400 mm f5.6</td></tr></tbody></table><br /></div><br />Honza Grünwaldhttp://www.blogger.com/profile/15490640596369369535noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-553751449444859222.post-88493717105275146082023-04-29T21:02:00.002+02:002023-06-06T16:54:04.918+02:00Malajsie: Krátký report<div style="text-align: justify;">Od 21. března do 4. dubna jsem podnikl další zahraniční cestu, tentokrát do poloostrovní Malajsie. Tato země patří mezi ty nejčastěji skloňované, přijde-li na výlety za volně žijícími živočichy do jihovýchodní Asie. Některé lokality poloostrovní Malajsie jsou světoznámými centry pro ptáčkaře, kde se dá celkem pohodlně pozorovat velmi mnoho zajímavých druhů, často těch, o kterých sní každý, koho cizokrajní ptáci zajímají. Osobně jsem se vydal právě na ta nejznámější místa. Obava, že budou tyto oblasti plné dalších pozorovatelů ptáků, byla zcela lichá, na většině míst jsem byl sám, respektive jen s turisty, kteří měli jiné zájmy. Jediné místo, kde toto tak úplně neplatilo, byl Fraiser's hill, což není překvapivé už jen proto, že z navštívených míst nejvíc připomínal ptačí ráj. </div><div style="text-align: justify;">O cestě rozhodně budu psát články podobně jako o Srí Lance, což potrvá jistě velmi dlouho. Rád bych tady jen shrnul několik prvotních poznatků a kratičké shrnutí. Nejprve uvedu navštívené lokality, jejich stručný popis a několik zajímavých pozorování z nich. </div><div style="text-align: justify;">Fotky nejen v tomto, ale i v dalších příspěvcích z Malajsie, které budou následovat, by nebyly takové jaké jsou, nebýt společnosti Canon CZ/SK, která mi k testování zapůjčila dva objektivy a hlavně bezzrcadlovku EOS R6. <br /><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhsXpEhC9UZGVGHyBOq1kvz5T-Q4AyRe5XUETsKfwCUMFvDpUcZ7-T-U2Mi3Eyz2t5fz952eEQoBHtKjs6bn55l295ejeinr8QavPVUkENuH1c3Dfx99im4dzv3GLjneJdN0uxDWSuC45Z0PSMM_vBvBfo1MiQ3lwQeN0BmEXpPdNUWAE-DfnS6a-uiTg/s2048/0C2A7571-Edit-2-Edit.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhsXpEhC9UZGVGHyBOq1kvz5T-Q4AyRe5XUETsKfwCUMFvDpUcZ7-T-U2Mi3Eyz2t5fz952eEQoBHtKjs6bn55l295ejeinr8QavPVUkENuH1c3Dfx99im4dzv3GLjneJdN0uxDWSuC45Z0PSMM_vBvBfo1MiQ3lwQeN0BmEXpPdNUWAE-DfnS6a-uiTg/w640-h426/0C2A7571-Edit-2-Edit.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><div style="text-align: center;">timálie stříbrouchá (<i>Leiothrix argentauris</i>)</div></td></tr></tbody></table></div><span><a name='more'></a></span><h3 style="text-align: left;">Shah Alam</h3><div style="text-align: justify;">První lokací, kam jsem vyrazil, byl Shah Alam ve státě Selangor, což je v podstatě oblast přímo navazující na hlavní město Malajsie, Kuala Lumpur. Bydlení jsem zvolil tak, abych byl co nejblíž botanické zahradě Shah Alam, která ale není ani tak zahradou, jako spíš obrovským kusem deštného lesa uprostřed zástavby, ve kterém můžete chodit klidně pět hodin aniž byste měli pocit, že jste ve městě. Vstupné je 3MYR na osobu (15 kč) a k vidění je tu nespočet druhů ptáků a překvapivě také hodně savců, samozřejmostí jsou různé veverky, překvapilo mě, že jsme viděli hned tři druhy opic. </div><h4 style="text-align: justify;">Zajímavá pozorování:</h4><div><u>Ptáci</u></div><div>pita modrokřídlá (<i>Pitta moluccensis</i>)</div><div>pita kápovitá (<i>Pitta sordida</i>)</div><div>chřástal pruhovaný (<i>Rallina eurizonoides</i>)</div><div>brhlík červenozobý (<i>Sitta frontalis</i>)</div><div><br /></div><div><u>Savci</u></div><div>hulman tmavý (<i>Trachypithecus obscurus</i>)</div><div>makak vepří (<i>Macaca nemestrina</i>)</div><div>makak jávský (<i>Macaca fascicularis</i>)</div><div><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkxWnGaBZasKIuqMw9OJ3hx4AfaqwO7gdKWi8itBmKeOfLg3mTSScZLIbUA1NNXQVrSb_jAHelRZMg7rvL-K_d8oPawyXIJ8KEF8XysIijLO3zx7cmWvCtsVGoydC6RZnC9-7FGlp3GyGbLAJBnuvq8qQ3d-LJPGkymMRsy_RF4cEyn9Ub7pFaS0l9cA/s2048/0C2A1386-Edit-Edit.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkxWnGaBZasKIuqMw9OJ3hx4AfaqwO7gdKWi8itBmKeOfLg3mTSScZLIbUA1NNXQVrSb_jAHelRZMg7rvL-K_d8oPawyXIJ8KEF8XysIijLO3zx7cmWvCtsVGoydC6RZnC9-7FGlp3GyGbLAJBnuvq8qQ3d-LJPGkymMRsy_RF4cEyn9Ub7pFaS0l9cA/w640-h426/0C2A1386-Edit-Edit.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">špaček rudooký (<i>Aplonis panayensis</i>)</td></tr></tbody></table><h3 style="text-align: left;">Kuala Selangor</h3><div style="text-align: justify;">První větší přesun byl do De Palma resortu v Kuala Selangor, který leží kousek od Kuala Selangor nature park, jednoho z nejznámějších míst, kde můžete obdivovat jeden z nejohroženějších biomů na světě, a to mangrovové lesy. Z ptačího hlediska byla tato lokalita nejprve trochu zklamáním, nakonec se mi ale přeci jen podařilo některé zajímavější ptáky najít a seznam pozorovaných druhů byl ve výsledku poměrně hezký. Z biologického hlediska to byla ale úžasná zkušenost, osobně jsem viděl mangrovové lesy poprvé a sledovat makaky, jak jedí při odlivu kraby, nebo právě mangrovové kraby, které jsem doposud znal jen z televize, bylo prostě nepopsatelné. Vstup do parku je 4MYR na osobu. </div><h4 style="text-align: justify;">Zajímavá pozorování:</h4><div><u>Ptáci</u></div><div>pištec mangrovový (<i>Pachycephala cinerea</i>)</div><div>ledňáček černohlavý (<i>Halcyon pileata</i>)</div><div>marabu malajský (<i>Leptoptilos javanicus</i>)</div><div>lelek ostrovní (<i>Caprimulgus macrurus</i>)</div><div><br /></div><div><u>Ostatní</u></div><div>lezec sp. (<i>Periophthalmus</i> sp.)</div><div>mangrovoví krabi</div><div>parosnička nádherná (<i>Kaloula pulchra</i>)</div><div>makak jávský (<i>Macaca fascicularis</i>)</div><div>dráček sp. (<i>Draco</i> sp.)</div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQAfAWAwf5Txbi6RtD1E7tbzOiiMAw8G2NE7W7zLPJgaLlYFeoMbnBaJZIS_2kPRWq9NLVt8Wt2BH9cb6xOCtgnKGVlUREm955RizYk34GZrQDTd-b14boRIxUZkJTMNqhbSko5OyxMOpN/s2048/0C2A3727-Edit.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhQAfAWAwf5Txbi6RtD1E7tbzOiiMAw8G2NE7W7zLPJgaLlYFeoMbnBaJZIS_2kPRWq9NLVt8Wt2BH9cb6xOCtgnKGVlUREm955RizYk34GZrQDTd-b14boRIxUZkJTMNqhbSko5OyxMOpN/w640-h426/0C2A3727-Edit.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">pištec mangrovový (<i>Pachycephala cinerea</i>)</td></tr></tbody></table><h3 style="text-align: left;">Fraiser's Hill</h3><div style="text-align: justify;">Určitě nejlepší ptáčkařská oblast, kterou jsem navštívil. Oproti většině ostatních navštívených míst je tu ptáků opravdu hodně, respektive jsou relativně dobře k vidění. Spousta silniček a cest lesem, ze kterých se dají ptáci dobře pozorovat. V terénu je navíc hodně dalších ptáčkařů, kteří rádi poradí, kam za zajímavým druhem. Důležitým kontaktem je pan Durai, který má kancelář hned vedle hotelu Shahzan Inn, který sice pracuje jako ptačí průvodce, ale dal mi spoustu velmi užitečných tipů zdarma, zařídil mi i taxi. Na Fraiser's Hill se můžete pohybovat zcela volně, jen se vyvarujte nebezpečných cest, zejména pokud jste sami. V hotelu Shahzan Inn se dá zakupit knížka Birds of Fraiser's Hill, kde najdete užitečné tipy, kam se vydat (nebo taky raději nevydat). </div><h4 style="text-align: justify;">Zajímavá pozorování:</h4><div><u>Ptáci</u></div><div>koroptev peracká (<i>Arborophila campbelli</i>)</div><div>pita rezavohlavá (<i>Pitta oatesi</i>)</div><div>timálka bezocasá (<i>Pnoepyga pusilla</i>)</div><div>timálie stříbrouchá (<i>Leiothrix argentauris</i>)</div><div>drozdík malý (<i>Brachypteryx leucophrys</i>)</div><div>výreček horský (<i>Otus spilocephalus</i>)</div><div>sýkavka oranžovobřichá (<i>Chloropsis hardwickii</i>)</div><div>sýkora nádherná (<i>Melanochlora sultanea</i>)</div><div>brhlík azurový (<i>Sitta azurea</i>)</div><div>loboš dlouhoocasý (<i>Psarisomus dalhousiae</i>)</div><div>kraska zelenavá (<i>Cissa chinensis</i>)</div><div>timálka roklinná (<i>Napothera brevicaudata</i>)</div><div><br /></div><div><u>Ostatní</u></div><div>létavka <i>Rhacophorus dulitensis</i></div><div>chřestýšovec <i>Trimeresurus nebularis</i></div><div>hulman tmavý (<i>Trachypithecus obscurus</i>)</div><div>sklípkani sp. </div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiCfSXhwYHXOE8HPhP8bTgW3bVlvnv5ZNIgNkTUOWhKHhinUgktuhHkE9gOYwnmZLq8lYbNF4ecVdaP0PwDu4g8fjSNfTU6PtCda-Dg6Asj17pT5VajgW9b3bSqkfjkavz3TFHEWKtYFPFVIm5aIhAN9hQk25cDansuDKp0wGLDfXLLdKHvCs0Z0Axuiw/s2048/0C2A5366-Edit-Edit.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiCfSXhwYHXOE8HPhP8bTgW3bVlvnv5ZNIgNkTUOWhKHhinUgktuhHkE9gOYwnmZLq8lYbNF4ecVdaP0PwDu4g8fjSNfTU6PtCda-Dg6Asj17pT5VajgW9b3bSqkfjkavz3TFHEWKtYFPFVIm5aIhAN9hQk25cDansuDKp0wGLDfXLLdKHvCs0Z0Axuiw/w640-h426/0C2A5366-Edit-Edit.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">sýkora nádherná (<i>Melanochlora sultanea</i>)</td></tr></tbody></table><h3 style="text-align: left;">Taman Negara national park</h3><div style="text-align: justify;">Nejstarší deštný les na kontinentu byl sice úžasný z krajinářského a všezoologického hlediska, ptáčkař se ale může v této lokalitě snadno zklamat. Chodit lesem několik hodin bez spatření jediného ptáka, nebylo žádnou výjimkou. Pozorovat, natož ptáky fotit v této oblasti, patří určitě k tomu nejtěžšímu, co jsem za svou kariéru ptačího magora zakusil. Za čtyři noci v Taman Negara jsem nepořídil jediný použitelný záběr ptáka a opravdu mnoho druhů se mi podařilo určit jen díky znalosti hlasů. Jednu noc jsem strávil v pralesní pozorovatelně bunbun Cagar Angjing, kde jsem viděl tapíra čabrakového nebo letuchu malajskou, což byly jedny z nejúžasnějších zoologických pozorování v mém životě. </div><h4 style="text-align: justify;">Zajímavá pozorování:</h4><div><u>Ptáci</u></div><div>bažant ohnivohřbetý (<i>Lophura ignita</i>)</div><div>kur bankivský (<i>Gallus gallus</i>)</div><div>argus okatý (<i>Argusianus argus</i>)</div><div>dvojzoborožec žlutozobý (<i>Buceros bicornis</i>)</div><div>zoborožec štítnatý (<i>Buceros vigil</i>)</div><div>loboš smaragdový (<i>Calyptomena viridis</i>)</div><div>ketupa malajská (<i>Ketupa ketupu</i>)</div><div>pita granátová (<i>Erythropitta granatina</i>)</div><div>drozd bělobrvý (<i>Turdus obscurus</i>)</div><div><br /></div><div><u>Savci</u></div><div>tapír čabrakový (<i>Tapirus indicus</i>)</div><div>letucha malajská (<i>Galopterus variegatus</i>)</div><div>kančil menší (<i>Tragulus kanchil</i>)</div><div><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiVKGJ6H4kdbZw9NqB_6mwoKKtFIcAsJ8xWTBsYXv0QkrOCholAMuUgO5bcVXoockxT0j0hV21VCf1aMaqCYn5FHKnyx7dweHApkeOMosyii6qBgq7tyY2yZenrab_oTSzWmqn--D00-HijWGJcpA-Y7eLnO1bmKrFU6s3x8dk-Ne_D1oygIM7m-u2rOQ/s2048/0C2A0062-Edit.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiVKGJ6H4kdbZw9NqB_6mwoKKtFIcAsJ8xWTBsYXv0QkrOCholAMuUgO5bcVXoockxT0j0hV21VCf1aMaqCYn5FHKnyx7dweHApkeOMosyii6qBgq7tyY2yZenrab_oTSzWmqn--D00-HijWGJcpA-Y7eLnO1bmKrFU6s3x8dk-Ne_D1oygIM7m-u2rOQ/w640-h426/0C2A0062-Edit.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">sojka <i>Platysmurus leucopterus</i></td></tr></tbody></table><h3 style="text-align: left;">Bukit Tinggi</h3><div style="text-align: justify;">Poslední lokace před objezdem byla oblast Bukit Tinggi, která je pod tímto názvem známa většině ptáčkařů, a která se má nazývat správně spíš Berjaya hills. Hlavním cílem výpravy byl bažant horský, ale podařilo se vidět trochu překvapivě i celou řadu dalších velmi zajímavých druhů, což bylo ve velkém kontrastu s dost neochotně přibývajícími ptáky v Taman Negara. Pozorování v této oblasti přineslo i neuvěřitelné setkání s luskounem. </div><h4 style="text-align: justify;">Zajímavá pozorování</h4><div><u>Ptáci</u></div><div>bažant horský (<i>Polyplectron inopinatum</i>)</div><div>vlha červenobradá (<i>Nyctyornis amictus</i>)</div><div>dvojzoborožec velký (<i>Buceros rhinoceros</i>) </div><div>kosovec chřástalí (<i>Eupetes macrocerus</i>)</div><div>trogon oranžovoprsý (<i>Harpactes oreskios</i>)</div><div>křivozobka <i>Pomatorhinus bornensis</i></div><div>loboš tmavý (<i>Corydon sumatranus</i>)</div><div>slavík modrohřbetý (<i>Larvivora cyane</i>)</div><div><br /></div><div><u>Savci</u></div><div>siamang (<i>Symphalangus syndactylus</i>)</div><div>luskoun ostrovní (<i>Manis javanica</i>)</div><div><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9dh23FrTrrr4QZSx42vw1zaj4-0W0WXPj2-DR_llCy6Fa8t4NX_OwsYk8G9glABhOsS_puq1xXte7G91Gdpr4kSVUy7u2BSxBcHxtyEuEe1J5brHGNhjxgsj-YbP5lxoR1ckm6rTlQIasiLpxahy_zUQIX9k4ZGQBwdgsdkgWJib0si12zNXnQw9vQw/s2048/0C2A1778-Edit.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2048" data-original-width="1638" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9dh23FrTrrr4QZSx42vw1zaj4-0W0WXPj2-DR_llCy6Fa8t4NX_OwsYk8G9glABhOsS_puq1xXte7G91Gdpr4kSVUy7u2BSxBcHxtyEuEe1J5brHGNhjxgsj-YbP5lxoR1ckm6rTlQIasiLpxahy_zUQIX9k4ZGQBwdgsdkgWJib0si12zNXnQw9vQw/w512-h640/0C2A1778-Edit.jpg" width="512" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">bažant horský (<i>Polyplectron inopiatum</i>)</td></tr></tbody></table><br /><div><br /></div>Honza Grünwaldhttp://www.blogger.com/profile/15490640596369369535noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-553751449444859222.post-8983684376334390052023-02-25T17:21:00.002+01:002023-04-15T12:57:54.845+02:00Nad zpětnými hlášeními<p style="text-align: justify;">Kroužkování ptáků nám přináší cenné údaje o sezónních přesunech, populační dynamice, věrnosti lokalitám a dalších detailech ze života opeřenců. Obvyklým způsobem odchytu ptáků je stavba nárazových sítí, do kterých se pták chytí, kroužkovatel jej z nich vyplete a na kroužkovacím stanovišti mu nasadí na nohu malý kovový kroužek. Ornitologický kroužek nese jedinečnou kombinaci čísel, která daného jedince spolehlivě identifikuje kdekoliv na světě. Od roku 2021 jsem aktivním kroužkovatelem a kroužek jsem nasadil 2010 jedincům ptáků. Asi největší touhou každého kroužkovatele je dozvědět se, jak se ptákům s jejich kroužkem daří, tedy dostat tzv. zpětné hlášení. To vzniká tak, že případný nálezce ptáka s kroužkem odešle číslo kroužku příslušnému pracovišti, tedy kroužkovací stanici (<a href="https://www.nm.cz/prirodovedecke-muzeum/krouzkovaci-stanice#o-nas" target="_blank">u nás funguje pod záštitou Národního muzea</a>). Bohužel ne vždy jsou tyto zprávy šťastné, například u mě z osmi zpětných hlášení o odchytu mnou kroužkovaných ptáků jde o pět údajů o mrtvých jedincích. V tomto krátkém článku bych se rád pozastavil nad některými zajímavějšími z nich. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjhTmFre9bt-Z6MszG1N-unDfnD5jVX2T2Fr5k4VKSyBDWUdoqXrRsKZiciHXOaXVGTm05kfcc5_M-dkQFZA_YGaNwngu9NrNcY6T0sDWeuecGX7_Iwq_GCTxcCyoHOZCCf5HMK52i-fn7d7mWihrEJ5uC_NqIGHFsMwXD5oHCGOqDE8gUs79m0raJLEQ/s4032/11947910-AD9D-4E28-92BB-177459CD7499.jpeg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="3024" data-original-width="4032" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjhTmFre9bt-Z6MszG1N-unDfnD5jVX2T2Fr5k4VKSyBDWUdoqXrRsKZiciHXOaXVGTm05kfcc5_M-dkQFZA_YGaNwngu9NrNcY6T0sDWeuecGX7_Iwq_GCTxcCyoHOZCCf5HMK52i-fn7d7mWihrEJ5uC_NqIGHFsMwXD5oHCGOqDE8gUs79m0raJLEQ/w640-h480/11947910-AD9D-4E28-92BB-177459CD7499.jpeg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Vyjma zahrady kroužkuji v podstatě jen tady: v křovinách u obce Hradešín. Pak ještě na odchytové akci na Červenohorském sedle. Na lokalitě natahuji 62 metrů sítí.</td></tr></tbody></table><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><span><a name='more'></a></span></div><h3 style="text-align: justify;">Kočky útočí</h3><p style="text-align: justify;">Před několika dny mi dorazilo zpětné hlášení ze vzdáleného Španělska. Šlo o samici pěnice černohlavé (<i>Sylvia atricapilla</i>), kterou jsem okroužkoval 1. října loňského roku v křovinách na Hradešíně. Bohužel nešlo o zpětný odchyt kroužkovatelem, nýbrž kočkou, která pěnici ulovila nedaleko města Girona, 1287 km daleko od místa okroužkování. Mrtvolka ptáka byla nalezena 14. února tohoto roku, tedy 136 dní od data kroužkování. Je to doposud nejvzdálenější nález ptáka s mým kroužkem. </p><p style="text-align: justify;">Kočka taky zabila jednoho z kosů, které jsou okroužkoval u nás na zahradě 29.9.2021. Kočka kosa chytila, potrhala a nechala u nás na pozemku, nalezl jsem ho 13.11. stejného roku, tedy 44 dní od okroužkování. Jde jen o další důkaz o tom, že kočky zdaleka všechny své úlovky neodnáší na práh svým majitelům, ale často je nechají někde ležet. Kočky jsou bohužel u nás zodpovědné za miliony mrtvých ptáků ročně a řadí se tak po boku se skleněnými plochami a silničním provozem k nejzásadnějším lidmi způsobeným faktorům úmrtí ptáků.</p><p style="text-align: justify;">Během psaní tohoto článku mi dorazilo další hlášení o zabití ptáka kočkou, tentokrát šlo o sýkoru koňadru, kterou jsem kroužkoval jako mladou samici při <a href="http://fkcso.cz/chs/" target="_blank">odchytové akci na Červenohorském sedle</a> (ČHS) v říjnu 2021, nalezena byla 22. února tohoto roku v Sasku v Německu. Od místa kroužkovaní je to 260 km a pták tak žil po okroužkování 479 dnů.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnQp_Fhq30jM10pV9jl9cHu1-8t2OkfOzMgvSAL4a_EBpDVkblMQAwnKgEnSLKmaLuYKb5_N-NY3j5h9x4zFLLTa3P4dRrFw52ALtGzsQGmbA2Ki68CcvNKRsdaQIuUZhusZzFL70kUMfm-q-0zhpZ3xCgdUmIdgd4HTV01B5482FDxZ-JrP7nXbwEDQ/s551/%C4%8Dernohl%C3%A1vek%20%C5%A1pan%C4%9Blsko.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="374" data-original-width="551" height="434" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjnQp_Fhq30jM10pV9jl9cHu1-8t2OkfOzMgvSAL4a_EBpDVkblMQAwnKgEnSLKmaLuYKb5_N-NY3j5h9x4zFLLTa3P4dRrFw52ALtGzsQGmbA2Ki68CcvNKRsdaQIuUZhusZzFL70kUMfm-q-0zhpZ3xCgdUmIdgd4HTV01B5482FDxZ-JrP7nXbwEDQ/w640-h434/%C4%8Dernohl%C3%A1vek%20%C5%A1pan%C4%9Blsko.JPG" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">1290 km od místa kroužkování byla nalezena pěnice černohlavá, kterou jsem v říjnu 2022 kroužkoval na Hradešíně. Bohužel ji zabila kočka.</td></tr></tbody></table><h3 style="text-align: justify;">Prokletá série ES6600X</h3><p style="text-align: justify;">Dalším smutnou kapitolou zpětných hlášení jsou sluky. Dohromady jsem okroužkoval pouhých 17 jedinců sluky lesní, všechny při odchytové akci na ČHS, 6 jedinců v roce 2021 a 11 v roce 2022. Tento druh se bohužel v některých státech masivně loví, což se projevuje i na návratnosti kroužků. To, že ale dostanu v krátké době hned tři zpětná hlášení o střelených jedincích, jsem přeci jen nečekal. Všechny sluky měly kroužky ze série ES6600x, takže jsem tyto kroužky prohlásil za prokleté. </p><p style="text-align: justify;">Jako první přišlo hlášení o střelené sluce ES66007 nalezené v jižní Francii u vesnice Carnac, kterou střelili někdy v týdnu před 18. listopadem 2022. Po okroužkování na ČHS tak žila do svého skonu maximálně 25 dnů. Další hlášení jsem dostal soukromou korespondencí od kamaráda, kterému známý napsal o nálezu další sluky, tentokrát ES66004. Kroužkoval jsem ji 25. října 2021, nalezena byla 13. ledna tohoto roku přibližně ve středu Apeninského poloostrova. Jelikož italská kroužkovací stanice v současnosti není plně funkční, čekám stále až toto zpětné hlášení dorazí oficiální cestou, stejně jako hlášení o mnou kroužkované července na podzim 2021, která byla odchycena při kroužkování v severní Itálii. Prozatím poslední (a v případě sluk doufám, že úplně poslední) hlášení přišlo o tři dny později, kdy byla sluka s kroužkem jen o číslo novějším (ES66005) střelena 30. listopadu 2022 v severní Itálii. Tuhle sluku jsem také kroužkoval v roce 2021, přesně 29. října. Volnosti si od okroužkování tedy užívala necelých 400 dnů. Hlášení přišlo oficiální cestou, kroužkovací stanice v Itálii tedy přeci jen do nějaké míry funguje. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilskmb7H-PTV-k91j7np-Oy4437_dG7PIjUmmbho0L2BT3pMPTyRfIsUDVoN7OEfKJwkj-LRWKmZC8W2DbNjQ_eRMXIu-WmT4IT9BvhkLJ8IpVdeW-1DmMaxGw2Fvhc2LNApZtZG2A-vASfmsSkSshVVoBLjTjpwVZfE4Rdy_USwn7ZmcWmLdOq8kQQQ/s2048/sedl%20002.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilskmb7H-PTV-k91j7np-Oy4437_dG7PIjUmmbho0L2BT3pMPTyRfIsUDVoN7OEfKJwkj-LRWKmZC8W2DbNjQ_eRMXIu-WmT4IT9BvhkLJ8IpVdeW-1DmMaxGw2Fvhc2LNApZtZG2A-vASfmsSkSshVVoBLjTjpwVZfE4Rdy_USwn7ZmcWmLdOq8kQQQ/w640-h426/sedl%20002.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jedna ze sluk kroužkovaných vloni na podzim na Červenohorském sedle v Jeseníkách.</td></tr></tbody></table><p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhgn6YEJOo-44Xa06EEGu6SX9vkZp9KbLmMQilykCfwo-egfxCUkDVadx1gpXkL3zKPzsLmffVEsMFnv6LQKEMvKI4a_etjEseuRjHaBgpnnK9amrmA5Aa3wTNlJvM0Rkgu8H7zBE2RRqY8GYzR6-VqVSG_lPugLMfPvlUTGLjXtC83R0Pe2AhySpAWWw" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img alt="" data-original-height="785" data-original-width="1059" height="474" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhgn6YEJOo-44Xa06EEGu6SX9vkZp9KbLmMQilykCfwo-egfxCUkDVadx1gpXkL3zKPzsLmffVEsMFnv6LQKEMvKI4a_etjEseuRjHaBgpnnK9amrmA5Aa3wTNlJvM0Rkgu8H7zBE2RRqY8GYzR6-VqVSG_lPugLMfPvlUTGLjXtC83R0Pe2AhySpAWWw=w640-h474" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Nálezy sluk s mými kroužky. 1) ES66004, 2) ES66007, 3) ES66005. Všechny byly okroužkovány při migraci na Červenohorském sedle (bod č. 4).</td></tr></tbody></table><h3>Velká vzácnost na závěr</h3><p></p><p style="text-align: justify;">V loňském roce jsem poprvé vyzkoušel odchyt slavíků tmavých a dalších srpnových nočních migrantů. Tyhle dny byly z nejhezčích za celý rok. Teplé jasné noci sváděly k dlouhému vysedávání na židličce na kroužkovací lokalitě a rozjímání pod hvězdnou oblohou. Sítě jsem vždy natáhl ještě před soumrakem, reproduktory lákající noční cestovatele jsem umisťoval až během noci. Nad ránem jsem roztáhl sítě a pak už jen čekal, co se ukáže. Mezi plejádou cvrčilek a rákosníků (nezvyklí návštěvníci v suchých křovinách) a taky několika slavíků obecných se asi na třetí pokus taky ukázal první slavík tmavý, vůbec první můj <i>tmavík</i> pozorovaný (tedy odchycený) v ČR. </p><p style="text-align: justify;">Odchyty pokračovaly až do konce srpna, poslední odchyt byl symbolicky 31.8. Jeden z odchytů ale zaznamenal nebývalý úspěch. Zrovna byl u mě na návštěvě nestor západočeské ornitologie, Libor Schröpfer (<a href="https://www.scolopaxbirder.cz/" target="_blank">jeho stránky si můžete prohlédnout kliknutím na text</a>). Bylo to 25.8. a toho dne odpoledne jsme zase natáhli sítě na Hradešíně, vše šlo jako vždy bez komplikací. Druhý den jsme hned na první kontrole v síti zastihli jednoho slavíka tmavého. Na další kontrole v síti visel další slavík, který vypadal na tmavého, a měl na noze jasně se blýskající kroužek. První mě napadlo, že je to <i>tmavík</i>, kterého jsem zrovna vypustil. Jak jsem se mýlil se ukázalo až při vytahování ze sítě, když jsem si nevěřícně na kroužku přečet nápis "STOCKHOLM".</p><p style="text-align: justify;">V ČR se dohromady v historii kroužkování podařilo odchytit pouze tři slavíky tmavé s kroužky z cízích zemí. Tento pták byl nakonec dospělý, vylíhl se tedy minimálně na jaře roku 2021, a je tím pádem teprve prvním dospělým slavíkem tmavým, který byl na našem území odchycen s kroužkem z ciziny. Ve zbylých dvou případech šlo o mladé ptáky. Nakonec jsem dostal hlášení, že pták byl kroužkován ve vesnici Sundre na jihu švédského ostrova Gotland 12.5.2022. Do mé sítě tedy zabloudil 106 dnů od okroužkování. Vzdálenost mezi místem okroužkování a zpětného odchytu je 796 km. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJlBplZEgWYDrZRu73ueILcTXRb4GXYN8-DdIkUd4yLDI1f1YTKTGO2r7YFNGDwlUmsHLgJvZ7YlL2HK8FnFAYDtGHcDBDd6GV7TfGALf0Rfx_uEJRZTN9hoLh_fLW4VHm_KtgthHtbxjzJg9WjP0JjlqhrBOX6HX5WZskgLcmSCP3L8IVmVkz2SIFKg/s4032/DEBD3E69-A27B-4EF2-84B2-4ADBB0FD6120.jpeg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="3024" data-original-width="4032" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhJlBplZEgWYDrZRu73ueILcTXRb4GXYN8-DdIkUd4yLDI1f1YTKTGO2r7YFNGDwlUmsHLgJvZ7YlL2HK8FnFAYDtGHcDBDd6GV7TfGALf0Rfx_uEJRZTN9hoLh_fLW4VHm_KtgthHtbxjzJg9WjP0JjlqhrBOX6HX5WZskgLcmSCP3L8IVmVkz2SIFKg/w640-h480/DEBD3E69-A27B-4EF2-84B2-4ADBB0FD6120.jpeg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Vzácný slavík tmavý s kroužkem ze Švédska chvíli před vypuštěním. V pozadí Libor Schröpfer.</td></tr></tbody></table><br /><p style="text-align: justify;"><br /></p>Honza Grünwaldhttp://www.blogger.com/profile/15490640596369369535noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-553751449444859222.post-92211809207090650002023-02-05T19:18:00.006+01:002023-02-05T19:32:51.940+01:00Jaký byl rok 2022?<p style="text-align: justify;">Stejně jako mnoho jiných ani já nejsem výjimkou a snažím se vždy nějakým způsobem reflektovat zakončený rok. Rok 2022 pro mě byl klíčový mimo jiné v tom, že jsem obhájil svou diplomovou práci a odstátnicoval, a získal tím pádem titul Mgr., následně jsem v říjnu nastoupil na doktorské studium. Pokusil jsem se znovu o velký rok, tedy pozorovat na území ČR co nejvíce druhů ptáků, myslím, že na dlouhou dobu naposledy. Následující text je spíše nekompletním telefonním seznamem toho, co jsem v uplynulém roce dělal a viděl, omluvte prosím, že jeho čtení nebude asi příliš poutavé. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQWpp6LK5Ka0BmscMIvag_C7FPyCTVyC_Dttfa6RQrG-NPtBwxHFL4ZCzjyzwowlLTraHenDhiamjDkGBi3gWWoO06e6N_j8TCbqtEdLDdr7cNUXqaT_AcNQa6uIDkyFDy14FLY_A4EUodDh7H7mLR2EIVRI3b8BFJqvs9v_njCCqsClxGlMF_OUhZwg/s2048/strizlik%20092.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1638" data-original-width="2048" height="512" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiQWpp6LK5Ka0BmscMIvag_C7FPyCTVyC_Dttfa6RQrG-NPtBwxHFL4ZCzjyzwowlLTraHenDhiamjDkGBi3gWWoO06e6N_j8TCbqtEdLDdr7cNUXqaT_AcNQa6uIDkyFDy14FLY_A4EUodDh7H7mLR2EIVRI3b8BFJqvs9v_njCCqsClxGlMF_OUhZwg/w640-h512/strizlik%20092.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">střízlík obecný (<i>Troglodytes troglodytes</i>)</td></tr></tbody></table><br /><span><a name='more'></a></span><h3 style="text-align: justify;">Leden</h3><p style="text-align: justify;">Hned prvního ledna jsme se s kamarády vydali za husou krátkozobou do jižních Čech. Už brzy ráno před odjezdem jsem zaznamenal několik běžných druhů, prvním druhem 2022 byl brhlík. Po cestě jsme měli štěstí na několik dalších zajímavých druhů (samec dřemlíka, hejno jeřábů) a ani cílový druh nezklamal. V dalším hejnu hus potom čekala berneška rudokrká, do třetice vzácných hus jsme ještě u Sedlece našli v dalším hejnu bernešku bělolící. První den roku uzavřel výr velký. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEitm60gZzgiHiKal7l5WkEWVyLwuqoqSfWGyAQ1t1Ub0uqtWE5ItxH4RezScUd9ORryUtHmz2no7WFK9pAEJ2tU4yUHDZabPrJTRxqOH1JrMeFCPtlrYZ6Uf2knOPe0l8Uhg8LLKod5tURvzNJEDyJlhJkbE3PG1WwBmx2EG1Hkrzva7tSd5H8wUIJgbA/s2048/kratka%20husa%20034.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEitm60gZzgiHiKal7l5WkEWVyLwuqoqSfWGyAQ1t1Ub0uqtWE5ItxH4RezScUd9ORryUtHmz2no7WFK9pAEJ2tU4yUHDZabPrJTRxqOH1JrMeFCPtlrYZ6Uf2knOPe0l8Uhg8LLKod5tURvzNJEDyJlhJkbE3PG1WwBmx2EG1Hkrzva7tSd5H8wUIJgbA/w640-h426/kratka%20husa%20034.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Husy velké (<i>Anser anser</i>) a jeřábi popelaví (<i>Grus grus</i>).</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Hned druhý leden přinesl další úspěšné ptáčkaření. Na Šumavě se mi podařilo vidět během jednoho dne jeřábka lesního, puštíka bělavého a datlíka tříprstého. Ten den rozhodl o tom, že jsem se v roce 2022 pokusil udělat podruhé (a na další mnoho let určitě naposledy) Big Year, tedy vidět za rok co nejvíce druhů ptáků. Ten hlavní důvod byl, že datlík tříprstý znamenal mé největší trápení při Big Year v roce 2018, kdy se mi ho ani po asi dvanácti výpravách nepodařilo objevit. To, že jsem ho vloni viděl hned na poprvé mi dodalo kuráž. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiWzyfopXozvfuEhSQ5jy5ZpbO3AHqmLl0vS9ZGX-AOQb51WcQU4bdx2FJsmtmoR2C9E1esCLYmJMXCxtIyiPkd4_GKI0zJsxt3IjFHg-5qM-GX8joJiIhQdBjh5f2TFRE7jj8WwwZzRO4Z6tng6lFvzg191pqqk5DdnfANizFwNHItWQD9Lkx9nZJffg/s2048/%C5%A1umava%20086-Edit.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiWzyfopXozvfuEhSQ5jy5ZpbO3AHqmLl0vS9ZGX-AOQb51WcQU4bdx2FJsmtmoR2C9E1esCLYmJMXCxtIyiPkd4_GKI0zJsxt3IjFHg-5qM-GX8joJiIhQdBjh5f2TFRE7jj8WwwZzRO4Z6tng6lFvzg191pqqk5DdnfANizFwNHItWQD9Lkx9nZJffg/w640-h426/%C5%A1umava%20086-Edit.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">datlík tříprstý (<i>Picoides tridactylus</i>)</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Na začátku ledna jsme se taky s kamarádem Richardem vydali na jezera na severozápadě Čech - Miladu a Most. Viděli jsme spoustu zajímavých vodních druhů, třeba dvě potápky žlutorohé nebo poláka malého. Viděl jsem i sněhule severní na polích u Nymburka. </p><p style="text-align: justify;"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZvJ0qktvI21yu5Zefs_uKwSQp1Qwg6hsw_BGRlQdJMulMl4lQhScosIXlwKKgik86B4--DM4JZ7eO3aJca2h335hfPdG4Pgq2y5eDwgb95GsEdndWl_egnIUpbfWfbSdGVOZLtGmermGrFRcNC6w5UzkLGalqBJkPWilywcb5yT0_8cNMH2NlEpKEGw/s2048/pot%C3%A1pka%20%C5%BElutoroh%C3%A1%20173.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhZvJ0qktvI21yu5Zefs_uKwSQp1Qwg6hsw_BGRlQdJMulMl4lQhScosIXlwKKgik86B4--DM4JZ7eO3aJca2h335hfPdG4Pgq2y5eDwgb95GsEdndWl_egnIUpbfWfbSdGVOZLtGmermGrFRcNC6w5UzkLGalqBJkPWilywcb5yT0_8cNMH2NlEpKEGw/w640-h426/pot%C3%A1pka%20%C5%BElutoroh%C3%A1%20173.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">potápka žlutorohá (<i>Podiceps auritus</i>)</td></tr></tbody></table>V lednu jsem se také poprvé v roce vydal na jižní Moravu. Podařilo se pozorovat například zedníčka skalního, racka mořského, kormorány malé nebo orla královského. Proběhlo taky tradiční sčítání vodních ptáků IWC, kde sčítám šest lokalit. <p></p><p style="text-align: justify;">24. ledna také došlo na první velkou výpravu za vzácným ptákem. Vlakem jsem s Honzou Studeckým a naší fenkou Tulou dojel až do daleké Ostravy, kde byl pozorován teprve potřetí v historii české faunistiky strnad tajgový. Pozorování se zdařilo. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjf_nPM8KRe268BRTZ3AozDTSuv8lk70W9wRmoAoc8FwqHwZ0MLIaEtXS0AcnDSbJTPd293wKGdcbhKVSDhvtfZWqIuIMRXWgSPFskkgTGkstS7TyK9AqkAmU9XkKjiJFtX1qOWQAZEByWYC_NdTxYPntCpyYf3BjcN1W8x71lT68X6Krkv2oV8DPIYuQ/s2048/strnad%20tajgov%C3%BD%20061.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjf_nPM8KRe268BRTZ3AozDTSuv8lk70W9wRmoAoc8FwqHwZ0MLIaEtXS0AcnDSbJTPd293wKGdcbhKVSDhvtfZWqIuIMRXWgSPFskkgTGkstS7TyK9AqkAmU9XkKjiJFtX1qOWQAZEByWYC_NdTxYPntCpyYf3BjcN1W8x71lT68X6Krkv2oV8DPIYuQ/w640-h426/strnad%20tajgov%C3%BD%20061.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">strnad tajgový (<i>Emberiza rustica</i>)</td></tr></tbody></table><h3 style="text-align: justify;">Únor</h3><p style="text-align: justify;">Celou první polovinu února jsem strávil na Srí Lance. Tu jsem bohatě rozepsal v předchozích <a href="https://czechbirder.blogspot.com/search/label/sr%C3%AD%20lanka" target="_blank">příspěvcích na blogu</a>. </p><p style="text-align: justify;">20. února se mi po návratu v Česku podařilo pozorovat hoholku lední na jezeru Most a posledního února jsem na polích za barákem Honzy Studeckého pozoroval hejno kulíků zlatých s čejkami. Koncem února jsem taky zkusil první odchyt na své kroužkovatelské lokalitě u Hradešína. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEibictwlqmv5oHaeYgjW5KBQxrd6EFmPbqsVQXNmPy8u8NI5qhoIhxxY41rz4sez8h7vNzHnDKd8VIaksXOWp8xloX0xuWvtjflrhfhHF6dasXQxzu0XV1T7GFec-4-AmznL7ML7Wdb9A0COo9F11THnFsAZnsuxcvAbpL0dRCP6Zfg2Gn2kfC0NkeWYQ/s3000/hoholky%20068-Edit%20kopie.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2000" data-original-width="3000" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEibictwlqmv5oHaeYgjW5KBQxrd6EFmPbqsVQXNmPy8u8NI5qhoIhxxY41rz4sez8h7vNzHnDKd8VIaksXOWp8xloX0xuWvtjflrhfhHF6dasXQxzu0XV1T7GFec-4-AmznL7ML7Wdb9A0COo9F11THnFsAZnsuxcvAbpL0dRCP6Zfg2Gn2kfC0NkeWYQ/w640-h426/hoholky%20068-Edit%20kopie.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">hoholka lední (<i>Clangula hyemalis</i>)</td></tr></tbody></table><h3 style="text-align: justify;">Březen</h3><p style="text-align: justify;">Třetí měsíc roku 2022 začal zostra pozorováním husy malé na Pardubicku. Pomalu jsem začal vítat první jarní ptáky, třeba 4. března na zahradě drozda zpěvného. Při jedné z výprav mého ornitologického kroužku nás přímo v Úvalech šokoval přelet vzácného sokola raroha velkého. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgyIMACoaENN0QpZifexzMy6RDNUadsIDHplgCO6kVT3C2uS98_7VmI2ai4jesjJI713d2LH4E7y_KgvDgZ4r8ihSLVzR-zMTKE6ICnlfLv1go3qUSFlxoJ0FQLy-vth33ytVQB-M9fVzgLMbPqqDIdac4XpU_2UGvNy18TISiWTz1q9oSr2lCxKqpSpA/s2048/fotky%20dipomka%20time%20(9).jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgyIMACoaENN0QpZifexzMy6RDNUadsIDHplgCO6kVT3C2uS98_7VmI2ai4jesjJI713d2LH4E7y_KgvDgZ4r8ihSLVzR-zMTKE6ICnlfLv1go3qUSFlxoJ0FQLy-vth33ytVQB-M9fVzgLMbPqqDIdac4XpU_2UGvNy18TISiWTz1q9oSr2lCxKqpSpA/w640-h426/fotky%20dipomka%20time%20(9).jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Husa malá (<i>Anser erythropus</i>) mezi h. velkými (<i>A. anser</i>) a běločelými (<i>A. albifrons</i>).</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Pokračoval jsem v odchytech na Hradešíně, na jaře ale sítě obecně zely prázdnotou a chytalo se velmi málo ptáků, většinou jednotky za dopoledne. </p><p style="text-align: justify;">Jarním potěšením v mém rajonu byla polní louže mezi Prahou-Kolodějemi a Sibřinou (Stupice), která začala zejména koncem března ožívat tahem bahňáků. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgWCS5nmFz46p9LEgR9bYaaiPkFgVZMQROhx6yCO61bAxmnARxvGInL7uQermhPO52dmHZUD2KDyqBGucD8wIxqet-Vcn2OMGBCO-jlr6q66yeo4YZPIs1NfxFhU_0RLRbKVmSJ-wlWBqvKQHkKdUaXRYGUvJqfHBM9jd5HI_XVnZPBF_JJX_Whh0vwbA/s2048/fotky%20dipomka%20time%20(287).jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgWCS5nmFz46p9LEgR9bYaaiPkFgVZMQROhx6yCO61bAxmnARxvGInL7uQermhPO52dmHZUD2KDyqBGucD8wIxqet-Vcn2OMGBCO-jlr6q66yeo4YZPIs1NfxFhU_0RLRbKVmSJ-wlWBqvKQHkKdUaXRYGUvJqfHBM9jd5HI_XVnZPBF_JJX_Whh0vwbA/w640-h426/fotky%20dipomka%20time%20(287).jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">kvakoš noční (<i>Nycticorax nycticorax</i>)</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Tečkou za březnem byla výprava na Jaroslavické rybníky, kde se vyskytoval lyskonoh ploskozobý, kterého jsem do té doby v ČR nikdy neviděl. Ten na mě na výtažnících Jaroslavického rybníka počkal, navíc se mi podařilo na lokalitě objevit zpívajícího rákosníka tamaryškového. Celkově mě celá výprava potěšila, protože se mi podařilo pozorovat pěkných 50 druhů. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-OlBKPH3JFcomQQFwFEOQqUs5kT88xu_BXRzUGmi_gYOVDQG19oTgz_BJm_41ANXSB7S6P0nQ-gael1C_JimfXX6h1rwpBL_eZRSYoybbAJL4_6tqc2TxtbLhT_9LM9IM3rsES0llZKc56iSwmjwVFVRuN9alNOL8IuKVPr7ms2hhU1WlG2hcFhN4xg/s2048/fotky%20dipomka%20time%20(513).jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj-OlBKPH3JFcomQQFwFEOQqUs5kT88xu_BXRzUGmi_gYOVDQG19oTgz_BJm_41ANXSB7S6P0nQ-gael1C_JimfXX6h1rwpBL_eZRSYoybbAJL4_6tqc2TxtbLhT_9LM9IM3rsES0llZKc56iSwmjwVFVRuN9alNOL8IuKVPr7ms2hhU1WlG2hcFhN4xg/w640-h426/fotky%20dipomka%20time%20(513).jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Racci chechtaví (<i>Chroicocephalus ridibundus</i>) a lyskonoh ploskozobý (<i>Phalaropus fulicarius</i>).</td></tr></tbody></table><h3 style="text-align: justify;">Duben</h3><p style="text-align: justify;">Na začátku dubna se na polní louži u Koloděj objevili první jespáci bojovní a vodouši rudonozí. Na Slatině nás s Emou potěšila krotká samice sýkořice vousaté. Přilétali další jarní navrátilci, třeba budníček větší, který rozezpíval křoviny s mými ornitologickými sítěmi na Hradešíně.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj8W_fwV191LZAw9q2JydNilsKTcub8r_DseZBEWOAe-ROHrqfWOanfUuBgtANhoK0mRVphW--0UBYSg8B99Md5kuDavVp2avM6eqskqNpxoQJLOI3XxXFQeUxbRlBq4M7svsnFgb_vO_05e5iXgvdE0OE32I2TtQkd5qHWTJPzabyFLgb3ywyyDwHX7Q/s2048/duben%20275.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj8W_fwV191LZAw9q2JydNilsKTcub8r_DseZBEWOAe-ROHrqfWOanfUuBgtANhoK0mRVphW--0UBYSg8B99Md5kuDavVp2avM6eqskqNpxoQJLOI3XxXFQeUxbRlBq4M7svsnFgb_vO_05e5iXgvdE0OE32I2TtQkd5qHWTJPzabyFLgb3ywyyDwHX7Q/w640-h426/duben%20275.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">sýkořice vousatá (<i>Panurus biarmicus</i>)</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">V polovině dubna jsem podnikl nečekaný výpad na střední Moravu, kde jsem se zastavil poprvé v životě na Záhlinických rybnících. A stálo to za to, pozoroval jsem tu třeba bukače velkého, chřástala kropenatého, tenkozobce, žlunu šedou, labuť zpěvnou nebo taky morčáka prostředního. Kamarád Ondra Boháč mě pak navedl na lokalitu, kde se vyskytoval nedospělý samec motáka stepního. Než jsem se musel vrátit, stihl jsem ještě rychle zajet na Nesyt, kde se vyskytovala volavka rusohlavá. Hned následující den jsme se vydali s kamarádem Radkem Zapletalem do jižních Čech, kde jsme pozorovali rybáky velkozobé, husici rezavou nebo břehouše černoocasé. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgrVqlgJvLgBVxJp0JjubUc17BTpDkR56MzuuYGj5iYeOrrW1vdaRGy5ZS5OGu0uisyKefUdpQC4CgF3yZKNxqyK3mg7jYWN4HIiWPtD_RBZ0O6qzHP3oE-Zv7Pb3vGmtZy2BIxE4Ie5HWuXeccSHAvQigV6GZal9tyvpLKDFj61sO_NpQls5Xx74Uv5g/s2048/duben%20032.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgrVqlgJvLgBVxJp0JjubUc17BTpDkR56MzuuYGj5iYeOrrW1vdaRGy5ZS5OGu0uisyKefUdpQC4CgF3yZKNxqyK3mg7jYWN4HIiWPtD_RBZ0O6qzHP3oE-Zv7Pb3vGmtZy2BIxE4Ie5HWuXeccSHAvQigV6GZal9tyvpLKDFj61sO_NpQls5Xx74Uv5g/w640-h426/duben%20032.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">moták stepní (<i>Circus macrourus</i>)</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">V dubnu jsme taky začali chytat ptáky na jarním tahu na Hrabanovské černavě. To přineslo třeba chřástaly kropenaté, chřástala malého a další zajímavé ptáky. Letošní jarní tah se ale v sítích moc nepromítl a zejména pěvcovky tak zůstávaly nepochopitelně prázdné. Naopak třeba slučky plnily sítě celkem znamenitě. </p><p style="text-align: justify;">Začal jsem taky provádět ukázky kroužkování pro biologické kroužky, které mě zavedly se sítěmi na zajímavá místa. Většinou se chytilo jen pár ptáků, to ale ani moc nevadilo, spíš naopak - při ukázkách je ideální, když člověk nemusí spěchat. Duben je taky měsíc prvních kontrol programu LSD (liniové sčítání druhů) pro Českou společnost ornitologickou. Letos jsem sčítal opět tři transekty. Velmi ožila i polní louže u Koloděj. Ukázaly se třeba slučky. Čas jsem si udělal i na svou srdcovou lokalitu, rybníky u Sedlčanska. V loňském roce jsem je ale trestuhodně podcenil a podařilo se mi k nim vypravit jen velmi málokrát. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhy5d774AUVJaitFMsvpuN2aym1ItJ5Atl0QCziVi2GAZPcxOrcANeiXWu9616Fhc-4waYzqN3H73nkMYm9Lm98XFKL8i1TsiDT3NCYNgB_zWG6cf3WemWbeF97_9Hrtsw6YnHc7G1ePR2OA5SRtLDHarY7awVi0wU8hQtT03Ay2Ug9DAiH2KXDIXgZPQ/s2048/duben%20024-Edit.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhy5d774AUVJaitFMsvpuN2aym1ItJ5Atl0QCziVi2GAZPcxOrcANeiXWu9616Fhc-4waYzqN3H73nkMYm9Lm98XFKL8i1TsiDT3NCYNgB_zWG6cf3WemWbeF97_9Hrtsw6YnHc7G1ePR2OA5SRtLDHarY7awVi0wU8hQtT03Ay2Ug9DAiH2KXDIXgZPQ/w640-h426/duben%20024-Edit.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">slučka malá (<i>Lymncryptes minimus</i>)</td></tr></tbody></table><h3 style="text-align: justify;">Květen</h3><p style="text-align: justify;">Podle mě nejkrásnější měsíc v roce se nesl zejména ve znamení popularizace ornitologie a ptáčkaření. Vedl jsem hned několik veřejných akcí a taky mnoho ukázek kroužkování, kdy jsem mnoha desítkám lidí ukazoval ptáky, nebo jim o nich vyprávěl. </p><p style="text-align: justify;">Pokračovaly také odchyty na Hrabanovské černavě. Na polní louži u Koloděj se nám podařilo pozorovat a odečíst kroužek sokola stěhovavého, který sem létal lovit bahňáky. Nad zahradou se mi podařilo poprvé v životě pozorovat na tahu vlhy pestré. </p><p style="text-align: justify;">Na VN Rozkoš se nám podařilo pozorovat rybáky bělokřídlé a bahenní. Po cestě na jednu akci pro veřejnost na Šumavě se nám s Honzou Studeckým poštěstilo vidět volavku vlasatou na rybníku Polák v jižních Čechách. Na Šumavě jsme pak opakovaně slyšeli puštíky bělavé. Pozorovali jsme i tetřevy hlušce. Cestou ze Šumavy se nám v jihočeských rybničních pánvích podařilo vidět třeba bernešky velké, kolpíky a další pěkné druhy a na závěr jsme se zastavili na hnojišti u Sedlčánek nedaleko Čelákovic, kde byla k vidění koliha malá.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjMN5xbdayjLbU58KMCtn2PgxnwuuSTi0BxL20WHDND0w2RreDG9p4N9ATRkZJULE0uwOqIS6_4lUYXVQlLQ4m6eOKglAdK6-mJmu7VBDFYBuxV8sIxD43NzNftwmyeXx2opp_lghD-nk9UTUmFpFQXixl1pr4-5V3_kyIL8F4wcNuIcRjFio_1l5mksQ/s2048/duben%20041.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjMN5xbdayjLbU58KMCtn2PgxnwuuSTi0BxL20WHDND0w2RreDG9p4N9ATRkZJULE0uwOqIS6_4lUYXVQlLQ4m6eOKglAdK6-mJmu7VBDFYBuxV8sIxD43NzNftwmyeXx2opp_lghD-nk9UTUmFpFQXixl1pr4-5V3_kyIL8F4wcNuIcRjFio_1l5mksQ/w640-h426/duben%20041.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">sokol stěhovavý (<i>Falco peregrinus</i>)</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Ve druhé polovině května jsem vyjel na týden se svým školitelem Jirkou Reifem chytat slavíky tmavé a obecné do Polska a nasazovat jim geolokátory, abychom lépe objasnili jejich tahové chování. Při tom jsem pozoroval celou řadu dalších druhů ptáků, jako jsou třeba rybáci černí na hnízdištích. Po cestě z Polska jsem se zastavil v Olomouci na výrečcích, kde mi milou společnost dělali Patrik Spáčil s rodinou a Tomáš Kedzior. </p><p style="text-align: justify;">31. května jsem úspěšně odstátnicoval a stal se tak Mgr. Jan Grünwald. To byl pro mě zvláštní moment, protože mi přišlo, že člověk s titulem Mgr. už je fakt jako dospělý a vážený. Já si furt připadám jako by mi bylo 16 let... Studium nekončí, od října nastupuju na doktorát. Úspěšné složení státní zkoušky jsem oslavil pozorováním tří rybáků dlouhoocasých na VN Rozkoš. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgiFzAtFIPmT7-AHD8ywpKAMd05C5cV4Zqme4Gcoau4YbFMSAR82cfXhQ-XFULtX79rOmEDC7L9Y9suX5oVOXpjC1JcwPCdhArVrv44PfTKByEihPp2UnHaiogB6xsIv41VxDHPzQlNrGZGEhRmS-ZqyJoureLO4lfZv-XJwnH4I7YuowkWORy7JkeApQ/s2048/f%C3%B3gls%20210.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgiFzAtFIPmT7-AHD8ywpKAMd05C5cV4Zqme4Gcoau4YbFMSAR82cfXhQ-XFULtX79rOmEDC7L9Y9suX5oVOXpjC1JcwPCdhArVrv44PfTKByEihPp2UnHaiogB6xsIv41VxDHPzQlNrGZGEhRmS-ZqyJoureLO4lfZv-XJwnH4I7YuowkWORy7JkeApQ/w640-h426/f%C3%B3gls%20210.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">rybák dlouhoocasý (<i>Sterna paradisea</i>)</td></tr></tbody></table><h3>Červen</h3><p style="text-align: justify;">Na začátku června jsem stejně jako v předchozím roce pomáhal Radkovi Lučanovi s bakalářskými exkurzemi pro naši univerzitu v Milovicích. 7. června mě potom překvapilo pozorování výrečka malého v Praze na Maninách. Při závěrečném termínu sčítání LSD mě potěšil nález rodinky kalousů ušatých u Nehvizd. </p><p style="text-align: justify;">V první polovině června jsem taky dělal jednodenní exkurzi pro výpravu kanadských ptáčkařek. Za jeden den na jižní Moravě jsem jim ukázal 111 druhů. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEipDXJs3wtQC9srNr_gBTWqp2sFQH0g1F4bcmpr8pUPsWJAfvNv4uBSkqvyc-UGbk0Zk9W3RvpX2L5wGCB1XiD_lWrK8eaE65q2jK_PdrhFCBIyFkmsupoWx8S6ZXmK-wIrFbHCFx_jDipYDk58hYYlS8IR5zFv6WrhnaJiNsUlTGuEjBbJZeYTNcksBw/s2048/milovice%20morava%20141.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEipDXJs3wtQC9srNr_gBTWqp2sFQH0g1F4bcmpr8pUPsWJAfvNv4uBSkqvyc-UGbk0Zk9W3RvpX2L5wGCB1XiD_lWrK8eaE65q2jK_PdrhFCBIyFkmsupoWx8S6ZXmK-wIrFbHCFx_jDipYDk58hYYlS8IR5zFv6WrhnaJiNsUlTGuEjBbJZeYTNcksBw/w640-h426/milovice%20morava%20141.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">kolpík bílý (<i>Platalea leucorodia</i>)</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Kamarád Jirka Vaník mě vzal na plochy v bezprostředním okolí dolu Bílina, což bylo velmi zajímavé. Krajina severočeských uhelných pánví je bezpochyby výzvou pro ochranu přírody, jelikož společenstva, která se tady právě díky této destrukci krajiny vytvořila, jsou v kontextu české přírody zcela unikátní a hostí celou řadu vzácných druhů. </p><p style="text-align: justify;">Pomáhal jsem i na celostátním kole přírodovědné soutěže Zlatý List jako ornitologický lektor. Využil jsem dlouhého dne a jedno ráno jsem před začátkem programu vyrazil do nepříliš vzdálených Jizerskohorských bučin a podařilo se mi tam pozorovat lejska malého. Pikantní je, že jsem si před výpravou zapomněl zabalit pochodové boty a na lejska jsem proto šel v obuvi známe jako Crocs. Ušel jsem v nich přes 8 km. <br /></p><p style="text-align: justify;">29. června jsme s kamarádem Radkem Zapletalem vyrazili na Sněžku. Opět, stejně jako vloni, nás vypeklo počasí a zmokli jsme jako blázni. Z cílových druhů (pěvuška podhorní, modráček tundrový, budníček zelený) jsme navíc žádný neviděli. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEja55juheQolIRLJAeK4ctbYJMv21YprF3cdYFtZOGkknO8re8AHkKKhZXXyoPcqjFooCxiFbHUIKoM0IDHYDUX8O0vl4Qt9sKzWAT-eXNrphkowlAAMvUQeJzwjno_tYPiAWnp6A2oOik5ql0aH9Xz2xj0YPIIsk4apfKAsn9w7qiCGwvaJu8bgEZfYg/s2048/%C4%8Derven%20189.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEja55juheQolIRLJAeK4ctbYJMv21YprF3cdYFtZOGkknO8re8AHkKKhZXXyoPcqjFooCxiFbHUIKoM0IDHYDUX8O0vl4Qt9sKzWAT-eXNrphkowlAAMvUQeJzwjno_tYPiAWnp6A2oOik5ql0aH9Xz2xj0YPIIsk4apfKAsn9w7qiCGwvaJu8bgEZfYg/w640-h426/%C4%8Derven%20189.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">čečetka tmavá (<i>Acanthis flammea cabaret</i>)</td></tr></tbody></table><p></p><h3 style="text-align: justify;">Červenec</h3><p style="text-align: justify;">1. července, na své narozeniny, jsem vyrazil na Sedlčanské rybníky. Tam jsem sice nic moc zajímavého neviděl, ale byl jsem vděčný, že jsem se na ně mohl vypravit. Po cestě zpět jsem se zastavil u Lítožnice, protože se tu objevilo hejno volavek rusohlavých. Viděl jsem je už ze silnice a protože začalo hustě pršet, spokojil jsem se s tím a nešel jsem jim dál naproti. Druhého dne jsme museli z ekonomických důvodů zavřít kavárnu na nádraží v Klánovicích, což mi bylo velmi líto. </p><p style="text-align: justify;">V prvním červencovém týdnu jsme vyrazili s Emou na tradiční dovolenou. Tentokrát jsme ale netradičně začali v okolí Máchova jezera, protože jsme byli zváni na svatbu. Tam to bylo produktivní hlavně z hlediska vážek. Za dva dny jsme se přesunuli nejdříve na jižní Moravu, kde jsme viděli třeba orlíka krátkoprstého na Kosteliskách, a pak do Hostýnských vrchů, kde jsme úspěšně našli strakapouda bělohřbetého. Ondra Boháč nám ukázal taky orly skalní na jejich oblíbené lokalitě na střední Moravě. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZuPmPjE9BZAGLwCqDAJHNojN-pLYYz9hhb5nBIa9xw4rLHhy6tXcFPu50ATszYTHZvl94zh8TtaK___JNN7sz22Mm-C8BfUZdaa7PAGtXvXJeZVy7Fa0Khw3JM1actxtyvB1RMxNdEVZc5_VXEmVZmxeObacbwKWTpCSwztEFRb5h1r5b71zbn1MTzg/s2048/Morava%202022%20513.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZuPmPjE9BZAGLwCqDAJHNojN-pLYYz9hhb5nBIa9xw4rLHhy6tXcFPu50ATszYTHZvl94zh8TtaK___JNN7sz22Mm-C8BfUZdaa7PAGtXvXJeZVy7Fa0Khw3JM1actxtyvB1RMxNdEVZc5_VXEmVZmxeObacbwKWTpCSwztEFRb5h1r5b71zbn1MTzg/w640-h426/Morava%202022%20513.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">strakapoud bělohřbetý (<i>Dendrocopos leucotos</i>)</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">U jezera Most se mi taky podařilo dohledat již dříve hlášeného samce lindušky úhorní. Vyrazili jsme taky s částí rodiny na dovolenou do Bieszczadského národního parku v Polsku se zastávkou ve Vysokých Tatrách. Obě lokality byly nádherné, ale ptáci nehráli prim. Za zmínku ale určitě stojí početní orli skalní v Tatrách a orli křiklaví v Bieszczadech. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwLZ8sTzPPBoFyRtNBqcRY_dNSiSfWOHJdX6C2TziJ7oay-odJYx5ANf2u7QUNR9Alz737QT30eVfD4j3o4ZxmSKvrmEcF_58Szd5US0XwaPhwuZCqHPiGiN0MVYRpijVtiK3r1kzrgtaK9KtDT2UzbIJThlSGrI0rzAy0GyQW0CRhELErGpwoJNG6iw/s2048/dovolena%20slovensko%20polsko%20484.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwLZ8sTzPPBoFyRtNBqcRY_dNSiSfWOHJdX6C2TziJ7oay-odJYx5ANf2u7QUNR9Alz737QT30eVfD4j3o4ZxmSKvrmEcF_58Szd5US0XwaPhwuZCqHPiGiN0MVYRpijVtiK3r1kzrgtaK9KtDT2UzbIJThlSGrI0rzAy0GyQW0CRhELErGpwoJNG6iw/w640-h426/dovolena%20slovensko%20polsko%20484.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Řeka San nedaleko polsko-ukrajinských hranic.</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Koncem července to začalo být zajímavé taky na polích na pomezí Středočeského a Ústeckého kraje. Ukázal se tu třeba moták stepní a káně bělochvostá. Urodilo se i mnoho rarohů. Někteří pozorovatelé jich viděli i 12 najednou. Na VN Nechranice se mi podařilo najít lyskonoha ploskozobého ve svatebním šatu. </div></span><div><h3 style="text-align: left;">Srpen</h3><p style="text-align: justify;">Osmý měsíc roku začal tradičně týdnem s kapelou v západních Čechách. Stejně jako v předchozím roce jsem i letos skončil během tohoto týdne v nemocnici, tentokrát mě ale už alespoň na rozdíl od předchozího roku nevezla záchranka. Podotýkám, že ani jednou nešlo o otravu alkoholem ani vliv žádné jiné zakázané látky! </p><p style="text-align: justify;">Na začátku srpna jsem taky provedl několik ornitologických průzkumů maloplošných území ve Středočeském kraji. Krátké a teplé noci s počínajícím ptačím tahem mě nalákaly k nočním odchytům ptáků na Hradešíně. V polích na Roudnicku přibývali stále luňáci hnědí, v oblasti jich bylo k vidění i přes sto jedinců najednou. Objevila se taky první poštolka rudonohá, taky jsem konečně viděl orla křiklavého v ČR (teprve podruhé). </p><p style="text-align: justify;">13. srpna se chytil na Hradešíně první slavík tmavý, 26. srpna se pak chytili hned dva, jeden z nich s kroužkem Stockholm. Jde teprve o třetí záznam slavíka tmavého s kroužkem z cizí kroužkovací stanice na našem území a vůbec poprvé to byl pták starší jednoho roku. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvvlm0QNxesy5Rro45sO3IxQoZN3JFThUqn4urPjOj_DymM5y-nBDCtydharXw1PdNE1fy2EFBHoYJlp-nFbJXsknPQCwqBgO-QFJKJ2biM3KvsCCqruWgQ_yDPUKal5O58ClREf8mT51b3549xScGJKFeQEVRCjj6ZEvhJ74w22xoffzZlg4Jh60CRA/s2048/dravci%20212.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvvlm0QNxesy5Rro45sO3IxQoZN3JFThUqn4urPjOj_DymM5y-nBDCtydharXw1PdNE1fy2EFBHoYJlp-nFbJXsknPQCwqBgO-QFJKJ2biM3KvsCCqruWgQ_yDPUKal5O58ClREf8mT51b3549xScGJKFeQEVRCjj6ZEvhJ74w22xoffzZlg4Jh60CRA/w640-h426/dravci%20212.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">slavík tmavý (<i>Luscinia luscinia</i>)</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Závěr srpna mi přinesl naprosto nepochopitelné štěstí. 28. srpna jsem z doma okna slyšel přeletující kulíky hnědé, které se mi podařilo i nahrát a pak z nahrávky potvrdit u zkušenějších pozorovatelů. Hned druhý den se mi potom podařilo na Sněžce na druhý pokus bez větších obtíží najít pěvušku podhorní. Díky informaci o výskytu jespáčka ploskozobého jsem se pak rozhodl pro dlouhý přejezd na VN Nechranice, kde jsem jespáčka zastihl a navíc jsem v závěru pozorování našel na lokalitě rybáka severního. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjNjCdspMCJ-YUOtDUWcJYu9lDwx6gmqpxynrF5EEvzajiLTpf8EKtPgsAW5e7Vj54o4fRpYi1LReBs_LfUrAOqf5vRknLmZpyOeQYzswaAjoFVNkef46p1SW__5MSPYqB3Sz_zeVPtyoQAWW9U9EY1FJyMvrJt4lSe3EropbKFyaX1uxq7km5ucc1OyA/s2048/sn%C4%9B%C5%BEka%20a%20nechranice%20350-Edit.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1367" data-original-width="2048" height="428" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjNjCdspMCJ-YUOtDUWcJYu9lDwx6gmqpxynrF5EEvzajiLTpf8EKtPgsAW5e7Vj54o4fRpYi1LReBs_LfUrAOqf5vRknLmZpyOeQYzswaAjoFVNkef46p1SW__5MSPYqB3Sz_zeVPtyoQAWW9U9EY1FJyMvrJt4lSe3EropbKFyaX1uxq7km5ucc1OyA/w640-h428/sn%C4%9B%C5%BEka%20a%20nechranice%20350-Edit.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">jespáček ploskozobý (<i>Calidris falcinellus</i>)</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Poslední srpnový den pak přinesl další odchyt dvou slavíků tmavých, které jsem navíc mohl ukázat svému ornitologickému učni Jarkovi, který z toho měl velkou radost. A sdílená radost je nejlepší. </p><h3 style="text-align: justify;">Září</h3><p style="text-align: justify;">Hned první zářijový den se ukázala šance konečně přidat do mého seznamu pozorovaných druhů poslední chaluhu vyskytující se na území Evropy, která mi chyběla. Paradoxně to byla jedna z těch běžnějších, chaluha příživná. Krásný dospělý pták se ukázal na Řežabinci a příkladně na mě počkal do druhého rána. </p><p style="text-align: justify;">Od 5. září jsem strávil s partou týden na odchytové stanici Červenohorské sedlo. Mnoho ptáků se nechytalo, ale nuda rozhodně nebyla. Poprvé v životě jsem vyfotil jeřábka, viděl několik ořešníků a hlavně se nám s Honzou Studeckým podařilo krásně pozorovat myšivku horskou, což je obrovská vzácnost. Z chycených ptáků stojí za zmínku snad jen kalous pustovka, velké překvapení v jinak prázdných sítích. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXqYMBuWjuF1FeJh1bkXUuctRAOQf409ZkE5diaxkOZCVTbQ4Kqz1U-jkWI438XrOsy1fDN0XGDhlgD4vr2cLSgeRM2I1ZWHvSgdVlWtn1lCBxepSTWpZ3pd5h8GfDtyYWPm8h7DnJU1Kb-DYmbPGc403IHlZ3V0OkqPLy2gjRgpy9YPb1lIRk1YSNmA/s2048/sedlo%20my%C5%A1ivka%20011.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXqYMBuWjuF1FeJh1bkXUuctRAOQf409ZkE5diaxkOZCVTbQ4Kqz1U-jkWI438XrOsy1fDN0XGDhlgD4vr2cLSgeRM2I1ZWHvSgdVlWtn1lCBxepSTWpZ3pd5h8GfDtyYWPm8h7DnJU1Kb-DYmbPGc403IHlZ3V0OkqPLy2gjRgpy9YPb1lIRk1YSNmA/w640-h426/sedlo%20my%C5%A1ivka%20011.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">myšivka horská (<i>Sicista betulina</i>)</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Po cestě z Červenohorského sedla se nám podařilo překvapivě ještě zastihnout asi největší raritu roku, ouhorlíka černokřídlého, který se zdržoval v podstatě na trase z Jeseníků domů. Obrovské štěstí, že s hejnem čejek v pískovně vydržel i na mě. Šlo o druhý záznam tohoto druhu pro Českou republiku.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjWdAXeAth0UyMx0EHMIH1nP6Hmy4_Jp_27G1C14cxkC3qCx2uh3BY6TIgQccLgpYWaGnx4pK3Sx79mQjRh6Cpt9MfpamXO8GG_-f8fKApSV8V1E3DVoTWpjr3qfnvPSAsrp1hQb4Pgoz8k28mXy_DxMw0XC75bEIchs-5ESr7X_lGP1kgnA8qgBN3euw/s2048/ouhorl%C3%ADk%20029-Edit.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1366" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjWdAXeAth0UyMx0EHMIH1nP6Hmy4_Jp_27G1C14cxkC3qCx2uh3BY6TIgQccLgpYWaGnx4pK3Sx79mQjRh6Cpt9MfpamXO8GG_-f8fKApSV8V1E3DVoTWpjr3qfnvPSAsrp1hQb4Pgoz8k28mXy_DxMw0XC75bEIchs-5ESr7X_lGP1kgnA8qgBN3euw/w640-h426/ouhorl%C3%ADk%20029-Edit.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ouhorlík černokřídlý (<i>Glareola nordmanni</i>) v hejnu čejek chocholatých (<i>Vanellus vanellus</i>).<br /></td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Dva dny na to jsem vyrazil na VN Nechranice, kde se podařilo pozorovat celou řadu bahňáků, včetně jespáka písečného, kamenáčka nebo jespáků rezavých. Břehouš rudý, který se tu vyskytl den předtím, mi bohužel unikl, a tak jsem tento druh v roce 2022 nepozoroval. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZwxKDlSUGo8Iq0RKgyC3CeYJ7DxEU8gjyFpbbZAKGDRaR7s9xfV7MQ_wFdz820e5JL7odQASRfmEr1GcrkWa1maX0gInqU5agsrrXALmMuiimEwZmtJQWY2Q28hERkRFjGTwd_GhEoK9Yfgw5zzVH1aHTzW1ZUah7QKHMbxfdj5iClKSRx6_40t1S3A/s3274/nechranice%20057-Edit-Edit.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2182" data-original-width="3274" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgZwxKDlSUGo8Iq0RKgyC3CeYJ7DxEU8gjyFpbbZAKGDRaR7s9xfV7MQ_wFdz820e5JL7odQASRfmEr1GcrkWa1maX0gInqU5agsrrXALmMuiimEwZmtJQWY2Q28hERkRFjGTwd_GhEoK9Yfgw5zzVH1aHTzW1ZUah7QKHMbxfdj5iClKSRx6_40t1S3A/w640-h426/nechranice%20057-Edit-Edit.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zleva: jespák křivozobý (<i>Calidris ferruginea</i>), j. písečný (<i>C. alba</i>) a dva j. obecní (<i>C. alpina</i>).</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Zbytek září potom patřil zejména pozorování ptáků na zahradě. Potěšil mě třeba lejsek šedý a černohlavý, spousta budníčků, králíček ohniví a celá řada dalších druhů. Na samém konci měsíce jsem zase natáhl sítě na své kroužkovací lokalitě u Hradešína. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEga2IlaHtkvepKmkItIYIG6w7X5h3B3Hf422y1wQYvV2a0xP_EgFMlPZ_h9JimaoGXfVcnxtGEAo31WVtBL7ZvPmB9wiYX402N-LgfQloXxbyL9QlUtaHfV2W7cYdCK1mxd0SEoZ1j6o1oh0ulhMJ9kCaxkPXLJ1NrYKjvCVjAXeqYNeccZIMwFNwIeyw/s3761/zahrada%20046-Edit-Edit-Edit.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2507" data-original-width="3761" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEga2IlaHtkvepKmkItIYIG6w7X5h3B3Hf422y1wQYvV2a0xP_EgFMlPZ_h9JimaoGXfVcnxtGEAo31WVtBL7ZvPmB9wiYX402N-LgfQloXxbyL9QlUtaHfV2W7cYdCK1mxd0SEoZ1j6o1oh0ulhMJ9kCaxkPXLJ1NrYKjvCVjAXeqYNeccZIMwFNwIeyw/w640-h426/zahrada%20046-Edit-Edit-Edit.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">budníček menší (<i>Phylloscopus collybita</i>)</td></tr></tbody></table><h3 style="text-align: justify;">Říjen</h3><p style="text-align: justify;">Hned první ráno v křovinách u Hradešína bylo plodné alespoň co do pozorování tahu. Na obloze jsem postupně pozoroval 16 skřivanů lesních. Další dny přinesly na přeletu třeba bekasinu otavní, moudivláčka, husy běločelé a mnoho dalších. Odchyty byly poněkud slabší. </p><p style="text-align: justify;">8. října se mi podařilo pozorovat u Sedlčánek ťuhýka obecného, což je mé nejpozdější pozorování tohoto druhu na podzim. 12. října jsem vyrazil do polí na Roudnicku a podařilo se mi vidět hned tři lindušky rudokrké. </p><p style="text-align: justify;"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjevInPTquWm-4xVYQjeir__TV1aqW8qea7P0qmYRPQ4PfjFtkt08eKbaZ1ZZ8H95qyBPuMXL2PbnA-Lv_Bldimo5oJwC8oR98pJ_uRmEFlRzz6vCurFOuJIHD1SsUGAcIhVMDknnaoBcubDgC9OI_d9HXUAGw7rbvHb_AZWnZKXRKmfUPIq97rtWGvgA/s2800/rade%C5%A1%C3%ADn%20055-Edit.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1867" data-original-width="2800" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjevInPTquWm-4xVYQjeir__TV1aqW8qea7P0qmYRPQ4PfjFtkt08eKbaZ1ZZ8H95qyBPuMXL2PbnA-Lv_Bldimo5oJwC8oR98pJ_uRmEFlRzz6vCurFOuJIHD1SsUGAcIhVMDknnaoBcubDgC9OI_d9HXUAGw7rbvHb_AZWnZKXRKmfUPIq97rtWGvgA/w640-h426/rade%C5%A1%C3%ADn%20055-Edit.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">sýkora uhelníček (<i>Periparus ater</i>)</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Ve druhé polovině října jsem se dostal s tátou na jeden den do Švýcarska. Po cestě jsme udělali tříhodinovou zastávku v deltě Rýna, což přineslo 53 pozorovaných druhů, vesměs běžných, potěšila linduška rudokrká. Dopolední pozorování ve švýcarském městě Zug na břehu jezera bylo překvapivě produktivní, opět se podařilo pozorovat přes 50 druhů. </div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgmZsqj_jBvx6rBoLuEsAjeEHRsvCkYMUyx7_yuDbzbdaPH8Ko9aE5o2fHyGl06gO0TcJC0WyH35BVJkHc_h09J2wFjWl3XAkWgh2aWDcT25OSARX3KCb50EDLdOH5a7CmXhnFtBIIyPpZUzY4F6apJIUVwfchDU0pmavNFSwmrAEMrgjTTiZHzCskNw/s2048/131.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgmZsqj_jBvx6rBoLuEsAjeEHRsvCkYMUyx7_yuDbzbdaPH8Ko9aE5o2fHyGl06gO0TcJC0WyH35BVJkHc_h09J2wFjWl3XAkWgh2aWDcT25OSARX3KCb50EDLdOH5a7CmXhnFtBIIyPpZUzY4F6apJIUVwfchDU0pmavNFSwmrAEMrgjTTiZHzCskNw/w640-h426/131.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Malá a velká. Husa velká (<i>Anser anser</i>) a labuť velká (<i>Cygnus olor</i>).</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Při pracovní cestě do Ústí nad Labem jsem si přivstal a udělal ranní vycházku na Grünwaldské vřesoviště. Kromě mnoha ořešníků a dřemlíka jsem taky viděl na poslední chvíli i druh, za kterým jsem přijel, tetřívka obecného. </p><p style="text-align: justify;">Od 23. do 29. října jsem byl opět s partou na Červenohorském sedle. Podařilo se odchytit asi tisíc ptáků, pozorovali jsme spoustu dalších. Mezi nejzajímavější odchyty patřili dva ořešníci a datel. Žádná vzácná severská návštěva se ale nekonala. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhiatwpRU9aM-Kmbrj1mfu3SBLnK56IcmGoQy09fclB96zkNIZD_VFvD226Z8HBjql-oqjCfa6Au3tpR73MwhwPt4x4iS5pee1YZmmjFBOFMV6M9RfaUPSJhCrJyEgE8m0Bv9I5vjbV8YLSdO0o43_5L3LVKd25iC8Ayu8ipSOB50QWUOvKorNeuD67Hg/s2048/sedlo%20076.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhiatwpRU9aM-Kmbrj1mfu3SBLnK56IcmGoQy09fclB96zkNIZD_VFvD226Z8HBjql-oqjCfa6Au3tpR73MwhwPt4x4iS5pee1YZmmjFBOFMV6M9RfaUPSJhCrJyEgE8m0Bv9I5vjbV8YLSdO0o43_5L3LVKd25iC8Ayu8ipSOB50QWUOvKorNeuD67Hg/w640-h426/sedlo%20076.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">ořešník kropenatý (<i>Nucifraga caryocatactes</i>)</td></tr></tbody></table><h3 style="text-align: justify;">Listopad</h3><p style="text-align: justify;">Můj nejneoblíběnější měsíc v roce jsem ze začátku trávil prakticky jen doma, příležitostně jsem i zajel kroužkovat na Hradešín. První výpravu za ptáky jsme uskutečnili s kamarádem Richardem na jezero Milada, kromě jedné potáplice severní a několika pilichů v polích po cestě zpět jsme ale nich zvláštního neviděli. </p><p style="text-align: justify;">Od 19. do 21. listopadu jsme si udělali s Emou prodloužený víkend v Edinburghu. Ten sice nebyl určen k pozorování ptáků, ale přeci jen jsme nějaké viděli. Potěšili mě zejména dva alkouni malí, které jsem viděl vůbec poprvé v životě. Potěšili také kormoráni chocholatí, spousta kolih a ústřičníků nebo kajky mořské. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEih0obYikQAtyhPgwP6K9AsIO79m-aAXDWHLcXJZnQqrWZxx9dl22s6FTe2oQRONX00_yYFXf9ic-KuzlcpJgQVeJdzzat1UO1KD4oIRQYJYbTjsjw07nUF3-Lll-P43lxZlZImyvvMDDbBcAiM3JknbzkYOgdG6dRNRhzZVa2FnAWcUOeAmurM__AkwQ/s1966/edibourgh%20132.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1311" data-original-width="1966" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEih0obYikQAtyhPgwP6K9AsIO79m-aAXDWHLcXJZnQqrWZxx9dl22s6FTe2oQRONX00_yYFXf9ic-KuzlcpJgQVeJdzzat1UO1KD4oIRQYJYbTjsjw07nUF3-Lll-P43lxZlZImyvvMDDbBcAiM3JknbzkYOgdG6dRNRhzZVa2FnAWcUOeAmurM__AkwQ/w640-h426/edibourgh%20132.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Moje úplně první pozorování alkouna malého (<i>Alle alle</i>)</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Druhá a taky poslední ptačí výprava v listopadu se uskutečnila 27.11. s kamarádem Jakubem. Na VN Nechranice jsme viděli potápku žlutorohou a racka mořského. </p><h3 style="text-align: justify;">Prosinec</h3><p style="text-align: justify;">Na začátku posledního měsíce v roce mě potěšil pilich viděný při práci na počítači doma z okna. Vyrazil jsem se taky podívat na nedaleké jezero Mezi Mosty, kde se vyskytovali turpani hnědí. </p><p style="text-align: justify;">15. prosince jsem se vlakem vydal na Moravičanské jezero za turpanem černým, kterého jsem viděl. Mimo intenzivní činnosti bobrů a mnoha druhů ptáků se mi podařilo taky najít hoholku lední. </p><p style="text-align: justify;">Poměrně intenzivní zima a sněžení na několik dnů proměnili krajinu v opravdovou zimní pohádku. I když nebylo zrovna mnoho času, vytáhlo mě to ven hledat ptáky ve sněhu. Podařilo se mi tak vyfotit zasněžené koroptve nebo strakapouda malého na stromě s bílou pokrývkou. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhzAkDdVJTmxItKY2YupvUZZMKSsjjoyMImoV6gXYUM08O-OoLXuQpGpsrP28ksIC1zhyb2Enzgts2Vf7vaWcCtkbtSTLquGCH6viB7ASc4bC6VnaUDj76eS88-Ri65S4kebZ3OQt02n9ZLTjVdNiWbq1_y2AsIZLjtH6k2WRjJp9P3oIFyeEnumbr2gw/s2048/sn%C3%ADh%20101.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhzAkDdVJTmxItKY2YupvUZZMKSsjjoyMImoV6gXYUM08O-OoLXuQpGpsrP28ksIC1zhyb2Enzgts2Vf7vaWcCtkbtSTLquGCH6viB7ASc4bC6VnaUDj76eS88-Ri65S4kebZ3OQt02n9ZLTjVdNiWbq1_y2AsIZLjtH6k2WRjJp9P3oIFyeEnumbr2gw/w640-h426/sn%C3%ADh%20101.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Vidíte je? Koroptve polní (<i>Perdix perdix</i>) zabalené sněhovou peřinou.</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">V okolí Úval jsem opakovaně pozoroval motáky pilichy, kterých zde tuto zimu bylo překvapivě hodně. </p><p style="text-align: justify;">Den po štědrém dnu jsem vyrazil do centra Prahy odečítat kroužky. Podařilo se mi jich přečíst docela dost, navíc jsem pozoroval zvláštní kachnu se znaky tzv. intersexu, tedy zvíře, které se kvůli hormonálním změnám mění svým zjevem ze samice na samce. Viděl jsem i dva turpany hnědé a poláky kaholky. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj5oEkOoXxkveFKfNXiv_0PbVWtsE2IrFaqR0im_g06KpQm7I5vS1bmvCljGoSlc_l8nrna0lbOXD9NFezwmaqUzGtKCt8Jh8zf4DJDyy_6b6PQBMQijWi7mh7mEhiT_obfeqopswCkGOdGf05AwpLBUtcS2V7S5abXVyEPsbKd61W2JT8IkuPChDZTtA/s2048/centrum%20prahy%20081.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj5oEkOoXxkveFKfNXiv_0PbVWtsE2IrFaqR0im_g06KpQm7I5vS1bmvCljGoSlc_l8nrna0lbOXD9NFezwmaqUzGtKCt8Jh8zf4DJDyy_6b6PQBMQijWi7mh7mEhiT_obfeqopswCkGOdGf05AwpLBUtcS2V7S5abXVyEPsbKd61W2JT8IkuPChDZTtA/w640-h426/centrum%20prahy%20081.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kachna divoká (<i>Anas platyrhynchos</i>), pták se znaky obou pohlaví (tzv. intersex).</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Tradiční třídenní výlet spojený se srazem klubu 300 na jižní Moravě přinesl krásné počasí a i nějaká pěkná pozorování. Viděl jsem hned pět hus malých najednou, zedníčka, bernešku rudokrkou nebo raroha velkého. Překvapivě jsem za celé tři dny neviděl ani jednoho poláka kaholku. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjpEA3e3Vwcb2thaSIgasWrepLMbb6Gihm9yy-sEAvxBzcxw0QOCGBfrW0VAZ7HCGAwGbRa7ReGaiCx2vIT9-exOS7MUg1gUq0FfEGrlRmODIea7FCgXjN5CerEAAcUINIlqQDdKTlG9u-taQxJqp3UMmm_sCQ4HzE5wo43kRwg4j0yAgDM60EFwXJA7Q/s2048/zimni%20morava%20101-Edit.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjpEA3e3Vwcb2thaSIgasWrepLMbb6Gihm9yy-sEAvxBzcxw0QOCGBfrW0VAZ7HCGAwGbRa7ReGaiCx2vIT9-exOS7MUg1gUq0FfEGrlRmODIea7FCgXjN5CerEAAcUINIlqQDdKTlG9u-taQxJqp3UMmm_sCQ4HzE5wo43kRwg4j0yAgDM60EFwXJA7Q/w640-h426/zimni%20morava%20101-Edit.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">králíček obecný (<i>Regulus regulus</i>)</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Konec roku se nesl v nečekaném tempu, když se hned den po mém návratu z Moravy objevili brkoslavové v Liberci a labutě malé nedaleko Žabakoru. Oba druhy se mi 30.12. podařilo pozorovat. Brkoslav severním tak byl posledním novým druhem, který jsem v roce 2022 pozoroval.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5vmod_CqrLoLA9qkLzFEn7pk9WeL_CZNOnETyy8ifqDdzI-Z_3tR-QAfrDesOkm9tRd7F_6ikIjK2CIwZBN-UwwpjAW4XDLA44KWod-E1IO6Ms11enjIDfgXsdFr3dDssxM908BaJ0S89RAva111CQnssbQeiHeSPkzZ9lsl51BEP2fidgnA-EVgWLQ/s2048/brkoslavi%20labute%20408-Edit.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2048" data-original-width="1638" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5vmod_CqrLoLA9qkLzFEn7pk9WeL_CZNOnETyy8ifqDdzI-Z_3tR-QAfrDesOkm9tRd7F_6ikIjK2CIwZBN-UwwpjAW4XDLA44KWod-E1IO6Ms11enjIDfgXsdFr3dDssxM908BaJ0S89RAva111CQnssbQeiHeSPkzZ9lsl51BEP2fidgnA-EVgWLQ/w512-h640/brkoslavi%20labute%20408-Edit.jpg" width="512" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">brkoslav severní (<i>Bombycilla garrulus</i>)</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Poslední den roku jsem vyrazil na brkoslavy s Emou a západ slunce jsme si užili na vrcholku Ještědu. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjK5l3GAi5FHXMoXGUpdREbOBhAkJbrBKQa5NM2Al9Yidnllx5CAok5a8aHXG29U13R6qgGD4YpUtXqk3BxdYNHYAdsRASigZRZE81kTBOi54oIRZH9BjMHDQcd3ttpWmgQ6rg1fGLa6OqKIoEyghZquP1EgKU-KdhzkV2WF6v-ooa-gxpsZAzPyjbiSQ/s2048/brkoslavi%20jested%20065.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjK5l3GAi5FHXMoXGUpdREbOBhAkJbrBKQa5NM2Al9Yidnllx5CAok5a8aHXG29U13R6qgGD4YpUtXqk3BxdYNHYAdsRASigZRZE81kTBOi54oIRZH9BjMHDQcd3ttpWmgQ6rg1fGLa6OqKIoEyghZquP1EgKU-KdhzkV2WF6v-ooa-gxpsZAzPyjbiSQ/w640-h426/brkoslavi%20jested%20065.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">A tak skončil rok 2022.</td></tr></tbody></table><br /><p></p><h3 style="text-align: justify;">Shrnutí</h3><p style="text-align: justify;">V roce 2022 jsem pozoroval 417 druhů ptáků z 88 čeledí, dohromady přibližně 260 tisíc jedinců na 411 různých lokalitách. Z toho 272 druhů na území České republiky. Za ptáky jsem nachodil přibližně 1 100 km. Do databáze eBird jsem přispěl 645 kompletními checklisty, které obsahují 13 689 jednotlivých záznamů (dohromady v této databázi přes 73 tisíc záznamů). Nejvíc druhů jsem viděl 15. dubna, a to 115. Vyfotil jsem přes 16 tisíc fotek. </p><p style="text-align: justify;">Sčítal jsem v hlavním termínu tři transekty Linového sčítání druhů (https://lsd.birds.cz/home.php). Okroužkoval jsem 1411 jedinců ptáků, 73 druhů. Vedl jsem mnoho vycházek za ptáky pro veřejnost. </p><p style="text-align: justify;">Moc děkuji všem, kdo se mnou byli v terénu nebo jinak v kontaktu a udělali tento rok nezapomenutelným. </p></div>Honza Grünwaldhttp://www.blogger.com/profile/15490640596369369535noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-553751449444859222.post-31466738993546285522023-01-15T11:53:00.002+01:002023-02-26T09:43:33.368+01:00Čtvrtý záznam racka mořského pro Prahu<p style="text-align: justify;">Den sčítání prvního kola prezidentské volby jsem věnoval nakonec ptákům. Ráno jsem vedl komentovanou vycházku za ptáky zimujícími u Vltavy v Troji, kdy jsme spolu s přibližně dvaceti účastníky viděli třeba mladého samce hohola severního (<i>Bucephala clangula</i>) nebo pár hvízdáků eurasijských (<i>Mareca penelope</i>). Podařilo se taky přečíst odečítací kroužek volavky popelavé (<i>Ardea cinerea</i>), červená C93, což je samice, která se vylíhla v roce 2019 nejspíš v Zoo Praha a označena tamtéž. Protože se v centru Prahy vyskytovala už dlouho hoholka lední (<i>Clangula hyemalis</i>), vzácná severská kachna, chtěl jsem se rovnou jet podívat, zda na mě ještě nepočká. Protože mi ale bylo v deseti stupních velké vedro, rozhodl jsem se otočit se doma pro převlečení a do centra vyrazit až pak, pokud mi zůstane chuť. Naštěstí zůstala, a tak jsem okolo druhé hodiny odpolední již stál nad Šítkovským jezem na Jiráskovu mostu. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9t6jd_4kStUUK0enW0Jgfym5OoHCry--_1Bf0tJtunDOfXj7MnKBFzToXpyWayAv3MuKINgzBNZdb6b-dpS-iEs1qzAEgTWC475Rn2jypGf7CiSjTwdl67DxenqlRIN-ugh2hEDsjEhQ4LY6h8MFSDfAlYfS2VyZ1fKBcFvtVcWJTsK8iUoNSpV8G4g/s2048/morak%20praha%20206-Edit.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9t6jd_4kStUUK0enW0Jgfym5OoHCry--_1Bf0tJtunDOfXj7MnKBFzToXpyWayAv3MuKINgzBNZdb6b-dpS-iEs1qzAEgTWC475Rn2jypGf7CiSjTwdl67DxenqlRIN-ugh2hEDsjEhQ4LY6h8MFSDfAlYfS2VyZ1fKBcFvtVcWJTsK8iUoNSpV8G4g/w640-h426/morak%20praha%20206-Edit.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Racek mořský (<i>Larus marinus</i>) s kulisou domů Nového Města.</td></tr></tbody></table><p></p><p></p><p style="text-align: justify;"><span></span></p><a name='more'></a><div style="text-align: justify;">Šítkovský jez je místo, kde se zřejmě z celého centra Prahy nejlépe pozorují velcí rackové, tedy racci rodu Larus s rozpětím křídel okolo půldruhého metru. Nejčastěji se u nás setkáváme s rackem bělohlavým (<i>Larus cachinnans</i>), méně početný je pak racek stříbřitý (<i>L. argentatus</i>) a vzácně se pak může objevit i racek středomořský (<i>L. michahellis</i>). Určování racků je obecně těžký oříšek, u těchto tří druhů to platí obzvlášť, svědčí o tom i to, že dříve patřili pod jeden druh, než se podařilo spolehlivě kvantifikovat morfologické a genetické rozdíly, které nové tři druhy definovaly. Je tedy poměrně zábavné, i když někdy dost frustrující, se snažit tyto tři druhy určovat. Já se takhle chodím zlepšovat skoro vždy, když to jde, přičemž i odečítám kroužky a zjišťuji díky tomu, odkud a kam pozorovaní jedinci létají. Moji oblíbenci jsou zejména dospělí rackové stříbřití, kteří mi přijdou velmi elegantní se svými šedými kapucemi a světlýma očima, ale i běžní rackové bělohlaví mají něco do sebe. </div><p></p><p style="text-align: justify;"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDmF1Zz-6Gp14XUWM9vfmy-7JVDSWQufdaSdf6DcwPuGXRq1Wsp7dA_YBfaHYi9zxtDCUowD9eWNyaIUyWJSn0fgqPZMM-T6tX5kYnsLOdAKUDxdSm_75qRTkDHaFq9cACEsxxLKD6cEpRFoCAC-Gup3vGhKlrPUIcELXDSkvUwrHj7IxnUFRbToHPuQ/s2048/morak%20praha%20151-Edit.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDmF1Zz-6Gp14XUWM9vfmy-7JVDSWQufdaSdf6DcwPuGXRq1Wsp7dA_YBfaHYi9zxtDCUowD9eWNyaIUyWJSn0fgqPZMM-T6tX5kYnsLOdAKUDxdSm_75qRTkDHaFq9cACEsxxLKD6cEpRFoCAC-Gup3vGhKlrPUIcELXDSkvUwrHj7IxnUFRbToHPuQ/w640-h426/morak%20praha%20151-Edit.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Racek bělohlavý (<i>Larus cachinnans</i>), nejběžnější druh velkého racka v Praze, se Šítkovským jezem v pozadí.</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Toho dne bylo na Vltavě v centru racků velmi mnoho. Na jezu jich přede mnou sedělo něco mezi dvaceti a třiceti, což brzy odpoledne rozhodně není pravidlem. Krásně jsem si je tak mohl prohlížet a našel jsem mezi bělohlavci i dva nebo tři celkem jasné racky stříbřité. S kroužky to bylo skoupější, dokázal jsem přečíst pouze dva z nich, jeden jen s vypětím všech sil, protože byl velmi poškozený. Když už jsem se málem chystal k odchodu, praštil mě do očí jeden z ptáků, kteří zrovna přiletěli odpočívat na jez. Jeden z nich má tmavý hřbet! Rychle mířím stativák a není nejmenších pochyb, dívám se na racka mořského (<i>L. marinus</i>) ve třetí zimě. Prozrazují ho růžové nohy, silný zobák a tak trochu zvláštně umístěné oko, které propůjčuje hlavě tohoto druhu takový "přitroublý" výraz. Tedy aspoň mně to tak často připadá.</div><p></p><p style="text-align: justify;"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFKy81bzS95jvTAfYs3G-4pQ5bc0kQvlridbZodvs-P70sFSaMwEFewEdNXC0f8qV5kXMCJyI3JJWPDWxiO3LFlESznbSwjNORBnuXdzFwVylexvk0YVXUgnzWiG7lKbNTVrsY70RrfWGsvUuruXEcpMmE5IrhKTDrHK8yzyhbqfAinnPsTV8dH_h5EA/s2048/morak%20praha%20187-Edit.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1366" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFKy81bzS95jvTAfYs3G-4pQ5bc0kQvlridbZodvs-P70sFSaMwEFewEdNXC0f8qV5kXMCJyI3JJWPDWxiO3LFlESznbSwjNORBnuXdzFwVylexvk0YVXUgnzWiG7lKbNTVrsY70RrfWGsvUuruXEcpMmE5IrhKTDrHK8yzyhbqfAinnPsTV8dH_h5EA/w640-h426/morak%20praha%20187-Edit.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jestlipak si mají pražští holubi co říct s mořským rackem?</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Zpočátku vzácný host klidně seděl na jezu mezi ostatními racky a občas trochu prohnal holuby, asi po deseti minutách začal aktivně obletovat okolí v blízkosti mostu, který jednou nebo dvakrát i přeletěl, přičemž ho často naháněli ostatní velcí rackové. Naletoval i do peřejí, kde se snažil něco sbírat, chvílemi plaval na hladině. Asi za dvacet minut nabral výšku a zmizel kamsi proti proudu Vltavy. Znovu jsem ho dohledal na stejném místě už za šera, asi okolo čtvrté hodiny, když jsem se vracel z neúspěšného hledání hoholky. Pozorování se neslo v dost podobném duchu jako o pár hodin předtím. Nejdříve klidně seděl na jezu, pak chvíli poletoval kolem, nějakou dobu taky s jinými racky poseděl na hladině řeky a nakonec ve výšce kroužil nad Prahou. Naposledy jsem ho spatřil jak sedá nejspíš na Staroměstský jez. </div><p></p><p style="text-align: justify;"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhrhenM1fIO3KObSVWwqvzhSopv71abmMFM8sxwDZO1bSPFIOJ6JC36naMZVWIbH-ypydijybr1Li03n5lYJYwVwWiTSKRltmZbYbUBNbpqHnR1wIsmo5xwi2axPIEL7EPYptTWppxZSgr3zBNjTulokb1i8L-Jwfw3NF8InKufJl9PJ_jdkv3svOySTg/s2048/morak%20praha%20108-Edit.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhrhenM1fIO3KObSVWwqvzhSopv71abmMFM8sxwDZO1bSPFIOJ6JC36naMZVWIbH-ypydijybr1Li03n5lYJYwVwWiTSKRltmZbYbUBNbpqHnR1wIsmo5xwi2axPIEL7EPYptTWppxZSgr3zBNjTulokb1i8L-Jwfw3NF8InKufJl9PJ_jdkv3svOySTg/w640-h426/morak%20praha%20108-Edit.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Racek mořský v peřejích Vltavy.</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Ačkoliv pro mě racek mořský není v Česku úplnou novinkou (pozoroval jsem ho doposud na našem území už pětkrát, naposledy pár dnů zpátky na jezeru Most), pořád se jedná na území Prahy o velkou raritu. Podle Faunistické komise ČSO se jedná teprve o čtvrtý záznam na území hlavního města (po jednom záznamu v letech 2012, 2018 a 2019) a teprve podruhé se ho podařilo vyfotografovat. Jde pro mě o 192. ptačí druh pozorovaný v Praze.</div><p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjFKY_5mk5bWf5oga_WY-ydARH1K4SbnKnVx6JQWx9pBiasRrlKmJUKV6hBuO_lhel8ONc45z69V7F07ubjUygoBQiuwAhVJpjWFOVIqUi9FvedbiUr_lwGM4IH44aMrB4gREolkBTq7pxcGYS4uvda20hKW8EL4deWnz6qRc5nqzHgS86IC-LviAgQcw/s2048/morak%20praha%20208-Edit.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjFKY_5mk5bWf5oga_WY-ydARH1K4SbnKnVx6JQWx9pBiasRrlKmJUKV6hBuO_lhel8ONc45z69V7F07ubjUygoBQiuwAhVJpjWFOVIqUi9FvedbiUr_lwGM4IH44aMrB4gREolkBTq7pxcGYS4uvda20hKW8EL4deWnz6qRc5nqzHgS86IC-LviAgQcw/w640-h426/morak%20praha%20208-Edit.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Racek mořský proletuje asi 100 metrů od volebního štábu profesorky Nerudové v době sčítání hlasů.<br /></td></tr></tbody></table><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgSUy3BKz57wzgEjxa0G72ae0BtKZBKyWtgrYaTMVtTc2fc256wcsOOn5NQRltD_1SVMS5U1jcdH-SYLDjeNoXvP0P8L4nVJ_sVEsKvVVuMC1LpGLhBiR92TxSZvIBqgikztRU6ceE_hzSJxtlUQzP8wZYqIRbk-4Ww_qBR06w4o5jANsg2E19RwlffeQ/s2048/morak%20praha%20169-Edit.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgSUy3BKz57wzgEjxa0G72ae0BtKZBKyWtgrYaTMVtTc2fc256wcsOOn5NQRltD_1SVMS5U1jcdH-SYLDjeNoXvP0P8L4nVJ_sVEsKvVVuMC1LpGLhBiR92TxSZvIBqgikztRU6ceE_hzSJxtlUQzP8wZYqIRbk-4Ww_qBR06w4o5jANsg2E19RwlffeQ/w640-h426/morak%20praha%20169-Edit.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIR4BSCYU2Q0SAQqP_mvJuJ6kddo3ZVZih9BTFGNxQ6IEvHoVU3xOYUq8j8rhcNNnsn1sK9EaC5JShDoA5ULlG7F5qasWsX9uL2_haE0S-QxmdOsaYefmwMoRx_OkMyzdimE4Al_NiVqvZrei8RzzrG4uaARs-gmoOCDzWaY2sIsUsxApwKZOPYq7qbg/s2048/morak%20praha%20141-Edit.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIR4BSCYU2Q0SAQqP_mvJuJ6kddo3ZVZih9BTFGNxQ6IEvHoVU3xOYUq8j8rhcNNnsn1sK9EaC5JShDoA5ULlG7F5qasWsX9uL2_haE0S-QxmdOsaYefmwMoRx_OkMyzdimE4Al_NiVqvZrei8RzzrG4uaARs-gmoOCDzWaY2sIsUsxApwKZOPYq7qbg/w640-h426/morak%20praha%20141-Edit.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEji1IjgCrabG5ipewim1XmDIlaYQ1linMm2JWZ6k10TsgWaofcIcNpvNBoJ0keVFAUEHPeH-Xyw0nGmT00366OdAlnuW3XcLCl4tZOPCcwZ47D2GN_Saud6JCRDjydspTP6rGdUA8cPJKgOY1y2qcHwfJnhrvcalmvYOYJDd4pYpVqDxJZ_5FMQqlF3ug/s2048/morak%20praha%20082-Edit.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEji1IjgCrabG5ipewim1XmDIlaYQ1linMm2JWZ6k10TsgWaofcIcNpvNBoJ0keVFAUEHPeH-Xyw0nGmT00366OdAlnuW3XcLCl4tZOPCcwZ47D2GN_Saud6JCRDjydspTP6rGdUA8cPJKgOY1y2qcHwfJnhrvcalmvYOYJDd4pYpVqDxJZ_5FMQqlF3ug/w640-h426/morak%20praha%20082-Edit.jpg" width="640" /></a></div><br /><p></p>Honza Grünwaldhttp://www.blogger.com/profile/15490640596369369535noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-553751449444859222.post-79092808581186592322022-12-04T21:37:00.001+01:002022-12-07T18:35:46.969+01:00Kdo je vlastně "duch lesa"?<div style="text-align: justify;">My lidé dáváme rádi různým ptákům přezdívky, které sice nemají moc společného s jejich vědeckým názvem, zato výstižně popisují nějakou jejich charakteristickou vlastnost. Máme třeba tradiční názvy, jako je třasořitka (konipas bílý), březňačka (kachna divoká), kozodoj (lelek lesní), kolohřivec (kos horský), kominíček (rehek domácí) a další. Někdy mají ptáci přezdívky dvouslovné; setkal jsem se třeba s létajícím drahokamem<i> </i>(ledňáček říční). U těchto víceslovných názvů, které v konverzacích o ptácích občas používáme, si můžeme všimnout, že mají někdy více významů. Takovým létajícím drahokamem může být označen taky třeba mandelík hajní. Nedávno mě ale zaujalo jiné slovní spojení, které jsem měl vždy spřažené s jedním konkrétním druhem, ale k mému překvapení jsem se v krátkém časovém rozmezí setkal hned se třemi možnými výklady. Řeč je o termínu duch lesa. </div><div style="text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghvQz_IF2SqTSgMP4naPVyIvFdPTCZeG27WlzPR_p47jmXczu54X6Bqf5KIrlhQEdNrcl2CbDJN6hvMgBNfaqZK6tO8a5-A0z7VtCEjmXe8_GbsVHvPmUYZwDjlUpx-5Tlga2VobrYGmlTimTOopN8cSCb1wjiy_XEdOcDk8enY80Kxo62d9aRsf3a1w/s1200/vod%C4%9Bradsk%C3%A9%20bu%C4%8Diny%20098.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="800" data-original-width="1200" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEghvQz_IF2SqTSgMP4naPVyIvFdPTCZeG27WlzPR_p47jmXczu54X6Bqf5KIrlhQEdNrcl2CbDJN6hvMgBNfaqZK6tO8a5-A0z7VtCEjmXe8_GbsVHvPmUYZwDjlUpx-5Tlga2VobrYGmlTimTOopN8cSCb1wjiy_XEdOcDk8enY80Kxo62d9aRsf3a1w/w640-h426/vod%C4%9Bradsk%C3%A9%20bu%C4%8Diny%20098.jpg" width="640" /></a></div><br /></div><span><a name='more'></a></span><div><div><div style="text-align: justify;">Jaký by vlastně duch lesa měl být? Hlavní vlastností, kterou bych od něj očekával, je nenápadnost a skrytý život. Typicky by podle mě mělo jít o takové ptáky, kterých v lese není až tak málo, ale setkání s nimi je právě kvůli jejich střeženému soukromí velmi vzácné. Může to být i nepředvídatelnost - jednou tu je, jednou ho nezastihneme, ať se snažíme jakkoliv. Každý si pod tímto termínem zřejmě představí něco trochu jiného. Každopádně si teď už pojďme uvést druhy, kterým bývá tato přezdívka udělována.</div><h3 style="text-align: justify;"><br /></h3><h3 style="text-align: justify;">Kulíšek nejmenší (<i>Glaucidium passerinum</i>)</h3><div style="text-align: justify;">Nejmenší evropská sova má bezpochyby něco, co ji k přezdívce duch lesa<i> </i>předurčuje. Ačkoliv pískající sameček je velmi nápadný, ornitologové, kteří se kulíšky zabývají víc než já říkají, že ne vždy je tomu tak. Když se pokusíme tohoto lovce drobného ptactva vyprovokovat pískáním, zdaleka ne vždy na volání odpoví, a to i v místech, kde se jistě vyskytují. Stejně jako ostatní sovy je navíc přizpůsoben zcela tichému letu. To znamená, že se naprosto zčista jasna objeví třeba jen kousek od vás, i když ještě před pár vteřinami nebyl ani náznak toho, že se tu někde zdržuje. Je tohle tedy právě to, co bychom hledali mezi charakteristikami ducha? A neměly by být potom duchy lesa všechny sovy?</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgTlmIAAOYBdqvb_obIaCXKBW7vI_FXfEdrdyx8ODowG_NBfnIWGPEnF7Ffi67fKohX5O7mD0a7RQIZ3gxuOq0GABVKwdGaZk94bA5437Gjx4xpfL8cW79drPUDIXOY190Adgnsl0R2_lCH-RNL4QAr_JkfLtsLQT_6t4LCN8PRJTQkvqCuQ7RY60z_jQ/s2048/BIG%20DAY%20276.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgTlmIAAOYBdqvb_obIaCXKBW7vI_FXfEdrdyx8ODowG_NBfnIWGPEnF7Ffi67fKohX5O7mD0a7RQIZ3gxuOq0GABVKwdGaZk94bA5437Gjx4xpfL8cW79drPUDIXOY190Adgnsl0R2_lCH-RNL4QAr_JkfLtsLQT_6t4LCN8PRJTQkvqCuQ7RY60z_jQ/w640-h426/BIG%20DAY%20276.jpg" width="640" /></a></div><h3 style="text-align: left;"><br /></h3><h3 style="text-align: left;">Sýkora parukářka (<i>Lophophanes cristatus</i>)</h3><div style="text-align: justify;">K mému překvapení jsem se setkal s označením duch lesa i pro sýkoru parukářku. Překvapen jsem byl proto, že jsem vždycky považoval parukářku za ptáka, o kterém většinou dobře víte - její nezaměnitelný trylkovitý hlas je slyšet skoro z každého jehličnatého lesa. Navzdory tomu dokážou být parukářky i docela nenápadné a tiché. Osobně se mi třeba stalo, že jsem ji při odchytu ptáků na zahradě zaznamenal až když skončila v mé ornitologické síti. Zčista jasna se tam objevila, i když bych ji na naší zahradě mezi poli nečekal. Tak trochu zjevení. Navíc je pravdou, že i když jsou v lesích často a hodně slyšet, je jich tam vždycky mnohem víc než se zdá. Slyšíme jen pár extrovertů, za kterými se ale schovávají další desítky jedinců, kteří tam někde jsou, ale nedozvíme se o nich. </div><div style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmcb2ACSGyhY7FimNAidm5ZnHn6mbPFQdMv1hO9KioysLZ0FmFmUL8xVWl_eG-Bpjce27ylQODyJgkxr3KRkSPqlHJ4mbO0WeLj1L8N9-QVX7bO-lSK9fMME5EIRNR2exSZLFOueWzBZ0Z9qf4VbL0Gqkavf68ZxuUZBEhEdCXhwhS-eOQ3n62nhB4cg/s1200/vod%C4%9Bradsk%C3%A9%20bu%C4%8Diny%20021.jpg"><img border="0" data-original-height="800" data-original-width="1200" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmcb2ACSGyhY7FimNAidm5ZnHn6mbPFQdMv1hO9KioysLZ0FmFmUL8xVWl_eG-Bpjce27ylQODyJgkxr3KRkSPqlHJ4mbO0WeLj1L8N9-QVX7bO-lSK9fMME5EIRNR2exSZLFOueWzBZ0Z9qf4VbL0Gqkavf68ZxuUZBEhEdCXhwhS-eOQ3n62nhB4cg/w640-h426/vod%C4%9Bradsk%C3%A9%20bu%C4%8Diny%20021.jpg" width="640" /></a></div><h3 style="text-align: justify;"><br /></h3><h3 style="text-align: justify;">Jeřábek lesní (<i>Tetrastes bonasia</i>)</h3><div style="text-align: justify;">Pták, kterého jsem měl původně za jediného opravdového ducha lesa. Nejčastěji když jsem někde tento termín zaslechl, mluvilo se právě o něm. Vůbec mě to nepřekvapuje. V horských oblastech jde o relativně početného ptáka, ale zahlédnout ho se mi pořádně dodnes nepodařilo. A spousta mých přátel je na tom podobně. Jeho překvapivě vysoký hlas už jsem přitom párkrát zaslechl. Moje jediné pozorování, které trvalo dost dlouho na to, abych ho vyfotil, se událo na Červenohorském sedle. Po intenzivním civění do porostu jeřabin, odkud se jeřábek ozýval, jsem ho na chvíli zahlédl, udělal pár špatných fotek a pak mi zase zmizel. Další dvě vizuální pozorování jeřábka taky za moc nestály. Jednou jsme ho vyplašili ze silnice na německé straně Šumavy, když jsme sjížděli brzy ráno autem ze Třístoličníku a poslední pozorování bylo podobné, když jsem ho vyplašil ze hřadu u turistické cesty u Stožce. Obě tato pozorování dohromady netrvala ani pět vteřin. <table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxQM_N97gfr9YV_K2p6G7nZBtbbkILe71yQbHgv3cD0OccvOYrRuihHnWoPDti59xeQsVsFJNBdDU0jyNo8hefdMe1CSuWTxK3MAS6SEu--ki2xLDbIOKRLZjhJmzZV-wADMAUxxBnl0jUCtv704Yq22PkKpVreMg8DURuUo_drpe6DC6ZGNtrQhbyXw/s2048/sedlo%20026.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1366" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxQM_N97gfr9YV_K2p6G7nZBtbbkILe71yQbHgv3cD0OccvOYrRuihHnWoPDti59xeQsVsFJNBdDU0jyNo8hefdMe1CSuWTxK3MAS6SEu--ki2xLDbIOKRLZjhJmzZV-wADMAUxxBnl0jUCtv704Yq22PkKpVreMg8DURuUo_drpe6DC6ZGNtrQhbyXw/w640-h426/sedlo%20026.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Má prozatím jediná fotografie jeřábka lesního.</td></tr></tbody></table></div><h3 style="text-align: justify;"><br /></h3><h3 style="text-align: justify;">Datel černý (<i>Dryocopus martius</i>)</h3><div style="text-align: justify;">Do klání o nejprávoplatnějšího nositele přezdívky duch lesa jsem se rozhodl přispět i vlastním adeptem. Datla občas tímto označením častuji proto, že ačkoliv ho většina lidí zná jako ukřičeného velkého ptáka, který o sobě dává vědět hlasitým voláním skoro pořád, já jsem měl jedno jaro to štěstí strávit s tímto druhem docela hodně času a poznal jsem ho i trochu jinak. Poznal jsem ho jako tichého a nenápadného fantoma, který se ke své obsazené dutině přibližuje tiše a jen když je ujištěn, že ho nikdo nesleduje. Za desítky hodin u dutiny s mláďaty datlů jsem ani jednou nezaznamenal, že by se v blízkosti dutiny ozval klasickým "<i>klijé</i>" nebo letovým "<i>tri-tri-tri-tri</i>". Samec i samice zůstali zcela potichu, jen tiše se pozdravili mňoukavým hlasem při střídání na snůšce. Někdy ani to ne. Kdybych se zrovna nedíval, mohli by se na snůšce vyměnit aniž bych to zaznamenal. Opravdu trochu jako duchové. <div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiFJARQAQkn_ywz3hp1SrFDn3xWEJdY3DlVLG77g671k0ThCyKE1P6RoKJbXp3R30UlPhErHIGrS5Zo_QsmJkRElHXbgI92nrn93f9elmUk2tLVKB6F5W9B08mpdMJrxu3q75TbbcPEcoX8a20fJ0sJfHa-R0buTb-cPkKCi4ymWnqKQ3RV56Eb7GuY6Q/s2048/datlove%20044.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiFJARQAQkn_ywz3hp1SrFDn3xWEJdY3DlVLG77g671k0ThCyKE1P6RoKJbXp3R30UlPhErHIGrS5Zo_QsmJkRElHXbgI92nrn93f9elmUk2tLVKB6F5W9B08mpdMJrxu3q75TbbcPEcoX8a20fJ0sJfHa-R0buTb-cPkKCi4ymWnqKQ3RV56Eb7GuY6Q/w640-h426/datlove%20044.jpg" width="640" /></a></div></div><h3 style="text-align: justify;"><br /></h3><h3 style="text-align: justify;">Nebo snad něco jiného?</h3><div style="text-align: justify;">Fantazii se meze nekladou a já určitě nemám nekonečný přehled, takže mi možná nějaký druh, který by v tomto článku neměl chybět, uniká. Pokud takový znáte, určitě neváhejte mi to napsat do komentáře, stejně tak budu rád i za názor na to, který z popsaných druhů nejlépe pasuje na lesního ducha. </div></div></div>Honza Grünwaldhttp://www.blogger.com/profile/15490640596369369535noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-553751449444859222.post-65617561558181286692022-11-27T20:11:00.004+01:002022-11-28T08:44:38.203+01:00Recenze: Příručka k pozorování ptáků<p style="text-align: justify;">Že se nedá shrnout všechno co souvisí s pozorováním
ptáků do jedné publikace? „Příručka k pozorování ptáků“ vydaná v roce
2022 nakladatelstvím Kazda si klade právě tohle za cíl.</p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhsYS0ko3ZZp_plnxHtU4s91074h1dUZP4q5NYETElk0WD-yz4GwGhHaUTuKpGVnnJytZYP8RhTf62KzyB5LZy5W8eJYGzud-K6T2K9oKcLXzXwMTRVBCipCBdaxDefHErx996JDdfaNcKPLRQJexJPO3QciCru8D3GyGM2LA2fEKyILBYJKZdN3ezO_w/s695/Pozorovani_ptaku_titul_72dpi_RGB-1.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="695" data-original-width="494" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhsYS0ko3ZZp_plnxHtU4s91074h1dUZP4q5NYETElk0WD-yz4GwGhHaUTuKpGVnnJytZYP8RhTf62KzyB5LZy5W8eJYGzud-K6T2K9oKcLXzXwMTRVBCipCBdaxDefHErx996JDdfaNcKPLRQJexJPO3QciCru8D3GyGM2LA2fEKyILBYJKZdN3ezO_w/w454-h640/Pozorovani_ptaku_titul_72dpi_RGB-1.jpg" width="454" /></a><span><a name='more'></a></span></div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">Knihu napsal zkušený rakouský ornitolog Leander Khil, který
čtenáře díky svým všeobecným zkušenostem provede prakticky všemi aspekty pozorování
ptáků, na které si vzpomenete; od vhodného oblečení do terénu, až po
problematiku sčítání zdánlivě nepočitatelných hejn ptáků. Kniha je rozdělena
přibližně na polovinu do dvou částí. První se zabývá různými teoretickými i
praktickými aspekty pozorování ptáků, následující část se potom věnuje určování
snadno zaměnitelných druhů a skupin ptáků. Na konci knihy nechybí odkazy, které
jsou užitečné pro každého pozorovatele, samozřejmostí je pak slovníček
pojmů.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span></div><o:p></o:p><p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Většina kapitol věnujících se různým aspektům pozorování
ptáků a teoretické přípravě na pozorování je napsána sice stručně, zato velmi
informativně, četba knihy proto velmi příjemně plyne. Místy se zastavíme u
zajímavých ilustrací, grafů a informačních boxů, které text rozšiřují. Oceňuji
široký rozptyl témat, která jsou otvírána – probírá se zde jak ekologie a
vlastnosti ptáků střední Evropy, tak i pozorovací technika od dalekohledů až po
fotoaparáty. Líbí se mi například zdůraznění důležitosti nahrávek hlasových
projevů ptáků, které se často dají pořídit i snáz než ptačí fotografie, mnoho
pozorovatelů tuto možnost nicméně zcela neprávem opomíjí. <o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Asi polovinu rozsahu tvoří část, která se věnuje určování
druhů. Ta je obvykle v knihách podobného zaměření značně zjednodušená, což
může vést ke zmatení začínajících pozorovatelů, pro pokročilé je pak zcela
nepoužitelná. V tomto případě mě ale „druhová“ část nadchla, a to zaměřením
na ptáky, kteří jsou mezi sebou snadno zaměnitelní, přičemž s ohledem na
celkový rozsah knihy je zde určování jednotlivých druhů pojato překvapivě
zodpovědně. Khil se zde pomyslně prochází celou naší avifaunou a zastavuje se pouze
tam, kde mohou tápat nejen začátečníci, ale i zkušení pozorovatelé (např. velcí
rackové, bahňáci, sýkora babka a lužní). Určování je usnadněno kombinací kreseb
a ilustrativních fotografií, které jsou – stejně jako v celé knize –,
velmi kvalitní a nápomocné. Z osobní zkušenosti mohu potvrdit, že téměř
všechny uvedené určovací těžkosti jsem v terénu též zažil.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Zásadní výhodou této knihy je umístění do prostředí střední
Evropy (tedy do našeho geografického prostoru), což je v ornitologické
literatuře vždy žádoucí, zejména pro určovací části, kde se objevují výhradně
druhy patřící do české avifauny (ačkoliv jsou zde určité výjimky, např.
vysokohorské druhy, které se u nás vyskytují sporadicky). Důležitým aspektem je
také výborný překlad, kterého se zhostil Libor Schröpfer, odbornou korektorkou
pak byla Alena Klvaňová – oba zkušení ornitologové. Díky tomu nejsou
v textu žádné chyby pramenící z neznalosti odborných termínů nebo
nesprávně přeložené názvy ptáků, které bohužel v současné literatuře často
nacházíme. <o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">„Příručka k pozorování ptáků“ je velmi dobrým odrazovým
můstkem pro zcela začínající zájemce o pozorování ptáků, ale i pro mírně
pokročilé pozorovatele může jít o stěžejní publikaci, která utříbí doposud
nasbírané poznatky a pomůže načerpat nové. Kniha navíc podle mě může vhodně
rozšířit sbírku literatury zkušenějších ornitologů, zejména pro pěkné
fotografické ilustrace některých těžko určitelných druhů, případně divoce se
vyskytujících kříženců ptáků.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span><span style="mso-spacerun: yes;"> </span><o:p></o:p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"></p><br /><span style="mso-spacerun: yes;"><br /></span><p></p>Honza Grünwaldhttp://www.blogger.com/profile/15490640596369369535noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-553751449444859222.post-24834460290798605482022-11-25T19:50:00.009+01:002022-11-26T21:37:45.115+01:00Zápisky ze Srí Lanky V: Ráj jménem Sinharaja a Cesta domů<p style="text-align: justify;">Pokud jste ptáčkař a vydáte se na Srí Lanku, určitě vás nejvíce zajímají endemičtí ptáci, tedy takoví, které nikde jinde na světě ve volné přírodě neuvidíte. Kdo přečetl předchozí čtyři díly mého putování po tomto ostrově, jistě zaznamenal, že jsem jich zatím neviděl mnoho, dohromady jen tři druhy ze čtyřiatřiceti. To bylo dáno tím, že jsem se doposud pohyboval v pobřežní savanovité zóně ostrova, kde se vyskytují endemické druhy jen vzácně. Pokud chcete tyto speciální druhy pozorovat, musíte se vydat do vnitrozemí. A není lepší místo než Sinharaja forest reserve, tedy chráněné lesní území, kde je možné pozorovat skoro všechny endemické druhy ptáků během pouhých pár dnů. Jde o chráněný deštný les v jihozápadní části ostrova, který překvapivě není příliš často vyhledávaným turistickým místem, což se projevuje i na složitější logistice této oblasti. Žije tu celá řada endemických druhů plazů, obojživelníků a vůbec plejáda všemožných fascinujících tvorů. Asi největším ptačím lákadlem jsou kraska srílanská (<i>Urocissa ornata</i>), lelkoun srílanský (<i>Batrachostomus moniliger</i>) a především výreček cejlonský (<i>Otus thilohoffmanni</i>), který byl vědecky popsán až v tomto tisíciletí. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhkOjjE34T-TsDsV8s79NDS0GJjUuEN-wJ7CrhLOKKlV_DL4FDUb23Jk9ukkBgkZ8SeVOeFZHZEtcz59wd9vcK5RbtbrA_8w3tUKAEwd0UrGgoJe7n_19_yKV08sn4lvkDk5Y9zu-XvcSnotdoNaWMjC0RwUq2CY7upKeOuA5f33opwzOBRdEByMPuXIQ/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20527.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhkOjjE34T-TsDsV8s79NDS0GJjUuEN-wJ7CrhLOKKlV_DL4FDUb23Jk9ukkBgkZ8SeVOeFZHZEtcz59wd9vcK5RbtbrA_8w3tUKAEwd0UrGgoJe7n_19_yKV08sn4lvkDk5Y9zu-XvcSnotdoNaWMjC0RwUq2CY7upKeOuA5f33opwzOBRdEByMPuXIQ/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20527.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Sinharaja</td></tr></tbody></table><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><span><a name='more'></a></span></div><h3 style="text-align: justify;">Ráj jménem Sinharaja</h3><div style="text-align: justify;">Poměrně komplikovanou cestu do ubytování v Sinharaja forest jsem <a href="https://czechbirder.blogspot.com/2022/09/zapisky-ze-sri-lanky-iv-oblast-bundala.html" target="_blank">podrobně popsal v předchozím dílu</a>. Teď už konečně sedím na verandě pěkného domečku, ve kterém strávím následující tři noci. Relativně levné a dostupné bydlení jsem našel u jižní brány do rezervace nedaleko města Denyaya. V zahradě pozemku je umístěné krmítko pro ptáky a je tu docela hezký výhled na les, který se postupně začíná zbarvovat večerním světlem. To mě vylákalo na první prohlídku okolí, která je ale omezena jen na hlavní cestu vedoucí vesnicí, do lesa se totiž člověk bez průvodce vydat nesmí. K mému zklamání se mi nedaří moc ptáků najít, přesto ale po delší době zaznamenávám druhy, které jsou pro mě úplně nové; odevšad se ozývají vousáci žlutočelí (<i>Psilopogon flavifrons</i>), kteří mají hlas velmi podobný vousákovi hnědohlavému (<i>P. zeylanicus</i>), kterého už znám z ostatních částí ostrova, je proti němu ale o trochu vyšší. Monotónním hlasem se tu potom ozývá do třetice všeho dobrého další druh rodu <i>Psilopogon</i>, a to vousák indický (<i>P. rubricapillus</i>). Jeho český název je paradoxní, jelikož se jedná o ptáka endemického na Srí Lance a v Indii tudíž vůbec nežije (jde o pozůstatek nedávného oddělení druhů, na které česká taxonomie zatím nezareagovala). Daří se mi vyfotit dalšího ptáka, který je pro mě nový - bulbul <i>Hypsipetes ganeesa</i>. Před úplným setměním se mi ještě daří vyfotit velkého rorýse, který loví hmyz nad lesem. Brown-backed Needletail neboli rorýs hnědohřbetý (<i>Hirundapus giganteus</i>), můj první pozorovaný druh tohoto rodu. Při večeři jsem pak poseděl s majitelem mého ubytování a domluvil s ním na všechny tři dny pobytu vycházky do pralesa. </div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMjcljXZYHorDtiIR9Bj7_6-fLZFzAwn4r70cxBPhcM888j-OhtxHct4DaF5ZFmVBCAi3HDpotCq__joGDBJ7BsObejAAySyBzg1N498hF1fvcz9LtS3XChySwebYqJfq25GWX0Bzk3KHLNPsddiHo-vO53dzUDrJc-u0EJfTcMr1dTTDJULLw7IgNtg/s2048/74B0D447-D6C4-44FE-B74B-A7437C524807.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMjcljXZYHorDtiIR9Bj7_6-fLZFzAwn4r70cxBPhcM888j-OhtxHct4DaF5ZFmVBCAi3HDpotCq__joGDBJ7BsObejAAySyBzg1N498hF1fvcz9LtS3XChySwebYqJfq25GWX0Bzk3KHLNPsddiHo-vO53dzUDrJc-u0EJfTcMr1dTTDJULLw7IgNtg/w640-h480/74B0D447-D6C4-44FE-B74B-A7437C524807.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Řeka v Sinharaja forest reserve.</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Ještě za šera se se svým průvodcem vydávám vstříc pralesu. Procházíme kolem několika dalších turistických chat a hotelů, které dělí mé ubytování od brány do rezervace. Před vstupem do lesa si nanášíme sůl na nohavice, abychom odradili dotěrné pijavky od vylezení přes kalhoty na naši holou kůži. Vcházíme do království stromů. Je to skoro jako když jsem tropický deštný les poznal poprvé v životě v roce 2014 ve Rwandě. Na první pohled jen neprostupná džungle bez žádných pohybujících se tvorů, jen občas se někde mihne nějaký bezobratlý živočich. Až po chvíli se ve ztemnělém lese ukazují první dva ptáci. Jsou to endemičtí drozdi srílanští (<i>Geokichla spiloptera</i>), kteří svým pohybem i zbarvením připomínají naše drozdy zpěvné (<i>Turdus philomelos</i>). V přítmí se nás moc nebojí a sedí jen pár metrů ode mě. Jako by snad věděli, že v tomhle šeru si stejně neudělám fotku i kdybych se snažil sebevíc. Jeden z nich začíná zpívat krásným melodickým hlasem, který se ale našim drozdům ani zdaleka nepodobá. Další pták kterého jsme viděli byl relativně malý, nenápadný, žlutozeleně zbarvený a určil jsem ho jako bulbulčíka indického (<i>Acritillas indica</i>).</div></span><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPQW3oFfYXJ-Ye-hZmVxRwei1WryAyKz4bKs95vsdK016NtheYTbjn8NziXDjDtEBS2GK8lgxkQvmQyAT1X0NK0myVRaFVoBogWmI8pty1YxzlS7-3W6reTy3vzc7CEIvJR_iZrRGrpNSM1DYR-9hC0QSQJ5lmYOSC23yJbeN0XeajGEdE9T7rJ6LSHQ/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20164-Edit.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPQW3oFfYXJ-Ye-hZmVxRwei1WryAyKz4bKs95vsdK016NtheYTbjn8NziXDjDtEBS2GK8lgxkQvmQyAT1X0NK0myVRaFVoBogWmI8pty1YxzlS7-3W6reTy3vzc7CEIvJR_iZrRGrpNSM1DYR-9hC0QSQJ5lmYOSC23yJbeN0XeajGEdE9T7rJ6LSHQ/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20164-Edit.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">bulbulčík indický (<i>Acritillas indica</i>)</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Nakonec se sem tam nějaký pták ukazuje, zejména v okolí lanového mostu přes řeku, který je naštěstí dost stabilní na to, abych z něj mohl bezpečně fotit. V korytu řeky mě překvapuje konipas horský (<i>Motacilla cinerea</i>) - jako doma, říkám si. Nade mnou ve větvích sedí několik ptáků. Nejblíže je pár loskutáků jižních (<i>Gracula indica</i>), kteří se oddávají partnerskému sbližování. To samé o něco dál dělá další pár loskutáků, tentokrát ale jde o loskutáky srílanské (<i>G. ptilogenys</i>), kteří se od předchozího druhu liší rozsahem žluté kůže na hlavě. Ještě větší peckou je druh, který se nenápadně usadil vysoko na uschlý strom. V úplném záklonu se mi daří vzácného špačka srílanského (<i>Sturnornis albofrontatus</i>) zachytit na pár dokumentačních fotek. Jde o jediného zástupce rodu, který se vyskytuje pouze na malé části ostrova a na světě je méně než 10 tisíc jedinců tohoto druhu. Do smršti endemitů se přidává hned po přelezení mostu ještě kukačka srílanská (<i>Centropus chlororhynchos</i>), která je na tom s rozšířením a početností podobně jako špaček srílanský. </div></span><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjS70-WJRgy_uGVMCtTXPXr13KlmICYrI8usLZAGpcxPhIYbnrZoA4olUgA-Rtaz2iz4rbPeTbL49AIMUb4UPv6iQWFd-cd29qYaE_bB3qOSprYYDUXbzjOhsgAaWYg0-Al0189lh0P_ZOh6NpUS4lS8haEE_kc0D7CUtO5KE4NcQ__cOmIY2jwuO4THg/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20184.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjS70-WJRgy_uGVMCtTXPXr13KlmICYrI8usLZAGpcxPhIYbnrZoA4olUgA-Rtaz2iz4rbPeTbL49AIMUb4UPv6iQWFd-cd29qYaE_bB3qOSprYYDUXbzjOhsgAaWYg0-Al0189lh0P_ZOh6NpUS4lS8haEE_kc0D7CUtO5KE4NcQ__cOmIY2jwuO4THg/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20184.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">špaček srílanský (<i>Sturnornis albofrontatus</i>)</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Nedaleko od výzkumného centra, které se tu nachází, čekáme na místě, kde můj průvodce viděl předchozího dne dalšího endemického ptáka. Při čekání na něj nás provází pár jiných endemitů, a to zoborožců srílanských (<i>Ocyceros gingalensis</i>), kteří si zřejmě prohlíží dutinu pro zahnízdění, samec přináší a předává samici dar, pak se dokonce páří. Pěkné divadlo, díky kterému čekání ubíhá velmi rychle. Zanedlouho přilétá očekávaná sovička - kulíšek srílanský (<i>Glaucidium castanotum</i>) -, který vypadá dost podobně jako náš kulíšek, jen je víc kaštanově zbarven. Klidně sedí nedaleko nás a obhlíží terén, zcela nerušen čilým pohybem zoborožců kousek od něj. Scénu přilétá doplnit další pěkný druh, alexandr velký (<i>Psittacula eupatria</i>), papoušek s masivním zobákem a fialovou skvrnou na rameni. Jen tak mimochodem se ještě pár metrů od nás prochází slepice, totiž kohout (<i>Gallus lafayetii</i>). Na divoké slípky si prostě nejde zvyknout a rozhodně neomrzí. </div></span><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: right;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjrhbsJDJhYBnHrSOy2PEUQmq0RIWsSJFTZcUGzGKkHmieODZ7lBIc8zA_jJaaA59G9kUHePHvqVGxYHgmv9OBxKJh5oS20UqTu8lIsJINTswIBu_e30gG5q0xQhu7mM9B6BILQTsnx-vpiz6gFOIpdrsvk71lXf7Z5h8rIUTVRjTBpNugFNVzuOzp93g/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20237.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjrhbsJDJhYBnHrSOy2PEUQmq0RIWsSJFTZcUGzGKkHmieODZ7lBIc8zA_jJaaA59G9kUHePHvqVGxYHgmv9OBxKJh5oS20UqTu8lIsJINTswIBu_e30gG5q0xQhu7mM9B6BILQTsnx-vpiz6gFOIpdrsvk71lXf7Z5h8rIUTVRjTBpNugFNVzuOzp93g/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20237.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">zoborožec srílanský (<i>Ocyceros gingalensis</i>)</td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgPWq0DbB7JTgdzRMysviGtZOr-qrLeFO0jjTy2zodML7Iq1liU1DGF28aRIJ9flBJJpBwrzTHplwhApkLWIuCkAIbZlh6pYbMp3WNDhzH62S1KIixj-QoAMp6cm3rowUVIwvbC6Q1e17Li0q15-I3UCu3VaE-u6_2BpYBGSKWhi8-clzYEY7EdJBPLyw/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20241.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgPWq0DbB7JTgdzRMysviGtZOr-qrLeFO0jjTy2zodML7Iq1liU1DGF28aRIJ9flBJJpBwrzTHplwhApkLWIuCkAIbZlh6pYbMp3WNDhzH62S1KIixj-QoAMp6cm3rowUVIwvbC6Q1e17Li0q15-I3UCu3VaE-u6_2BpYBGSKWhi8-clzYEY7EdJBPLyw/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20241.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">kulíšek srílanský (<i>Glaucidium castanotum</i>)</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Po intenzivním přílivu ptáků se na chvíli opeřené dění v okolí uklidňuje a já tak můžu ocenit i další obyvatele lesa. Všude podél cesty jsou k vidění pavouci nefily s jejich obrovskými sítěmi, co chvíli se ukáže nějaký plaz. Nezapomenutelné je z tohoto hlediska setkání se samicí agamy <i>Lyriocephalus scutatus</i>, což je největší endemický druh agamy vyskytující se na Srí Lance. Ještě o něco větší zážitek pro mě je detailní prohlídka chřestýšovce srílanského (<i>Craspedocephalus trigonocephalus</i>), který odpočíval v keříku u jednoho z potůčků, který míjel naši pěšinu. Jak už to bývá, představoval jsem si ho z fotografií většího, ve skutečnosti je to docela maličký had. Nedaleko od něj pak čekal možná největší ptačí zážitek celého výletu. </div></span><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEggbVb79Ub5GTJKaXZnQ4di1wnlpkPpJeGkgqypCHdKF9MoMFadXJEmigHGiUybzSFF3wk42war2wnrErDRcOLkKxUcFqUGwkuxLzIv1huq0efaM9KZR-ZHclUgQRODt9OFWam8UnuOMk9x7BzeJYxy2hUk0aEgYMMdweNxpDEYDPRXkB224XcIEo0NYw/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20281.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEggbVb79Ub5GTJKaXZnQ4di1wnlpkPpJeGkgqypCHdKF9MoMFadXJEmigHGiUybzSFF3wk42war2wnrErDRcOLkKxUcFqUGwkuxLzIv1huq0efaM9KZR-ZHclUgQRODt9OFWam8UnuOMk9x7BzeJYxy2hUk0aEgYMMdweNxpDEYDPRXkB224XcIEo0NYw/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20281.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">chřestýšovec srílanský (<i>Craspedocephalus trigonocephalus</i>)</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Dostali jsme informaci od jiného průvodce, že u cesty poblíž výstupu z lesa byl pozorován jeden z nejsignifikantnějších srílanských druhů, který ale není jednoduché najít i když víte přesně, kde hledat. To se nám hned potvrdilo; i přesto, že jsme skoro na metr přesně věděli, odkud se koukat, trvalo hledání notnou chvilku. Nakonec se ale podařilo a krásně hnědě zbarvená samice lelkouna srílanského (<i>Batrachostomus moniliger</i>) se nám v plné kráse ukázala. Seděla se zavřenýma očima nehnutě jen asi tři metry od cesty, což mi dovolilo dokonce použít pro její zachycení kratší objektiv, než jsem používal na ostatní ptáky. Třešničkou na dortu mé první výpravy do pralesa byla ketupa rybí (<i>Ketupa zeylonensis</i>), která se nádherně ukázala nad řekou po cestě zpět. Z osmadvaceti druhů pozorovaných na výpravě bylo neskutečných 12 endemitů, což zčtyřnásobilo můj dosavadní počet! A to se mi průvodce na začátku omlouval, že není ptáčkař, takže nemám čekat nic převratného...</div></span><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhEsMhYEpiVLfbySLisK3rjJ9Gl9W2bU1AHoq7_CKBJccIj9m9UlXpTTJnxt17dUKaWYs0JMDI9xc2LsdBdTJLGfobfHqJGWAfvSHPRMw7F1AoxOqmxsZmAgOsKhiK1Fg4c0NUxzMfH22vQbhcYYYfpm3dBitaJeSBfW9wtqt2158uyUfAUaUO8QkmvQA/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20289-Edit.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhEsMhYEpiVLfbySLisK3rjJ9Gl9W2bU1AHoq7_CKBJccIj9m9UlXpTTJnxt17dUKaWYs0JMDI9xc2LsdBdTJLGfobfHqJGWAfvSHPRMw7F1AoxOqmxsZmAgOsKhiK1Fg4c0NUxzMfH22vQbhcYYYfpm3dBitaJeSBfW9wtqt2158uyUfAUaUO8QkmvQA/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20289-Edit.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">lelkoun srílanský (<i>Batrachostomus moniliger</i>)</td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHVu6FvVw3e0KuvIBSUVFmNrnR34Xjuxd411AS4YJaOhb-BVeIlCMJ-wNB7w9IGqnVWY_bp0x5WcdR5hcolOo02sVqzQzBlr7mR7MIzTi0QJWA5VAcjIDJ9jtRUschOL8k6ng0xpRc8PVsDZjd8-AOacAZAvymklkaEZMCeMaFYZfJoLeIIWdHlI105Q/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20300-Edit.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHVu6FvVw3e0KuvIBSUVFmNrnR34Xjuxd411AS4YJaOhb-BVeIlCMJ-wNB7w9IGqnVWY_bp0x5WcdR5hcolOo02sVqzQzBlr7mR7MIzTi0QJWA5VAcjIDJ9jtRUschOL8k6ng0xpRc8PVsDZjd8-AOacAZAvymklkaEZMCeMaFYZfJoLeIIWdHlI105Q/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20300-Edit.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">ketupa rybí (<i>Ketupa zeylonensis</i>)</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">V čase oběda jsem se po návratu z lesa jen rozhlížel z terasy na krmítko a po okolí. Krátká vycházka byla přerušena náhlým deštěm, který rychle nabral na obrátkách. Pršelo nepřetržitě (a opravdu velmi vydatně) až asi do tří ráno, dokonce mi začalo vprostřed pokoje stropem kapat na podlahu. Neustávající průtrž mračen málem ohrozila i moji ranní výpravu se zkušeným ptáčkařem, který mi měl ukázat další opeřený klenot Srí Lanky. Déšť naštěstí ustal včas na to, abych mohl vyrazit. Sraz jsem měl s majitelem domu ve čtyři ráno, kdy mě odvezl k vratkému a kluzkému lanovému mostu, po kterém jsem měl přejít (v tu chvíli jsem litoval, že čelovka zůstala ležet na posteli). Nevím, co mě to napadlo, ale na přechod dlouhého houpajícího se mostu nad rozvodněnou řekou, jsem nevymyslel nic lepšího než si svítit telefonem, zatímco jsem se druhou rukou držel lana. No, zkrátka jsem byl asi ospalý a nedomýšlel možné důsledky. Naštěstí mi ale telefon v ruce zůstal až na druhou stranu. Když si představím, co bych musel všechno podstoupit a o co všechno bych přišel, kdyby mi do řeky spadl, stále se mi svírá žaludek. Palubní letenky, potvrzení dalšího ubytování, kontakt domů... </div></span><div class="separator" style="clear: both; text-align: left;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0mXwDclsYxCL8jBJi0ZfLQRS9u0nxbOa0V8qUwogaQDXiSZTFT0_gLdJ_w5k3Xgwq_Scj5XWU7ymw6H2VbRIxRXuOfAxtdEkZ730VAzIO146GPKxAy0CbyjYTBtQgwQGkBfvs5ZpdgyPIxeC6Jau_tpAiLwPZ_l-cLOlwttWnKi5Ho4OLlDyZc1p4zQ/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20338.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0mXwDclsYxCL8jBJi0ZfLQRS9u0nxbOa0V8qUwogaQDXiSZTFT0_gLdJ_w5k3Xgwq_Scj5XWU7ymw6H2VbRIxRXuOfAxtdEkZ730VAzIO146GPKxAy0CbyjYTBtQgwQGkBfvs5ZpdgyPIxeC6Jau_tpAiLwPZ_l-cLOlwttWnKi5Ho4OLlDyZc1p4zQ/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20338.jpg" width="640" /></a></div><div><span style="text-align: justify;">Dobře to dopadlo. Sedím v tuktuku a míříme do hor. S průvodcem dlouze debatujeme o ptácích a jejich ekologickém výzkumu. Když s východem slunce konečně vystupujeme u malebného chrámu v kopcích, zjišťuji, že navzdory dojmu, že je stejně starý jako já, bude spíš o pár (desítek) let starší. Začíná čekaná na krasavice, totiž na krasky. </span></div><div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgWaz90lxILSOOMZxAcxLtF8FLFkRx_Ox2mQZeHSNOWysIxN_GsWuGvbx3xDYAcwtGkNiRA3V7KBXcFgbNaFPBrAG3o0fNc446h8IM7WjIfvbPB1t4XZdSu-vfLFVI9IbEG6YR6wdLV8VsO3e7Pf-d0vovprC6qv6ayk2U2RpeHOKgaqV3jjQgZIqPN9A/s2048/D1CC1813-221D-4BC3-9846-F50D4CB10DCD.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgWaz90lxILSOOMZxAcxLtF8FLFkRx_Ox2mQZeHSNOWysIxN_GsWuGvbx3xDYAcwtGkNiRA3V7KBXcFgbNaFPBrAG3o0fNc446h8IM7WjIfvbPB1t4XZdSu-vfLFVI9IbEG6YR6wdLV8VsO3e7Pf-d0vovprC6qv6ayk2U2RpeHOKgaqV3jjQgZIqPN9A/w640-h480/D1CC1813-221D-4BC3-9846-F50D4CB10DCD.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Sem se po rozednění slétají krasky.</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Pokud se zeptáte na nejikoničtějšího ptáka Srí Lanky popere se výreček srílanský (<i>Otus thilohoffmanni</i>) s kraskou srílanskou (<i>Urocissa ornata</i>). A právě druhé jmenované na chrám přímo před námi přilétají každé ráno sbírat můry, které přilákalo na světlé stěny noční osvětlení. Průvodce krasky hned slyší, ale zatím se moc neukazují. Nakonec se první z nich tiše snáší na střechu chrámu. Je to nádherný a elegantní pták. Než se začíná věnovat sběru hmyzu, zvědavě si nás prohlíží. Jestlipak jí to pálí tak, jako jejím příbuzným vránám? Podle toho pohledu bych klidně řekl, že jo...</div></span><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgu3_Wh8fTTY6PbYMAcNYe0zNTl9kU-8MgfjY47omveMGvCwnH72CMi9Qzyoj6FtLLiogDcS63hxUPvShT4H69fKkT0cpVMXPi223T9TfZPUMJ6K6MagyzaTHJaQ3HTib-YXxOLeuss9X37jDCMhZOHP_7gYVsZ2YRaZ3GFP16n7feCv5jUFfbU_rgCpg/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20408-Edit.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgu3_Wh8fTTY6PbYMAcNYe0zNTl9kU-8MgfjY47omveMGvCwnH72CMi9Qzyoj6FtLLiogDcS63hxUPvShT4H69fKkT0cpVMXPi223T9TfZPUMJ6K6MagyzaTHJaQ3HTib-YXxOLeuss9X37jDCMhZOHP_7gYVsZ2YRaZ3GFP16n7feCv5jUFfbU_rgCpg/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20408-Edit.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">kraska srílanská (<i>Urocissa ornata</i>)</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">To už se kolem nás pohybuje krasek několik. První z nich dodala odvahu celé malé skupince a rázem jich vidíme minimálně pět. Se zatajeným dechem sleduji, jak některé sbírají odvahu přiblížit se ke mně jen na několik málo metrů, až se mi skoro nedaří dostat celé jejich tělo včetně dlouhého ocasu do rámečku mého hledáčku. Je to skutečně zážitek na pomezí duchovna. Čarukrásné krasky a chrám v kopcích parku Siharaja... </div></span></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjE_5cMXUXBvhdtl-LR4uRVQWvnWt9a7NGwNXRf7Mwh31yvFGa0C98QhjlYPnAgi6DNJxvAxUzXBj7GCZjs8TJ2OqYEeAUR-shgGbqL552FiDkqX6-quweCmrFZdf4IIyS8FQ3022MSG12j6vbdOPS2UOG_A2DlHNwgPGbGgiPCQl4ZwcEQycJjEgXqcg/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20420.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjE_5cMXUXBvhdtl-LR4uRVQWvnWt9a7NGwNXRf7Mwh31yvFGa0C98QhjlYPnAgi6DNJxvAxUzXBj7GCZjs8TJ2OqYEeAUR-shgGbqL552FiDkqX6-quweCmrFZdf4IIyS8FQ3022MSG12j6vbdOPS2UOG_A2DlHNwgPGbGgiPCQl4ZwcEQycJjEgXqcg/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20420.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">kraska srílanská (<i>Urocissa ornata</i>)<br /></td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Strategie sběru potravy ze světlých stěn chrámu není unikátní jen pro krasky. Přilétají sem i další endemité; sojkovec šedohlavý (<i>Argya cinereifrons</i>) a taky druh ze stejného rodu argie oranžovozobá (<i>Argya rufescens</i>). Kromě nich se tu ukázal i pestrý sameček suříkovce šarlatového (<i>Pericrocotus flammeus</i>) nebo sýkora popelavá (<i>Parus cinereus</i>), která vypadá jako vybledlá koňadra. Ti všichni sbírali můry, které jako by zradu vůbec netušily, v klidu seděly po prohýřené noci exponované svým predátorům a disciplinovaně čekaly na sezobnutí. V zeleni kolem se mi z platformy chrámu podařilo konečně vyfotit zajímavého ptáka křivozobku srílanskou (<i>Pomatorhinus melanurus</i>), který se tu ozýval zajímavým opakovaným houkáním, které připomíná spíš kukačku. Na silnici nás pak z větví nad hlavami kontroloval pěkně zblízka loskuták srílanský. </div></span><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg7fHGUGm4C5F6R1UGEcW28zl_4VqoevRxFHX0Tm6pZYAHqhMC43AvpM2x0iBklrhnxK2fjd3oTv4n-LYY-a2-8gVuGJK0NsBwUNv655xjM3wG6YnRPaT_ClrvEClYbZP1o6Q12qRo60vXX5E-Fb5SvC1snlMif9suCXjaNmXRG2SWeq_QiXpNPINHk4w/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20453.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg7fHGUGm4C5F6R1UGEcW28zl_4VqoevRxFHX0Tm6pZYAHqhMC43AvpM2x0iBklrhnxK2fjd3oTv4n-LYY-a2-8gVuGJK0NsBwUNv655xjM3wG6YnRPaT_ClrvEClYbZP1o6Q12qRo60vXX5E-Fb5SvC1snlMif9suCXjaNmXRG2SWeq_QiXpNPINHk4w/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20453.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">kruhoočko srílanské (<i>Zosterops zeylonensis</i>)</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Vydali jsme se po silnici dál. Průvodce mě fascinoval vyprávěním o tom, jak se formují pověstná smíšená hejna ptáků, která chce každý ptáčkař vidět, jelikož skýtají nejlepší příležitost pro pozorování pralesních ptáků. Podařilo se nám díky neskutečnému čtení hlasů stopovat dvě taková hejnka a díky velké zkušenosti mi průvodce každou chvíli ukázal nějakého nového ptáka. Třeba kruhoočko srílanské (<i>Zosterops zeylonensi</i>s). U cesty v listí se hrabal zvláštní drozd, který se nakonec ukázal být <i>Zoothera imbricata</i>, který zatím v češtině nemá ani jméno. Krásným nálezem byli i tři trogoni malabarští (<i>Harpactes fasciatus</i>) v jednom ze smíšených hejn. Do seznamu pozorovaných endemitů jsem si přidal i holuba srílanského (<i>Columba torringtoniae</i>), později taky lorikula srílanského (<i>Loriculus beryllinus</i>) a datla <i>Chrysocolaptes stricklandi</i>. A ačkoliv jsem si to v tu chvíli neuvědomoval, byli to taky poslední nové endemické druhy ptáků, které jsem na Srí Lance viděl. </div></span><div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjb2ojWs7uRms58pmA62wIIfmYFEOZ8bkItm_bbpU41rIeyHC71Cdgj8NKG9GT2yM2MKdP3sHG1flQJepggrvleT-i71gfuTsEVWJu8cRvt1upK4lH0u4CNZWPenz4r19Rzy09RD7xR1NzU2bfDRQiuwwk7mQyeda2PvdULB2Y9_GQHwghAnpNer1wlHw/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20486-Edit.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjb2ojWs7uRms58pmA62wIIfmYFEOZ8bkItm_bbpU41rIeyHC71Cdgj8NKG9GT2yM2MKdP3sHG1flQJepggrvleT-i71gfuTsEVWJu8cRvt1upK4lH0u4CNZWPenz4r19Rzy09RD7xR1NzU2bfDRQiuwwk7mQyeda2PvdULB2Y9_GQHwghAnpNer1wlHw/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20486-Edit.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">trogon malabarský (<i>Harpactes fasciatus</i>), samec</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Odpoledne jsem se opět věnoval jen pozorování v okolí ubytování, později znovu přišel vydatný déšť. Ten naštěstí na rozdíl od předchozího dne brzy ustal a já se proto mohl vydat na poslední výpravu do lesa, tentokrát pod rouškou noci. Průvodce si mě vyzvedl okolo osmé večer a vydali jsme se nahoru do kopce za osadou. Hned nás obklopily zvuky noční džungle. Nejvýraznější byly různé druhy žab, které jsem si nebyl schopen ani zapamatovat, občas jsme našli nějakou nocující ještěrku. Relativně nedlouho po vstupu do lesa se mi podařilo ve světle čelovky najít prvního hada, jedovatého ostrolebce <i>Hypnale zara</i>. Krásný prcek, co se plazil v zeleni u cesty. Ještě víc mě dostalo pozorování obojživelníka červora <i>Ichthyophis pseudangularis</i>, který se bohužel překvapivě rychle odplazil. Zajímavé bylo taky slyšet outloně, kterého jsme bohužel nenašli. Najít se nám ale podařilo jiného zajímavého savce, a to kančila <i>Moschiola kathygre</i>. Poslední zajímavý nalezený plaz byla bojga <i>Boiga ceylonensis</i>, kterou jsme si i trochu pozdrželi pomocí větvičky a docela pěkně nafotili. Asi nikoho nepřekvapí, že většina výše zmíněných zvířat jsou ostrovními endemity. Na závěr nám pak ještě zahoukal z dálky puštík hnědý (<i>Strix leptogrammica</i>). <table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJDl4-V4sjT8ZP9v8qx0Z2xRWIAM7_DMgjSjdkEK5U2p5csJMbjl59Z4KhUtBs8elmzht7Mti5gEptkT8BmGR_2-j3ORc8aP9v4zC7YZyGUrditx0_OM-DcKLbuExF_9eKYlDZZQVs79A52iicsLxUgwjaAG-0kY0cRWSXqBN1TaMeGuZ3mPdXDdX00g/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20679-Edit.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgJDl4-V4sjT8ZP9v8qx0Z2xRWIAM7_DMgjSjdkEK5U2p5csJMbjl59Z4KhUtBs8elmzht7Mti5gEptkT8BmGR_2-j3ORc8aP9v4zC7YZyGUrditx0_OM-DcKLbuExF_9eKYlDZZQVs79A52iicsLxUgwjaAG-0kY0cRWSXqBN1TaMeGuZ3mPdXDdX00g/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20679-Edit.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><i>Boiga ceylonesis </i>z noční výpravy.</td></tr></tbody></table>Moje první zkušenost z nočního pralesa mě zcela uchvátila a hrozně bych si přál, aby trvala aspoň ještě jednou tak dlouho. To bohužel nešlo. Kořením vycházky bylo to, že když jsem se vracel, byly dveře do ubytování zamčené. Trvalo notnou chvíli, než jsem se doklepal, ale nakonec mě pustil pan domácí dovnitř. Před spaním jsem si ještě z těla odtrhal asi 8 pijavic, které se na moje tělo dostaly, jak jsem se válel při focení různých zvířat. Doslova na vlastní kůži jsem tak okusil, jak fungují antikoagulanty ve slinách těchto tvorečků. Krev z těch malých ranek teče fakt dlouho! (A nebojte, vůbec to nebolí a naštěstí pijavky nic nepřenáší - pokud vím.) </div></span></div><div style="text-align: left;"><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: right;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhOZ8VbhWiQTekkE5-Q8rvpJyFV1u0CQoBeV0PQcwxn60VgybAPf6uwa05lsSd0D9ReD0Dr6qTeyN2oeYGqCvhw9dL7c7S1WIPoBLNAcknHtvDBo9cU6kIVyAYz43r6g1CHmT3Wx_yUNKIV2RgCvTclJs5bztDp-tgz0KbqhKJyLQWKsLNi4PXH46jWBA/s4032/7B0DA5BF-B578-4B18-AF40-98FB89EAE1C7.jpeg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="4032" data-original-width="3024" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhOZ8VbhWiQTekkE5-Q8rvpJyFV1u0CQoBeV0PQcwxn60VgybAPf6uwa05lsSd0D9ReD0Dr6qTeyN2oeYGqCvhw9dL7c7S1WIPoBLNAcknHtvDBo9cU6kIVyAYz43r6g1CHmT3Wx_yUNKIV2RgCvTclJs5bztDp-tgz0KbqhKJyLQWKsLNi4PXH46jWBA/w300-h400/7B0DA5BF-B578-4B18-AF40-98FB89EAE1C7.jpeg" width="300" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Trochu děsivý pohled na moje zakrvácené trenýrky po noční výpravě; důkaz o velké početnosti pijavek v lesním podrostu.</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><h3 style="text-align: justify;">Cesta domů</h3><div style="text-align: justify;">Každý krásný zážitek jednou končí, a tak končí i můj výlet na Srí Lanku. Ráno po noci v lese už stíhám jen procházku po okolí ubytování v Sinharaja, kde přidávám poslední nový druh, timálii indickou (<i>Dumetia hyperythra</i>). V deset hodin už mě čeká tuktuk, který mě odveze z osady pryč. Loučím se s celou rodinou provozující ubytování; byli tady na mě obzvlášť milí a vstřícní, loučení je tak až překvapivě těžké. Možná je to trochu i tím, že si uvědomuji, že se celý výlet chýlí ke konci. Čeká mě dlouhá cesta do Negomba, části hlavního města, která přiléhá k letišti. Dostávám se tam bez komplikací a i ubytování vypadá fajn, i když to nejdřív vypadalo, že ho nenajdu, protože bylo trochu schované ve vnitrobloku. K večeru ještě zkouším procházku po okolí, ale jsem trochu zklamán, jelikož je to vůbec poprvé za pobyt na Srí Lance, kdy je okolí vyloženě ošklivé, zejména u moře to všude smrdí a samotná procházka je dost nepříjemná. Končím někde v obchůdku nedaleko ubytování, abych se navečeřel. Bavím se s majitelem a vedoucím, který mi říká, že nemá žádný volný čas, protože sedm dní v týdnu od rána do večera pracuje v obchůdku. Jak dobře se u nás v Česku máme! </div></span></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxI3wChiCCCOyRFXER2ReDp5KTNEDqneN56460Gq0LoAbBJpO1iDq0_Ro6U3r7_e_i0EZF4lTAz3g1BSQ6J2YbF9S3p4LvgrSk1CekA59OJIoq7i9vOUyrXj72L_76G98Er1OaQS6Ilz4biRNLmfzxbPRIt2zmHNuVyeEf4Fpv9qHbHGWm-42q-6KgOg/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20783.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxI3wChiCCCOyRFXER2ReDp5KTNEDqneN56460Gq0LoAbBJpO1iDq0_Ro6U3r7_e_i0EZF4lTAz3g1BSQ6J2YbF9S3p4LvgrSk1CekA59OJIoq7i9vOUyrXj72L_76G98Er1OaQS6Ilz4biRNLmfzxbPRIt2zmHNuVyeEf4Fpv9qHbHGWm-42q-6KgOg/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20783.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">ledňáček hnědohlavý (<i>Halcyon smyrnensis</i>)</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Druhý den ráno si dělám brzkou procházku na pláž. Tam mě překvapuje místní chlap, který umí docela hodně slov česky - Cimrman, Babiš, Zeman... I nějaké věty. Docela zábavný týpek, bohužel naprosto odhodlaný mi prodat nějaké cetky. Jelikož se nedá odbýt, něco si nakonec kupuju. Stejně s těma srílanskýma penězma dlouho nic dělat nebudu a přeci jen bych něco domů přivézt mohl. Jinak jsem žádné suvenýry za celou dobu nekoupil, stejně jako obvykle. Domů si vezu fotky a zážitky, které mi nebudou nikde zbytečně plnit šuplíky. Výjimku se suvenýry jsem pak udělal ještě jednou, a to, když jsem na letišti viděl stánek s poštovními známkami. A ne ledajakými - byly s přírodními motivy. Jedna z mých sběratelských vášní totiž zahrnuje i sběr známek s motivy ptáků. Mám stovky známek z různých zemí s vyobrazením ptáků a Srí Lanka mezi nimi chyběla. Tak teď už nechybí.</div></span><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhscndohKAtmK1rEn4-aK0Ktt8rwr8DQIsqp52k5UiivDrpWEeBsmxPZNZDZL6rct_hVl9jXYC6JD38xBr2DFJOq2-xLLo1Z0Xs2HMnGi6YiI5uSiLOVErQWtTFTEaOmiRiW5gfAK482ilwKB77f8Ft0ynSHRaK1sYF8qe-nCjZz-8z1QbC9Vqw_83YTw/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20863.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhscndohKAtmK1rEn4-aK0Ktt8rwr8DQIsqp52k5UiivDrpWEeBsmxPZNZDZL6rct_hVl9jXYC6JD38xBr2DFJOq2-xLLo1Z0Xs2HMnGi6YiI5uSiLOVErQWtTFTEaOmiRiW5gfAK482ilwKB77f8Ft0ynSHRaK1sYF8qe-nCjZz-8z1QbC9Vqw_83YTw/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20863.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Vodní kanál v Negombu.</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Let trvá dlouho, ale je podstatně kratší než cesta tam, jelikož nemáme mezipřistání na Maledivech. V letadle to hučí až mě z toho nesnesitelně bolí hlava. V Paříži na přestupu do ČR potkávám část olympijského týmu, se kterým se vracím domů. Zřejmě mezi nima nebyla žádná velká hvězda, jelikož doma na letišti je nevítají žádní fotografové. Mě taky ne. A tak se vracím z tropického ráje zpátky tam, kde to znám, zpátky k mým vrabcům na krmítku a počítači, do kterého teď cvakám tyhle řádky. Byla to jízda, na kterou nezapomenu. Poprvé tak daleko od domova a poprvé na velké cestě úplně sám. Nikdy na tenhle výlet nezapomenu, hlavně proto, že až na velmi drobné zádrhele šlo všechno jako na drátkách. A to jsem ve stínu covidových restrikcí ani trochu nečekal. Za dva týdny jsem pozoroval 176 druhů ptáků, z toho 128 pro mě bylo úplně nových, z nich 23 endemických na Srí Lance. To mi nechává ještě dalších 11 na další návštěvu. Doufám, že ještě bude šance. </div></span><div style="text-align: left;"><span style="text-align: justify;"><br /></span></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgswvNmoqpp5AfpMWVUKUFeGysyVVdsonCmuZG92utoVbcHZEO6wV_m3oXATTKv-NOJKRFtEvC86Vc_eApXFFhuZebKCNU5l230fGgEsVYFe1bBWVkpLeo9N-khLX3qdYKN9Cg4H7VGFhetlHhFQ_etMZJqRw8WMgvVgg3lNeVSDBkJJR9gBtIrMQnl6w/s2048/FC958E4F-14C2-474F-8A05-13D851AD30A2.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgswvNmoqpp5AfpMWVUKUFeGysyVVdsonCmuZG92utoVbcHZEO6wV_m3oXATTKv-NOJKRFtEvC86Vc_eApXFFhuZebKCNU5l230fGgEsVYFe1bBWVkpLeo9N-khLX3qdYKN9Cg4H7VGFhetlHhFQ_etMZJqRw8WMgvVgg3lNeVSDBkJJR9gBtIrMQnl6w/w640-h480/FC958E4F-14C2-474F-8A05-13D851AD30A2.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Poslední fotka ze Srí Lanky.</td></tr></tbody></table><br />Honza Grünwaldhttp://www.blogger.com/profile/15490640596369369535noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-553751449444859222.post-31543422147889349542022-09-13T14:25:00.000+02:002022-09-13T14:26:12.325+02:00Zápisky ze Srí Lanky IV: Oblast Bundala<div style="text-align: justify;">V ubytování Lagoon Inn jsem zvolil poněkud levnější a neklimatizované v přízemí, kde je naštěstí vcelku příjemná teplota. Hotel je pěkný a je umístěný hned na hranici s národním parkem Bundala. Z nedokončené věže, která patří k objektu, je výhled na celý park. Hned po příjezdu a seznámení s hostitelem jsem se rozhodl pro krátký odpočinek, jelikož v horkém odpoledni stejně není příliš co dělat. Když už jsem v posteli nevydržel, sedl jsem si aspoň na zápraží a sledoval život v pěkné zahradě plné malých fontánek a jezírek. Létají tady bulbulové šupinkoví (<i>Pycnonotus cafer</i>), vousák hnědohlavý (<i>Psilopogon zeylanicus</i>) - ti využívají hlavně zbytky ovoce na připraveném krmítku - a taky samice lejskovce rajského (<i>Terpsiphone paradisi</i>). Po chvíli mi ale tahle skvadra nestačí, tak začnu přemýšlet, co podniknout s blížícím se večerem. Na mapě v telefonu vidím relativně nedaleko nějaké křoviny a mokřad, volba je tedy jasná. </div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg_yxZcZNOOTX_9b24NbIoelXN_KPDpnx1oH6L5RDvkaLqUiUQengA9iXQNWJqA1T8wCyLDsJZv6yB0vhlW4BY3HaJgQVIQWsXphXmEu9kEGXVq_YYBpM5M-p2l49tdPyznxV5pEkhhltysbOT-5OqL-q5sVPPug6IdA1998hEp6l1duYkH_ROl1R7r7A/s2048/A4D63274-11C1-44D2-B3DB-81437468522B.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg_yxZcZNOOTX_9b24NbIoelXN_KPDpnx1oH6L5RDvkaLqUiUQengA9iXQNWJqA1T8wCyLDsJZv6yB0vhlW4BY3HaJgQVIQWsXphXmEu9kEGXVq_YYBpM5M-p2l49tdPyznxV5pEkhhltysbOT-5OqL-q5sVPPug6IdA1998hEp6l1duYkH_ROl1R7r7A/w400-h300/A4D63274-11C1-44D2-B3DB-81437468522B.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Tissa Wewa</td></tr></tbody></table><br /><div><span><a name='more'></a></span><h3 style="text-align: justify;">Poslání na věži a Weerawilla</h3><div style="text-align: justify;">V parném odpoledni se jde docela nepříjemně, ale ptáci se přeci jen ukazují. Nejprve pozoruji běžné druhy, které už znám, po chvíli mě ale na silnici lemované stromy zaujme pták, který vypadá jako nějaký skřivan. Dělám několik fotek pro pozdější determinaci - nakonec jedince určuji jako skřivana <i>Mirafa affinis</i>, což je nakonec jediný skřivan mé výpravy. Z rýžových polí se všude ozývají cistovníci rákosníkovití (<i>Cisticola juncidis</i>), sem tam se nějaký i ukáže. V křovinách mi pak dělá radost nepříliš plachý ťuhýk hnědý (<i>Lanius cristatus</i>), jinak je tu ale vcelku mrtvo. To se ale nedá říct o relativně velkém mokřadu zcela porostlém vodními hyacinty, který žije například slípkami šedohlavými (<i>Porhyrio poliocephalus</i>) a bukáčky žlutonohými (<i>Ixobrychus sinensis</i>) a ukazuje se také přeletující chřástal rohatý (<i>Gallicrex cinerea</i>). V rákosí skáčou rákosníci pokřovní (<i>Acrocephalus dumetorum</i>) a zpívají hlučnohlasí (<i>A. stentoreus</i>), na hrázi je docela málo plachá kukačka černobílá (<i>Clamator jacobinus</i>) a taky prinie olivovobřichá (<i>Prinia socialis</i>). Kromě obligátních luňáků bělohlavých (<i>Haliastor indus</i>) se ukazuje i větší dravec, kterého nakonec určuji jako orla šedohlavého (<i>Haliaeetus ichthyaetus</i>). </div></div><div><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjaEOYGF4Z1RWjdl9UBep27SpCFiKWfF1FJSTYL2Khc7QGu1TTvOdmcP-J-xMhgBzdpJG-iwJVw5rro2ns021ZGsF4N4-sCWLY-6rwgD5VDCkf4PIVL5WjFCWUP7i6CfmJFZTYbvE7DnB6g0FkUDtL2JsuYsTm-4-rUeGte1Kp7Mi994udV5Xa-a0WbDQ/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20752.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjaEOYGF4Z1RWjdl9UBep27SpCFiKWfF1FJSTYL2Khc7QGu1TTvOdmcP-J-xMhgBzdpJG-iwJVw5rro2ns021ZGsF4N4-sCWLY-6rwgD5VDCkf4PIVL5WjFCWUP7i6CfmJFZTYbvE7DnB6g0FkUDtL2JsuYsTm-4-rUeGte1Kp7Mi994udV5Xa-a0WbDQ/w400-h266/Sr%C3%AD%20Lanka%20752.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">ťuhýk hnědý (<i>Lanius cristatus</i>)</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Na opačné straně mokřadu jsou mělčiny s odkrytými bahny, kde se samozřejmě zdržují bahňáci. Jsou tu třeba vodouši štíhlí (<i>Tringa stagnatilis</i>), kulíci menší (<i>Charadrius mongolus</i>) a říční (<i>Ch. dubius</i>), ale taky dytíci indičtí (<i>Burhinus indicus</i>) a křivozobí (<i>Esacus recurvirostris</i>). Fascinující je i hejno několika desítek přeletujících ostnáků bažantích (<i>Hydrophasianus chirurgusi</i>) různých věkových kategorií, kteří se zvedli z rýžových polí. Rýžová pole jsou vůbec docela plná ptačího života. Co chvíli z nich vyletí bekasiny sibiřské (<i>Gallinago stenura</i>), na hrázkách se prochází pávi (<i>Pavo cristatus</i>), samozřejmostí jsou volavky rusohlavé (<i>Bubulcus ibis</i>), které jsou všude. U cesty mi ještě dělají radost panenky tříbarvé (<i>Lonchura malacca</i>) a lindušky rýžové (<i>Anthus rufulus</i>). Zůstávám na místě až do západu slunce. </div><div style="text-align: justify;"><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiFsHpvit4sEZFoD9GPtYpn4sQmAc_wXjhOoMx69aHQIBFQr7tqJVB_LyNVHt-kkvaDOl8wMezAoHmE8KmdS-1uGnvtYU-lOBnfhWE6n-dU92Gow7ObP2gNbf1Rd5_9mclAG68qFBCW2zH-j50BlJFHV1AgA0y81Eq-e3H3ZrH5xu39B-KzCXY9pHPisA/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20814.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1366" data-original-width="2048" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiFsHpvit4sEZFoD9GPtYpn4sQmAc_wXjhOoMx69aHQIBFQr7tqJVB_LyNVHt-kkvaDOl8wMezAoHmE8KmdS-1uGnvtYU-lOBnfhWE6n-dU92Gow7ObP2gNbf1Rd5_9mclAG68qFBCW2zH-j50BlJFHV1AgA0y81Eq-e3H3ZrH5xu39B-KzCXY9pHPisA/w400-h266/Sr%C3%AD%20Lanka%20814.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">panenka tříbarvá (<i>Lonchura malacca</i>)</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Po cestě zpět do ubytování se snažím dovolat do příští destinace, abych zamluvil pokoj v nejlepší oblasti pro pozorování ptáků. Bohužel jsou všechna ubytování buď nedostupná, nebo nesmyslně drahá, a tak tento problém nechávám na další den. Zapadající slunce už sleduji ze zmiňované nedostavěné věže, přičemž jsem si otevřel malou skleněnou lahev tlamolepu Sprite, kterou jsem pořídil v malém vesnickém krámku. Jdou na mě chmury z toho, že jsem sám tak daleko od domova a chuť bezbarvé bublinkové tekutiny mi aspoň trochu připomíná, že v dnešním globalizovaném světě vlastně nic není tak daleko jak se někdy zdá a hlavně myslím na to, že spousta lidí kolem mě už zvládla nesrovnatelně náročnější výlety zcela na vlastní pěst. Tak proč se stresovat. </div><div style="text-align: justify;"><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYa4ENwBS2_1FVueWSn123Gr85j4r0MTk5liSnj6o_9j1iiyI2eOhP7D1x3hoagNYjRmczZp0ioDY1Q-mhMEudhFHL3t1xzyF1qut_rBvy3W8j4tEpHY8pqnth7L8nbCsGdTYk3nnIBdeoqpYT3bIGCFs9oQjBPhdqx142w3tiPPaiU_9e6-K-iw4qlw/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20818.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYa4ENwBS2_1FVueWSn123Gr85j4r0MTk5liSnj6o_9j1iiyI2eOhP7D1x3hoagNYjRmczZp0ioDY1Q-mhMEudhFHL3t1xzyF1qut_rBvy3W8j4tEpHY8pqnth7L8nbCsGdTYk3nnIBdeoqpYT3bIGCFs9oQjBPhdqx142w3tiPPaiU_9e6-K-iw4qlw/w400-h266/Sr%C3%AD%20Lanka%20818.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">slípka šedohlavá (<i>Porhyrio poliocephalus</i>)</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Osamělý okamžik narušuje příchod dalšího z hotelových hostů. Ten se se mnou okamžitě začne bavit. Prý mi chce sdělit nejdůležitější poselství na světě, ale že se k němu mám nejprve připojit k meditaci. No, vlastně proč ne... Zavíráme oči, on pořád povídá něco o tom, ať se vžiju do stromů a země kolem, dohromady asi tak pět minut. Ačkoliv tohle není zrovna něco, co bych vyhledával, musím uznat, že po opětovném otevření očí jsem byl najednou uvolněnější. Po chvíli následné diskuze mi dojde, že jde o propagátora teorie Gaia, která považuje zemi za jednotný živý organismus. Bylo docela osvěžující střetnout své názory biologa s někým uvažujícím o světě zcela jinak, ale asi po pětadvaceti minutách mi přijde, že už bylo vše důležité řečeno a omlouvám se, že už musím jít. Jo a prý mám jeho poselství všem předat, jen si nejsem jistý, jestli jsem to poselství tak docela pochopil, abych to dovedl...</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiZGR6PzyOBYZkswTGM1H1SvqbSISR3V3SNcmS2oiSjLI4HTSovoMoWY_3I6KxBlgou1T3sqjWhHUkrUWqEm0HEbQxSOtQSTC_auuZ5bLhCYghuJpq0G2QSSET9bCLcsdU-3gsmBf_kqcSL_nscCVYTRDv6VAPHAaObaXm0l6VHu5QpzQ-5yB4tLs9d9A/s2048/4B7B9FDD-AAC8-4C1E-8C08-97228A0E8CB4.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiZGR6PzyOBYZkswTGM1H1SvqbSISR3V3SNcmS2oiSjLI4HTSovoMoWY_3I6KxBlgou1T3sqjWhHUkrUWqEm0HEbQxSOtQSTC_auuZ5bLhCYghuJpq0G2QSSET9bCLcsdU-3gsmBf_kqcSL_nscCVYTRDv6VAPHAaObaXm0l6VHu5QpzQ-5yB4tLs9d9A/w400-h300/4B7B9FDD-AAC8-4C1E-8C08-97228A0E8CB4.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Výhled z věže ubytování Lagoon Inn.</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Druhý den chytám asi v půl osmé autobus, který staví kousek od ubytování a jedu do města Debrawewa, kde je docela velká koncentrace eBird hotspotů. Autobus vychází v přepočtu asi na pět korun, ale do cílové destinace si ještě musím vzít tuktuk. Ten též stojí pár šupů. Vystupuji na hrázi velkého jezera Tissa Wewa, které je ale moc velké na to, abych ho s malým dalekohledem a foťákem pořádně prohlédl. Jsou tu navíc malé děti, které po mně neustále pokřikují, abych jim dal peníze. "Give money" je ale zřejmě jediné, co umí anglicky říct, protože když se jich ptám, jak se jmenují, tak pořád jen opakují tuto frázi. Je mi líto, ale opravdu nebudu dávat peníze někomu, kdo umí jen křičet. Když to omladina pochopí, začnou řevem odhánět všechny ptáky v okolí, jelikož jim asi došlo, že právě ptáky jsem přijel pozorovat. Bohužel to byla jedna z těch nepříjemných zkušeností se Srí Lankou, a donutilo mě to odejít pryč. </div><div style="text-align: justify;"><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhLaBLPhJmBr8IQxyJ_1ZX-cOQWl1BSexXMix_DcAQ1DtoSMLY-b9B-sbHL0jJJJax6s_cLjGyoqWPD16WaqThYXYmHOvw5O9t8qbm6arUHcJLTNdZ1OZbayittm1S7D5irey0IdASw6VeX2MKUR3kgVM8UJH8QMvRqU8ra6MxmGvUzqEVyiDJGL40uyA/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20833.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhLaBLPhJmBr8IQxyJ_1ZX-cOQWl1BSexXMix_DcAQ1DtoSMLY-b9B-sbHL0jJJJax6s_cLjGyoqWPD16WaqThYXYmHOvw5O9t8qbm6arUHcJLTNdZ1OZbayittm1S7D5irey0IdASw6VeX2MKUR3kgVM8UJH8QMvRqU8ra6MxmGvUzqEVyiDJGL40uyA/w400-h266/Sr%C3%AD%20Lanka%20833.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kolonie kaloňů indických (<i>Pteropus giganteus</i>)</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Náladu mi spravuje nález obrovské kolonie kaloňů indických (<i>Pteropus giganteus</i>), kterých se na dvou velkých stromech houpe určitě přes 500 jedinců. Jejich neustálé přeletování a strašidelné zvuky by jistě bylo mnohým lidem nepříjemné, mně přijdou tihle tvorové naprosto fascinující. Nikdy jsem si nedokázal představit, jak velký může nějaký letoun být v porovnání s našimi netopýry nebo třeba i kaloni egypskými (<i>Rousettus aegyptiacus</i>) ze zoo. Jdu prašnou cestou mezi rýžovišti k dalšímu jezeru, které se jmenuje Debrawewa. Je o něco menší než to předchozí a je dost hustě porostlé vegetací, tím pádem i plné ptáků. Brzy vidím například bukáčka žlutonohého, jsou tu i anhingy indomalajské (<i>Anhinga melanogaster</i>) s jejich hadími krky. Nejvíc mě tu ale asi těší pár zoborožců malabarských (<i>Anthracoceros coronatus</i>), kteří sedí na vzdálené palmě, a jejich velikost vyniká i na poměrně velkou vzdálenost. Jejich hlasy se nesou bez problému na pár stovek metrů až ke mně. </div><div style="text-align: justify;"><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHB1RIiziXfhlolm_5qrApcn76S-K6V7WAP4E23ihS0iQcTvVVB5zceTdXNsIUeisyT8t9_aG24sTSldEicv9MsB4uKBYGDC8fkrD6pqH1k8KQsRHQis2DbboPE36WJEEdQPINeyBj_-i4sla9xgybr1_rX1KwZwOTaK01XZRgvHOv6ySAQqPqsKPdeQ/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20849.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1366" data-original-width="2048" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHB1RIiziXfhlolm_5qrApcn76S-K6V7WAP4E23ihS0iQcTvVVB5zceTdXNsIUeisyT8t9_aG24sTSldEicv9MsB4uKBYGDC8fkrD6pqH1k8KQsRHQis2DbboPE36WJEEdQPINeyBj_-i4sla9xgybr1_rX1KwZwOTaK01XZRgvHOv6ySAQqPqsKPdeQ/w400-h266/Sr%C3%AD%20Lanka%20849.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">zoborožec malabarský (<i>Anthracoceros coronatus</i>)</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Na lokalitě jsem strávil asi hodinu a půl, když už jsem se chtěl pomalu vracet. Tu mě zastaví nějaký kluk, který může být starý asi tak jako já a ptá se mě, co pozoruju. Říká, že prý je taky pozorovatel ptáků a že kdybych chtěl, tak s ním můžu jít druhý den dopoledne na sovy. Moc se mi nechce, protože potřebuju další den odjet na další štaci a cesta bude velice náročná. Navíc mladík nevypadá příliš důvěryhodně. Nechám se nakonec přesvědčit, abychom si alespoň vyměnili čísla, že se případně ozvu. Cesta zpět je docela zajímavá. Ve městě mě zase zastavil jiný mladík, který mě chtěl dostat na safari do Yala, když jsem mu vysvětlil, že se do Yaly nechystám, tak se mě alespoň ptal odkud jsem. Překvapuje mě, že zná Česko a hlavně tím, že prý chodí se slečnou jménem Eliška z Prahy, která za ním má údajně přijet, aby se vzali. </div><div style="text-align: justify;"><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_o12AvfR6DBS3RensfZ-ZrmoLy7LqXl7DyY0YXlEYHFzavaiLaP4MT9r53WQgtMB9dUrSdBP7kqIdUpsheCA1L6Hmy1BQ76KQjJGZsbIdiRRokQYb-DRJE7vllIIccVjGM_mCa05pFZ0l8jpXUGYwlXgHDO3OmAbWTajPkTUU7lIm2cSklj54FEttQw/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20853.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_o12AvfR6DBS3RensfZ-ZrmoLy7LqXl7DyY0YXlEYHFzavaiLaP4MT9r53WQgtMB9dUrSdBP7kqIdUpsheCA1L6Hmy1BQ76KQjJGZsbIdiRRokQYb-DRJE7vllIIccVjGM_mCa05pFZ0l8jpXUGYwlXgHDO3OmAbWTajPkTUU7lIm2cSklj54FEttQw/w400-h266/Sr%C3%AD%20Lanka%20853.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Samice páva korunkatého (<i>Pavo cristatus</i>)</td></tr></tbody></table><h3 style="text-align: justify;">Ochočený makak a tváří v tvář slonovi</h3><div style="text-align: justify;">Na odpoledne mám naplánovanou safari vyjížďku do NP Bundala s mým hostitelem. Ve smluvený čas přijíždí velký džíp s řidičem a vyrážíme. Dojet k bráně do parku trvá asi deset minut a docela dlouho trvá, než se podaří vyřídit všechny oficiality. Už po cestě jsme viděli spoustu ptáků, hlavně volavek, rybáků a nějaké bahňáky. Hned vedle vstupu do parku pozorujeme velkou skupinu hulmanů (<i>Semnopithecus priam</i>). Na dohled návštěvnického centra pak hned vidíme slona indického (<i>Elephas maximus</i>), pořádného samce, který ale nemá kly. Je dost daleko, a tak dělám jen pár dokladových fotografií. Národní park je pokrytý savanovitou vegetací, je tu hodně bažin a pár velkých jezer. Na východní straně je oceán. Projíždíme tak křovinatou krajinou a nechávám si zastavovat u každého zajímavějšího ptáka, třeba u orla proměnlivého (<i>Nisaetus cirrhatus</i>), který sedí na stromě hned u cesty, nebo dudka chocholatého (<i>Upupa epops</i>), kterých je tu docela hodně. Z plazů je tady dost početný varan bengálský (<i>Varanus bengalensis</i>), vidíme každou chvíli nějakého přebíhat přes cestu nebo stát mezi keři.</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjHIwny3ij-oOXcQFeuD47l9IPVcspAA-ZMlfPMO-7JcFm9iFz7emnQTrXwMvUecBhJeUN8MqLpHfmpr0jhsv-rr6r76gEEPktNLVOvMk2zeWnJiW0HBwlGnjJl-_OcMPDSYf95jx2Bsza13kXeUjAjZGqFDZN3rlGWL_a1Fm7tepOZ2Aba4MMpuP27Mg/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20910.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjHIwny3ij-oOXcQFeuD47l9IPVcspAA-ZMlfPMO-7JcFm9iFz7emnQTrXwMvUecBhJeUN8MqLpHfmpr0jhsv-rr6r76gEEPktNLVOvMk2zeWnJiW0HBwlGnjJl-_OcMPDSYf95jx2Bsza13kXeUjAjZGqFDZN3rlGWL_a1Fm7tepOZ2Aba4MMpuP27Mg/w400-h266/Sr%C3%AD%20Lanka%20910.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">varan bengálský (<i>Varanus bengalensis</i>)</td></tr></tbody></table></div><div><div><div style="text-align: justify;">Hned první bažina překypuje zajímavými druhy ptáků, hlavně tedy bahňáky, mimo jiné už dříve pozorované druhy tu objevuji jespáky křivozobé (<i>Calidris ferruginea</i>) a hlavně ouhorlíky malé (<i>Glareola lactea</i>). Ti se krčí na poloostrůvku zasahujícím do bažiny a jsou tu minimálně tři. Je to malý sympatický bahňák pískové barvy, který skvěle splývá s podložím. Je tu i sedící rybák velkozobý (<i>Hydroprogne caspia</i>) a dobře vedle vodoušů štíhlých a rudonohých (<i>T. totanus</i>) demonstruje svou velikost. Nedaleko od této scenerie se konečně ukazuje i další z bahňáků, na které jsem netrpělivě čekal, a to čejka indická (<i>Vanellus malabaricus</i>) se žlutými terčíky pod zobákem. Dohromady jsem za safari výlet pozoroval 23 druhů bahňáků, mé velmi oblíbené skupiny ptáků. </div></div></div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihWMGKKP2UuEiTXYF0PWqBIjxAMOUZlJvuijoVBzfp0M5mn0LHBWAY-oL-mZDWjzSG-KJNWIcsNWrnysL_UpXdOYqvWrOSu4hDxYXbzNwXU2apGjQU8DHv5g1zHQpC6C_17Ya73vzWnLlnBbjlMgkaFG89fDbCPvcOv4cMwCfQxIHTpo6OWHTymrXlEQ/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20925.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"></a><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihWMGKKP2UuEiTXYF0PWqBIjxAMOUZlJvuijoVBzfp0M5mn0LHBWAY-oL-mZDWjzSG-KJNWIcsNWrnysL_UpXdOYqvWrOSu4hDxYXbzNwXU2apGjQU8DHv5g1zHQpC6C_17Ya73vzWnLlnBbjlMgkaFG89fDbCPvcOv4cMwCfQxIHTpo6OWHTymrXlEQ/w400-h266/Sr%C3%AD%20Lanka%20925.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;" width="400" /></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">čejka indická (<i>Vanellus malabaricus</i>)</td></tr></tbody></table></div><div style="text-align: left;"><span style="text-align: justify;">Kolem vody se nepohybují samozřejmě zdaleka jen bahňáci. Jsou tu také husičky malé (</span><i style="text-align: justify;">Dendrocygna javanica</i><span style="text-align: justify;">) a taky desítky nesytů indomalajských (</span><i style="text-align: justify;">Mycteria leucocephala</i><span style="text-align: justify;">), volavky osmi druhů, anhingy, pelikáni skvrnozobí (</span><i style="text-align: justify;">Pelecanus philippensis</i><span style="text-align: justify;">) a kolpíci bílí (</span><i style="text-align: justify;">Platalea leucorodia</i><span style="text-align: justify;">). U některých vodních ploch jsou také krokodýli bahenní (</span><i style="text-align: justify;">Crocodylus palustris</i><span style="text-align: justify;">) různých velikostí, od mláďat po velké několikametrové obry. Průvdoce mi toho sice moc neukázal, protože zřejmě ptáky moc neuměl, i tak jsem si toho sám našel myslím docela hodně a nechával jsem si zastavovat všude, kde jsem uznal za vhodné. </span></div><div style="text-align: left;"><span style="text-align: justify;"><br /></span></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgaYDp7fJf2wY5mwkAfkvhbIChyzItzyBQekPDNKOzNNbxN6NHVMHdr0kXDa1DF7KgVT7flHIfj-Tv7BW857btHLWyxlTV-fIV-NBir_uhrArXYIztXZXo7mJEdM1FcvvHZeB15G2NYcUR5Dq1ZqgNhVFEq4kZfpVqRjU7-wfCohCmqaNzsZA3BVnFc7A/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20002.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1152" data-original-width="2048" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgaYDp7fJf2wY5mwkAfkvhbIChyzItzyBQekPDNKOzNNbxN6NHVMHdr0kXDa1DF7KgVT7flHIfj-Tv7BW857btHLWyxlTV-fIV-NBir_uhrArXYIztXZXo7mJEdM1FcvvHZeB15G2NYcUR5Dq1ZqgNhVFEq4kZfpVqRjU7-wfCohCmqaNzsZA3BVnFc7A/w640-h360/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20002.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ptačí srocení u jedné z bažin v NP Bundala.</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">V křovinaté krajině jsou k vidění třeba ťuhýci hnědí, velká spousta pávů, samozřejmě všudypřítomné vlhy modroocasé (<i>Merops philippinus</i>) a indické (<i>M. orientalis</i>). Zvláštní pozornost věnuji velké lindušce, která může být buď mongolská nebo velká. Nakonec po dlouhém pozorování a focení dospívám k názoru, že jde právě o lindušku mongolskou (<i>Anthus godlewskii</i>). Všude se ozývají a občas se na okamžik objevují kuři srílanští (<i>Gallus lafayettii</i>), jeden kohout se pak ukazuje docela pěkně na volné ploše, když se snaží vyhrabat něco k snědku. Je to jeden z mála jedinců tohoto druhu, které si pěkně prohlédnu, aniž by hned zmizel v hustém podrostu.</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhMTBGhUHiYIuBBCBNCXrEk-uYFyRZtJCXaiGOwxhRXWRWYmN3E1IMTXeF8IKLWeqeOLwrIN0uGFLxcCzGdR02og6cIqNIudB8tp9ZEvJCyFL52pUAokp-deTL1jGk4pZx4_sEjJ-vwzLAHqmuvhJPJw5kTMDH008PwQWNZe2BSd9krG4lkZmsBlNob1Q/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20036.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhMTBGhUHiYIuBBCBNCXrEk-uYFyRZtJCXaiGOwxhRXWRWYmN3E1IMTXeF8IKLWeqeOLwrIN0uGFLxcCzGdR02og6cIqNIudB8tp9ZEvJCyFL52pUAokp-deTL1jGk4pZx4_sEjJ-vwzLAHqmuvhJPJw5kTMDH008PwQWNZe2BSd9krG4lkZmsBlNob1Q/w400-h266/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20036.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">kur srílanský (<i>Gallus lafayettii</i>)</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Jak se blížíme k pobřeží, potkáváme skupinku makaků bandarů (<i>Macaca sinica</i>), ve které jsou i malá mláďata. Až úplně u pobřeží pak sedí jeden osamělý makak, kterému přímo kouká z očí, že je s ním něco špatně. Hned leze do džípu a průvodce mě varuje, abych si dal pozor na všechny své věci, protože je tenhle opičák okamžitě bere a odnáší. A skutečně, zvíře velmi rychle nachází nějaký papírek, co mi vypadl z kapsy a cupuje ho na kusy. Fakt zvláštní zvířátko, těžko říct, jak se makakovi stane, že se takto odtrhne od skupiny a jako samotář lustruje turistické vozy, které přijíždí k výhledu na oceán. </div><div style="text-align: justify;"><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEQrShFLdciWyQ6mmjCxCow7nVK5k0m0j1Lv3sZks9oIvtKpSZorUSvMQH3HyZ2VeqcFS5gEWi63JUJs2apAnxwBngIgPOZCQKqHkCw6roNtROQyoWCp_8doab6J7J6fcsdrXw2m_V34HSD3FM-xs-rbH-z5Om5XiJoAmtJ8M097C_xVYS8PMjP4SUCw/s2048/48E377D5-E40B-47F5-9A50-1A7DC2D49603.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEQrShFLdciWyQ6mmjCxCow7nVK5k0m0j1Lv3sZks9oIvtKpSZorUSvMQH3HyZ2VeqcFS5gEWi63JUJs2apAnxwBngIgPOZCQKqHkCw6roNtROQyoWCp_8doab6J7J6fcsdrXw2m_V34HSD3FM-xs-rbH-z5Om5XiJoAmtJ8M097C_xVYS8PMjP4SUCw/w400-h300/48E377D5-E40B-47F5-9A50-1A7DC2D49603.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Safari džíp s ochočeným makakem bandar (<i>Macaca sinica</i>).</td></tr></tbody></table><div><br /></div><div style="text-align: justify;">Od tohoto výhledu a ochočeného makaka už se pomalu vracíme zpět k výjezdu z parku. Po cestě ještě koukám, jestli nenarazíme na nějaké další slony. Ačkoliv si na těchto tvorech příliš nepotrpím, přeci jen bych ocenil ještě o něco intenzivnější pozorování tohoto druhu charakteristického a symbolického pro Srí Lanku. To se nakonec daří až se stejným jedincem, kterého jsme viděli na začátku, jelikož se za tu dobu o hodně přiblížil k cestě. Zastavujeme u něj a čekáme, co bude dělat. Postupně se mohutný chobotnatec přibližuje blíž a blíž našemu vozu, až je tak blízko, až se tají dech. Přes foťák koukám detailně do jeho malých tmavých očí. Abych ho mohl zachytit v celé kráse, musím vyměnit objektiv. Po chvíli je už tak blízko, že to řidič nevydrží a radši odjíždíme, že prý už by delší pozorování nemuselo být bezpečné. Pěkný závěr vyjížďky. </div><div style="text-align: justify;"><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOl9pbu_iR7f0yLMj6na7fCnr7RiUTxQ1ESqUhGswRJJh1gOAYDBxqXhk2jZLPHXWhXoUcWv6ZCW8j3WvBbDmwl5YL3i_zp2z_nK_uPXKs6F-Sje4xRvLM6T18lqAnxsTud6L3FpLYjTzFnrvwLUvbidksSJaaAHBQqk_z8MaYqnDJULdZDDy7uxdwzw/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20063.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1638" data-original-width="2048" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgOl9pbu_iR7f0yLMj6na7fCnr7RiUTxQ1ESqUhGswRJJh1gOAYDBxqXhk2jZLPHXWhXoUcWv6ZCW8j3WvBbDmwl5YL3i_zp2z_nK_uPXKs6F-Sje4xRvLM6T18lqAnxsTud6L3FpLYjTzFnrvwLUvbidksSJaaAHBQqk_z8MaYqnDJULdZDDy7uxdwzw/w400-h320/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20063.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">slon indický (<i>Elephas maximus</i>)</td></tr></tbody></table><h3 style="text-align: justify;">Zmoklé sovy a nekonečná cesta</h3><div style="text-align: justify;">Přestože se mi nejdřív nechtělo, nakonec jsem se domluvil s chlapcem z předchozího rána na dopolední vyjížďce na sovy. Času je ale docela málo. Čekám na smluveném místě a nic se neděje. Po dvaceti minutách začínám být nervózní, tak volám na číslo průvodce. Telefon nebere. Začíná pršet. Po třiceti minutách mi volá, že prý má problém s motorkou, a ať chvilku počkám, že už je na cestě. Leje jako z konve. Po čtyřiceti minutách píšu SMS, jak dlouho si myslí, že to ještě potrvá. Prý za minutku. Leje pořád a už jsem opravdu hodně promočen. Po padesáti minutách potkávám nějakého člověka, co mě zve do domu, abych se tam napil čaje. Slušně odmítám. Zkouší mě pozvat ještě asi čtyřikrát, než pochopí, že z toho asi opravdu nic nebude. Po hodině deset jsem jsem se rozhodl, že zavolám sovímu muži, že na to peču a jedu pryč. Ve chvíli, kdy beru do ruky telefon ho najednou vidím přijíždět. Pokusím se mu vyčíst, že měl přijet už před hodinou, ale vypadá to, že mi moc nerozumí. Tak tedy vyjíždíme... </div><div style="text-align: justify;"><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAqMuR-iPZnko_zhfsyzVZ5NVxQZ_2zcXfFgKF2q9car0tOauD1mp1CVWmyl3bcFBbyy_9DUnvYEUQgp_W12d0VAI6uQJqgDhAGKoxFPQDC3SpGVNsXurur3tkDJ3sHyuJzC6Hr2rewm3qAVuHcneE-KNYZ1j9nbfPVT6qg05xghAdldvjjkt50DpdZw/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20101.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAqMuR-iPZnko_zhfsyzVZ5NVxQZ_2zcXfFgKF2q9car0tOauD1mp1CVWmyl3bcFBbyy_9DUnvYEUQgp_W12d0VAI6uQJqgDhAGKoxFPQDC3SpGVNsXurur3tkDJ3sHyuJzC6Hr2rewm3qAVuHcneE-KNYZ1j9nbfPVT6qg05xghAdldvjjkt50DpdZw/w400-h266/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20101.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pohled na jezero Debrawewa.</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Jezdíme na motorce po různých zahradách lidí v okolí, které můj průvodce zná a všude nakonec sovy opravdu vidíme. Dost se mi ulevilo, protože po nejisté komunikaci a pozdnímu příjezdu jsem už nic nečekal. První sova, kterou pozorujeme, je kulíšek džunglový (<i>Glaucidium radiatum</i>), který si s příletem na hlasovou provokaci dává na čas, možná kvůli pokračujícímu dešti, který ale pomalu ustává. Nakonec se opravdu objevuje a předvádí několik přeletů kolem, dokonce se nechá poměrně slušně vyfotit. Můj průvodce mu ale i asi po deseti minutách přehrává hlas, i přesto, že na něj naléhám, že už to skutečně stačilo. Pořád opakuje, že chce, abych měl <i>gůd pikčás </i>(tak nějak se na Srí Lance vyslovuje "good pictures"). Opětuji mu, že už <i>gůd pikčás </i>mám, a že už nechci sovy víc rušit. Trvá docela dlouho, než to konečně pochopí. Ve dvou různých zahradách vidíme výrečky indické (<i>Otus bakkamoena</i>), u kterých mě překvapuje, jak nízko ve vegetaci nocují, v jednom případě v bambusovém keři, ve druhém v nějakém blíže neurčeném keříku, který není ani dva metry vysoký. Nakonec mi průvodce ukazuje u malého potoka i ketupu rybí (<i>Ketupa zeylonensis</i>), která je vskutku majestátní. Když mě odvážel zpátky na autobus do Weerawily, vidíme ještě krásně vybarveného bukáčka černého (<i>Ixobrychus flavicollis</i>). Byl to celkově zajímavý zážitek, ale je mi trochu líto, že na pohodu zvířat konkrétně tento průvodce moc nehleděl a znovu bych s ním asi nejel.</div><div style="text-align: justify;"> </div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsBz7FFQzinE_7kR3OqvfqRdLHbKvHqPgezFQWGCM4glKrWzEZ2ONtu60N-qepfgxS6d_8BCuhHdNVe179KauwlxTcxUL8gM51qpzY47tJXCIhDOsNgNQAVAdCh-1loajQ8d5GvCRULud8h6ruatcyVJQsyrKhnPXZp-CBNPPz8vY6iZ-oCdXuXnzayA/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20108.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsBz7FFQzinE_7kR3OqvfqRdLHbKvHqPgezFQWGCM4glKrWzEZ2ONtu60N-qepfgxS6d_8BCuhHdNVe179KauwlxTcxUL8gM51qpzY47tJXCIhDOsNgNQAVAdCh-1loajQ8d5GvCRULud8h6ruatcyVJQsyrKhnPXZp-CBNPPz8vY6iZ-oCdXuXnzayA/w400-h266/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20108.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">kulíšek džunglový (<i>Glaucidium radiatum</i>)</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Přišel čas na to, co mám rád na cestování asi nejmíň. Přesunout se. Balím kufr a šup na autobus. Ten přijíždí za pár minut. Zjišťuji jen, jestli jede do Matary. Prý ano a s tím se spokojím. Bohužel se rychle přesvědčuji, že tohle na Srí Lance nestačí. Autobusů totiž jezdí spousta typů podle toho, jak často staví... a já bohužel chytl ten, co stavěl skoro pořád. Krom toho byl strašně nacpaný - na sedačce jsem seděl se dvěma dalšími lidmi. A ještě navíc tu strašně nahlas hrála hudba z repráku nad hlavou. Aby to bylo naprosto dokonalé, pan průvodčí mě ještě obral o asi trojnásobek peněz, než měla cesta stát. Ne že by to byl pro mě nějaký finanční průšvih - přeplatek činil v přepočtu asi 50 kč - ale když jsem si později povídal s místními, kolik jsem zaplatil, klepali si na čelo. Do Matary jsme se dokolébali za víc než 3 hodiny. Protože jsem neměl po tomto zážitku vůbec náladu nastupovat do dalšího autobusu, zavolal jsem si přes aplikaci taxi. Ani to ale nebylo bez problému. Taxikáře jsem vůbec nemohl najít a když mi zavolal, nebylo mu vůbec rozumět. Za vypětí všech psychických sil jsem nakonec při všem tom zmatení našel pána, který byl snad ještě zmatenější než já, který tvrdil, že je můj taxikář. Ukázalo se, že nekecá, tak jsem doufal, že už bude vše bez problému. To bylo ale předčasné. </div><div style="text-align: justify;"><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEik_P7TFoQ9_epi5Tv6LsuQuXxFX2kpbS7y2VIsfAYdjBEGkIIVgrJMJgySnvG2P9LAw3GeQJnuq9R2wPISckRL4phfm2zebGCCSVfx4XLgEkNdmxmFa7KYTDK-MVUz4A7Bfn9j5ijKjsL1e6CtzCDBXrNPh60Uj0rK7eLz8nfIYKPTuGRxWbfbbJOj5g/s2048/99191F4D-2058-4FA7-951C-880272516A8D.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEik_P7TFoQ9_epi5Tv6LsuQuXxFX2kpbS7y2VIsfAYdjBEGkIIVgrJMJgySnvG2P9LAw3GeQJnuq9R2wPISckRL4phfm2zebGCCSVfx4XLgEkNdmxmFa7KYTDK-MVUz4A7Bfn9j5ijKjsL1e6CtzCDBXrNPh60Uj0rK7eLz8nfIYKPTuGRxWbfbbJOj5g/w400-h300/99191F4D-2058-4FA7-951C-880272516A8D.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Autobus do Matary.</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Nastoupili jsme do malého, ale pěkného vozu. Než řidič nastartoval, trvalo to snad deset minut, poté se začal ptát, kam že vlastně jedeme. Ukázal jsem mu to na mapě a řekl, že dobře, že ví. Už to mi ale bylo divné, jelikož tohle by měl mít v aplikaci, kam jsem odeslal žádost o taxi. No, co už. Jedeme. První zábavná situace nastala, když mě už v Mataře řidič poprosil, abych mu dal svůj telefon s navigací, protože neví, kam má jet. Vrchol byl, když ani nedokázal správně pochopit, kam se podle navigace vydat. Nakonec jsme ale nějak najeli na správnou trasu, kde stačilo jet asi 60 kilometrů rovně. Po cestě se řidič snažil konverzovat, ale přes silný přízvuk mu nebylo skoro vůbec rozumět, což vyústilo v to, že se mě zeptal, jestli se u nás neučíme anglicky, když skoro vůbec nerozumím... </div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMCos8QPTjeSqUXbHuDhHNztaHLiJ7gEjpKqkVsJSXbUMkKTLaS43r7ZwBT635v4GmeyLHV4dNAQr0KEiVXCxlfgHZPUFjIx_KSWgC9g_K-UiG-cvAyHRVDhGMw86OHjc7r15Adxx28b7DRhrFeMJXQRwhsjLCtGlV-4VJrQl8Rc6hX2XRaX3kJp6R3g/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20125-Edit.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMCos8QPTjeSqUXbHuDhHNztaHLiJ7gEjpKqkVsJSXbUMkKTLaS43r7ZwBT635v4GmeyLHV4dNAQr0KEiVXCxlfgHZPUFjIx_KSWgC9g_K-UiG-cvAyHRVDhGMw86OHjc7r15Adxx28b7DRhrFeMJXQRwhsjLCtGlV-4VJrQl8Rc6hX2XRaX3kJp6R3g/w400-h266/Sr%C3%AD%20Lanka%202%20125-Edit.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">výreček indický (<i>Otus bakkamoena</i>)</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Když jsme dojeli do města Denyaya, zjistil řidič, že jedeme ještě dál, než si myslel, což okamžitě komentoval tím, že to bude stát ještě víc peněz, než byla domluva (přestože v aplikaci byla cena už tak skoro poloviční - podle místních je to cena, jakou by platili místní obyvatelé). Proplétali jsme se úzkou silničkou a já už byl skoro přesvědčený, že se do ubytování s tímhle člověkem prostě nedostanu. To se za chvíli ukázalo jako realita - přes spadlý most se opravdu projet nedá. Na ten jsme narazili necelé dva kilometry před koncem trasy. Řidič mě tedy vyhodil u mostu a snažil se mě ještě přesvědčit, abych si ho objednal na cestu zpět. Slušně jsem poděkoval a vzal si na něj kontakt, který jsem ale rozhodně neměl v úmyslu už nikdy použít. Naschle. </div><div><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhNHsZwmuvhmifvs-K8zHgcBavyJ09Eln04Uq8FwL2rmTj6r3hVOcJibtZL9_9RukyNReyiyyFs5nlwyUBOmtmy2Lv65VxkvSqM4PMUMzo2k3itRR3FQhW60CuwCXETjPwRevWEaMwGGqVUq6OIGplVs1k0MOyIcD3HMNZnjLZL2V4C_7g_5VjB2fwBtg/s2048/D39A4C6F-5180-4C14-8518-BFAA7512D453.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhNHsZwmuvhmifvs-K8zHgcBavyJ09Eln04Uq8FwL2rmTj6r3hVOcJibtZL9_9RukyNReyiyyFs5nlwyUBOmtmy2Lv65VxkvSqM4PMUMzo2k3itRR3FQhW60CuwCXETjPwRevWEaMwGGqVUq6OIGplVs1k0MOyIcD3HMNZnjLZL2V4C_7g_5VjB2fwBtg/w400-h300/D39A4C6F-5180-4C14-8518-BFAA7512D453.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Spadlý most nedaleko vstupu do rezervace Sinharaja.</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Co teď? Ptám se lidí kolem, jak se dostanu do Rainforest Mounth Lodge. Naštěstí se rychle potkávám s člověkem, který se zná s majitelem objektu. Na telefon reaguje hned a za pár minut už pro mě přišel sympatický mladý muž s vousem. Přejeli jsme řeku na lodičce vedle spadlého mostu a tuktukem dojeli k velké vile na okraji pralesa. Můj domov na další tři dny. Konečně jsem tady. Na závěr cesty jsem si naplánoval objevování ptáčkařsky nejatraktivnější oblast ostrova - Sinharaja forest reserve. </div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: right;">Pokračování příště... </div><div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQnS3AGefC617Z4XrHu5N4Rr2B2i5et7J9jyt4IR8XqJjPfZU9Z15YdOjFdggZISBbvBCMvxjvxgrrFDNAwGBgWI3a_odTfdSzn90urXb15KRxSOudUSbq-FYM93qr23OEpCJ8kyoG8huASqRuowJhbNKvuFjf5ZKLrEYbNDTIfMGNgLuDD2NaugSFjA/s2048/7B53197E-299C-4B61-9492-379858ADBE82.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQnS3AGefC617Z4XrHu5N4Rr2B2i5et7J9jyt4IR8XqJjPfZU9Z15YdOjFdggZISBbvBCMvxjvxgrrFDNAwGBgWI3a_odTfdSzn90urXb15KRxSOudUSbq-FYM93qr23OEpCJ8kyoG8huASqRuowJhbNKvuFjf5ZKLrEYbNDTIfMGNgLuDD2NaugSFjA/w400-h300/7B53197E-299C-4B61-9492-379858ADBE82.jpg" width="400" /></a></div></div></div>Honza Grünwaldhttp://www.blogger.com/profile/15490640596369369535noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-553751449444859222.post-34287128726490039922022-07-30T10:05:00.004+02:002022-09-13T14:26:00.356+02:00Zápisky ze Srí Lanky III: Rekawa<p style="text-align: justify;">Když se člověk snaží během dovolené vidět co nejvíc, často se zbytečně uspěchá. Já jsem přesně ten typ. Tentokrát jsem si ale řekl, že zkusím v rámci možností omezit přesuny a namísto vyhledávání nejatraktivnějších míst celého ostrova pojedu na obyčejnější místa bez zásadních turistických pamětihodností a pokusím se zjistit, jak vlastně vypadá typická krajina Srí Lanky. Myslím, že výběr, který padl na oblast Rekawa, byl podařený. Přímo před ubytováním v All View restort se rozkládají velké částečně zaplavené pastviny, na kterých shání potravu celá řada mokřadních druhů ptáků. Kolem je spousta zeleně, která je navíc většinou volně dostupná, v relativně blízkém okolí vidím na mapě celou řadu vodních ploch. Kromě toho je tu na pláži možnost nočního pozorování kladoucích mořských želv. Příležitostí pro zajímavá pozorování je tu až dost... </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhiMhSW--CBoa1UmNXngai3HGLdn5oRQ51anvSYq2-nMQipA0umpiMNWwtfSgXIqqKpFSZXN6Mz15Jz422hxtCWzIM5l62b8reIMg6tPWgYuX_ua3Go8j9RU6fNJnTw6aKG4k7jgoYdcWvYxf6yzWXmLUpBDr0Qf-ylzKIlXA79SdeFG8BuoZWfek2BQA/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20617.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhiMhSW--CBoa1UmNXngai3HGLdn5oRQ51anvSYq2-nMQipA0umpiMNWwtfSgXIqqKpFSZXN6Mz15Jz422hxtCWzIM5l62b8reIMg6tPWgYuX_ua3Go8j9RU6fNJnTw6aKG4k7jgoYdcWvYxf6yzWXmLUpBDr0Qf-ylzKIlXA79SdeFG8BuoZWfek2BQA/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20617.jpg" width="640" /></a></div><span><a name='more'></a></span><div style="text-align: justify;"><br /></div><h3 style="text-align: justify;">První kontakt a noční obři z oceánu</h3><p style="text-align: justify;">První nesmělá procházka kolem ubytování ukázala, že opravdu bude na co koukat. Na mokřadu jsou desítky volavek, bahňáků, mezi nimi početní ostnáci bažantí (<i>Hydrophasianus chirurgus</i>), lindušky rýžové (<i>Anthus rufulus</i>) a další. O několik stavení dál u silnice vedoucí k resortu mě sledují se smíchem děti, kterým evidentně přijde nesmírně zábavné, když mířím dlouhou rouru objektivu na nějaké ptáky. Usmívám se na ně taky, evidentně nemají v plánu nijak narušovat mé aktivity a ve své osamělosti na této dovolené jsem za interakce s místními docela rád. Po chvíli děti volají i svého (zřejmě) dědečka, aby se taky podíval, co to tam vyvádí ten podivný běloch na jejich bažině. Fotí si vlhu indickou (<i>Merops orientalis</i>), blázen jeden. Na drátech usedl pták, kterého jsem ještě neznal. Dělám pár dokumentačních fotek a až později díky atlasu zjišťuji, že šlo o skalníka indického (<i>Copsychus fulicatus</i>). Přímo naproti vratům pozemku ubytování fotím pár strdimilů cejlonských (<i>Leptocoma zeylonica</i>), kteří mají zřejmě v křovinách přede mnou hnízdo. Dohromady za půl hodiny přes 40 druhů!</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjoosnqEO-NOwhLT5TOFk0LOGbqZcRvpGc3Hn6chuR1Cx0-axVa4gic5eTGQxfkGHMoPnlI_-ItHJePiU-rmA16jI87fKOomuYAweXkSj67_3KTVRYSbLy20BC4s3xnDMi-B238jwaItHe_X0sJ8BN1Bb5Hn0d8dXJ2umx3R3a7jreaIwsKkafw6QCNyQ/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20278.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjoosnqEO-NOwhLT5TOFk0LOGbqZcRvpGc3Hn6chuR1Cx0-axVa4gic5eTGQxfkGHMoPnlI_-ItHJePiU-rmA16jI87fKOomuYAweXkSj67_3KTVRYSbLy20BC4s3xnDMi-B238jwaItHe_X0sJ8BN1Bb5Hn0d8dXJ2umx3R3a7jreaIwsKkafw6QCNyQ/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20278.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Samec strdimila cejlonského (<i>Leptocoma zeylonica</i>).</td></tr></tbody></table><br /><p style="text-align: justify;">Na pokoji se po krátkém občerstvení a odpočinku, namotivován slibnou předchozí vycházkou, velmi rychle dávám dohromady a opět vyrážím ven. Pokoj je mimochodem nesmírně prostorný s velkou a krásnou koupelnou, které k dokonalosti chybí jen jednodušší ovládání teplé vody. To je na Srí Lance všude velmi komplikované. Jeden by řekl, že prosté zdvihnutí a otočení kohoutku směrem k požadované teplotě už obletělo celý svět. Skutečnost je však taková, že ke spuštění teplé vody v téhle části světa je zapotřebí provést asi pět různých navazujících kroků, které teprve vedou k horké koupeli. Osobně jsem na to přišel až úplně na konci pobytu, což mi ale v místním klimatu, kdy teploty jen málokdy klesnou pod 25 stupňů Celsia, vlastně vůbec nevadilo. Od krátké technické odbočky ale zpět k ptákům.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_LwgjzODXkf5RrW5A-hpbrcLBB4-2lmHnFq4aW20koE7f4oBwVUQSfQfiTjUOBqyLESKvzE6-UREr3gn5nnAm8OOwjzNptZGJIjRCjfD_0yrTPTVDAhB4F6SDqlaj8E6ZnmyRSxqBd-UIdmMYnOPRT0LKUic9FK0qNYU63CR-XOhm_aCXEEvmL9rvNA/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20295.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_LwgjzODXkf5RrW5A-hpbrcLBB4-2lmHnFq4aW20koE7f4oBwVUQSfQfiTjUOBqyLESKvzE6-UREr3gn5nnAm8OOwjzNptZGJIjRCjfD_0yrTPTVDAhB4F6SDqlaj8E6ZnmyRSxqBd-UIdmMYnOPRT0LKUic9FK0qNYU63CR-XOhm_aCXEEvmL9rvNA/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20295.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">krejčířík obecný (<i>Orthotomus sutorius</i>)</td></tr></tbody></table><br /><p style="text-align: justify;">Procházím branou ven z pozemku a zajímavosti z ptačí říše na sebe nenechávají dlouho čekat. Nejprve mě potěšil spolupracující krejčířík obecný (<i>Orthotomus sutorius</i>) z čeledi cistovníkovití. Ačkoliv jde o velmi malého ptáka, byl chvílemi k objektivu tak blízko, že jsem měl velký problém ho zabrat celého. U silnice vedle mokřadu je stánek s ovocem. S velkým objektivem a dalekohledem jsem okamžitě středem pozornosti prodavačů, kteří se mě v místním jazyce ptají na různé věci, kterým ale nerozumím. Anglicky neumí nic, tak se na sebe jen smějeme a kýveme. Jak procházím okolo mokřadu a míjím další a další volavky, bahňáky, ostnáky a všechnu tu vodní žoužel, zaujal mě pohyb v koruně jednoho z mála stromů v mokřadu. Mžourám do zelených listů a najednou se pár těch listů začíná hýbat - je to holub, skoro celý v zeleném, holub páskovaný (<i>Treron bicinctus</i>). </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjCUufnQKNfG1upgzWl9lICz1qQtcE3D6aMM1iHuUu1AYHD2HmOId9obYVhkLr9SOGgH3S6_hC6TnrTSgKldJWJik4LYTbWTxQTghBg_McCW1Nw55bhR5hZxjupXYQ34Sh8LOoCbvUb5yjahqDQ6mKBrMXBVf-qJWzkV-EmxtT0KPmw8gg2Vq4-JtPaWw/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20292.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1364" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjCUufnQKNfG1upgzWl9lICz1qQtcE3D6aMM1iHuUu1AYHD2HmOId9obYVhkLr9SOGgH3S6_hC6TnrTSgKldJWJik4LYTbWTxQTghBg_McCW1Nw55bhR5hZxjupXYQ34Sh8LOoCbvUb5yjahqDQ6mKBrMXBVf-qJWzkV-EmxtT0KPmw8gg2Vq4-JtPaWw/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20292.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">holub páskovaný (<i>Treron bicinctus</i>)</td></tr></tbody></table><br /><p style="text-align: justify;">Nechávám za sebou otevřené pastviny a vcházím do lesnaté, nebo lépe řečeno křovinaté, krajiny lemující pobřeží. Tady už není ptačí osazenstvo tak bohaté, ale daří se mi tu najít další druh vlhy do sbírky, a to vlhu hnědohlavou (<i>Merops leschenaulti</i>). Pár jich létá a loví potravu nad cestou, aby se vždy vrátily na stejnou větev, tak jak už to mají vlhy ve zvyku. Červenýma očima si mě prohlíží, když přicházím jen pár metrů pod jejich posed. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgIJmbiovhyYMKEA3dSCmXjzcRAr4KpDPa2WSwcytV5wV1CkIfqm9H7PVaFQ0JDYEPFNdmQ707OuG5kLszPglJex06us5-7N9GsW0gypK_8exQF__dslEmaPPN4MHeiSPY5F5gK-YWx6MhTuZjYzRIOiBrGOmNnfuEx9TYM5Rxm3TlEvfeIPpTZp5qySQ/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20317.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgIJmbiovhyYMKEA3dSCmXjzcRAr4KpDPa2WSwcytV5wV1CkIfqm9H7PVaFQ0JDYEPFNdmQ707OuG5kLszPglJex06us5-7N9GsW0gypK_8exQF__dslEmaPPN4MHeiSPY5F5gK-YWx6MhTuZjYzRIOiBrGOmNnfuEx9TYM5Rxm3TlEvfeIPpTZp5qySQ/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20317.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">vlha hnědohlavá (<i>Merops leschenaulti</i>)</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Od vlh už je to jen kousek na pláž. Přicházím sem okolo turistického centra pro pozorování želv, kam se chystám večer jít. Vzápětí se přede mnou rozprostírá pohled na Indický oceán, takový, který si chce většina turistů ze Srí Lanky odvézt. Je krásný a nespoutaný. Tahle pláž není z dobrých důvodů určena pro koupání, sestup do moře je tady prudký a vlny obrovské a silné. Nějakou dobu zapomínám na ptáky a další havěť a jen koukám do dálky a najednou mě přepadají myšlenky na to, jak nepravděpodobná je situace, ve které zrovna teď jsem. Dívám se na Indický oceán. Před čtvrt rokem by mě nenapadlo, že se sem vůbec kdy podívám. Ze zamyšlení mě vytrhávají stopy v písku. Ani ne všudypřítomné šlépěje krabů, ale obrovské stopy masivního tvora. Želvy sem skutečně chodí klást vejce skoro každou noc a na pláží je to vidět. Obrovské dráhy, které vedou na okraj pláže jsou kam až oko dohlédne. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgvhVmtKHPqy2uKny0uSDKgAuV8RnzPjisYoXp7wpvNzrY0Lz6UDFOavXr3hLV4iPhHBdRpiZKc3HjhPu2HiIC9fAN0amzCapcmiSCvsidM7AkOU6uZhFFxA0dQaXhQpKojV2SPHfu0KSiKtHPQ49Z3r2y2V4nLa1ScC2bN3EMuWxmy_d-Iqy3JmYxwKQ/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20327.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgvhVmtKHPqy2uKny0uSDKgAuV8RnzPjisYoXp7wpvNzrY0Lz6UDFOavXr3hLV4iPhHBdRpiZKc3HjhPu2HiIC9fAN0amzCapcmiSCvsidM7AkOU6uZhFFxA0dQaXhQpKojV2SPHfu0KSiKtHPQ49Z3r2y2V4nLa1ScC2bN3EMuWxmy_d-Iqy3JmYxwKQ/w400-h266/Sr%C3%AD%20Lanka%20327.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Stopní dráha želvy.</td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEja69rbS8CGiHpUql4PVkANipLB80l2-YYQ9SOqn3zfRs5T7E-qfKWW7tmqjHfMvt_upJeXWWWIOmQ3pdbHLloue-osW5cRnhD2_wEyf-eYoyktrjuztCATmtX4fENLBBfslwIuyYlDdCvdTYLApWPfaPOAlT6VuwjQkXUMldu8nombY0s9LYLFk7LcBQ/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20331.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEja69rbS8CGiHpUql4PVkANipLB80l2-YYQ9SOqn3zfRs5T7E-qfKWW7tmqjHfMvt_upJeXWWWIOmQ3pdbHLloue-osW5cRnhD2_wEyf-eYoyktrjuztCATmtX4fENLBBfslwIuyYlDdCvdTYLApWPfaPOAlT6VuwjQkXUMldu8nombY0s9LYLFk7LcBQ/w400-h266/Sr%C3%AD%20Lanka%20331.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Indický oceán</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Cestou zpět k hotelu už se šeří; je okolo šesté odpoledne. V křoví vedle cesty mě najednou upoutal zvuk šustění listí. Rychle koukám na zem a najednou tam sedí klenot. Pita devítibarvá (<i>Pitta brachyura</i>). To je teda něco, chtěl jsem tohle zvíře hledat, ale nenapadlo by mě, že ho uvidím tak snadno a rychle. Pravda, pozorování bylo dost útržkovité a pták rychle mizí ve tmě daleko ode mě. Další pokusy o nalezení jsou neúspěšné, zůstává jen mizerná fotka v podobě fleku na snímači. Tak snad někdy jindy a lépe... </p><p style="text-align: justify;">Při večeři se seznamuji s jedním z ostatních hostů, je to Alex z Německa, který je tu taky sám. Povídáme o všem možném a mimo jiné zjišťuji, že jeho přítelkyně je Češka. Obecně jsem překvapen, že spousta lidí, které tu potkávám - tím ale nemyslím jen turisty z Evropy, ale hlavně místní - vědí, co to je Česko a ani si ho příliš nepletou s Čečenskem a dokonce nezřídka vědí, že už nejsme Československo. Asi je to tím, že Srí Lanka je skutečně docela oblíbeným turistickým cílem Čechů, jinde jsem se dočetl, že to je do jisté míry velkou vlnou pomoci našeho státu po drastickém tsunami.</p><p style="text-align: justify;">Po jídle vyrážíme na pozorování želv na pláž. Chodí to tu tak, že se každý večer sejdou zájemci o pozorování v areálu na pobřeží, kde čekají, až pátrači najdou kladoucí želvy, nikdo jiný na pláž po setmění nesmí. Pokud se žádné želvy neobjeví, vrací se poplatek a zájemci se rozchází zpět do ubytování. My čekáme už více než tři čtvrtě hodiny, když přichází zpráva, že byla nalezena první kladoucí želva. Vlívá se mi energie do žil. Jsme důrazně poučeni o tom, že jsou zakázány veškerá bílá světla a fotoaparáty s bleskem. Jdeme na pláž, po které ujdeme nějakých 400 metrů a najednou ji před námi vidím - velký kolos ležící v písku. Jde o karetu obrovskou (<i>Chelonia mydas</i>), o jedince, který se sem vrátil už po dvanácté (karety se na rozdíl od kožatek vrací na stejnou pláž). Stojím u jejího ocasu a až po nějaké době se odvažuji ji obejít, takže vidím i hlavu. Je to neskutečný pocit, vidět ve volné přírodě tak ikonický výjev. Z vylučovacích kanálků u očí jí kanou slané slzy a já tak na vlastní oči vidím, proč se říká "bulet jako želva". Zpočátku jen apaticky leží, po několika minutách ale mocnými máchnutími předních končetin odhazuje písek, až ohodí přihlížející za ní. Takhle pokračuje další desítky minut. Kladoucí obry pozorujeme asi dvě hodiny, na pláž za tu dobu dorazily ještě další tři karety obrovské. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjDY0kUlR6mqKg2RXsIXPgr6cIAta3Xj0YmbeNJGESfiF6E3hmxv1g5KpqujtaSwHdBDMVkN_D71NjhIEE1DePdM5BAOY0vQnsxAoUDINv0BHHaGls5VIF0BmWthEGwaLF7YWrF72a6k93G57firuuOV53SHdpx4Zxw657C5RRVYP08QE8J-IPvjvqXTA/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20353.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjDY0kUlR6mqKg2RXsIXPgr6cIAta3Xj0YmbeNJGESfiF6E3hmxv1g5KpqujtaSwHdBDMVkN_D71NjhIEE1DePdM5BAOY0vQnsxAoUDINv0BHHaGls5VIF0BmWthEGwaLF7YWrF72a6k93G57firuuOV53SHdpx4Zxw657C5RRVYP08QE8J-IPvjvqXTA/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20353.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kareta obrovská (<i>Chelonia mydas</i>) a náš průvodce.</td></tr></tbody></table><br /><h3 style="text-align: justify;">Cejlonský venkov na kole</h3><p style="text-align: justify;">Druhý den vyrážím s rozedněním opět na ptáky do okolí ubytování. Následuje přehlídka téměř sedmi desítek druhů, které se mi podařilo pozorovat během pouhých dvou hodin. Spousta z nich je pro mě zase nových, mezi nimi například suríkovec skořicový (<i>Pericrocotus cinnamomeus</i>), samice krmící mláďata - daří se mi najít i hnízdo. V keřích na okraji zamokřených pastvin také pozoruji kruhoočko indomalajské (<i>Zosterops palpebrosus</i>), divoké pávy (<i>Pavo cristatus</i>), ťuhýka hnědého (<i>Lanius cristatus</i>), kvanta všudypřítomných hrdliček kropenatých (<i>Streptopelia chinensis</i>) a neméně zelených holubů, jak srílanských, tak oranžovoprsých (<i>Treron sp.</i>). Nad hlavou mi létají vlaštovky obecné (<i>Hirundo rustica</i>), cejlonské (<i>Cecropis hyperythra</i>) a spolu s nimi salangy indické (<i>Aerodramus unicolor</i>) a rorýsi palmoví (<i>Cypsiurus balasiensis</i>). Z bahňáků mě těší dytík indický (<i>Burhinus indicus</i>), pro mě nový druh, a také spousta kulíků pacifických (<i>Pluvialis fulva</i>). Na mokřině se také pořád zdržuje jeden nesyt indomalajský (<i>Mycteria leucocephala</i>) a sedm druhů volavek. Strom při okraji cesty vedoucí skrze zamokřené pastviny je obsazený skupinkou klechů rezavolících (<i>Hemiprocne coronata</i>), kteří vypadají jako lelek říznutý rorýsem. Ptačích druhů je tu zkrátka neskutečný počet, zpátky u ubytování završuje ranní pozorování ledňáček gurial (<i>Pelargopsis capensis</i>) sedící na drátech elektrického vedení a pár lasoletů šedohlavých (<i>Artamus fuscus</i>) na listu velké palmy. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiSZdAbHRyE_MgSiq6LuPdomfdlzqTriv4nJW821DDrDUifGCLC2cWqDD_lzrGIM8o-DHOlx364oyikhSzWKj0MJedWcDwR7QLeIt6pDsDMADqcjHBKwBcnzL284P4hUm71u6TAGKQBrM0ZLFDsqaA_PkpkhlLxPeH-5gSpTsDkSwAas_RPVJE_F94VBQ/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20427.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiSZdAbHRyE_MgSiq6LuPdomfdlzqTriv4nJW821DDrDUifGCLC2cWqDD_lzrGIM8o-DHOlx364oyikhSzWKj0MJedWcDwR7QLeIt6pDsDMADqcjHBKwBcnzL284P4hUm71u6TAGKQBrM0ZLFDsqaA_PkpkhlLxPeH-5gSpTsDkSwAas_RPVJE_F94VBQ/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20427.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">páv korunkatý (<i>Pavo cristatus</i>)</td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBNepbnFfz0T3ENvjDLhhY4bPIyQihVewhFQubjlAp7FlvQqcdWeVJgcCClDnlcMg77DbB8RvoBy6xxxZWIgqpIxzEYzKuAxYoDErxEX3N4ONSoSspSmLC3GMWT9QDi46HUyvkPsrnJuGmhRTJc31wPUwSNky_r8X36mSROKBez7R19fkuDW4Yn2I7eg/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20439.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBNepbnFfz0T3ENvjDLhhY4bPIyQihVewhFQubjlAp7FlvQqcdWeVJgcCClDnlcMg77DbB8RvoBy6xxxZWIgqpIxzEYzKuAxYoDErxEX3N4ONSoSspSmLC3GMWT9QDi46HUyvkPsrnJuGmhRTJc31wPUwSNky_r8X36mSROKBez7R19fkuDW4Yn2I7eg/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20439.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">vlha indická (<i>Merops orientalis</i>)</td></tr></tbody></table><br /><p style="text-align: justify;">Snídaně je úžasná, stejně jako jídlo po celou dobu pobytu v tomto ubytování, navíc doplněná krásným výhledem na pastviny a kus lesa, kde létá spousta ptáků. Zvědavý bulbul šupinatý (<i>Pycnonotus ater</i>) zaletuje až na terasu, kde hledá něco k snědku, na drátech u naší budovy mému hodování přihlíží pár vlaštovek srílanských. V ubytování zůstávám až do oběda a jelikož kvůli horkému počasí není kam spěchat, odpočívám ve stínu terasy. Až okolo druhé odpoledne se přesvědčuji k aktivitě a jdu si zapůjčit jízdní kolo, které nabízí moji hostitelé zdarma. Do batohu přibaluji něco malého k jídlu, vodu a vyrážím. Nejsem zrovna zkušený cyklista, což se zpočátku projevuje tím, že je má jízda poněkud vrávoravá, to si ale sedne, říkám si. Nemohu si ale nevšimnout, že zadní kolo má nějaké potíže. Jako kdyby bylo křivé. Protože bych se cítil špatně, kdybych se hned vrátil pro jiné, snažím se v jízdě pokračovat ještě asi kilometr, kdy se ale definitivně ukazuje, že můj odhad o technickém stavu bicyklu byl příliš optimistický - vždyť to kolo má úplně vypuštěnou duši! Konečně rozumím, proč na mě místní, přihlížející mé teatrální jízdě, pořád něco ukazovali a volali... Potupně a rychle zpátky na ubytování a teď znovu a lépe. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhHGqAgW5kc1lDFK6UN2hOw3VaJrHsPK1CJpDua5D5Fp04EBMsSHBSLJ_F1qlOFxQZ1K1TXlvaXD4JmPcxRbB7wJj2FAOOIZYtqW04Y6hPbSs1E_rUq7W0a0XJ3mDRJSMQJENmQ88gDMThV0mSldfHygjTWo0Ns7wwnoVtIIHKTIBRNmqmwacSnJfy7BQ/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20472.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhHGqAgW5kc1lDFK6UN2hOw3VaJrHsPK1CJpDua5D5Fp04EBMsSHBSLJ_F1qlOFxQZ1K1TXlvaXD4JmPcxRbB7wJj2FAOOIZYtqW04Y6hPbSs1E_rUq7W0a0XJ3mDRJSMQJENmQ88gDMThV0mSldfHygjTWo0Ns7wwnoVtIIHKTIBRNmqmwacSnJfy7BQ/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20472.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">vlaštovka cejlonská (<i>Cecropis hyperythra</i>)<i> </i></td></tr></tbody></table><br /><p style="text-align: justify;">S jiným kolem se to najednou sviští. Je to sice šunka s jedním převodem, ale nevadí mi to. Nikam nespěchám a jedu vyhlídkovým tempem. Vyhlížím zvířata. Protože však zatím jedu po silnici, nic extra vidět není, to až když se dostanu k další enklávě hotelů. Před nimi se totiž rozprostírá mělký rybník, na kterém to skutečně žije. Už z dálky vidím, že je tu hromada bahňáků a tep stoupá. Hned z kraje se producíruje hejnko kameňáčků pestrých (<i>Arenaria interpres</i>), jespáků malých (<i>Calidris minuta</i>), několik vodoušů štíhlých (<i>Tringa stagnatilis</i>). Sedám si i s kolem pod keř u břehu a sleduji dění. Je tu i jedna osamělá koliha malá (<i>Numenius phaeopus</i>) a hlavně hejno kulíků menších (<i>Charadrius mongolus</i>) a asi pět dytíků křivozobých (<i>Esacus recurvirostris</i>), což jsou pro mě dva nové druhy bahňáků, zejména druhý z nich mě velmi lákal už na obrázcích před cestou. Je to veliký (jak je pro dytíky typické) bahňák na vysokých nohách, který má mohutný a zvláštně tvarovaný zobák, trochu podobný zobáku afrického kladivouše (<i>Scopus umbretta</i>). Za necelou hodinu se ukazuje přes padesát druhů, třešničkou na dortu je pár mandelíků indických (<i>Coracias benghalensis</i>), zřejmě hnízdící v pahýlu palmy hned za hradbou hotelů. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtBOjdIITOsAOT3mtVQOmRDfJ7HPwis9JsVDu0qJDqpdcsx7eEer2Mzz3iktkwrRZV0VKj3WD-AeosamPxUtSRkun2AZsP0QaEM6e4rrcFUQB6-JLlCtZQXshcCVczws65yXFzsHPu8Np7ECoxcoL8VBsVSo9F98hQUky31MEv76y-xgw6CmO86h938A/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20492.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhtBOjdIITOsAOT3mtVQOmRDfJ7HPwis9JsVDu0qJDqpdcsx7eEer2Mzz3iktkwrRZV0VKj3WD-AeosamPxUtSRkun2AZsP0QaEM6e4rrcFUQB6-JLlCtZQXshcCVczws65yXFzsHPu8Np7ECoxcoL8VBsVSo9F98hQUky31MEv76y-xgw6CmO86h938A/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20492.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">dytík křivozobý (<i>Esacus recurvirostris</i>)</td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhLycnfyHUqg4VkL-j-NQSmxLMdyWNYH1W7PDC-bzN-bYv20fuyE_f2t5XlHY7G1H8pwUKXdkUwA03hbcV_zyuTOVXkNP0g1Et__qfKboYk4L5P5EiqImBjsTmhptCImySFT5wvFAqCUfeLFQztKXO2w95-2acsuqkz1QHj0wvK3AvHsBx3rEOcpMLwHQ/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20499.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1152" data-original-width="2048" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhLycnfyHUqg4VkL-j-NQSmxLMdyWNYH1W7PDC-bzN-bYv20fuyE_f2t5XlHY7G1H8pwUKXdkUwA03hbcV_zyuTOVXkNP0g1Et__qfKboYk4L5P5EiqImBjsTmhptCImySFT5wvFAqCUfeLFQztKXO2w95-2acsuqkz1QHj0wvK3AvHsBx3rEOcpMLwHQ/w640-h360/Sr%C3%AD%20Lanka%20499.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kulíci menší (<i>Charadrius mongolus</i>) a jeden pacifický (<i>Pluvialis fulva</i>).</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Další cyklopojíždění bylo spíše vyhlídkové, dojel jsem až do ústí nějaké větší řeky, ptáci tu však byli jen velmi málo početní. Společnost mi tu a tam dělaly skupiny hulmanů, ve vegetaci nedaleko moře se pak ukázaly zvláštní vážky. Po nějaké době jsem se zase stejnou cestou vrátil k výše popsanému rybníku, kde jsem strávil více než hodinu focením a pozorováním. Pod hrozbou vzdálených bouřkových mraků jsem se nakonec začal pomalu vracet do ubytování. Jelikož se ale nakonec déšť nepřihlásil, mohl jsem se před soumrakem zastavit na místě, kde jsem předchozího večera pozoroval pitu devítibarvou. Nejdříve nacházím několik kurů srílanských (<i>Gallus lafayettii</i>), kteří se sice všude ozývají, ale vidět se většinou nedají, poté i skupinku velmi skrytě se pohybujících timálií černohlavých (<i>Dumetia atriceps</i>) a až po delší době se ukazuje i vytoužená pita. Tentokrát se mi daří i několik velmi mizerných obrázků v temném podrostu sekundárního lesa. Po setmění se ještě vydávám s baterkou do bažin, jestli se mi nepodaří najít nějaké noční ptáky nebo plazy. S plazy jsem nepochodil a nenašel nic, zato mě potěšilo několik lelků - dva džungloví (<i>Caprimulgus asiaticus</i>) a čtyři malovaní (<i>Caprimulgus atripennis</i>). Žádné sovy jsem nezaslechl. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLtUgOXYcGDKX5K_Cu7IBc0_7K6z1Ou2h6j1vyXXqsX8s6UoqomQirmftMAw_wjGyBHD-ttyWzkEoD9md2x-kbZnA2ssmwWetLsA040oN5mdZu4dccCTPu_PMt5sRtzcvv8QOq1u9wvNAlCNZz62pvr7WHaMYKErby1OlqKPVAxKHLAHepbT_vVrv3fA/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20601.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjLtUgOXYcGDKX5K_Cu7IBc0_7K6z1Ou2h6j1vyXXqsX8s6UoqomQirmftMAw_wjGyBHD-ttyWzkEoD9md2x-kbZnA2ssmwWetLsA040oN5mdZu4dccCTPu_PMt5sRtzcvv8QOq1u9wvNAlCNZz62pvr7WHaMYKErby1OlqKPVAxKHLAHepbT_vVrv3fA/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20601.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">hulman (<i>Semnopithecus priam</i>)</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Poslední celý den v této oblasti probíhá po vzoru toho předchozího. Nejprve ranní procházka po okolí před snídaní, pak do oběda odpočinek a po obědě výlet na kole. Ráno mi opět přineslo několik nových zajímavých druhů, například majestátního orla bělobřichého (<i>Haliaeetus leucogaster</i>), pár housenčíků indických (<i>Lalage melanoptera</i>) a hlavně dalšího ptačího endemita Srí Lanky, vangovce cejlonského (<i>Tephrodornis affinis</i>), který je spolu s vlaštovkou srílanskou jediným endemickým ptákem, který se dá běžně potkat mimo vnitrozemské oblasti. Návštěva Rekawa Lagoon nepřináší žádné zajímavější pozorování, snad mimo dvojice orlů bělobřichých a jednoho rybáka velkozobého (<i>Hydroprogne caspia</i>). Rád bych se zde ještě zastavil u jednoho specifika místní krajiny - překvapilo mě, že při procházení po cestičkách okolo pastvin člověk sem tam narazí na náhrobky, umístěné všude možně vcelku bez ladu a skladu. Hřbitovy tu zřejmě jsou řešeny poněkud jinak, než jsme zvyklí. Poblíž jednoho takového pohřebiště se mi daří pozorovat dvě promyky mungo (<i>Herpestes edwardsii</i>).</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsnc18JlxAfbEMrjicfRCPD38g-IWyIN74hzoMd3iovWEKd6E9N0Twz3Fx8QHhgdDdlTLx8T4Fl0Ze25vavPC3tUQczoibBy8RcGXGTQawmWcmfLHCoL75M6MmLJ2e_GqbccWXlXrecXhcOqbrn3Hk9DY-0KumfKi5bN6N6JJKkYf5nEywsSZONjXYIg/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20573.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsnc18JlxAfbEMrjicfRCPD38g-IWyIN74hzoMd3iovWEKd6E9N0Twz3Fx8QHhgdDdlTLx8T4Fl0Ze25vavPC3tUQczoibBy8RcGXGTQawmWcmfLHCoL75M6MmLJ2e_GqbccWXlXrecXhcOqbrn3Hk9DY-0KumfKi5bN6N6JJKkYf5nEywsSZONjXYIg/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20573.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">orel bělobřichý (<i>Haliaeetus leucogaster</i>)</td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXnQBo-v50hU7_7lUS3-RyVvWPddlDDqslOX-MK7_PAGsGPzjJq7cnwQHf2AJ5AiojoT95Ytf-e5YWo18FPaegOYZRbbtgznk6E5Gu99e93PDIvTa8ezwkv4Bi5peNMz7epHb_TYbf3ZfWz_RN3zDDqu-ED3RZqqMbM0AWIjA-IKUqmo7S9QxXjTTzzw/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20580.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiXnQBo-v50hU7_7lUS3-RyVvWPddlDDqslOX-MK7_PAGsGPzjJq7cnwQHf2AJ5AiojoT95Ytf-e5YWo18FPaegOYZRbbtgznk6E5Gu99e93PDIvTa8ezwkv4Bi5peNMz7epHb_TYbf3ZfWz_RN3zDDqu-ED3RZqqMbM0AWIjA-IKUqmo7S9QxXjTTzzw/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20580.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">vangovec cejlonský (<i>Tephrodornis affinis</i>)</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Odpoledne na kole opouštím oblast turistických resortů a vjíždím do palmových plantáží, kde mi brzy začnou dělat společnost někdy i dvoumetroví varani bengálští (<i>Varanus bengalensis</i>), kteří v překvapeném kvapu peláší pryč z cesty podivnému cestovateli na kole, že se ani vyfotit nedají. Občas potkám nějaké domorodé obyvatelstvo a jsem mile překvapen, že se mi dostává většinou usměvavých pozdravů namísto znepokojení z mé přítomnosti daleko od míst, kam zavítá běžný turista. Kulturní krajina Srí Lanky se přinejmenším v oblasti Rekawa skládá z mozaiky rýžovišť, palmových kultur a sem tam i plošek s jinými plodinami. Nejvíce mě těší, že sem tam narazím na rybníky, které jsou hezky čisté a mají rozsáhlé litorály. U jednoho z nich nade mnou proletuje hejnko sedmí kachniček obojkových (<i>Nettapus coromandelianus</i>), jinak tu pozoruji druhy, které jsem už dříve znal, některé jsem ale už jinde na Srí Lance nepozoroval, například rákosníka hlučnohlasého (<i>Acrocephalus stentoreus</i>). </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_X-HRt8MkJcGz0Il_LkumhuaNKlJkoMNkL7GJ1ciMWvCvWAVkL95AY63zElP59PbUD-4hV-6Ij--oaatCRA9aQtpz1OHKMEV_2cG0eXV6VHkV6Ex5nCsLYcKkPBPgEXExtVOhUahfrLFNEqS39cilL45ShoQSA3NBCoLAOsO3mBNkm1iV_F8g9yI5zQ/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20622.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_X-HRt8MkJcGz0Il_LkumhuaNKlJkoMNkL7GJ1ciMWvCvWAVkL95AY63zElP59PbUD-4hV-6Ij--oaatCRA9aQtpz1OHKMEV_2cG0eXV6VHkV6Ex5nCsLYcKkPBPgEXExtVOhUahfrLFNEqS39cilL45ShoQSA3NBCoLAOsO3mBNkm1iV_F8g9yI5zQ/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20622.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">kachnička obojková (<i>Nettapus coromandelianus</i>)</td></tr></tbody></table><br /><p style="text-align: justify;">V jednu chvíli mě zastaví několik ptáků kroužící vysoko v termice - jsou to dva zejozobové asijští (<i>Anastomus oscitans</i>) a pár včelojedů chocholatých (<i>Pernis ptilorhynchus</i>). Jinde mě zase mezi plantážemi zaujme velký shon mnoha ptáků, kteří jakoby útočili na predátora. Jdu to prozkoumat, když tu z křoví vybíhá varan bengálský. Říkám si, že ptáci zřejmě šíleli kvůli němu, najednou ale uvidím ve stromu nade mnou pohyb většího ptáka. V namířeném foťáku se mi po zaostření objevuje krásný výreček indický (<i>Otus bakkamoena</i>). Docela dlouho si ho fotím, což se vyplácí, protože jsem si při tom všiml zvláštního pohybu na zemi - ejhle, pita devítibarvá! A tentokrát je tu i docela světlo. Nakonec pitu pozoruji jen na několik málo metrů. Na focení to moc není, ale zážitek je obrovský. Na dalším jezírku zase fotím vyvedená mláďata ostnáků bažantích, doprovázená jejich starostlivým otcem. Závěr mé cyklotůry patří velikým rýžovým polím, kde mimo jiné překvapuji nějaká zcela nahatá děvčata, která se tu koupou v potoce. Protože tady mezi obyčejnými poli s rýží moc turistů není, je to pro ně asi trochu šok, nicméně to nevypadá, že bych je nějak příliš pohoršil. V rýžových polích pochoduje spousta volavek rusohlavých, vyletuje i jeden bukáček žlutonohý (<i>Ixobrychus sinensis</i>), všude se ozývají cistovníci rákosníkovití (<i>Cisticola juncidis</i>) a hlavně je tu docela hodně bekasin sibiřských (<i>Gallinago stenura</i>), které co chvíli vyletí před nějakým zemědělcem.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiKnP0yzGMakM02731I4GfjQUO4_jKebnBtySX_sC47UVqWlYath7ZjFJg805zqrsGUzN7FslbrNb4q7ecHP7RCj0fYDnKO2636i6mZ6R6eCwaWsO1w6HNerRrKGBxOnyymzsZwsVTNW3LWrknhYATEyEKpY7p0-WWRe5RqdgIMoeB4NxtVbgVZLNHDmg/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20632.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiKnP0yzGMakM02731I4GfjQUO4_jKebnBtySX_sC47UVqWlYath7ZjFJg805zqrsGUzN7FslbrNb4q7ecHP7RCj0fYDnKO2636i6mZ6R6eCwaWsO1w6HNerRrKGBxOnyymzsZwsVTNW3LWrknhYATEyEKpY7p0-WWRe5RqdgIMoeB4NxtVbgVZLNHDmg/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20632.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">pita devítibarvá (<i>Pitta brachyura</i>)</td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-Iqq_kx3KC46HPRGkCXuLp9fMG9jF5QB2aMouNoD5936Ny9PZha3ldvRzdPfFpMvBI_Pf3QDGk1jpZErIJ-L7gCOrDaRPmHJzvOEumscn7Me-K-169bepqp0MiuIXX9KuvyqZIXavsPlloN4UjGXCc-QJAoN8xYj2mnEvs4ryZ8BZruJK3vK9DnlD-g/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20639.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-Iqq_kx3KC46HPRGkCXuLp9fMG9jF5QB2aMouNoD5936Ny9PZha3ldvRzdPfFpMvBI_Pf3QDGk1jpZErIJ-L7gCOrDaRPmHJzvOEumscn7Me-K-169bepqp0MiuIXX9KuvyqZIXavsPlloN4UjGXCc-QJAoN8xYj2mnEvs4ryZ8BZruJK3vK9DnlD-g/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20639.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">výreček indický (<i>Otus bakkamoena</i>)</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">S následujícím probuzením přichází čas loučení s oblastí Rekawa. Nutno říci, že se mi přesouvat vůbec nechce, projevuje se naplno moje konzervativní povaha, která mi občas brání v nových věcech. Dnes se však musím překonat - na doporučení přátel jsem zarezervoval dvě noci v hotelu přímo na hranici NP Bundala a dnes se tam přesouvám. Zabaleno mám už ze včerejšího večera. Před snídaní tradičně vyrážím na průzkum okolí - fotím si holuba kovového (<i>Ducula aenea</i>), kukačku koel (<i>Eudynamys scolopaceus</i>), krásně se vystavující klechy rezavolící v letu a pár dalších druhů, musím si ale sám přiznat, že ačkoliv se mi odtud vůbec nechce, nových věcí se mi tu už nedaří najít tolik jako v předchozích dnech. V deset hodin mi je přistaven tuktuk a já se s kufrem opět vydávám na další cestu. Tuktuk mě vykládá na autobusové zastávce, odkud jedu autobusem do oblasti Bundala. Mám štěstí, že se autobusová zastávka nachází jen asi tři sta metrů od nového ubytování. Tím je hotel Lagoon Inn, skutečně přímo na hranici s národním parkem. Má krásnou zahradu a dokonce věžičku, do které se dá vylézt a pozorovat dění nad parkem. Hostitel je moc milý. Tady to taky určitě nebude zlé... </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_8AiqZTO3kD8LOcbuIlGmYar8AgPxqu7L6wRhEq3rf-UHfkxJBYiaZkmXuHEhr_7Dmzcp0nPb3eh5HC6jGt6l0TtYo2QeQo9CkrCK30wb5GCWXE70KaDl4iJYiCU-Ri77ajTsGzmj6sVJODHrDM85zEkWaBPxNDLsiy29j29vwOLqxs8TJ0ut8nyrYg/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20733.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_8AiqZTO3kD8LOcbuIlGmYar8AgPxqu7L6wRhEq3rf-UHfkxJBYiaZkmXuHEhr_7Dmzcp0nPb3eh5HC6jGt6l0TtYo2QeQo9CkrCK30wb5GCWXE70KaDl4iJYiCU-Ri77ajTsGzmj6sVJODHrDM85zEkWaBPxNDLsiy29j29vwOLqxs8TJ0ut8nyrYg/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20733.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">klecho rezavolící (<i>Hemiprocne coronata</i>)</td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwYdg9K1Vw66U8VdG5dF5sip870ZTmUeIhA7FFtewcOMmHXUkAjlsZnepeceY1TX7SqDK3-iY296xgBoI0-wwiGmcqYytO_8TjgXCxrwbXKki1rTojdt6S42foeFamxVydhKO6VXRdaGq5pN-FQI1-DZKhduug3GS8hOzWVpXkVGq61_goNl8bbwo_rQ/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20737.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhwYdg9K1Vw66U8VdG5dF5sip870ZTmUeIhA7FFtewcOMmHXUkAjlsZnepeceY1TX7SqDK3-iY296xgBoI0-wwiGmcqYytO_8TjgXCxrwbXKki1rTojdt6S42foeFamxVydhKO6VXRdaGq5pN-FQI1-DZKhduug3GS8hOzWVpXkVGq61_goNl8bbwo_rQ/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20737.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jeden z mnoha divokých psů.</td></tr></tbody></table><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEijx1040QGbqtBdXPuwaVfbb8sjUbayiPHPzL-yDtokVacg7d3e9NE3CZJNyyHprU_09q-SY4n28xXm_GNK7LW41tn_iqS7V59PuwctZkpzWDCUmGkc9V4fK7pQzfNlpGyBoQgRKvEbnFvElnenXoOHAEGZ82KeGLWI_fkiY3DU4RRWxFQEWBbOZC8Ifw/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20692.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEijx1040QGbqtBdXPuwaVfbb8sjUbayiPHPzL-yDtokVacg7d3e9NE3CZJNyyHprU_09q-SY4n28xXm_GNK7LW41tn_iqS7V59PuwctZkpzWDCUmGkc9V4fK7pQzfNlpGyBoQgRKvEbnFvElnenXoOHAEGZ82KeGLWI_fkiY3DU4RRWxFQEWBbOZC8Ifw/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20692.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><p style="text-align: center;">Pokračování příště... </p><div><br /></div></td></tr></tbody></table><br /><p style="text-align: justify;"><br /></p>Honza Grünwaldhttp://www.blogger.com/profile/15490640596369369535noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-553751449444859222.post-52538070045250400302022-05-13T11:02:00.003+02:002022-05-30T15:20:57.861+02:00Zápisky ze Srí Lanky II.: Dyiasaura Park a Univerzálně platný ledňáček<h3 style="text-align: justify;">Dyiasaura Park</h3><p style="text-align: justify;">V novém prostředí mám obvykle velký problém spát. Dílem nervozitou z toho, jak budou následující dny probíhat, dílem nadšením ze zážitků, které čekají doslova za dveřmi. Kvůli naprostému vyčerpání z cesty předchozího dne ale tentokrát usínám velmi rychle, a to i přesto, že jsem nejprve nepřišel na to, jak správně zapnout klimatizaci a zjistil jsem to až po probuzení nesnesitelným horkem. Celkem odpočatý vstávám ještě před pátou, zatímco se za okny nese krásný ptačí hlas, který patří mé známé z předešlého dne - šámě bělořitné (<i>Copsychus saularis</i>) - sedící zřejmě na stromě kousek za okny. Její hlas mi trochu připomíná naše červenky, ale okořeněné nádechem exotična. Brzy se rozeznívá do lahodné melodie jejího zpěvu i můj nepříjemný budík v telefonu, který veškerou romantiku okamžiku kazí. Rychlá hygiena, převlečení a venku už na mě čeká řidič. Cesta do blízkého Dyiasaura parku trvá asi 15 minut, vstupné je 500Rs, což je asi 50 korun. Jde se na první ranní pozorování na Srí Lance!</p><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiWxOubJEUdqW3rQQNzgYDAn2yb_hgO2tIlHjrFsCLuhkfSDDzTuxNT05Goqo5RHDBApsnZzwixOg1rZKKgRlh7hhd7ZlFG8ZP7q23tmNHG5Eh73Alutd51HJoKiT-JYzCkgj0c-3h3N0uoJQcGS0a6Fw4B4ps0EBIvK6xcMX0HW79oaRKQELtUjOZNaQ/s2048/B1680DFC-F7A2-4D8F-AF63-768021508169.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiWxOubJEUdqW3rQQNzgYDAn2yb_hgO2tIlHjrFsCLuhkfSDDzTuxNT05Goqo5RHDBApsnZzwixOg1rZKKgRlh7hhd7ZlFG8ZP7q23tmNHG5Eh73Alutd51HJoKiT-JYzCkgj0c-3h3N0uoJQcGS0a6Fw4B4ps0EBIvK6xcMX0HW79oaRKQELtUjOZNaQ/w640-h480/B1680DFC-F7A2-4D8F-AF63-768021508169.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Dyiasaura Park<span><a name='more'></a></span></td></tr></tbody></table><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Hned s příchodem do stále mírně ztemnělého parku se ozývají samé nové hlasy, které nedovedu identifikovat. Na focení je ještě šero a tak jen koukám na spoustu opeřenců, kteří běhají po cestičkách, plavou na vodních kanálech a skáčou ve větvích nade mnou, aniž by se ukázali dostatečně na to, abych je dokázal určit. Park je nádherný. Vodní kanály jsou porostlé všemožnými rostlinami, všude jsou nízké keříky, sem tam i nějaký vyšší strom. Z vody se ozývají žáby a na rostlinách sedí neznámé druhy vážek. Park je vybaven infotabulemi, na kterých se můžete dočíst o různých druzích živočichů, které zde žijí. Oceňuji, že jsou uvedeny vědecké a anglické názvy.</span></div><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi7SBvPVu1xBbjpHk8tWCGD_Zux2Ax44Gv3aPXvcHhgH_AWGhhdO1o9AeZZkRf4jKYKq1iJOcWcyQ7Ik4QDPSgOAWeyubnDDCa2xjW-l2bzvvmUX0ejuNb2mcUloLb173EG1ZSCxrhqJQwxABSGqq2HoJP_vcsXnFQxi2PIMrpKqMVBbDh3DMcJZ7Ze2w/s2048/F06CE9D2-6364-4488-8949-0386AB17DBEF.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi7SBvPVu1xBbjpHk8tWCGD_Zux2Ax44Gv3aPXvcHhgH_AWGhhdO1o9AeZZkRf4jKYKq1iJOcWcyQ7Ik4QDPSgOAWeyubnDDCa2xjW-l2bzvvmUX0ejuNb2mcUloLb173EG1ZSCxrhqJQwxABSGqq2HoJP_vcsXnFQxi2PIMrpKqMVBbDh3DMcJZ7Ze2w/w640-h480/F06CE9D2-6364-4488-8949-0386AB17DBEF.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Dyiasaura Park</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Postupujeme parkem a přicházíme až k velké vyhlídkové věži, která svou velikostí zdaleka převyšuje jakoukoliv ptačí pozorovatelnu u nás doma. Je z ní pěkný výhled na velkou část parku, včetně oblasti, do které se návštěvníci nedostanou a je zcela ponechána přírodě. Pěkné ilustrace ptačích druhů mi pomáhají s identifikací některých ptáků, které jsem v uplynulých minutách viděl. Stále mám problém určit i vůbec nejběžnější druhy, ale bodejť by ne, když jsem tu teprve pár hodin. Dole pod pozorovatelnou staví pár slípek šedohlavých (<i>Porphyrio poliocephalus</i>) hnízdo na pařezu obklopeném listy leknínů. Na vzrostlé vegetaci zase poskakují samice kukačky koel (<i>Eudynamys scolopaceus</i>) a žluvy černokápé (<i>Oriolus xanthornus</i>), v dálce na stromě pak vidím sedět mohutného ledňáčka, kterého nakonec určuji jako mého prvního ledňáčka guriala (<i>Pelargopsis capensis</i>). Zvukovou kulisu doplňuje vysoké pískání husiček malých (<i>Dendrocygna javanensis</i>), které na jezírku hnízdí.</div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: right;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXetAb-eQRRy7cYn6m4OBmWGpbOPkjDpE8fzHEZB88aAqKdjAnSOsUUmjvNQITWLuLyJTgCuvTJL5GBPOGXVlffCMnc9fnyArevPxWGgyisciyAsKvylRKpFZBDXYAdEf0fsb7hqOsQIghrA32UELOdU1bBY5HIAJsVHMemc8Fx4FJoM5NHs9YkOB9FA/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20090.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhXetAb-eQRRy7cYn6m4OBmWGpbOPkjDpE8fzHEZB88aAqKdjAnSOsUUmjvNQITWLuLyJTgCuvTJL5GBPOGXVlffCMnc9fnyArevPxWGgyisciyAsKvylRKpFZBDXYAdEf0fsb7hqOsQIghrA32UELOdU1bBY5HIAJsVHMemc8Fx4FJoM5NHs9YkOB9FA/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20090.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Slípka šedohlavá (<i>Porphyrio poliocephalus</i>)</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Po nějaké chvíli pozorovatelnu opouštím a jdu se podívat do dalších částí parku. To už sem proudí první místní lidé, někteří jen tak, jiní s dalekohledem a mnoho z nich i s moderními fotoaparáty na focení ptáků. Dávám se do řeči s jedním z ptáčkařů, který mi říká, že se tu před pár dny vyskytla velká vzácnost - žluva hajní (<i>Oriolus oriolus</i>) - kterou zde hodně lidí nyní zkouší dohledat. Co by na to asi pověděly naše žluvy z Klánovického lesa, že jsou na Cejlonu tak vážené, říkám si. Míjíme jeden rybníček po druhém, když se najednou vprostřed jednoho zarostlého objevuje středně velký pták, který je nesmírně zvláštní. Toho poznávám hned - ostnák bažantí (<i>Hydrophasianus chirurgus</i>), jeden z druhů, které jsem si tady moc přál vidět. Zkouším jít blíž, ale rychle zjišťuji, že na rozdíl od mnoha jiných druhů je zrovna ostnák docela plachý a rychle mizí v břehové vegetaci. Opodál zase přeletuje nad kanálem bukáček žlutonohý (<i>Ixobrychus sinensis</i>). </p><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhcoUFrZ0RVnGj7g84fB370dFh50D6BWecAJZ6kZrVWwY-wG1ZyviZpNhJ1zZ17eOfL_gDWj9zJTh0GyOLJ92dwmVzi2MvOBpcJFMzLrd5bTB8l9PaXdjM_sq1UaIai_jWhqu7cxMQY29PiiKbVhkkjwz71Zy92lKKUaqOvh_PL-KtIPd_Zfp4xmCM-Tw/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20094.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhcoUFrZ0RVnGj7g84fB370dFh50D6BWecAJZ6kZrVWwY-wG1ZyviZpNhJ1zZ17eOfL_gDWj9zJTh0GyOLJ92dwmVzi2MvOBpcJFMzLrd5bTB8l9PaXdjM_sq1UaIai_jWhqu7cxMQY29PiiKbVhkkjwz71Zy92lKKUaqOvh_PL-KtIPd_Zfp4xmCM-Tw/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20094.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ostnák bažantí (<i>Hydrophasianus chirurgus</i>)</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Jak už jsem si povšiml <a href="https://czechbirder.blogspot.com/2022/04/zapisky-ze-sri-lanky-i-vychodu-vstric.html" target="_blank">předchozí odpoledne</a>, město není útočištěm jen pro ptáky a bezobratlé. To i v Dyiasura parku ilustrují zejména velcí varani skvrnití (<i>Varanus salvator</i>), kteří se bez plachosti prochází po cestách pro pěší, víc mě ale překvapuje skupina opic, které hlučně přeskakují ze stromu na strom. Až po chvíli se mi je daří dostat slušně do hledáčku, abych si potvrdil jejich určení. Jsou to hulmani rudolící (<i>Semnopithecus vetulus</i>), primáti, které jinde na světě než na Srí Lance nenajdete. S úžasem sleduji, jak ladně celá skupina postupně přechází přes kabel natažený nad vodou, až celá přeběhne do holého stromu přímo nade mnou. Nevím sice, proč se jmenují rudolící (nebo anglicky purple-faced), já bych jim spíš vzhledem k jejich bílé srsti pod bradou a na tvářích říkal bělovousí nebo vousatí.</p><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSyw0JjobYPVCiMnlJ6lv8lGgFQlOydX1QYoOez12Oc0cBd3dIJhwwjBhm_9Y-JyT2YXO7XIMQjAVGXjUAkxR7eoKg-QMwF45vQe3Rf1u_epKT7ye6dsry-wfyLbQ4UoyHBp1y9rOrUJblIQ7a1XKP4u29S7nqkcLXUrpT1IsScNdNNl1Fgue81SJ8tg/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20116.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSyw0JjobYPVCiMnlJ6lv8lGgFQlOydX1QYoOez12Oc0cBd3dIJhwwjBhm_9Y-JyT2YXO7XIMQjAVGXjUAkxR7eoKg-QMwF45vQe3Rf1u_epKT7ye6dsry-wfyLbQ4UoyHBp1y9rOrUJblIQ7a1XKP4u29S7nqkcLXUrpT1IsScNdNNl1Fgue81SJ8tg/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20116.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Hulman rudolící (<i>Semnopithecus vetulus</i>)</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Dalších několik koleček po cestičkách v parku přineslo hlavně pozorování poměrně běžných druhů, například hned všechny tři druhy cejlonských strdimilů, starosvětských zástupců kolibříků, holuba kovového (<i>Ducula aenea</i>), panenky bronzové (<i>Lonchura striata</i>) a obligátních vlh modroocasých (<i>Merops philippinus</i>). Kvetoucí byliny lákají spousty různých motýlů všech barev. Po nějaké době se ozval prázdný žaludek, a tak jsem vyrazil zpět do ubytování, kde už na mě čekal Sameer se snídaní. </p><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7eiOwTVAhWBnFOCwxMHJafBYm1cPaYin3sSQFJd1rIagArd0pzXnk_57p50NQu4quydShN8hXGr2Gx06-5W3CTzpKTMVxMb-CSlpUao063gYJje4U3Uea3zJ3ys459hgwwC40n00ZyrNu1XKKvnZWDZVBG4S65iBAZXtbzqTDWA4Lnw4ZgYo9xFyPGA/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20125.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7eiOwTVAhWBnFOCwxMHJafBYm1cPaYin3sSQFJd1rIagArd0pzXnk_57p50NQu4quydShN8hXGr2Gx06-5W3CTzpKTMVxMb-CSlpUao063gYJje4U3Uea3zJ3ys459hgwwC40n00ZyrNu1XKKvnZWDZVBG4S65iBAZXtbzqTDWA4Lnw4ZgYo9xFyPGA/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20125.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kukačka koel (<i>Eudynamys scolopaceus</i>), samec</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Krátký odpočinek a studená sprcha mi umožnila být zase rychle fit a přemýšlet, co podniknout dál. Říkám si, že se zkusím projít jen tak po okolí ubytování a schválně, na co narazím. Obyčejná ulice tady ale není moc pěkná. Vše je obehnáno vysokými betonovými zdmi, takže člověk nevidí až na výjimky do zahrádek, které jsou za nimi. Slunce neskutečně žhne a v kombinaci s vysokou vlhkostí je pobyt a hlavně pak pohyb venku dost problematický a zdaleka ne příjemný. Mnohé ulice jsou špinavé a před domy se válí bez ladu a skladu hromady odpadků, místy doplněné divokými psy a kočkami, kteří se snaží v odpadcích najít něco k snědku. Ptáci se tu sice ozývají skoro z každého stromu (a zeleně tu celkově opravdu málo není), ale pro mé oči jsou v tu chvíli obvykle neviditelní, nepočítaje volavky hnědohřbeté (<i>Ardeola grayii</i>), které pochodují v každé strouze. Na chvíli v jednom ze stromů vidím podivného šplhavce vousáka hnědohlavého (<i>Psilopogon zeylanicus</i>), kterého jsem doteď jenom slyšel ozývat se jednoduchým opakovaným voláním, ale ani toho se mi nedaří vyfotit. </p><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjhn-Bfk7cIneECO4ppm7t-cGbNOZ--C22SY8kih_QBP4R0KyI8BA4PRVq-RZH82iferfaiwledy8GshJ-BollQB8mDDpYteJt2BLRXCJHF9tu8z9Wup2vScv3kmtgHcZz3vwHvSjJS0es_Nkp2ezImBW9qTvR87vJTGCagHmPP7j2r3NZJ10jjMMOVXQ/s2048/707DE264-C479-406E-B86A-B673940D0ECE.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjhn-Bfk7cIneECO4ppm7t-cGbNOZ--C22SY8kih_QBP4R0KyI8BA4PRVq-RZH82iferfaiwledy8GshJ-BollQB8mDDpYteJt2BLRXCJHF9tu8z9Wup2vScv3kmtgHcZz3vwHvSjJS0es_Nkp2ezImBW9qTvR87vJTGCagHmPP7j2r3NZJ10jjMMOVXQ/w640-h480/707DE264-C479-406E-B86A-B673940D0ECE.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Obyčejná ulice v Nugegoda (Kolombo).</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Ani po hodině prodírání se ulicemi a překonávání rušných silnic se mi nedaří najít nějaké pěkné místo k odpočinku. Když mě hlídač nepustí ani do parku nedaleké univerzity, říkám si, že asi radši chytnu tuktuk a nechám se dovézt zpět do ubytování, protože jsem úplně vyřízený a cesta pěšky zpět rozpálenými ulicemi ještě navíc s nasazeným respirátorem mě tedy opravdu neláká. Na ulici totiž nepotkáte jediného člověka, který by respirátor nebo roušku nasazenou neměl a chvílemi mám pocit, že po mně lidi zírají i při tom, když se potřebuji napít a roušku si u toho sundám. Sedím tak na zídce u plotu University of Sri Jayewardenepura a následně chytám tuktuk, který mě za pár babek vrací až před bránu ubytování. Krátký pěší výlet se tedy vůbec nepodařil, ale alespoň jsem si vytvořil obrázek o tom, jak vypadá běžný život na ulici bez turistů a pozlátka. </p><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgGowgz-k19IX5LiuKBEwp0ZIg3JFmjB6fYrnVhNaKrIhgHfAzsyI3E3sghRa-2Juek-Hs-pWoAqAoJcqy2VAn-7mTgjLHJLQQ-VXYciLXFEl_OJT4kvUL_jI5SiKxH27oDAUW2jcnc8b7OhdQO5BBCxQRwEw1jWKhdFfw_Cn7tETM2zvO6j1_GgAJnyg/s2048/0BA24B8A-03BD-4A3E-AB89-C555E427EC8E.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgGowgz-k19IX5LiuKBEwp0ZIg3JFmjB6fYrnVhNaKrIhgHfAzsyI3E3sghRa-2Juek-Hs-pWoAqAoJcqy2VAn-7mTgjLHJLQQ-VXYciLXFEl_OJT4kvUL_jI5SiKxH27oDAUW2jcnc8b7OhdQO5BBCxQRwEw1jWKhdFfw_Cn7tETM2zvO6j1_GgAJnyg/w640-h480/0BA24B8A-03BD-4A3E-AB89-C555E427EC8E.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Hromady odpadků nejsou v ulicích Kolomba ničím výjimečným.</td></tr></tbody></table><h3 style="text-align: justify;">Univerzálně platný ledňáček</h3><p style="text-align: justify;">O dvě studené sprchy později jsem se opět, stejně jako předchozího dne, sešel s mým hostitelem Sameerem, který mi slíbil ukázat další pěkná místa v okolí. Chvíli před pátou hodinou odpoledne jsme dorazili k dost velkému jezeru s rozsáhlým, vegetací zarostlým ostrovem a několika dalšími ostrůvky. Z malého parkoviště vyrážíme na okružní procházku kolem břehu vodní plochy, která je ohraničena asi půl metru vysokým plůtkem, který je zábranou proti krokodýlům, kteří by snad chtěli vylézt na břeh mezi rekreanty, početně se hemžící po stezce kolem jezera. Krokodýli tu skutečně jsou hned dva, vyhřívají se na ostrůvcích s typicky otevřenou tlamou. Mě ale samozřejmě zaměstnávají hlavně ptáci. Na březích loví ryby několik druhů volavek, zejména pak volavky stříbřité (<i>Egretta garzetta</i>) a hnědohřbeté. Velmi nízko se vzduchem prohání hbité vlhy modroocasé a předvádí své letecké kreace při lovu hmyzu. Další neuvěřitelně obratní letci jsou k vidění přímo nad hladinou, jsou to rybáci malí (<i>Sternula albifrons</i>) a bahenní (<i>Chlidonias hybrida</i>). Jelikož jsou všichni rybáci, které dobře znám z Evropy, v zimním šatu, je jejich určování překvapivou výzvou. </p><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMlMLKBEyk68kJbT9HsEcIDRm8IJs-Hyg7dWn8K3DoqSG8afHWnQ9jRF_-66hXkUFIuNiKFbHXxhVVy81PQgjBVEYYjk0CojXLZRm2zgyTM1fDn9vqbDUo339ba06JEYXRk-N7ZVk1EqtRbubbGawftNzUTCKf8h696ZS8FDLyrW-3a9kdGco9OyfgIA/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20156.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgMlMLKBEyk68kJbT9HsEcIDRm8IJs-Hyg7dWn8K3DoqSG8afHWnQ9jRF_-66hXkUFIuNiKFbHXxhVVy81PQgjBVEYYjk0CojXLZRm2zgyTM1fDn9vqbDUo339ba06JEYXRk-N7ZVk1EqtRbubbGawftNzUTCKf8h696ZS8FDLyrW-3a9kdGco9OyfgIA/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20156.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Vlha modroocasá (<i>Merops philippensis</i>)</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Asi v polovině trasy Sameer kupuje tradiční pouliční pochutinu - malou krevetu na slané sušence s trochou neznámé omáčky. Překonávám strach z potenciální pálivosti, ale ta se překvapivě nedostavuje - je to fakt dobré! V tu chvíli si všímám hned několika pěkných záminek k focení. Ve vodě je vidět pářící se žáby, konkrétně jde o skokana <i>Euphlyctis hexadactylus</i>, který je tu zdaleka nejběžnějším obojživelníkem. Na plotě pak sedí vážka, kterou v tu chvíli nedokážu určit. Kousek od vážky si na plůtek sedá ledňáček. Náš obyčejný 'evropský' ledňáček říční (<i>Alcedo atthis</i>). Jelikož se opravdu pěkně vystavuje, zaměřuji na něj objektiv - vlastně jsem ho u nás ještě nikdy pořádně nefotil, tak by bylo trestuhodné promrhat tuto příležitost - a tu vidím, že na něj můj hostitel zcela fascinovaně hledí. Prý nikdy nic takového neviděl. </p><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_6O-KElrytdl2NkvdOTnBv_huD_Y5vkY37pEpwEzODYO5Aqc0EfIYesZsJQt-09ymOhSHjA8yBm1lmPjyCmysQsvKtD-v7Laloonk_GsyFuylOyXhWdosh-afSrjLJ0jJf79fERMoBAZbNwDZ-IwYW27xzDv-rIPi4toy-5rSNo5QWz8NSKiacytyKQ/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20185.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_6O-KElrytdl2NkvdOTnBv_huD_Y5vkY37pEpwEzODYO5Aqc0EfIYesZsJQt-09ymOhSHjA8yBm1lmPjyCmysQsvKtD-v7Laloonk_GsyFuylOyXhWdosh-afSrjLJ0jJf79fERMoBAZbNwDZ-IwYW27xzDv-rIPi4toy-5rSNo5QWz8NSKiacytyKQ/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20185.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ledňáček říční (<i>Alcedo atthis</i>)</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Zbytek okružní procházky už žádné velké objevy nepřináší, nepočítaje skutečně <i>velký </i>objev v podobě pelikána skvrnozobého (<i>Pelecanus philippensis</i>), který přistává na stromě přímo nad silnicí, přičemž se mi téměř nevejde do hledáčku. Příjemné je opětovné setkání s ostnáky bažantími, tentokrát hned jejich dvěma páry, které sbírají potravu na plovoucí vegetaci u velkého ostrova. Sameer má z procházky zřejmě skutečně velký zážitek a pořád mi vypráví o tom, jak bylo úžasné vidět 'toho malého ledňáčka'. Je docela zábavné, že i v takových tropech, jakými Srí Lanka bezpochyby je, platí ledňáček říční za úplně stejně atraktivní druh, jako u nás, kde si zdaleka tolik barevné exotiky neužíváme. Některé věci jsou zkrátka univerzálně platné a <i>Alcedo atthis</i> je zřejmě jednou z nich... </p><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjYimmDTvmpYItzOOmJNWjpTkN9MAc27QDsozQIwgYBDHRFjEfsgky-mlTcSQ5kvg9naza1ZpLp6pjTIKLPTWtaUpdY9qSdyWiCKpOaKsfLf98V3o9SluzQ47oyP_XtOngjxbhg5QJMUcYi-ESMn45MvmGTEvpbWwJJ1PulUCD-GVrf6yu7zSiBePe3fw/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20196.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjYimmDTvmpYItzOOmJNWjpTkN9MAc27QDsozQIwgYBDHRFjEfsgky-mlTcSQ5kvg9naza1ZpLp6pjTIKLPTWtaUpdY9qSdyWiCKpOaKsfLf98V3o9SluzQ47oyP_XtOngjxbhg5QJMUcYi-ESMn45MvmGTEvpbWwJJ1PulUCD-GVrf6yu7zSiBePe3fw/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20196.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pelikán skvrnozobý (<i>Pelecanus philippensis</i>)<br /><br /></td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Až později při zadávání pozorování jsem zjistil, že lokalita, na kterou mě Sameer zavedl byla jedním z nejlepších ptačích hotspotů v okolí, Attydia Bird Sanctuary. To už ale byl akorát čas na večeři. Tentokrát jsem zvolil cestu jistoty a dal jsem si po předchozí zkušenosti raději pizzu. Byla zvláštní, ale dobrá. Na druhý den ráno jsem se opět domluvil s řidičem tuktuku, že mě ve stejném čase odveze na lokalitu, kde jsem byl dnes ráno. V té chvíli už jsem i věděl ubytování na následující den v oblasti Rekawa na jihovýchodě ostrova a začal se připravovat na odjezd do nové destinace. </div><div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9YcdB7Vx9q7fIFjoXCHCZIwHYYRZdp42YQQpxUNanIc34dtincqQ_KqiraZcDsdoQqRJE-qqmHNe8gV1E0W895PdlBcnlVupBEj9du_VqgZ6K3xNVYNveAxFJ_ai-Q8EhSZmwGvOm_9UOx7Gp1ajfSwatMwp5RegQh9kxAvJURQ0MJettqNrJ_kzupQ/s2048/3453AD0C-2236-48F5-A262-085473BDCFEF.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9YcdB7Vx9q7fIFjoXCHCZIwHYYRZdp42YQQpxUNanIc34dtincqQ_KqiraZcDsdoQqRJE-qqmHNe8gV1E0W895PdlBcnlVupBEj9du_VqgZ6K3xNVYNveAxFJ_ai-Q8EhSZmwGvOm_9UOx7Gp1ajfSwatMwp5RegQh9kxAvJURQ0MJettqNrJ_kzupQ/w640-h426/3453AD0C-2236-48F5-A262-085473BDCFEF.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Attydia Bird Sanctuary</td></tr></tbody></table><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Ráno se odehrává v podobném sledu jako to předchozí. Rychlý přejezd do rezervace Diyasaru, platba vstupného a ptáčkaření. Pozorované druhy se příliš neliší, na hroudách hlíny u kanálu se ale objevují například panenky muškátové (</span><i style="text-align: left;">Lonchura punctulata</i><span style="text-align: left;">), v malém lesíku se mi zase daří najít tři konipasy lesní (</span><i style="text-align: left;">Dendronanthus indicus</i><span style="text-align: left;">), kteří tu předchozího dne nebyli. Udělal jsem si také čas na nafocení nějakých vážek, nejvíce mě zaujaly modro-černo-bílé vážky </span><i style="text-align: left;">Neurothemis tullia</i><span style="text-align: left;">. Při jejich focení mě opět provází velký varan skvrnitý. Překvapuje mě, kolik je v parku lidí s profesionálními fotografy, zejména je tu přinejmenším pět novomanželských párů, kteří si tu za pomoci fotografa vytvářejí vzpomínky na památné dny svých životů. Čas bohužel letí rychleji, než bych chtěl, a musím zase park opustit, tentokrát už možná naposledy (alespoň na nějaký čas). Když procházím portálem porostlým hustou popínavou rostlinu, říkám si, že sem se musím co nejdříve zase vrátit. Kdybych jen věděl, kolikrát si to na Srí Lance ještě řeknu...</span></div><div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAdYdfFkzUg30Z2rvkgWNEpfYuiSTuQD3mFaB2qmBhk23LgGupWZ0bwV5sRptjQZo_Px6UFXZZUDNvVxAMdVJ46dusjA0OarbyJ0ONp7M1hqI0YkFuGRn61zUri4_wzElXgbeB5Xw05ZiNp1hIhkLCfBmO9LGnn5vQzaqyNCvfOePixbfLNq-2KrDLYA/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20217.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhAdYdfFkzUg30Z2rvkgWNEpfYuiSTuQD3mFaB2qmBhk23LgGupWZ0bwV5sRptjQZo_Px6UFXZZUDNvVxAMdVJ46dusjA0OarbyJ0ONp7M1hqI0YkFuGRn61zUri4_wzElXgbeB5Xw05ZiNp1hIhkLCfBmO9LGnn5vQzaqyNCvfOePixbfLNq-2KrDLYA/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20217.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Drongo šedobřichý (<i>Dicrurus caerulescens</i>)</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Čas vyrazit o dům dál. Balím kufr, uklízím pokoj a odjíždím na autobusové nádraží asi půl hodiny cesty tuktukem odtud. Na autobusáku je sice trochu zmatek a všechny dálniční autobusy jsou nadepsané pouze Sinhálštinou, snadno se ale daří doptat, kterým autobusem se dostanu do Tangalle. Brzy už sedím ve velkém klimatizovaném autobusu. Z okna sleduji ubíhající krajinu. Mokřady, lesy, rýžová pole, palmové plantáže postupně mizí za námi. Cesta ubíhá velmi rychle a pohodlně, brzy jsem na další štaci. Na smradlavém autobusáku v Tangalle se snažím objednat tuktuk. Můžu si vybrat. S každým dalším metrem na mě pokřikují další a další řidiči, kteří se snaží ulovit zmateného turistu pro sebe. Nakonec mě přesvědčuje postarší pán, se kterým nakonec usmlouvám dobrou cenu. Poslední cesta dne. Za nějakých patnáct minut už stojím před All View resort, mým ubytováním na následující tři dny. Vítá mě nesmírně milá hostitelka, dostávám k občerstvení kokos a z balkónů sleduji rozsáhlé zamokřené pastviny plné života. Tady to bude dobré. </div><div><p></p><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpzf32dsHgKoo7vtLSU28M6kgaYEfSg-db2lpBFSa6fflshWDjtTWtjR8jV0Uz42Lqk6vUZalo4Yy5qQUUYGveiM4rRNXIP0A1SqUI_A53m4XyeWvKvnA2QIpxTL5MQvzEKVik6xkHTxOFMd9Rdvx5qRwOnrjqGyplXU3a7DxdV4PFFa4Mnga9gYi4tQ/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20245.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpzf32dsHgKoo7vtLSU28M6kgaYEfSg-db2lpBFSa6fflshWDjtTWtjR8jV0Uz42Lqk6vUZalo4Yy5qQUUYGveiM4rRNXIP0A1SqUI_A53m4XyeWvKvnA2QIpxTL5MQvzEKVik6xkHTxOFMd9Rdvx5qRwOnrjqGyplXU3a7DxdV4PFFa4Mnga9gYi4tQ/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20245.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Husička malá (<i>Dendrocygna javanica</i>)</td></tr></tbody></table><br /><div>Pokračování příště...</div></div></div></div>Honza Grünwaldhttp://www.blogger.com/profile/15490640596369369535noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-553751449444859222.post-78919126989423606032022-04-10T18:14:00.006+02:002022-04-11T22:16:21.970+02:00Zápisky ze Srí Lanky I.: Východu vstříc a Krokodýl v parku<h3 style="text-align: justify;">Východu vstříc</h3><p style="text-align: justify;">Jsem nervózní. Už asi půl hodiny čekám ve frontě na letišti Václava Havla v pražské Ruzyni na odbavení. Kolem krku polštářek na spaní, pod ním mě trochu řeže popruh taštičky s doklady, na zádech těžký batoh, jehož výztuž ze mě na venek dělá tvora se vzezřením humanoidní želvy, v potící se ruce desky obsahující asi deset listů papíru, které mají dokázat, že si s sebou na výlet ani náhodou nevezu <i>tu </i>zpropadenou nemoc, která udělala z dříve vcelku snadného odbavení otravný a nervy drásající proces. Porucha v systému ruzyňského odbavení způsobila, že se moje čekání na to, jestli jsem opravdu na nějaký formulář nezapomněl, protáhla asi na tři čtvrtě hodiny. Na přepážce, kam jsem se pak konečně dostal letištní zřízenkyně vyjmenovává všechna potvrzení, které musím předložit a já je vykládám na pult jako karty na stůl. Vše sedí.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiOAMpWSuXDQ5y1ml2reQWdvyoNV29dvbG-_TMQl0kuvvHPIYgHDj7rUm7WJS9tWp2CIUW_qbCWa8bMu5APOvZWlLW3npaNEuKq9nFqkjVgltrcreiRpRS7T81TcTvwtcM6GCr0f18YhV-RvyKp3dFeXsmTjyua6LY-KdxTUNP21_p33Vg7b1MASSYycg/s2048/ED5E048C-E162-44A0-AD45-1D3F65DAD273.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiOAMpWSuXDQ5y1ml2reQWdvyoNV29dvbG-_TMQl0kuvvHPIYgHDj7rUm7WJS9tWp2CIUW_qbCWa8bMu5APOvZWlLW3npaNEuKq9nFqkjVgltrcreiRpRS7T81TcTvwtcM6GCr0f18YhV-RvyKp3dFeXsmTjyua6LY-KdxTUNP21_p33Vg7b1MASSYycg/w640-h480/ED5E048C-E162-44A0-AD45-1D3F65DAD273.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Povinné předodletové foto letadla. Airbus 319-100 Air France.<span><a name='more'></a></span></td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Po přistání. Z okna letadla vidím legendu aviatiky - concorde. Stojí na podstavci a připomíná zrazený sen nadzvukového komerčního létání. Tady se to stalo, konečný ortel tomuto krásnému stroji. Jsem na letišti v Paříži na čas, takže si můžu na chvíli oddechnout. Příjemným překvapením je jen symbolická pasová kontrola a pak už volnost v dalším terminálu, kde je sice výhled na letiště docela mizerný, nakonec se mi ale daří najít výhled na jednu z ranvejí. Letadla mě vždycky fascinovala, dost podobně jako ptáci, nakonec se jazýček vah naklonil k těm přírodním letcům. Čekání na nástup uteklo rychle. Západ slunce nad Evropou sleduji z paluby Boeingu 787, vím ale, že slunce tentokrát znovu uvidím dříve než obvykle, míříme mu totiž vstříc směrem na východ. </div></span><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjhgyK3fy78RRZsVd_mAaAZbbzjoRTriZUkJWHQVZ3mFH4yaNlVBI_kMfP5Dd-g3w5eYny1r9KwR4WSionfXxZ9br39hwK_ykGGGYITZzvB4VWS_Ex-n9HFrOO8DZFf7tiKb7Rs2bxADX3Fs44PsuTJIYv_vqxhxecZPi_QRP6xzPOaUt_GLzs1xUmm6g/s2048/AA7E8433-A773-48F6-9698-2EEF66877EAD.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjhgyK3fy78RRZsVd_mAaAZbbzjoRTriZUkJWHQVZ3mFH4yaNlVBI_kMfP5Dd-g3w5eYny1r9KwR4WSionfXxZ9br39hwK_ykGGGYITZzvB4VWS_Ex-n9HFrOO8DZFf7tiKb7Rs2bxADX3Fs44PsuTJIYv_vqxhxecZPi_QRP6xzPOaUt_GLzs1xUmm6g/w640-h480/AA7E8433-A773-48F6-9698-2EEF66877EAD.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Východ slunce někde nad Indickým oceánem.</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">První klesání tohoto letu. Zatím není vidět nic než moře, nad kterým se pomalu začíná rozednívat. Za chvilku jsou ale vidět ostrůvky, které vypadají jako rozházené prsteny v oceánu. Pozůstatky dávných vulkánů, atoly tvořící souostroví Maledivy. O korálových atolech jsem slyšel nesčetněkrát v hodinách biologie, ekologie a nevím, kde všude ještě, poprvé je ale vidím na vlastní oči. Na jednom z větších atolů náš zaoceánský koráb dosedá na zem, dojíždíme na stojánku a vystupujeme po pojízdných schodech. Poprvé začínám litovat rozhodnutí, že jsem si vzal do letadla dvě mikiny a dalších několik hodin toho rozhodnutí litovat nepřestanu. Na překvapivě malinkém terminálu se tísní desítky lidí, procházíme nesmírně otravnou sérií kontrol (jaký kontrast s pařížským letištěm) a pak čekám v hale na to, až dotankují náš letoun. Mezitím vidím první dva druhy ptáků (nepočítaje ty, co jsem viděl v Paříži a Praze). Kdo by čekal něco speciálního, mýlil by se. Co taky čekat na letištní ploše. Jsou tu vrány domácí (<i>Corvus splendens</i>) a majny obecné (<i>Acridotheres tristis</i>), obojí lidmi rozšířené druhy do mnoha zemí světa, já je už viděl v Izraeli. Po boku s novými spolucestujícími letím dál. </div></span><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgDdUiBWJvvJCQfhDX-eWgb8QJ2crUb10664brUGPd-6XJlT3aOL7zTk2KCibPZv5N5f4PO64j9OP2m6DEblOtUdOpaNFbjzXJ7yAQ07BJ6rlD9x_tdg6voYHDfQqduShOpcMS95enWmdL4VpgUe8v8C72bnXA5o3ZaOLktdIC8hijtoHRhY5nYJHDF9g/s2048/329240A1-F6BB-4A26-BBD2-62D514001B32.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgDdUiBWJvvJCQfhDX-eWgb8QJ2crUb10664brUGPd-6XJlT3aOL7zTk2KCibPZv5N5f4PO64j9OP2m6DEblOtUdOpaNFbjzXJ7yAQ07BJ6rlD9x_tdg6voYHDfQqduShOpcMS95enWmdL4VpgUe8v8C72bnXA5o3ZaOLktdIC8hijtoHRhY5nYJHDF9g/w640-h480/329240A1-F6BB-4A26-BBD2-62D514001B32.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jeden z obývaných korálových atolů na Maledivech.</td></tr></tbody></table>Let tentokrát uteče hodně rychle. Z Male je to na Srí Lanku jen nějakých 800 km, což je velký skok pro člověka, ale malý krůček pro moderní civilní letoun. Netrpělivě z okna vyhlížím mou destinaci na následujících 13 dnů. Nejdříve vidím jen nejasný obrys pevniny na obzoru, který ale rychle dostává konkrétní rozměry. Jak kroužíme nad povrchem Cejlonu, už vím, že se mi bude líbit. Povrch je hodně zelený, vidím mnoho mokřadů a jezírek a silnice nejsou nijak zacpané stovkami aut. První prohlídka povrchu trvá chvilku. Přistáváme. Už na letištní ploše vidím spoustu motýlů a první ptáky - vlaštovky obecné. Slibný začátek. V terminálu mě vítá očekávané horko, ale nenechávám se zpomalit. Jsem nadšený z toho, že mi přišlo i zavazadlo. Několik kontrol, směna peněz, nákup SIM karty Dialog a je to. Je poledne, 4. února 2022 a já stojím před mezinárodním letištěm v Kolombu, největším městě Srí Lanky.</div><div style="text-align: justify;"><br /></div></span><h3 style="text-align: left;">Krokodýl v parku</h3><p style="text-align: justify;">I když jsem byl původně rozhodnutý, že si z letiště nevezmu drahý taxík a pojedu hromadnou dopravou nebo tuktukem (tříkolá motorka používaná hojně pro dopravu po celé Srí Lance a zřejmě i velké části jihovýchodní Asie), okolnosti mě nakonec donutily toto předsevzetí porušit. A nakonec jsem byl rád. Do prvního ubytování (jediné, které jsem měl předem zarezervované) to bylo přes 40 km cesty a než bych se tam dostal jinak než taxi, byl by večer. Z okna taxi bylo vidět sice spousta ptáků, ale řekl jsem si, že se jim budu věnovat lépe až odhodím zavazadla a dám se trochu do kupy. Zaregistroval jsem ale spoustu volavek, vlhy a hrdličky. V ubytování mě uvítal domácí Sameer, se kterým jsem nejdříve vyřešil oficiality a když zjistil, že se zajímám o ptáky, slíbil mi odpoledne udělat malou exkurzi po okolních parcích. Nadšeně jsem souhlasil, protože než bych se sám rozkoukal, trvalo by to minimálně do dalšího dne a nejbližší okolí nevypadalo příliš atraktivně. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg4dcdmXb_wQpO0hUARra3vD8ptd2ZuuC1ZhnVNVoK1KrvHocjtjWsO84Kwcurx_xN2AOnxqSPbIGclKh7dRFwP1BoaySpQKGJsviCkZitYZ8EQktgIBBMG1zhw5fiu_X7pvquoSDfGXf9jzuHtKLAIO5pdVOPjd7tgW13KlC86bVe-si4YyfWjOOb_MQ/s2048/3CEF023A-0933-4571-8EAD-AD56F270265A.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg4dcdmXb_wQpO0hUARra3vD8ptd2ZuuC1ZhnVNVoK1KrvHocjtjWsO84Kwcurx_xN2AOnxqSPbIGclKh7dRFwP1BoaySpQKGJsviCkZitYZ8EQktgIBBMG1zhw5fiu_X7pvquoSDfGXf9jzuHtKLAIO5pdVOPjd7tgW13KlC86bVe-si4YyfWjOOb_MQ/w640-h480/3CEF023A-0933-4571-8EAD-AD56F270265A.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Popříjezdová pohodička v zahradě mého ubytování.</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Zahrada ubytování je sice malá, ale docela hezká, běhají tu veverky indické a na stromě zpívá první pták, kterého si na této dovolené zapisuji. Jsou dva, sedí ve stromě společně, docela hezky se ozývají. Jsou to černobílí pěvci většího vzrůstu s poměrně dlouhým ocasem a bílými skvrnami v křídle. Listuji v malé příručce na určování ptáků Srí Lanky, kterou jsem si vypůjčil v knihovně v zoo. A mám ho! Je to šáma stračí (<i>Copsychus saularis</i>), která je příbuzná šámě bělořitné (<i>C. malabaricus</i>), mojí známé z pražské zoo. Ta tady na Srí Lance také žije, ale určitě ne zde ve městě. Kolem se ozývají neznámé zvuky, z nichž se ale většinu do konce pobytu naučím přiřadit k původcům. Prozatím jsou pro mě tajemstvím. Poznávám mezi nimi jen alexandry malé (<i>Psittacula krameri</i>) a vrány domácí. Alespoň jeden další druh si nicméně před odpolední siestou připisuji. Ve velkém stromu kousek od terasy sedí nějaká hrdlička. Je to jeden z nejběžnějších druhů Srí Lanky, který je široce rozšířen v celé jihovýchodní Asii a také v Austrálii - hrdlička kropenatá (<i>Streptopelia chinensis</i>). Její hlas zní jako trochu mechaničtější a poněkud obsáhlejší projev naší hrdličky zahradní (<i>Streptopelia decaocto</i>). </div></span><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiW07JtIfSQHnbnVF2n2i8RYkm40zWFhhKfctfLdvoSvtz3DklhYmbNlCvTb1TInhso9gZjTAlm09EgHcKN2fPdcofTrcNFVoLk-LZCLBbdWPkGyBrToyyMBfObltTh6wToF4tN1e7fpaCIJUOypO2a0lDHDMZyz0sZ3mcT7P0Y5OpdCzFz6y830tFxuw/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20002.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1368" data-original-width="2048" height="428" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiW07JtIfSQHnbnVF2n2i8RYkm40zWFhhKfctfLdvoSvtz3DklhYmbNlCvTb1TInhso9gZjTAlm09EgHcKN2fPdcofTrcNFVoLk-LZCLBbdWPkGyBrToyyMBfObltTh6wToF4tN1e7fpaCIJUOypO2a0lDHDMZyz0sZ3mcT7P0Y5OpdCzFz6y830tFxuw/w640-h428/Sr%C3%AD%20Lanka%20002.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Hrdlička kropenatá (<i>Streptopelia chinensis</i>)</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Příliš mnoho odpočinku jsem si nedopřál. Ve čtyři odpoledne už se setkávám před ubytováním se Sameerem a jeho kamarádem, který je řidič tuktuku. Ještě než poprvé nasednu do tohoto podivného dopravního prostředku, na který si ale zároveň velmi rychle zvyknu, připisuji další početný druh, a to bulbula šupinkového (<i>Pycnonotus cafer</i>), který mi svým zjevem i hlasy okamžitě připomněl v Izraeli běžného b. arabského (<i>P. xanthopygos</i>) a b. zahradního (<i>P. barbatus</i>), který byl zase běžný ve Rwandě a Ugandě. Teď už je ale čas vyrazit za nějakým serióznějším pozorováním.</div></span><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhOXT5e7fvlPXw6M1jtEl9Sr8MwCHD_knX_N82g4AgMkwFDAuPBO4W2zsk4ZjM9-N0EFfcuLiSgq4IIFcOFiXxH2LYhUB5qlZQq4epPol4n8XC9PlyIG4uTD49clZc-Fq3lvdxnJMlpNRBHggZy9TsO-RPUQmCBI1acLkns7wlUm708QJwPbZObz0ZQvQ/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20003.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhOXT5e7fvlPXw6M1jtEl9Sr8MwCHD_knX_N82g4AgMkwFDAuPBO4W2zsk4ZjM9-N0EFfcuLiSgq4IIFcOFiXxH2LYhUB5qlZQq4epPol4n8XC9PlyIG4uTD49clZc-Fq3lvdxnJMlpNRBHggZy9TsO-RPUQmCBI1acLkns7wlUm708QJwPbZObz0ZQvQ/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20003.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Veverka indická (<i>Funambulus palmarum</i>) je zcela nejběžnější savec, kterého jsem na Srí Lance pozoroval (nepočítaje volně pobíhající psy).</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Prvně zastavujeme v parku, který se jmenuje poněkud prvoplánově Urban Wetland park, ten na mě svým vzhledem a lidským ruchem působí trochu jako náš pražský park Stromovka. Ačkoliv jde o celkem rušné místo, jsou tu i ostrůvky ponechané zcela přírodě, což je mi velmi sympatické. A okamžitě vidím nové druhy. U vodního kanálu se prochází všudypřítomné volavky hnědohřbeté (<i>Ardeola grayii</i>) a chřástali běloprsí (<i>Amaurornis phoenicurus</i>) na stromě u kanálu sedí kormoráni menší (<i>Microcarbo niger</i>), přes cestu pak přebíhá velká slípka šedohlavá (<i>Porphyrio poliocephalus</i>). Jde teprve o mé první setkání se slípkou rodu Porphyrio vůbec, ale díky její početnosti na ostrově zdaleka ne poslední. Vedle cesty postávají nebo posedávají zcela krotké čejky černoprsé (<i>Vanellus indicus</i>). Kromě nich seděla v kanálu i jedna volavka proměnlivá (<i>Butorides striata</i>), vyfotil jsem ji jen tak letmo s očekáváním, že jich uvidím ještě spousty. Ale kdepak, nakonec se to ukázalo jako jediné pozorování během tohoto výletu.</div></span><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvTjlx-iMopc4LsWp2P3yWWgxj4Bf4Aepkqe2JM_lhaPZX7JGU8746OtJ-2vzdOlVb4yj2FvkCvinCuiOdzIe3gKuRWoZ-wnsmukfMoEiIDsIPrF6QMqt2xoZWVgAIoRQNzSB0hSOr795M7rqTWfGhPrRMvFQbEgKWte-aPCKX1gy-DOM1ex7hUuAhbg/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20013.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2048" data-original-width="1638" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhvTjlx-iMopc4LsWp2P3yWWgxj4Bf4Aepkqe2JM_lhaPZX7JGU8746OtJ-2vzdOlVb4yj2FvkCvinCuiOdzIe3gKuRWoZ-wnsmukfMoEiIDsIPrF6QMqt2xoZWVgAIoRQNzSB0hSOr795M7rqTWfGhPrRMvFQbEgKWte-aPCKX1gy-DOM1ex7hUuAhbg/w512-h640/Sr%C3%AD%20Lanka%20013.jpg" width="512" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kormorán menší (<i>Microcarbo niger</i>)</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Ve stromech se ozývala a přeletovala spousta ptáků, které jsem ale stále nebyl schopen spolehlivě určit. Nakonec se podařilo vyfotit a určit alespoň lejska asijského (<i>Muscicapa dauurica</i>), dronga šedobřichého (<i>Dicrurus caerulescens</i>), žluvu černokápou (<i>Oriolus xanthornus</i>) a další šámu stračí. Mou pozornost zaujala i skupina zvědavých argií žlutozobých (<i>Argya affinis</i>), které jsou známé svým pospolným způsobem života, který vyjadřují mimo jiné svými neustále se měnícími hlasy. U vody pak posedávaly vlhy modroocasé (<i>Merops phlippinus</i>) a ledňáček hnědohlavý (<i>Halcyon smirnensis</i>). </div></span><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgtxD48ow7jWT8EC6ZiVxGGFee15jkgBH0n3EIoO0qqFkDc3ZdIAkPXOKNtIpNeEId-quKbDXD-y70o9Sb5Bo4Y9vCO3nZdsqfyUBInUvQ_TyOdONkTji4t5UjCGNwvu71N42b-gRlpiMHdcOrQs79o1mELd7C_dyXdprHNPKV7J0gBsWOv6-JsmT_EXA/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20026.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgtxD48ow7jWT8EC6ZiVxGGFee15jkgBH0n3EIoO0qqFkDc3ZdIAkPXOKNtIpNeEId-quKbDXD-y70o9Sb5Bo4Y9vCO3nZdsqfyUBInUvQ_TyOdONkTji4t5UjCGNwvu71N42b-gRlpiMHdcOrQs79o1mELd7C_dyXdprHNPKV7J0gBsWOv6-JsmT_EXA/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20026.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zvědavý, sympatický a všudypřítomný pták argie (dříve timálie) žlutozobá (<i>Argya affinis</i>).</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Celkem fascinující pro mě bylo, když jsem na ostrově na místě, kde se kanál rozšiřuje do podoby menšího jezera, uviděl vyhřívajícího se docela dost velkého krokodýla mořského (<i>Crocodylus porosus</i>) ve společnosti volavek červených (<i>Ardea purpurea</i>) a prostředních (<i>A. intermedia</i>). Prý se tady v různých parcích krokodýli občas vyskytují. O něco dál pak vidím prvního varana skvrnitého (<i>Varanus salvator</i>), který je také všude dost početný, ve městě mě ale jeho výskyt poměrně překvapil. Z hustých stromů hned vedle cesty plné běžců pak s lomozem vyletěl kaloň indický (<i>Pteropus giganteus</i>). Umíte si představit, jak na rybníčku ve Stromovce žije pětimetrový divoký krokodýl a na stromech byli zavěšení kaloni o velikosti káně lesní?</div></span><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhfj1wArep2miTb-mPuav1R2phQCwEtnKK6ny_I8no5tUml0C1Cfado-mW-K7PwoyOa3rbiM9PbZn6aJzA-3gXbPWVLIfcff5SAyXLZzhFR8eyNSA_6bA4TiTKODcuWsjloQTnZX_te80MLtORcOXbjT__Rik6zbgm9IL5S1qpnhNXfIjl-Mz2rGH3K_Q/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20019.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhfj1wArep2miTb-mPuav1R2phQCwEtnKK6ny_I8no5tUml0C1Cfado-mW-K7PwoyOa3rbiM9PbZn6aJzA-3gXbPWVLIfcff5SAyXLZzhFR8eyNSA_6bA4TiTKODcuWsjloQTnZX_te80MLtORcOXbjT__Rik6zbgm9IL5S1qpnhNXfIjl-Mz2rGH3K_Q/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20019.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Velký krokodýl mořský (<i>Crocodylus porosus</i>) na ostrůvku v parku v centru největšího města Srí Lanky. Fotografie bez ořezu - víc se ho do mého 400 <i>mm </i>objektivu nevešlo.</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Další dvě zastávky už tolik šoků nepřinesly, i tak jsem ještě zaznamenal pár nových druhů. Před vchodem do uzavřeného parku Beddegana Wetland park jsem viděl prvního luňáka bělohlavého (<i>Haliastur indus</i>) a také strdimilům příbuzného květozoba křivozobého (<i>Dicaeum erythrorhynchos</i>), kterého jsem měl nejprve za nevybarvené mládě nějakého strdimila. Na jezeru, které obklopuje srílanský parlament jsem pak sledoval západ slunce u impozantní kolonie ibisů černohlavých (<i>Threskiornis melanocephalus</i>) a kormoránů indomalajských (<i>Phalacrocorax fuscicollis</i>) a malých. Na stromech dalšího z ostrovů seděla dvojice pelikánů skvrnozobých (<i>Pelecanus philippensis</i>) a nad nimi létaly salangy indické (<i>Aerodramus unicolor</i>). Krásná scenérie na sklonku mého prvního dne na Srí Lance. Jo a pod tou kolonií ibisů a kormoránů byl další krokodýl...</div></span><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhF5-67F5j9pUiPepQokb1uJSfAxbK70OG1mLdcGZ4HGgJBV-aA0IA04wnV1tiv2zAcEfozrBLjhSpcJ54-HX_wQ7hXVvcf0LOzzuBztAXBdXmds1wBZ-GCdgaYkH2YXtCkgGcoOD-R4cT5giQexHNq_KXAkTIAVK00eF0MTWO-FIGLvbrKhE_EG2yGoQ/s2048/Sr%C3%AD%20Lanka%20058.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhF5-67F5j9pUiPepQokb1uJSfAxbK70OG1mLdcGZ4HGgJBV-aA0IA04wnV1tiv2zAcEfozrBLjhSpcJ54-HX_wQ7hXVvcf0LOzzuBztAXBdXmds1wBZ-GCdgaYkH2YXtCkgGcoOD-R4cT5giQexHNq_KXAkTIAVK00eF0MTWO-FIGLvbrKhE_EG2yGoQ/w640-h426/Sr%C3%AD%20Lanka%20058.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ibis černohlavý (<i>Threskiornis melanocephalus</i>) na jezeru u parlamentu Srí Lanky.</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Se Sameerem a jeho kamarádem řidičem se pak zastavujeme ještě u jiného jeho kamaráda na pivu, kde prokecáme ještě další asi dvě hodiny. Sameer žil dlouhou dobu v Anglii a jeho žena je Angličanka. Má proto velmi dobrou angličtinu a konverzace mě baví. Pivo tu chutná stejně, pečené brambůrky taky. Děláme pokusy s pálivýma omáčkama. Například jsem se se Sameerem vsadil, že nesní samotnou omáčku, která mě pálila ještě předtím, než jsem ji vůbec dal na jazyk. Fakt, že ji dokázal bez okolků sníst úplně všechnu bez jakékoliv další ingredience mě měl varovat předtím, že místní úroveň pálivosti jídel bude pro mě skutečně nezdolatelná. Protože se ale učím poněkud pomaleji, nechal jsem si v ubytování od Sameera připravit tradiční rýžový pokrm. Snědl jsem tak třetinu a na to, že jsem měl pocit, že moje ústa jsou ochrnutá, už asi v životě nezapomenu. Naštěstí měl můj hostitel v domě kyblík zmrzliny, který bolest aspoň trochu otupil. A tak jsem zakončil první den v tropickém ráji. </div></span><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: right;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEinYMyQHrDEzqGZwih8wuOh1wneOu-SRYuGMF1LHsO71MmsQOcwYxsUEuAZuAbRLKwyHne5bcP5jRGHHG4UEHhKjzmd0QgNejdb3xIWKXDblA9G96ot18rlbVWgXf5xEmlkDjt0MUG4bEL8UV0KuWF9FRH_k8TVuxesxtGFgfqZrVpGXkdK4_6jmJhdMg/s2048/88604556-2651-40D8-AE54-2D2CB26B4934.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEinYMyQHrDEzqGZwih8wuOh1wneOu-SRYuGMF1LHsO71MmsQOcwYxsUEuAZuAbRLKwyHne5bcP5jRGHHG4UEHhKjzmd0QgNejdb3xIWKXDblA9G96ot18rlbVWgXf5xEmlkDjt0MUG4bEL8UV0KuWF9FRH_k8TVuxesxtGFgfqZrVpGXkdK4_6jmJhdMg/w640-h480/88604556-2651-40D8-AE54-2D2CB26B4934.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Na pivu se Sameerem. Carlsberg je prý jedno z jeho nejoblíbenějších piv. Povinné roušky a respirátory ve všech vnitřních i venkovních prostorech byly asi největší nepříjemností celé cesty.</td></tr></tbody></table>Pokračování příště...Honza Grünwaldhttp://www.blogger.com/profile/15490640596369369535noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-553751449444859222.post-28278368515533783392022-04-02T19:40:00.001+02:002022-04-02T19:40:10.071+02:00Kam se poděly blogy?<p style="text-align: justify;">Ze sporé aktivity na tomto blogu v posledních měsících by se snad mohlo zdát, že jsem na příspěvky zanevřel. Není to ale úplně tak. Občas nicméně přijde období, kdy je třeba věnovat se naplno jiným věcem a tak se mi v poslední době nahromadila spousta práce a hlavně psaní vysokoškolské kvalifikační práce, což mi zabírá v podstatě veškerý čas, který jsem ochoten trávit u počítače. </p><p style="text-align: justify;">Těším se, že po odevzdání práce budu moct opět publikovat, protože je rozhodně o čem. Jak někteří z vás vědí, navštívil jsem v únoru na dva týdny úžasnou destinaci - Šrí Lanku - kde jsem pozoroval celou řadu nesmírně zajímavých druhů ptáků. O tom bych rád sepsal krátké pojednání hned jak to bude možné, podobu příspěvku (nebo příspěvků) zatím však nemám zcela rozmyšlenou. </p><p style="text-align: justify;">Zachovejte tomuto blogu přízeň a doufám, že příště se ozvu s obvyklým typem příspěvku. Přeji vám všem krásné jaro.</p><p>Honza</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgWiJarznZd9hIkSu5n7g4SuWCW5xv0gi5Og5aagKONP1A_Ey64Pe_fYR-7ZtwGIgp2FZj220_EMIF7OOwrIXut_cOkd5DLMl1bWKF4js1xIbhDVl6bvrMxsutsZlgHhffV5idgJ7iE4VRAYAP6XiVdrRj4zVwJpBcgKCGW38XC5QQBZCXL-pCxfEYgsQ/s2048/unor%20043.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgWiJarznZd9hIkSu5n7g4SuWCW5xv0gi5Og5aagKONP1A_Ey64Pe_fYR-7ZtwGIgp2FZj220_EMIF7OOwrIXut_cOkd5DLMl1bWKF4js1xIbhDVl6bvrMxsutsZlgHhffV5idgJ7iE4VRAYAP6XiVdrRj4zVwJpBcgKCGW38XC5QQBZCXL-pCxfEYgsQ/w640-h426/unor%20043.jpg" width="640" /></a></div><br /><p><br /></p>Honza Grünwaldhttp://www.blogger.com/profile/15490640596369369535noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-553751449444859222.post-81013350279226296982021-12-19T14:26:00.001+01:002021-12-19T14:29:37.469+01:00Za husou krátkozobou do jižních Čech<p style="text-align: justify;">Husa krátkozobá je vrubozobý pták hnízdící na Islandu, v Grónsku a Špicberkách, k zimování se pak ubírá především na Britské ostrovy, kde může tvořit i několikatisícová hejna. Zimuje taky na pobřeží Beneluxu, Německa a Dánska. Dále do vnitrozemí se v nižších počtech zatoulává vzácně, nicméně poměrně pravidelně. Svým vzhledem by se pro oko nezasvěceného laika příliš nelišila od ostatních severských hus, ptáčkař si však na první pohled všimne krátkého zobáku s růžovou ploškou na distální části, růžových nohou a světlých zad a svrchní strany křídel. Po revizi Faunistické komise ČSO byla husa krátkozobá v roce 2018 pro chybějící dokladový materiál vyřazena z avifauny ČR, aby se do ní v následujícím roce opět vrátila poté, co byl nalezen a dokumentován <a href="https://youtu.be/p3Q5DOeSf_0" target="_blank">jeden jedinec na jižní Moravě</a>*. Ve stejné oblasti byl jeden jedinec objeven i v následujícím roce, dva jedince pak nalezl Lukáš Hamáček v jižních Čechách nedaleko Třeboně. Stejný pozorovatel objevil tohoto vzácného severského návštěvníka i letos u Břilic v sousedství města Třeboň, kde se ho podařilo najít i v následujících dnech ostatním pozorovatelům. Tentokrát jsem se nechal zlákat a za legendární "<i>krátkou husou</i>"** se vydal. </p><p style="text-align: justify;"><span style="font-size: x-small;">*Je zde nutné zmínit i to, že se nedávno objevilo v databázi Avif <a href="https://birds.cz/avif/obsdetail.php?obs_id=9679129" target="_blank">další pozorování tohoto druhu z roku 2017</a>, který tedy bude zřejmě akceptován jako nový první záznam pro ČR. <br /></span><span style="font-size: x-small;">**Narážka na <a href="https://www.csfd.cz/film/277973-nadejny-rok/prehled/" target="_blank">film Nadějný rok</a>, kde tento druh hraje vcelku zásadní roli. </span></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEj6tf1x20rFNhxmvoxRSv3LnoYcQdcJOPa88gd7gi95_i9J6ateo1PERjdmQkUOR522JtOb234MpW2pZpSs6aVZcZXQniGBXU-sou8xpg8xyxRBVos-IthdKV3oSaLvRdZgRAZJjVGPQt-k1E-Q6qUS7Bok6yaNzWo5MhNeyDcctaB_OqJzFdbV9D7gPg=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEj6tf1x20rFNhxmvoxRSv3LnoYcQdcJOPa88gd7gi95_i9J6ateo1PERjdmQkUOR522JtOb234MpW2pZpSs6aVZcZXQniGBXU-sou8xpg8xyxRBVos-IthdKV3oSaLvRdZgRAZJjVGPQt-k1E-Q6qUS7Bok6yaNzWo5MhNeyDcctaB_OqJzFdbV9D7gPg=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Husa krátkozobá (<i>Anser brachyrhynchus</i><u>)</u>, můj 598. pozorovaný druh ptáka.<span><a name='more'></a></span><br /></td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Na Třeboňsko jsme se vydali brzy ráno 11. prosince. Společnost mi dělala moje Ema a taky kamarád Richard. Posledních několik let jsem do oblasti frekventovaně jezdil na výlety za ptáky, tudíž bez pomoci map a navigací přijíždíme krátce po osmé hodině ranní k poli u Břilic, kde na nás čeká Honza Studecký, který tu kempuje už tři dny a snaží se husu co nejlépe nafotit (což se mu brilantně zdařilo). Husy vidíme, ale jsou dost daleko. Zkouším hejno prohledat stativákem ze silnice, ale přestože jsou husy docela dobře čitelné, bylo by lepší dostat se podstatně blíž. Vyrážíme tak směrem k mysliveckému posedu, od kterého už na husy velmi dobře vidíme aniž bychom je rušili. Po cestě zvedá hejno hus proletující orel, který má naštěstí jiné záměry než lov husí a tak se ptáci brzy zase uklidňují a sedají zpět na pole. </div></span><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgBUxfuSeSrBkrG_li5XF10-sEVQUpSuJdlQqMstzhJcwHYnGXLhWAVds30nCkyX3PQFPbhDjBsS5LCEY2Kdv49e0N63bNjmM6wEo0E4S_pfkD184MBTr5dbu0ZMW6Mfj47k_Leezc-M1THAX6S6kY2eBF5_9C1QPrG0W9hZsKrf2iWk3_VT3s5pFW-pw=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgBUxfuSeSrBkrG_li5XF10-sEVQUpSuJdlQqMstzhJcwHYnGXLhWAVds30nCkyX3PQFPbhDjBsS5LCEY2Kdv49e0N63bNjmM6wEo0E4S_pfkD184MBTr5dbu0ZMW6Mfj47k_Leezc-M1THAX6S6kY2eBF5_9C1QPrG0W9hZsKrf2iWk3_VT3s5pFW-pw=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">husa běločelá (<i>Anser albifrons</i>)</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">S hledáním vytouženého ptáka to není příliš napínavé. Trvá jen pár minut, než mě ve vzdálenější části hejna praští do očí světlejší hřbet a tmavý zobák jedné z hus. Chvilka nejistoty a podrobnějšího mžourání, Honza husu kontroluje a není pochyb o určení. Je to ona. Díky tomu, že je hejno rozprostřené v kopečku před námi, máme výhled na husy opravdu dobrý, a to včetně pohledu na husu krátkozobou. Ta se celou dobu krmí, přičemž má hlavu zabořenou ve sněhu o poznání déle než okolo pochodující <i>běločelky</i>, je oproti nim taky rozvážnější a pohybuje se v rámci hejna pomaleji. Překvapilo mě, že ačkoliv je její hřbet skutečně světlejší, v určitém úhlu to příliš nevynikne. Zato tmavá "kapuce" v kombinaci s tmavým zobákem vyjma růžové špičky je spolehlivě rozpoznatelná ze všech úhlů. Kromě toho působí v hejnu poněkud mohutnějším dojmem. Kvůli sněhové nadílce nevidíme růžové nohy, které daly tomuto druhu anglický název (Pink-footed Goose). </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEh9O0Awu45sd93wPTR_nOh32B8rPH8b7TfKis3yNl7YAXYKMu2i8miF8D89hJfu1D56KnwbPgnyR5V0fSAWfFR-OCIxXHrQdaCokibDzNQ0R_Mr9C3yOJafOCrTSC2ps4I9er_c8PINfftVeEbJiFZpJFfHXZOyNivvx4h950Yl1iDSGkXst26ei4PW2A=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEh9O0Awu45sd93wPTR_nOh32B8rPH8b7TfKis3yNl7YAXYKMu2i8miF8D89hJfu1D56KnwbPgnyR5V0fSAWfFR-OCIxXHrQdaCokibDzNQ0R_Mr9C3yOJafOCrTSC2ps4I9er_c8PINfftVeEbJiFZpJFfHXZOyNivvx4h950Yl1iDSGkXst26ei4PW2A=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Husy pasoucí se v zasněžené krajině. Husa krátkozobá je druhá z leva.</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Po pěkné chvíli strávené s husami se pomalu vydáváme zpět k autu. Vyrážíme se podívat, jestli se nám podaří najít něco zajímavého na rybnících. První je po cestě největší rybník v České republice - Rožmberk, který je ale převážně zamrzlý. Ptáků tu není málo, ale většinu tvoří kachny divoké, v dálce rozlišujeme pár hoholů severních a blízko hráze je několik morčáků velkých. Další v řadě je rybník Koclířov, kde je ptáků také poměrně hodně, všichni jsou ale velmi daleko. I tak se daří zpozorovat šest lžičáků a také jednoho morčáka malého. Nejlepší rybniční zastávkou je Velký Tisý, kde jsou morčáci malí dokonce dva, nejvíc nás ale překvapuje kormorán malý, který loví a přeletuje velmi blízko hráze. Rybníky Dvořiště, Záblatský a Bošilecký nepřináší nic zajímavého, tak se vydáváme na chvíli do polí u Borkovic, abychom trochu změnili prostředí. Nejprve vypadají vcelku prázdně, nakonec se nám ale daří mimo poštolek a kání lesních vidět i jednu káni rousnou a ťuhýka šedého. </div></span><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhp2loK50sScx4FFQf1Cz8Xbo_9cTBJC3T7y2hFciQSVvjuvZ9WksBKWmpsWDKiGIO4RYCnngpckpS1O4SQz2FodiU0KgsnVTKZPg_A4FEmgkMFGrD7DyeF9A7h0inQy9LCqf_QiH1g8ZONRw6PyKU23D01NDiAbMZdL88NRpkXPkPPEI-5wNEfU6UmJQ=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhp2loK50sScx4FFQf1Cz8Xbo_9cTBJC3T7y2hFciQSVvjuvZ9WksBKWmpsWDKiGIO4RYCnngpckpS1O4SQz2FodiU0KgsnVTKZPg_A4FEmgkMFGrD7DyeF9A7h0inQy9LCqf_QiH1g8ZONRw6PyKU23D01NDiAbMZdL88NRpkXPkPPEI-5wNEfU6UmJQ=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kormorán malý (<i>Microcarbo pygmeus</i>) na Velkém Tisém.</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Poslední zbývající rybník je Horusický. Obrovská vodní hladina je též z velké části pokrytá ledem, otevřené vodní plochy jsou však také dosti rozsáhlé. Na hladině u vesnice Horusice není moc ptáků, tak se přesouváme blíž k hrázi. Tady sedí několik stovek kachen, mezi nimi asi čtyři desítky lžičáků, pár kopřivek a ještě o něco méně čírek obecných. Po cestě jsme viděli i pěkného samce hýla obecného. Odtud vyrážíme opět do Třeboně abychom si koupili něco k jídlu. Dojet přímo do města se nám ale hned nedaří, protože nás zastavuje hejno hus, které se přesunulo až do blízkosti silnice a je na něj dobře vidět z odstavné plochy u jedné z křižovatek. Po půl hodině bezvýsledného hledání nás ale definitivně přemáhá hlad a tak jedeme na otočku pro jídlo, abychom se zase vrátili zpět, až nebude velká část hejna schovaná za horizontem. Strategie nakonec vychází. Po dalších asi čtyřiceti minutách mžourání stativákem opřeným o okénko auta se mi konečně daří spatřit mezi tmavě hnědými běločelkami jednu světlejší husu. Čekám až zdvihne hlavu, abych si určení potvrdil a nejsem zklamán. Husu krátkozobou pozorujeme další třičtvrtě hodinu, poté už je však skoro tma a začíná se připozdívat. Musím se zase projednou s jižními Čechy rozloučit, abych se mohl těšit na příště. </div></span><p style="text-align: justify;"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhGUAE9ZAJV9CBYCVw-1g6CEHiuq7pNWCDdgK6MfIkIq_v-h0mTEHEcwwq5s7CtWZy6xVEZI-pTCYw169FPMJdMR0O-jPsF25-3bEe4Fms0lvQ-4UbWzO3JSh0MKsFEnUIkUSbMUPXSiKzisJT5FIKhhyvaI7g5jylVJq2I40s4e1r9MhTCEs3GMmki8A=s4032" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="3024" data-original-width="4032" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhGUAE9ZAJV9CBYCVw-1g6CEHiuq7pNWCDdgK6MfIkIq_v-h0mTEHEcwwq5s7CtWZy6xVEZI-pTCYw169FPMJdMR0O-jPsF25-3bEe4Fms0lvQ-4UbWzO3JSh0MKsFEnUIkUSbMUPXSiKzisJT5FIKhhyvaI7g5jylVJq2I40s4e1r9MhTCEs3GMmki8A=w640-h480" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Detailnější pohled skrz stativák na severskou návštěvu.</td></tr></tbody></table><p></p>Honza Grünwaldhttp://www.blogger.com/profile/15490640596369369535noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-553751449444859222.post-31457166579663468092021-12-04T10:43:00.016+01:002021-12-04T21:53:16.126+01:00Není Helgoland, bude Hel<p style="text-align: justify;">Už celkem dlouho dopředu jsem věděl, že bych rád v polovině října odjel někam za ptáky, jen jsem do poslední chvíle nevěděl kam. Kvůli nevyzpytatelnosti situace vzhledem k protiepidemickým opatřením jsem rozhodnutí a rezervaci ubytování a dopravy odkládal až do poslední chvíle. To však zcela znemožnilo cestování do favorizované destinace - na ostrov Helgoland (<a href="https://czechbirder.blogspot.com/2020/02/helgoland-2019.html" target="_blank">kde už jsem sice byl, ale určitě ne naposledy</a>). Definitivní volba tak padla na legendární polskou lokalitu, Helskou kosu, kam už jsem měl v plánu nějakou dobu vyjet, i když nikoliv na podzimní migraci, ale hlavně za pozorováním hoholek a dalších severských druhů ptáků v zimním období. Zbývalo jen sehnat spolucestující, zarezervovat ubytování a vyrazit. Brzy ráno 14. října jsme tak zamířili po dálnici D8 severozápadním směrem do Ústí nad Labem, kde jsme nabrali třetího člena výpravy, a pak už vzhůru na 900 km dlouhou cestu k Baltskému moři. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEiPSLQvErjFF2aDPusbC0CN60H7a9rzr8XMOMuCtf0uGZqZeJN2_1uVKaHxeYl_mkjwZCv160Wsz9w6aNw_RXD27pxqMyc3fAzxPDTbA9f9DIQRUQUMmig8Y0vRlXLNXNLlkOEd8zFiAsEcJ0Q01ti0xjrunpXtvZICssuIJT3qcqz5eFS--RaTxS5jPQ=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEiPSLQvErjFF2aDPusbC0CN60H7a9rzr8XMOMuCtf0uGZqZeJN2_1uVKaHxeYl_mkjwZCv160Wsz9w6aNw_RXD27pxqMyc3fAzxPDTbA9f9DIQRUQUMmig8Y0vRlXLNXNLlkOEd8zFiAsEcJ0Q01ti0xjrunpXtvZICssuIJT3qcqz5eFS--RaTxS5jPQ=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Dospělý racek stříbřitý v přístavu Władysławowo.</td></tr></tbody></table><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><span><a name='more'></a></span></div><h3 style="text-align: left;">Cestou necestou, polem nepolem... za lyskonohem</h3><p style="text-align: justify;">Jedeme nakonec ve třech s Ondrou Boháčem a Jirkou Rubešem (který si ještě nedlouho před odjezdem myslel, že Hel je zkratka od Helgolandu). Cesta ubíhá docela hezky, německé dálnice jsou dobře průjezdné, v okolí větších měst sice provoz trochu houstne, ale nic dramatického. Až za Berlínem nás zdržuje asi na 20 minut zácpa způsobená bouračkou. Po cestě kluci hlásí každého dravce viděného z okna, občas se mimo klasické káně lesní ukazuje i luňák červený, na polích sedí sem tam jeřábi. Než se nadějeme, přijíždíme na německo-polskou hranici u Štetína. Postupně začínáme pociťovat blížící se moře, zejména když v jednom z měst sedí na střechách desítky racků včetně jednoho mohutného tmavého racka mořského. Několikrát se nám daří vidět hejna kulíků zlatých včetně jednoho obrovského, které kluci odhadli na pět stovek jedinců. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEjw73Yq2MawT_lg7JtANum4aJ-dUHtSW6wUWuQYL4Ld1Y5oU0VBDCR-aLEC0nOS4yN2Hw2S2c8SlWPgKb2zUjKnQfGbNeuXmtvoIoOKH78Qzxp4ZCLpF89B3g1DSNetQQXz0bm4ybY5jCc1Ri-khmmbOAh1dFi1MPyraLSsBVllpFChSt-Q2A__Ul_oQA=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEjw73Yq2MawT_lg7JtANum4aJ-dUHtSW6wUWuQYL4Ld1Y5oU0VBDCR-aLEC0nOS4yN2Hw2S2c8SlWPgKb2zUjKnQfGbNeuXmtvoIoOKH78Qzxp4ZCLpF89B3g1DSNetQQXz0bm4ybY5jCc1Ri-khmmbOAh1dFi1MPyraLSsBVllpFChSt-Q2A__Ul_oQA=w400-h300" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Naše výprava. Zleva: Honza Grünwald, Jirka Rubeš, Ondra Boháč</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Zpestřením cesty je jedna typicky polská situace na silnici. Nemyslím ani tak čerstvě vznikající zácpu u hromadné nehody, jako spíš zcela originální "<i>objízdnou trasu</i>". Nechtěli jsme kdovíjak dlouho čekat na odstranění nehody, a tak jsem následoval proud aut do nenápadné odbočky. Ondra mi nabízí, že mě navede přes polní cestu, já mu však oponuji, že rozhodně do nějakého bahna nepojedu. O to víc mě překvapuje, když se na oné polní cestě objevujeme spolu s několika dalšími auty a dodávkami, na o něco vzdálenější cestě podobné té naší je dokonce pár kamionů. S menšími obtížemi se nám daří cestu projet a z volné silnice za nehodou chvíli nevěřícně sledujeme, jak se kamiony perou s bahnitou cestou. Nutno podotknout, že boj netrval dlouho, asi po minutě sledování situace se kamiony zastavují a za nimi zablokované desítky aut... </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEiJlhYT3xy1Ot2SSnHqTCQ4YoNytzWx9apKtNvxSltae21MPpejSCmsrLAkURfl-7Ju2Ueq6mY0ukF7jV3OGneUqyWsfq4mGELx6qKWt7xB28_ipZbEkNaD-iHiHgkD8lscQF6QcvPwLM02gdfjTh18JAaT50compwq769cG73KfNMXsKAC27FTrbY8_g=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEiJlhYT3xy1Ot2SSnHqTCQ4YoNytzWx9apKtNvxSltae21MPpejSCmsrLAkURfl-7Ju2Ueq6mY0ukF7jV3OGneUqyWsfq4mGELx6qKWt7xB28_ipZbEkNaD-iHiHgkD8lscQF6QcvPwLM02gdfjTh18JAaT50compwq769cG73KfNMXsKAC27FTrbY8_g=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Mladý a starý. Racci stříbřití (<i>Larus argentatus</i>) jsou u Baltského moře všudypřítomní. </td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Odtud už byla cesta bez komplikací a před půl čtvrtou zastavujeme u první lokality na pozorování, u jezera Żarnowieckie, kde přeletují hejna severských hus, na vodě sedí tisíce kachen různých druhů, v rákosí slyšíme sýkořice a nad hladinou patroluje jeden racek mořský. Vítr a vědomí, že nedaleko našeho ubytování na mě čeká potenciální <i>lifer </i>nás ale rychle žene dál, a tak jsme ve čtvrt na pět už ve finální destinaci a vyrážíme za ptáky do přístavu ve městě Władysławowo. V messengerové skupině, kde jsou sdruženi místní birdeři se objevila informace, že se v přístavu před několika hodinami objevil lyskonoh ploskozobý, druh, který jsem ještě nikdy neviděl, doufám proto, že se ještě na místě nějakou dobu zdrží.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEisIv9O5wK_7wPfcn8QCDCoJyOTyjgSrfDxVo6VvPLIRKXhF8_Ax92HpXGcadZy0VIjLAtaxcHXy5tyGNagTNzrdALgCHgkwtjA5Xq5N6d1G7tO2CqQh8V8ewzU3yqzt5vP7mTNjwIJykNFuFCO9DptxFWlsGzV2n0IlbDi91X1FyrQiBobRG_4i715Hw=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEisIv9O5wK_7wPfcn8QCDCoJyOTyjgSrfDxVo6VvPLIRKXhF8_Ax92HpXGcadZy0VIjLAtaxcHXy5tyGNagTNzrdALgCHgkwtjA5Xq5N6d1G7tO2CqQh8V8ewzU3yqzt5vP7mTNjwIJykNFuFCO9DptxFWlsGzV2n0IlbDi91X1FyrQiBobRG_4i715Hw=w400-h266" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="text-align: justify;">Żarnowieckie jezero.</span></td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">V přístavu je samozřejmě spousta racků, zejména stříbřitých a chechtavých, mezi nimi je i několik desítek mořských. My jdeme po severním falochronu* přístavu směrem k majáku, kde byl pozorován lyskonoh. Na moři sedí několik potápek roháčů, dva morčáci velcí a nad hlavami nám proletují dvě hejna hvízdáků. Mou pozornost ale přitáhl nenápadný pohyb malého pěvce na vlnolamech. Ukazuje se, že je to střízlík. Pták sice běžný, pro mě ale krásný symbol toho, jak migrace svádí ptáky do naprosto nečekaného prostředí. Surrealistickou kombinaci střízlíka a obřích betonových bloků se snažím fotograficky zdokumentovat, i když to při jeho neposednosti není zrovna jednoduché. Na konci falchronu vystupujeme na vyhlídku, kde potkáváme i první z mnoha birderů. Výhled na moře hezký, k dokonalosti tu ale chybí jeden malý světlý ptáček s ploským zobáčkem. Trávíme na falchronu asi deset minut a pak usuzujeme, že jsme tu asi špatně. Když odcházíme, oslovují nás přítomní birdeři a ukazují na okraj vlnolamu, kde se na pár vteřin ukazuje to, za čím jsme sem přišli - <b>lyskonoh ploskozobý</b>. Hned je ale pryč. Čekáme na něj ještě dalších dvacet minut, během kterých se velmi stydlivě asi třikrát ukazuje. Vždy na chvíli zabojuje s vlnami, vyrazí za pro nás neviditelnou kořistí a pak se stáhne zpět do "bezpečí" betonového lesa. Tenhle drobný bahňák je teprve třetím druhem, který jsem letos viděl poprvé v životě ("lifer"). </p><p style="text-align: justify;"><span style="font-size: x-small;">*polský výraz pro vlnolam</span></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEiHj6X95PWtFgafwrm8bB787uk3lnERZZgNkxl9ViY-_Kx2SDTBx3AUQLdda_7RI1Klh8r3jJd7rlgDDWYQY5nP-XVc2XM7Zo5fT8c5eCO74uCLH_WkOajRL97xLjfLPVUjJY82wMXgw6cjxz4fqYklhEbObWYp_G9ZJgsNs0pswLY8ZGUIU9VRfX8v9Q=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEiHj6X95PWtFgafwrm8bB787uk3lnERZZgNkxl9ViY-_Kx2SDTBx3AUQLdda_7RI1Klh8r3jJd7rlgDDWYQY5nP-XVc2XM7Zo5fT8c5eCO74uCLH_WkOajRL97xLjfLPVUjJY82wMXgw6cjxz4fqYklhEbObWYp_G9ZJgsNs0pswLY8ZGUIU9VRfX8v9Q=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Krasavec na začátek. Lyskonoh ploskozobý (<i>Phalaropus fulicarius</i>) na špičce přístavu ve Władysławowo.</td></tr></tbody></table></div><p style="text-align: justify;">Už se pomalu blíží soumrak a tak se ubíráme zpět. Ještě si ale jdeme prohlédnout racky v přístavu, protože desítky racků stříbřitých a mořských si zblízka u nás v Česku neprohlédneme. K některým se přibližujeme jen na několik metrů a tak si můžeme i bez dalekohledu detailně prohlédnout důležité znaky, kterými se racci stříbřití liší od u nás o mnoho běžnějších bělohlavých. Jeden racek je ale už z dálky zvláštní. Ploché čelo, jinak tvarovaný zobák a tmavé krovky výrazně lemované úzkými světlými okraji - je to mladý <b>racek žlutonohý</b>. Ze všech racků je nejméně plachý a tak u něj pěkných pár minut zůstáváme, abychom si nakoukali znaky. Něco před šestou už ale musíme kvůli přicházející tmě a blížícímu se času ubytování přístav opustit. Začátek výletu se ale rozhodně povedl. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEig-CrBUTlDRyJ8OqwK-kImfrQ6Pd_2xn2zf4mRys3GLor9vbmWAOOAclPUsdHbuGW2XgM-q6dw3si2lNdeP7BYYzYu-tbfpY_ZqJWBcv7IQRx9807JTvpjy59m_8lGkzWfBAXhCwyy56DXkSXbG_YvsVWlH1OFWaozjRbIjaq499115EInBHDMA6Sf6g=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEig-CrBUTlDRyJ8OqwK-kImfrQ6Pd_2xn2zf4mRys3GLor9vbmWAOOAclPUsdHbuGW2XgM-q6dw3si2lNdeP7BYYzYu-tbfpY_ZqJWBcv7IQRx9807JTvpjy59m_8lGkzWfBAXhCwyy56DXkSXbG_YvsVWlH1OFWaozjRbIjaq499115EInBHDMA6Sf6g=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Mladý racek žlutonohý (<i>Larus fuscus</i>).</td></tr></tbody></table><h3 style="text-align: justify;">Vln vlnění a písečné dunění</h3><p style="text-align: justify;">Ráno vyrážíme až na úplný konec kosy. Je to poměrně překvapivě dlouhá cesta, to co se na mapě jeví jako maličké území je ve skutečnosti asi 35 kilometrů dlouhý pruh pevniny porostlý celkem hustým lesem, přičemž vám místy nic nepřipomíná, že z obou stran vás od moře dělí několik stovek (někdy jen desítek) metrů. Parkujeme v městečku Hel a nejdříve míříme do přístavu. Na Helu zrovna probíhá každoroční akce, kdy se tu schází desítky polských birderů a hledají společně vzácné ptáky, proto je celkem rušno a co chvíli potkáváme ptáčkaře se stativáky. Jako první se zaměřujeme na větrem rozbouřené moře, kde marně hledáme alespoň nějaké ptáky. Po chvíli nás ale zaujal hlouček ptáčkařů na molu. Tam něco bude. A bylo - <b>jespák mořský</b>, pro Ondru první pozorování tohoto krásného druhu. My s Jirkou jsme ho společně viděli už na Helgolandu. Pták velice aktivně loví drobnou potravu, co chvíli ho vyhání vlny výš a výš po kamenech, až se dostává poměrně blízko k nám. Nebýt mizerných světelných podmínek, měli bychom super fotky. Chvíli si užíváme pozorování, potom nám ale začíná být u stěny přístavu poněkud těsno. No bodejť, ptáčkařů jsou tu skoro tři desítky.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgpL9cMA1qG2Ra30-o7nVqEJYOacGff40SbDtHRz7cJMfZkdP69f1ATy_CqGwzikRtw8bVaMqT3d49wyqWYRmTSC2G0iLsdChV68e6Cc7-z4irDaabtY6-OET9CeDm_-D-rkN7ZKoO0elkUhWM5Dv0iFhOpqArfLEEp49nA4SlK5RWuPDbK98NwuNRxyQ=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgpL9cMA1qG2Ra30-o7nVqEJYOacGff40SbDtHRz7cJMfZkdP69f1ATy_CqGwzikRtw8bVaMqT3d49wyqWYRmTSC2G0iLsdChV68e6Cc7-z4irDaabtY6-OET9CeDm_-D-rkN7ZKoO0elkUhWM5Dv0iFhOpqArfLEEp49nA4SlK5RWuPDbK98NwuNRxyQ=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jespák mořský (<i>Calidris maritima</i>) v příboji.</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Pokračujeme proto dál směrem k vrcholu kosy. Skoro v prvním keři za přístavem nás vítá budníček menší a o něco dál pak hloučky pěnkav. U vyhlídky na konci kosy nás těší svou přítomností lovící mladý sokol stěhovavý. Přesouváme se na věhlasné duny porostlé jen sporou vegetací, tolik známé díky mnohým neskutečným záznamům vzácných druhů. Paměť bohužel obrousila detaily, tudíž nejsem schopen dále vykládat zcela přesnou chronologii vycházky, tak jen v několika větách. Ptáků bohužel nebylo nějak přehnaně mnoho, počasí a hlavně pak vítr nebylo příznivé. Dominovaly pěnkavy, čížci a lindušky luční. Docela hodně bylo skřivanů polních, kteří nám co chvíli vyletovali z pod nohou. Občas prolétla hejnka cvrčal nebo křivek. Početní byli i strnadi rákosní, které jsme pečlivě kontrolovali kvůli případným vzácnějším druhům, kterým by se mohli podobat. Potěšením byla čečetka a pár (vlastně jen tři) budníčků menších. Těch jsme čekali více. Žádná severská bomba se nekonala. Největší radost nám, hlavně pak Ondrovi, udělalo pozorování samce káně rousné, který se nám proletěl krásně nízko nad hlavami. Co chvíli jsem kontroloval mořskou hladinu. Tam potěšila dvojice morčáků prostředních, několik alkounů úzkozobých, potáplice severní nebo hoholky lední. Viděli jsme dokonce tři racky malé. Dohromady 43 druhů. </div><div style="text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhVxYReYScnMJVgfvceXrAmFTtuYfwio61o7L6k7wpJrOViaYxlqFBJ3ocNGXACrN7FrRoyg6_tb4_JcfnIckIlelYt_rL2H_G5tGmqQV0uYpjfYkJwpCyYpL5eTUaY2h5-vh3gAop1Mp8CZbok4a5yDJWcOXLEV6c2OQRHj9k4HcpzRT9MSeiunsSRag=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhVxYReYScnMJVgfvceXrAmFTtuYfwio61o7L6k7wpJrOViaYxlqFBJ3ocNGXACrN7FrRoyg6_tb4_JcfnIckIlelYt_rL2H_G5tGmqQV0uYpjfYkJwpCyYpL5eTUaY2h5-vh3gAop1Mp8CZbok4a5yDJWcOXLEV6c2OQRHj9k4HcpzRT9MSeiunsSRag=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Dospělý samec káně rousné (<i>Buteo lagopus</i>).<br /></td></tr></tbody></table></div></span><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Jak jsme se vzdalovali vrcholu kosy, bylo ptáků spíš čím dál méně než více. Rozhodli jsme se proto pro přesun zpět k autu, vedeni i zprávou v messengerové skupině, kde se píše o výskytu budníčka altajského u Jastarni. Přejezd trvá skoro 20 minut, navíc se musíme nějak dohodnout s paní u parkoviště, která si žádá platbu ve zlotých, nikdo z nás ale nemá hotovost. Nakonec se nám daří usmlouvat výjezd pomocí kovových eur. Na místě výskytu budníčka altajského, který je skutečnou bombou - 5. výskyt na území Polska - je pěkně rušno. Ptáčkařů je tu asi dvacet, ale nezdá se, že by vytouženého ptáka v posledních minutách někdo viděl. Je tu poměrně hodně králíčků, mezi kterými by se mohl malý pruhovaný budníček celkem snadno schovat. Několik lidí tu bohužel soustavně pouští nahrávku, což se nám moc nelíbí, a tak hledání celkem rychle vzdáváme.</div></span><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEg7dNP0oUHoyul05j1kV1RbApzRbrI4DVa2q8RU00qZO7GjOOeqqXWiEm9TBMtn-kvwaAoNjnsHZElETU_UelOveFB2j2KqqNdHqC3jUc0nNxJkDNCoQRohBGDOGGkaz7KbD1Q1Ry8NlxdUEf5krpXKuY4GVvvqpbPjEdhCBXnAqE3ZO4GUnW3VPg4kQw=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEg7dNP0oUHoyul05j1kV1RbApzRbrI4DVa2q8RU00qZO7GjOOeqqXWiEm9TBMtn-kvwaAoNjnsHZElETU_UelOveFB2j2KqqNdHqC3jUc0nNxJkDNCoQRohBGDOGGkaz7KbD1Q1Ry8NlxdUEf5krpXKuY4GVvvqpbPjEdhCBXnAqE3ZO4GUnW3VPg4kQw=w640-h480" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zcela nadšený výraz odrážející větrné počasí.</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Podle našeho meteozpravodaje Ondry má brzy začít strašně pršet. Máme tak čas možná na poslední lokaci dne. Zastavujeme tedy na slepo na jednom z parkovišť na úzkém místě kosy u měst Kuźnica a vyrážíme na pobřeží na závětrné (tedy severní) straně. Kupodivu se nám daří najít velmi příhodné místo k pozorování , ptáků tu je docela hodně, i když ne příliš mnoho druhů. Naše hledání ale netrvá dlouho, vyhání nás dle předpovědi silný déšť. Vypadá to, že je naše dnešní pátrání po ptácích u konce, vracíme se do Władysławowa, kde nakupujeme a jedeme do ubytování. </div></span><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgUoazSYJLvr-4y3CG25Iyk5YAxWKPizwuDsfyoo5whmcTE8iPQVG_uVAnTOY6m2GCa2HLz7FqevtGEkBE9Fu2chVED3-kUJilM32ci4xLBr8d8PPb-T_Y8_KWAZzjrLClAtAiQS16KrE_CKgXEtvnhvDQ4ne1VoLF2csz8BXoc7cbEt7rqr8wjVMEfFQ=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgUoazSYJLvr-4y3CG25Iyk5YAxWKPizwuDsfyoo5whmcTE8iPQVG_uVAnTOY6m2GCa2HLz7FqevtGEkBE9Fu2chVED3-kUJilM32ci4xLBr8d8PPb-T_Y8_KWAZzjrLClAtAiQS16KrE_CKgXEtvnhvDQ4ne1VoLF2csz8BXoc7cbEt7rqr8wjVMEfFQ=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Severní vlnolam přístavu Władysławowa</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">V našem apartmá si dáváme chvilku odpočinku, když tu se počasí zlepšuje. Nakonec nás to přeci jen ještě vytahuje ven. Nejsme tu na dlouho, tak není nač meškat. Přístav máme pěšky kousek a projasňující se obloha slibuje pěkné podmínky na focení. Přístav je nacpaný racky, zase obdivujeme hlavně racky stříbřité na sto způsobů. Každý je trochu jiný. Je tu i jeden racek bouřní a několik desítek mořských, jinak však celkem klid. Fotíme si přístav a užíváme si pohodičku při vzácné chvíli sluníčka a pěkných barvách. Najednou nás zaujmou dva vyplašení pěvci na severním vlnolamu. No vida - <b>sněhule severní</b>! Byly sice hlášené v messengerové skupině, kam místní ptáčkaři hlásí pozorované zajímavosti, já je však nějak vytěsnil, a proto jsem byl jejich přítomností překvapen. Jsou to ale docela plaší ptáci, takže se na focení příliš netváří. V přístavu jsme až do setmění a sledujeme nocování racků mezi loďkami. </div></span><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhkuKWFO_IimHN-Ft0FrmTZFf_NPLXanAFcaVvOKAeGLkI4gqd7bOSFmCSJATf0TSsLHhkX099j1P7MmoyDwM5TpMWyXaZthIkV2TE_X1ScjzfZ0egpDIPDu_H1C4rlBkAl-ePR4AuMo061fX4N2Fb9S07ETlOxWG6MrcgJ2ekzUvterEn1vGcUoA6eIw=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhkuKWFO_IimHN-Ft0FrmTZFf_NPLXanAFcaVvOKAeGLkI4gqd7bOSFmCSJATf0TSsLHhkX099j1P7MmoyDwM5TpMWyXaZthIkV2TE_X1ScjzfZ0egpDIPDu_H1C4rlBkAl-ePR4AuMo061fX4N2Fb9S07ETlOxWG6MrcgJ2ekzUvterEn1vGcUoA6eIw=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Plachá dvojice sněhulí severních (<i>Plectrophenax nivalis</i>).</td></tr></tbody></table><h3 style="text-align: left;"><span style="text-align: justify;">Nádech altaje a seawatching</span></h3><p style="text-align: justify;">Scénář následujícího dne v podstatě kopíroval ten předchozí - Cypel, Jastarnia, Kuźnica. Rozdíl byl ale v několika věcech. Za prvé: sestava. Už krátce po rozjezdu se k nám přidává milá společnost, manželé Ebrovi. Za druhé: počasí. S povděkem hledíme na oblačnou až polojasnou oblohu a hlavně vítáme mírnější vítr. Za třetí: ptáci. Ne že by jich bylo snad víc, ale na podobných lokalitách není žádný den stejný, a tak pozorujeme trochu jiné druhové složení migrujících jedinců. Krátce po začátku pozorování protahuje několik kání rousných, což působí velmi kladně zejména na psychiku Ondry, který tenhle druh má ze všech ptáků nejradši (a je to vidět). V přístavu je taky slyšet jedna linduška skalní, nad mořem pozorujeme několik přeletujících kajek mořských. Jinak je navzdory výše uvedenému druhové složení nakonec poměrně podobné. Pocitově přibylo králíčků a taky se ozvalo několik uhelníčků, což mohlo být ale způsobeno tím, že předchozí den nebylo přes vítr nic moc slyšet. Pořád tu proletuje hodně křivek, zato už není tolik skřivanů. Hodně rozladěni jsme tím, že se nám několikrát zdá, že slyšíme nějaký vzácný druh, přičemž jde o ptáčkaře schovaného za křovím, který pouští z reproduktoru hlasy seveřanů. Jeden z mála ptáčkařských trendů, který doufám, že se do Česka nepřenese... </p><p style="text-align: justify;"><span style="-webkit-text-stroke-width: 0px; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: medium; font-style: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-ligatures: normal; font-weight: 400; letter-spacing: normal; orphans: 2; text-align: justify; text-decoration-color: initial; text-decoration-style: initial; text-decoration-thickness: initial; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: 2; word-spacing: 0px;"></span></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="-webkit-text-stroke-width: 0px; font-family: "Times New Roman"; letter-spacing: normal; margin-left: auto; margin-right: auto; orphans: 2; text-align: left; text-decoration-color: initial; text-decoration-style: initial; text-decoration-thickness: initial; text-transform: none; widows: 2; word-spacing: 0px;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhNWB-wJMOqwoAKY4OO0_zaplXi4AWfROoVlclhHU_-Rq0LxB1GaFWEw6IfvCR0YbEbpv1ufgYGX6BJEhPdqSnfVAUb5nA4N9BcC19FQhLzcf9XvqYIs3QpBh8c25UJ2hINHPVUSYSxnvkqBSFy0SIA4yMwI67PMImK5aO0mM_zLK8b8faSiaUP9lv3LA=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhNWB-wJMOqwoAKY4OO0_zaplXi4AWfROoVlclhHU_-Rq0LxB1GaFWEw6IfvCR0YbEbpv1ufgYGX6BJEhPdqSnfVAUb5nA4N9BcC19FQhLzcf9XvqYIs3QpBh8c25UJ2hINHPVUSYSxnvkqBSFy0SIA4yMwI67PMImK5aO0mM_zLK8b8faSiaUP9lv3LA=w400-h300" style="cursor: move;" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Polsky neumím, ale tohle jsem myslím pochopil.</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">K dalšímu postupu nás vyzývá informace o pokračujícím výskytu budníčka altajského u Jastarni. Vydáváme se tam proto znovu. Parkoviště je stále plné a vidíme hlouček na stejném místě co včera, na samotném parkovišti se potlouká pár dalších fotografů. Přichází moment jako z filmu. Musím vykonat malou potřebu, kterou jsem už asi hodinu odkládal a tak se pomalu vzdaluji od auta a od ostatních, kteří se připravují na twitch. Když ujdu asi 50 metrů, najednou se vedle našeho auta tvoří hlouček a ozývá se kulometná palba několika závěrek zrcadlovek. Nechce se mi tomu ani věřit, ale než jsem vůbec stihl dojít na druhou stranu parkoviště, proletěl mi <b>budníček altajský</b> doslova před očima, aniž bych si ho alespoň malinko prohlédl, a zmizel neznámo kam. Zprvu zábavný moment dostal po chvíli absence opeřence hořký nádech. O to větší radost byla, když se začalo z břízy nedaleko nás ozývat typické volání a následně se podařilo ptáka i najít a párkrát vyfotit. Nebyl vidět sice tak hezky, jako když jsme ho pozorovali s Ondrou a Kubou Macháněm v Izraeli, i tak to byl ale pěkný zážitek, zase zcela odlišný od pozorování v městském parku v horkém Eilatu. </div></span><p style="text-align: justify;"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEiGhzpuTktRZS25z_NP3vEJr3bKtC66tWhAwhPan-r5sLNbzBGdUp1cIAZEWqlhDD9lvXLAj3Lbx3VysaU2KcE65FFETAfFZ5zYo0NzwlQ845ijCZiNCtxgy5_Zd1T8x6ayuLHvr4ylQpvHK_tYRUZKOaoI3jV8MbIp7no28EFPHMPMf8FQj_DAvZSyhw=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEiGhzpuTktRZS25z_NP3vEJr3bKtC66tWhAwhPan-r5sLNbzBGdUp1cIAZEWqlhDD9lvXLAj3Lbx3VysaU2KcE65FFETAfFZ5zYo0NzwlQ845ijCZiNCtxgy5_Zd1T8x6ayuLHvr4ylQpvHK_tYRUZKOaoI3jV8MbIp7no28EFPHMPMf8FQj_DAvZSyhw=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Úspěšný twitch budníčka altajského (<i>Phylloscopus humei</i>). Na fotce je vidět mdlé šedozelené zbarvení svrchní strany těla a tmavé nohy. V terénu jeho identifikaci stvrdil i hlas, který se od jinak velmi podobného budníčka pruhohlavého odlišuje.</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Po úspěšném twitchingu pokračujeme na místo, které se nám předchozí den tak líbilo. Ptáků tu ale výrazně ubylo a tak se celkem spontánně usazujeme k seawatchingu, na který jsou zrovna optimální podmínky. Na moře míří můj stativák a stativák manželů Ebrových, pravidelně se při koukání střídáme, zároveň probíráme všechno možné. Co chvíli pozorujeme hejnka hvízdáků, kaholek, hoholek, turpanů obou druhů a méně početně i ostralky, čírky obecné a kachny divoké. Jednotlivě tu jsou i morčáci prostřední a velcí a jeden hohol. Ondru opět těší káně rousné nad mořem, tentokrát dva jedinci. Asi největší radost nám ostatním dělají dvě <b>alky malé</b>, jak to ale u pozorování na moři bývá, ne všichni členové výpravy tento druh viděli i přes veškerou snahu a pomoc ostatních s navigací ("<i>Vidíš támhle nad tím mořem toho ptáka co letí do leva?</i>"). Většina ptáků se nakonec ve vlnách skrývá dost na to, abychom je nebyli schopni vůbec správně určit. Spolehlivě určit se ale daří tuleně, který se na moment vynořil vcelku nedaleko břehu. Na závěr pozorování přibývá do seznamu druhů pozorovaných na výletu ještě osamocená husa velká a těší nás další dvě potáplice severní. Následně ještě krátce navštěvujeme rezervaci <span style="text-align: center;">Torfowe Kłyle, kde prý občas bývají <i>inornati</i>*, my jsme tu ovšem za sílícího větru žádného nenašli. Za zmínku ale určitě stojí přelet menšího hejna hus běločelých, mezi kterými byly namixované čtyři <b>bernešky bělolící</b>. </span></div></span><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: center;"><br /></span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="font-size: x-small; text-align: center;">*druhový latinský název budníčka pruhohlavého, který je v ptáčkařském žargonu znám především pod tímto názvem</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhvm3DReBD157KpkqKLZblvBRI0G4_WnnxYJQKhP4Sx6Amuji2GcPafTChA8tVMPpe0sp-bRei3BsJFA-g9thLsKzT_oDlEtBt9JHGMlx6F99O4OpEdZ27s-Ed4LGyurmV39oOyQYf0PsWVB5BkIMMagdlPajsbl3ltL8YPH2clVtVJFwrCt59z8WBcKg=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhvm3DReBD157KpkqKLZblvBRI0G4_WnnxYJQKhP4Sx6Amuji2GcPafTChA8tVMPpe0sp-bRei3BsJFA-g9thLsKzT_oDlEtBt9JHGMlx6F99O4OpEdZ27s-Ed4LGyurmV39oOyQYf0PsWVB5BkIMMagdlPajsbl3ltL8YPH2clVtVJFwrCt59z8WBcKg=w400-h300" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Na Helu často les navazuje přímo na moře.</td></tr></tbody></table>Loučíme se s Ebrovými, stavujeme se na krátký nákup občerstvení a vyrážíme zpět do Helu. Tady už se chceme jen naposledy projít, něco si nafotit a třeba ještě něco i napozorovat. Procházíme si město, abychom si prohlédli místní rybářskou architekturu, přístav, abychom si prohlédli lodě, nakonec ale zase končíme u ptáků, to když nacházíme samici nebo mladého samce morčáka prostředního, který pluje velmi blízko falchronu. Toho si důkladně fotíme, protože kdo ví, kdy jindy bude možnost si tenhle druh tak pěkně z několika málo metrů prohlédnout. Procházku dál vedeme stejně jak už máme nacvičeno z předchozích dvou rán, je ale velmi dobře znát, že ptáci využívají k přesunům právě ranní hodiny, teď jich tu je opravdu docela málo. </div><div style="text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhiXH5rOxPKtB60lAf88_r0Pf3D5GSHhb3XJIhrtRo8LDjL4mt9rSlZ7K6yxNfX37H9YwnD-aDArvIsLcsvQLGVoZHyWMRz3nP6Pb3NAIMR9PFjzwR1jV61fW8H309A_7T8QnzVNoTDEhgkiwvlLGwETGSabiUx9K4hIVdEMj3U-tBWMwfzQh1wxDS10Q=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhiXH5rOxPKtB60lAf88_r0Pf3D5GSHhb3XJIhrtRo8LDjL4mt9rSlZ7K6yxNfX37H9YwnD-aDArvIsLcsvQLGVoZHyWMRz3nP6Pb3NAIMR9PFjzwR1jV61fW8H309A_7T8QnzVNoTDEhgkiwvlLGwETGSabiUx9K4hIVdEMj3U-tBWMwfzQh1wxDS10Q=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Morčák prostřední (<i>Mergus serrator</i>).</td></tr></tbody></table>Probíhá i zábavné setkání s partou polských ptáčkarů, kteří nám sdělují, že všichni jsou nadšení z toho, že na jejich akci přijela i parta kluků z Prahy. Tohle si zaslouží vysvětlení - už výše jsem naznačil, že tento víkend zrovna probíhá akce, kdy se sem sjíždí ptáčkaři z celého Polska. Ptáčkaři tu nejenom hledají rarity, ale také sbírají odpadky, akce tak má i chvályhodný výstup. Obvykle je spojena s nálezy velkých rarit díky kombinaci ideálního termínu a opravdu velké koncentraci pozorovatelů. Letos je největší raritou samozřejmě budníček altajský, jinak je ale víkend poměrně chudý, což nám hned několik pozorovatelů během pobytu potvrdilo. Toť krátký úvod do kontextu. Ptáčkaři se mě ptali, jak jsme se o akci dozvěděli. Odpověď, že je to jen náhoda a že jsme na Helu vlastně v zásadě proto, že na Helgolandu už neměli žádné volné ubytování, je celkem pobavila. Následoval očekávaný dotaz zda se nepřipojíme ke konzumaci alkoholického nápoje, což jsme uctivě odmítli.</div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEh3RRDhq34e3yYkXK41hayw28C7oNMM3tCpXctXLmMNoUOaGKPONLEaUYO7FCblayiPVyuqYo45FwzrcaDstPPgbK_3sAYd78LZGBZ-OFaGg4Rl6TYtufsKtL30_C0S24FPihgUDLY5FuKKK2Uhe1YwU-WYgBmBwmAVNUhxjgwmgnKdjkUSbt7i3gi1zw=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEh3RRDhq34e3yYkXK41hayw28C7oNMM3tCpXctXLmMNoUOaGKPONLEaUYO7FCblayiPVyuqYo45FwzrcaDstPPgbK_3sAYd78LZGBZ-OFaGg4Rl6TYtufsKtL30_C0S24FPihgUDLY5FuKKK2Uhe1YwU-WYgBmBwmAVNUhxjgwmgnKdjkUSbt7i3gi1zw=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Díky silnému větru byly celý víkend skvělé podmínky pro windsurfing. Jespáci obecní z toho ale asi takovou radost neměli.</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">To už je naše polská anabáze skutečně téměř u konce. Pomalu se smráká a my ještě chvíli sedíme na písečné pláži a obdivujeme jemnost zdejšího písku. Co chvíli se potkáváme s dalšími a dalšími ptáčkaři a skoro vždy prohodíme pár slov. Obecně nutno říct, že tu mezi pozorovateli panuje nesmírně pohodová atmosféra a nebýt nepříjemných zkušeností s přehráváním hlasů, nebylo by si v tomto směru nač stěžovat. Pohledem na vlny tříštící se o vlnolamy přístavu v Helu se loučíme s výletem. Na zpáteční cestu se vydáváme ještě za tmy, jedeme tentokrát přes Polsko, abych mohl vysadit kluky na vlak v Pardubicích. Cesta ubíhá docela hezky a bez komplikací a tak stíhám ještě menší ptáčkaření po cestě z Pardubic domů do Úval, ale o tom třeba někdy příště... </div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEjWIpva8kPK14pxjbB7QFPtX2sIvvBt1T-jVzOgI-PdU8bdzIJU9fnxFPoFRceiYmCMNvrLwrg08tyAqHEuHaOQOFsvxKBODtSSqTjt3FI1pKOId4BqXOsnrX-OblnZjEdv8iV5iyf0ZwxQGcKmaERy2J03r-iLxW34w_QRUWAm8sHiqLWokweGBlePhg=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEjWIpva8kPK14pxjbB7QFPtX2sIvvBt1T-jVzOgI-PdU8bdzIJU9fnxFPoFRceiYmCMNvrLwrg08tyAqHEuHaOQOFsvxKBODtSSqTjt3FI1pKOId4BqXOsnrX-OblnZjEdv8iV5iyf0ZwxQGcKmaERy2J03r-iLxW34w_QRUWAm8sHiqLWokweGBlePhg=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Duny nebo "wydmy" na Helské kose.</td></tr></tbody></table><h3 style="text-align: justify;">Epilog</h3><div style="text-align: justify;">Chtěl bych poděkovat Ondrovi a Jirkovi za bezva partu, Ivaně a Honzovi Ebrovým za rady před výpravou i během výpravy. Ondra vytvořil pěkné video zachycující atmosféru výletu, můžete si ho přehrát <a href="https://youtu.be/kH3oc7N9Guw" target="_blank">na tomto odkazu</a>. Hel jako destinaci k pozorování ptáků můžu leda doporučit, zvláště vzhledem k poměrně dobré dostupnosti bez nutnosti dopravy trajektem. Za necelé tři dny pozorování jsme viděli 89 druhů ptáků, přičemž lyskonoh ploskozobý byl mým 597. pozorovaným druhem ptáka. Pozitivum cestování na Hel je i vcelku přívětivá cenová hladina. </div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEh87ktOHAzxcefZOyUnTvE0F7mw9iQ97ZrfzS0iRLpkxsWsmyO3j2AFJ1wc-iiZWb0MfEBe-5PH2v03SUezFpQNtAJQOc_xlPrfCRjOL51eIqWIKYfnzGm1LNtGCtP_liCDHCmrV1TLbVHMjA7QBPCbOB9-52rGjpfKoOZMLnooxntuVyuHjyCTvVolYw=s2048" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEh87ktOHAzxcefZOyUnTvE0F7mw9iQ97ZrfzS0iRLpkxsWsmyO3j2AFJ1wc-iiZWb0MfEBe-5PH2v03SUezFpQNtAJQOc_xlPrfCRjOL51eIqWIKYfnzGm1LNtGCtP_liCDHCmrV1TLbVHMjA7QBPCbOB9-52rGjpfKoOZMLnooxntuVyuHjyCTvVolYw=w640-h426" width="640" /></a></div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhit02qX8Prv0Fjwk5lUDaZNesyFhLq083zIs6fgksCsO6iCNX74J4vVFsxnm3FDGwADx8Xa4ckwoajbKn0Aee5N2MOhsISotbWgJLENBj07qyqtHXdMY6hUSQpk0xHvaAx1SbVRvmLXvoymM3ZfVOXB_uzkbDIbZIxxW4QXiBUAJ4Q8WyjmcvqnX8HUw=s2048" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhit02qX8Prv0Fjwk5lUDaZNesyFhLq083zIs6fgksCsO6iCNX74J4vVFsxnm3FDGwADx8Xa4ckwoajbKn0Aee5N2MOhsISotbWgJLENBj07qyqtHXdMY6hUSQpk0xHvaAx1SbVRvmLXvoymM3ZfVOXB_uzkbDIbZIxxW4QXiBUAJ4Q8WyjmcvqnX8HUw=w640-h426" width="640" /></a></div><br />Honza Grünwaldhttp://www.blogger.com/profile/15490640596369369535noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-553751449444859222.post-49627126884916353632021-10-30T03:44:00.011+02:002021-10-31T16:21:15.731+01:00Hledání vody na Nezideru<div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;">Neziderské jezero, respektive široká oblast na jihovýchod od této dominanty na rakousko-maďarské hranici, patří k ornitologickým perlám střední Evropy. Periodická slaniska a okolní stepní krajina hostí zejména v období jarního a podzimního tahu druhy pro našince nezvyklé, od tisíců bahňáků různých druhů počínaje, majestátními dropy velkými konče. Protože je to pro nás navíc oblast poměrně snadno a rychle dostupná, je oblíbeným cílem mnoha českých pozorovatelů ptáků. My jsme se s kamarády Liborem a Zdeňkem (<a href="https://czechbirder.blogspot.com/2020/10/babi-leto-ve-znameni-ptackareni.html" target="_blank">stejná sestava jako vloni na podzim</a>) rozhodli k Nezideru vydat na čtyři dny koncem září, abychom tu pozorovali podzimní tah. Kromě mnoha druhů ptáků jsme se měli možnost vidět i s našimi přáteli ze Slovenska, což dalo výpravě další přidanou hodnotu. </div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEizN6xmPvxjnV3mckh_q1Gf3NM1H1rNyYakyzUmd0N0wyYA6tXYvGYjU8RfAwPLMFXVNQq3WRZOEbmRM061zHytiVdGXm06BWEZhQuoO8-p5Tymq51TMwmQrWVGZF_RyPSJ_DjN_ayBJlAbUmEnRvsAeVraY1OpYqJFAMSsB3hKzSeePYYDMDlQYx3aIw=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEizN6xmPvxjnV3mckh_q1Gf3NM1H1rNyYakyzUmd0N0wyYA6tXYvGYjU8RfAwPLMFXVNQq3WRZOEbmRM061zHytiVdGXm06BWEZhQuoO8-p5Tymq51TMwmQrWVGZF_RyPSJ_DjN_ayBJlAbUmEnRvsAeVraY1OpYqJFAMSsB3hKzSeePYYDMDlQYx3aIw=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Birding má často nejen ornitologickou podstatu, ale i sociální. Zleva: Libor Schröpfer, Zdeněk Mára, Honza Grünwald, Milo Mišík, Richard Schnürmacher</td></tr></tbody></table><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span><a name='more'></a></span>Hned první den nabídl pěkná pozorování. Cesty byly skvěle průjezdné a Nezider nás přivítal příjemným slunečným počasím. Bohužel se však hned na začátku ukázalo, že tato návštěva bude jiná, především pak bude o hledání vody. Mokřady Lettengrund a Oberer Stinkersee, jinak místa, kde je obvykle alespoň nějaký zbytek vody, byly jen suchou plání. I tak nás tu potěšilo několik kolih velkých, které seděly v nízkém trávníku. Přes tetelící se vzduch jsme dobře viděli jejich dlouhé zahnuté zobáky. O něco dál jsme zahlédli letět docela velké hejno čejek, za nimi devět dalších kolih, u silnice posedával ťuhýk obecný. Prvním místem s vodou, nebo alespoň malou louží, bylo jezero Hölllacke. Podařilo se nám tam pozorovat kromě kolih a čejek i několik menších bahňáků. Upřeným mžouráním skrze vzpírající se vzduch jsme nakonec malé chaoticky pobíhající tečky určili jako dva jespáky obecné, tři kulíky písečné a dva říční. Kousek dál u silnice pak seděl další ťuhýk, tentokrát šedý. </div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEi65m9LfAyPHh69l1gqD0UQABVhYXWNU6qbd5nj5M9w7iL1NsqUt83iI1qMef9uakNYdsJO8bEm3nCICC_x11dXeJx40JKAv96JUao8NDMGToAV1cr6bJvVEj_9tajzYenlGk9Uoc8UCIDn4X-yo3bCTcne-NFJlEfs2G-S8TalWQWKcUtc1y1z2WZ9cg=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEi65m9LfAyPHh69l1gqD0UQABVhYXWNU6qbd5nj5M9w7iL1NsqUt83iI1qMef9uakNYdsJO8bEm3nCICC_x11dXeJx40JKAv96JUao8NDMGToAV1cr6bJvVEj_9tajzYenlGk9Uoc8UCIDn4X-yo3bCTcne-NFJlEfs2G-S8TalWQWKcUtc1y1z2WZ9cg=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Vyschlý Lettengrund.</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Odpoledne jsme se jeli ubytovat tak, abychom ještě k večeru stihli nějaké pozorování. Bydleli jsme ve městě Fertőd, které je nedaleko zřejmě nejzajímavější lokality na maďarské straně Nezideru. Ta lokalita má pro mě nevyslovitelný název, Fert<span style="text-align: left;">ő</span>újlak. Pamatoval jsem si, jako to na stejném místě vypadalo před dvěma roky na jaře. Místo obrovské mělké vodní plochy ale byla vyschlá poušť s orobincem. Za vodou jsme museli jít podél vodního kanálu až na pozorovatelnu směrem k jezeru. Už po cestě se bylo na co koukat - v pastvině vedle cesty sedělo hejno hus velkých, mezi nimi i dvě běločelé. Husy měly několik bílých límců, jedna dokonce límec se solárními panely, zásobujícími vestavěný logger energií. V pastvinách posedávalo i mnoho kolih. Samotná vodní plocha, ke které jsme došli, nás ale moc nepotěšila. Probíhal zde odchyt bahňáků, takže po bahnech byly rozmístěny desítky tenat a balabánů, do dáli se nesly reprodukované hlasy rozličných druhů. Bahňáky to ale zřejmě moc nezajímalo, alespoň ne ve chvíli, kdy jsme bahna pozorovali. Na skutečně rozsáhlé mělčině totiž byli jen dva jespáci obecní a jeden jespák, zřejmě malý, kterého jsme ale s jistotou nedokázali na velkou vzdálenost v silném protisvětle určit. Potěšili nás i bramborníčci černohlaví a dvě desítky jeřábů, nakonec i orel královský, který přiletěl zanocovat do vzdáleného větrolamu. Na závěr se nám podařilo napočítat asi 90 kolih letících k nocování na bažině. S čarukrásně zbarvenou oblohou v zádech, vymalovanou zapadajícím sluncem, jsme se vydali zpět k autu. Po cestě se s námi ještě rozloučily sýkořice svými hlasy, znějícími mému uchu jako vypuštěné malé pružinky. </div><div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEipdpoSKkzrLcmoSVK1BT0oAvLJoIHI6FmHjgwQG1lkpZRIRkzLzmOlwZ8Qws0EVdJs2paByFqggYsrrNLA9I09Pc0y3C2mnvREQscefeg1i8veNy0g7d2XKyXMdoezo8jeAkNPAMDoyhx6zY80La83fIlvCsNrvq0bOA0TjgS5sTbGn19mS7sezDHFWw=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEipdpoSKkzrLcmoSVK1BT0oAvLJoIHI6FmHjgwQG1lkpZRIRkzLzmOlwZ8Qws0EVdJs2paByFqggYsrrNLA9I09Pc0y3C2mnvREQscefeg1i8veNy0g7d2XKyXMdoezo8jeAkNPAMDoyhx6zY80La83fIlvCsNrvq0bOA0TjgS5sTbGn19mS7sezDHFWw=w400-h266" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="text-align: justify;">Fert</span><span style="text-align: left;">ő</span><span style="text-align: justify;">újlak </span>při západu slunce.</td></tr></tbody></table><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhJZSKwjQahP3Wb7URsjfWl1wYqI-gBWR_0xBy0FsfyfoUIvuuN5GH-rJKsp8LB2RU8wJuPoyQ7yUN7wxWWRP-M1MXIR05EHSv3tcSv8CE89EmxH2Qn1HLqhCcneHa2J9eHeQMyPaG5JSNnpPFs8IJOXHMXePbPWa9s4QqUG-82AQ2rLQcGUG7tY5jO6w=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhJZSKwjQahP3Wb7URsjfWl1wYqI-gBWR_0xBy0FsfyfoUIvuuN5GH-rJKsp8LB2RU8wJuPoyQ7yUN7wxWWRP-M1MXIR05EHSv3tcSv8CE89EmxH2Qn1HLqhCcneHa2J9eHeQMyPaG5JSNnpPFs8IJOXHMXePbPWa9s4QqUG-82AQ2rLQcGUG7tY5jO6w=w400-h266" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jeřábi v červánkách.</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Další ráno jsme začali s Liborem brzkým budíkem a krátkou procházkou do zahrad zámku Esterhazy v blízkosti našeho ubytování. Naše oči a uši zaregistrovaly 35 druhů ptáků včetně strakapoudů jižních, mlynaříků, vlaštovek nebo sýkor babek. Poměrně výrazně migrovali zvonohlíci a dlasci. Po návratu následovala královská snídaně - to je něco, na co ze svých obvyklých výprav nejsem moc zvyklý, ale byla to příjemná změna! Překvapením byla samice kudlanky nábožné, která seděla zvenku na okně Zdeňkova pokoje. </div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEjR2gaV3tfrabUvIPbDWhStU6x8aLIrT1SKlThEPrx6smravWtLqytf8dsNfF8lPYD79UWSOTAOtlvwZf-QNGJAXIc2fHcbdM5QgcDpQFsItj-OlRLQWfi5oTxqGY2WTB-LkvKXmswVESxWkIipncZy5F0_Bw0V4kj46AAfIsZsYu0WEZFBtMjNuJjqUg=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2048" data-original-width="1536" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEjR2gaV3tfrabUvIPbDWhStU6x8aLIrT1SKlThEPrx6smravWtLqytf8dsNfF8lPYD79UWSOTAOtlvwZf-QNGJAXIc2fHcbdM5QgcDpQFsItj-OlRLQWfi5oTxqGY2WTB-LkvKXmswVESxWkIipncZy5F0_Bw0V4kj46AAfIsZsYu0WEZFBtMjNuJjqUg=w300-h400" width="300" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kudlanka nábožná (<i>Mantis religiosa</i>) nalezená na okně našeho penzionu.</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Na Zicksee jsme měli sraz s mým kamarádem z Bratislavy, Richardem. Bohužel krásné počasí z rána se razantně proměnilo na větrnou noční můru. Jediná rozumná možnost pozorování bylo závětří za plaveckou převlékárnou nebo betonovým podstavcem uzavřeného tobogánu. Již před výpravou jsem si zjistil, že Zicksee je momentálně nejlepší lokalitou na pozorování ptáků v okolí a celkem rychle jsem pochopil proč - jako jediné bylo na normálním stavu vody, tedy alespoň na takovém, jaký si pamatuji z minulých návštěv. Byly tam skutečně tisíce vrubozobých - hus i kachen, několik desítek tenkozobců, několik pisil. Vítr byl ale opravdu velmi otravný, a tak jsme brzy pokračovali dál. Zastavili jsme se u Lange Lacke, které bylo ale zcela bez vody. Potěšili nás tu alespoň dva sokoli - nejprve sokol stěhovavý a poté ze silnice viděný ostříž lesní. </div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEg7IWfnoHWfPoyB2BbqYjNoFAQKIl8JX6sNWlnK7XxD5B1yvhXolqyxfvuJzgUr-l5H4aDXJBYbU3EMcGPa9wWVMQeq_wIp2Xog_B7n6nV_Btof6LN1vllnf-m05vs6c6tIjyGYNXKzgXaCp6LQZ01AtsQhwLQUWG_LFXJ3JIFDF3rV2O2BTM9ejYFbDA=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEg7IWfnoHWfPoyB2BbqYjNoFAQKIl8JX6sNWlnK7XxD5B1yvhXolqyxfvuJzgUr-l5H4aDXJBYbU3EMcGPa9wWVMQeq_wIp2Xog_B7n6nV_Btof6LN1vllnf-m05vs6c6tIjyGYNXKzgXaCp6LQZ01AtsQhwLQUWG_LFXJ3JIFDF3rV2O2BTM9ejYFbDA=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Bekasina otavní (<i>Gallinago gallinago</i>) na Illmitz - Seedamm.</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Po velmi vydatném obědě jsem nebyl zrovna svěží, čas na oddych ale nebyl - <i>birding must go on</i>. Jeli jsme na "zaručenou" lokalitu, jak to ale bývá, někdy ani takové lokality nenaplní očekávání. Warmblütterkoppel - pozorovatelna u okraje rákosiny napojené přímo na jezero - nemá sice obvykle o vodu nouzi, tentokrát tam byla ale jen malinká louže. O něco více už nás potěšila jezírka mezi rákosinami u silnice k Illmitz - Seedamm. Tady se nám podařilo vidět 38 jespáků obecných a jednoho bojovného, několik vodoušů tmavých a jednu velmi spolupracující bekasinu otavní, kterou jsem si nafotil na několik málo metrů. Nad rákosinami létali kormoráni malí a na hladině plavali lžičáci, čírky a hvízdáci. </div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhOO4XFWebXBxDTO4Ce1A-dzJ6sfYsrGL9skPtDcSuJwSgj_DcgxJV6NPxSYBkw71S-MwlnLGnIOIDmksbocx2lc_cRCOa60NVUWDy9UTbF8_8ZBjelORX9aQxE0D27NCyCH4CQ-1D1M85-foTfKylPUrVVY9OBXcv8J4x77ZR1poG8ZS5lBSvXD64KrQ=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhOO4XFWebXBxDTO4Ce1A-dzJ6sfYsrGL9skPtDcSuJwSgj_DcgxJV6NPxSYBkw71S-MwlnLGnIOIDmksbocx2lc_cRCOa60NVUWDy9UTbF8_8ZBjelORX9aQxE0D27NCyCH4CQ-1D1M85-foTfKylPUrVVY9OBXcv8J4x77ZR1poG8ZS5lBSvXD64KrQ=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Samec vážky jižní (<i>Sympetrum meridionale</i>) se vyhřívá na slunci.</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Znovu jsme zkusili Oberer Stinkersee, kde na vyprahlém dně někdejšího jezera posedávalo a poletovalo několik desítek jespáků obecných a s nimi i jeden kulík písečný, jako by si nevšimli, že voda je již dávno ta tam. Vprostřed popraskané země seděl i jeden větší kulík, nebyl to však dříve zde pozorovaný kulík hnědý, ale o něco obyčejnější kulík bledý. To už den pomalu končil a jeho závěr patřil znovu nejlepší lokalitě - Zicksee. Vítr se dokonce rozhodl umoudřit, tak bylo pozorování poměrně příjemné. Kromě již dříve viděných bahňáků potěšila čtveřice jespáků malých. Byli jsme i svědky zajímavého drama - vrána šedá napadla čírku obecnou a snažila se ji odnést z hladiny někam, kde by ji mohla zabít a sežrat. Nakonec se jí to nepovedlo, a tak nespokojeně krákala ze břehu, dokud jsem ji nevyplašil při obchůzce břehu jezera. </div></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEjiUTRmAlFwEMfqqDoo1tUe4LILaC8Qyon8im3IcRIj7hi3jteVJOUFIfOtu17gO2hoBxiVx0ZZUdRpHL2Irx3SZPXpixdwSMZoM-WT_c508oFIZlKxThH2PW3arsmLU9TIzVwtfHXQQ2CiH9T8WTX6wfRyMAnlb3KUTO98-o1_USp-zsFvvpEDCCtR9g=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEjiUTRmAlFwEMfqqDoo1tUe4LILaC8Qyon8im3IcRIj7hi3jteVJOUFIfOtu17gO2hoBxiVx0ZZUdRpHL2Irx3SZPXpixdwSMZoM-WT_c508oFIZlKxThH2PW3arsmLU9TIzVwtfHXQQ2CiH9T8WTX6wfRyMAnlb3KUTO98-o1_USp-zsFvvpEDCCtR9g=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Tenkozobec opačný (<i>Recurvirostra avosetta</i>) je u nás vzácný, na Nezideru běžně hnízdí.</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Následující den jsme se rozhodli začít na Fert<span style="text-align: left;">ő</span>újlak ještě před snídaní. Na lokalitě jsme byli již v 7:15 a dle očekávání bylo na co koukat. Kromě běžných druhů migrovaly i u nás vzácné lindušky rudokrké, kterých jsem napočítal minimálně dvě desítky. Mezi nimi se ozvalo i několik lindušek lesních, stále početně protahovali zvonohlíci. Z rákosí se ozývali moudivláčci, sýkořice, ukázali se po jednom i rákosníci obecný a proužkovaný. Svým nezaměnitelným hlasem se ozval také chřástal vodní. Na pozorovatelně jsme stativákem zkontrolovali bahna, na kterých bylo devět jespáků obecných, jeden vodouš tmavý a na pastvinách bylo tentokrát jen asi deset kolih. </div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhmB5e-PEE4B3cyaINpt-PFz8fyVMYew_NCFEk_tfOMnKtS1h-p3IZ9hV796pAflQK99KHRRuBhIpIJ5FNeRMkT3T3CaB5xWZaJUc0Yy5h9B2nJ7nAke9hQSLE2EO_p3w_453EG2AGC4-Twm_bUb7t5ZkY-jIAGIurt21jSozx39OiNFMVuOs54-XOjIg=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhmB5e-PEE4B3cyaINpt-PFz8fyVMYew_NCFEk_tfOMnKtS1h-p3IZ9hV796pAflQK99KHRRuBhIpIJ5FNeRMkT3T3CaB5xWZaJUc0Yy5h9B2nJ7nAke9hQSLE2EO_p3w_453EG2AGC4-Twm_bUb7t5ZkY-jIAGIurt21jSozx39OiNFMVuOs54-XOjIg=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Tenkozobec opačný (<i>Recurvirostra avosetta</i>) obvykle chodí po bahnech, někdy ale plave jako kachna.</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Libor se Zdeňkem pozorovali na pozorovatelně tah, já jsem se šel podívat ke kanálu do rákosin. Nejprve se mi podařilo od závory, která vyhraňuje prostor určený pouze pro povolané ochranáře, najít mladého rehka zahradního, poté se mi v rákosině ukázala i jedna cvrčilka slavíková. Těsně nad vodou se ve stínu rákosu pohyboval malý pták. Snažil jsem se ho pořádně prohlédnout dalekohledem a rychle registruji kresbu hlavy typickou pro vzácného rákosníka tamaryškového, který se v oblasti Nezideru vyskytuje. To rychle volám Liborovi, který ho ještě nikdy neviděl. Naštěstí se smiloval a pěkně se ukázal po krátké provokaci na nahrávku. </div><div style="text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEh1JvpNCP5YyvBYzdW9rHUQjyisCPD51YPAv7iWRnDG6uPrdTBwTttDMWhwrwTv16LoWAj6h4SW3WZ1wOVBifdWa50RyEcSwvL3kCEVo_tjrG57OI75mtQP2AwSFFIoLTapuOH05CO_tmsOFj-RS2I_4D0CVFf5UOWQ_B6OOf6QeoTWTPXQNGuTD8k1nw=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEh1JvpNCP5YyvBYzdW9rHUQjyisCPD51YPAv7iWRnDG6uPrdTBwTttDMWhwrwTv16LoWAj6h4SW3WZ1wOVBifdWa50RyEcSwvL3kCEVo_tjrG57OI75mtQP2AwSFFIoLTapuOH05CO_tmsOFj-RS2I_4D0CVFf5UOWQ_B6OOf6QeoTWTPXQNGuTD8k1nw=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Nezider je pro nás nejbližším místem, kde pravidelně hnízdí rákosník tamaryškový (<i>Acrocephalus melanopogon</i>).</td></tr></tbody></table>Dále se u kanálu ozýval ledňáček a nízko nad vodou prolétlo několik kormoránů malých. Cestou zpět se nám krásně předvedly v letu sýkořice vousaté a protáhl holub doupňák. Zbytek dopoledne jsme věnovali procházce po okolí ubytování, znovu do zámeckých zahrad. V lese nás se ukázalo několik strakapoudů prostředních, v intravilánu pak jestřáb. </div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgHfVssvLbRBKmujctE8ed3wnRVwj-HWE3_iH_ggAwApmCmY7AbEyJCw6K_PvzdHD48ChI1f8cXP_dWQi2GJPxs1SJuFQf3qQQ1xwgI5lAOsPGQF9Ccj2_1YweI4apPmMKuRESaQvO1r1Nx4ViCgGv6VgIWvBr1M1Cwn6SW-SxTX4Ktt5XzIE2z5fca3A=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgHfVssvLbRBKmujctE8ed3wnRVwj-HWE3_iH_ggAwApmCmY7AbEyJCw6K_PvzdHD48ChI1f8cXP_dWQi2GJPxs1SJuFQf3qQQ1xwgI5lAOsPGQF9Ccj2_1YweI4apPmMKuRESaQvO1r1Nx4ViCgGv6VgIWvBr1M1Cwn6SW-SxTX4Ktt5XzIE2z5fca3A=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Sýkořice vousatá (<i>Panurus biarmicus</i>) je běžným obyvatelem rákosin v oblasti Nezideru.</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Okolo poledne jsme se opět potkali s Richardem, tentokrát se přidal i další z naší spřátelené slovenské party, Milo. Vyjeli jsme k mokřadům Bosárkány asi 40 minut cesty východně od Fertőd. Přístup na tuto lokalitu je ale z důvodu přísné ochrany přírody velmi omezen, nedostáváme se tak skoro nikam a výhled přes rákosiny se omezuje na jednu velkou a dvě menší pozorovatelny na několika místech podél jediné přístupné cesty. I tak jsme tam strávili přes hodinu a půl docela pěkného pozorování - dohromady se nám podařilo vidět 46 druhů ptáků, například 180 čejek, 22 vodoušů tmavých nebo strakapouda malého. Po obědě ve Fertőd jsme se opět vydali na lokalitu, kde se nám za celý pobyt líbilo ze všech nejvíce, Fert<span style="text-align: left;">ő</span>újlak, a ani tentokrát jsme nelitovali. Na bahnech bylo tentokrát kromě kolih a jespáků obecných i deset kulíků bledých a tři píseční. Kolem pozorovatelny proletuje spousta ptáků, dost zblízka si nás přiletělo prohlédnout třeba hejno jeřábů popelavých.</div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgeGaVrGtYYjhUUewjWhUGlLmqGZl1xUL0lwMJlASDAuFkiZAf35LdqvICo2QgY96tCtHoOoT4dAQxzOxfQsSo7nS3i8KlCHx_lOy9Hozpzx_mUOf9yofO4ehUZ0tzlcRwo5u7eaNc_ptylacDV8KNOBRBO6cz264nUWXi_6QadqQ72qx_f6dl2rEtHhA=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgeGaVrGtYYjhUUewjWhUGlLmqGZl1xUL0lwMJlASDAuFkiZAf35LdqvICo2QgY96tCtHoOoT4dAQxzOxfQsSo7nS3i8KlCHx_lOy9Hozpzx_mUOf9yofO4ehUZ0tzlcRwo5u7eaNc_ptylacDV8KNOBRBO6cz264nUWXi_6QadqQ72qx_f6dl2rEtHhA=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jeřáb popelaví (<i>Grus grus</i>) se pomalu připravovali na velkou cestu na jih.</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Poslední den našeho výletu jsme opět s Liborem vyrazili do zámeckých zahrad. Byla strašná mlha a ptáci táhli jako splašení. Jen co jsme vyšli z penzionu, zaslechli jsme nad sebou hvízdavé hlasy kolih a vzápětí jsme uviděli hejno dvaceti letět přímo nad námi. Velmi početně protahovali dlaskové. První zastávkou po cestě domů nemohlo být jiné místo než Zicksee. Krásné počasí vybízelo k pozorování a poslední zastavení v oblasti Nezideru jsme si tak naplno užili. Na vodě bylo opět několik tisíc hus velkých, mezi nimi pár běločelých, tisíce kachen všech možných druhů a přibylo bahňáků - jespáků obecných bylo kolem stovky, tenkozobců okolo dvou set. Na ostrůvku také sedělo asi 400 čejek. Příjemného rána využily k migraci lindušky rudokrké - během chvilky jich protáhlo šest, upozornily na sebe svým vysokým a táhlým hvízdnutím. Nakonec jsme se zastavili na rakouské straně oblasti výskytu dropů nedaleko Bratislavy. Po celkem dlouhém hledání jsme asi na dvacet sekund zahlédli impozantní hejno 34 dropů. Nedaleko odtud se pak s námi rozloučila hned pětice orlů královských, dva z nich se nechali velmi pěkně pozorovat v letu na krátkou vzdálenost. Třešničkou na dortu (a notnou dávkou opojení před skutečně nepříjemnou čtyřhodinovou cestou do Úval kvůli zacpané D1) byla <a href="https://youtu.be/-l5N-N0uolY" target="_blank">zastávka na Slanisku u Nesytu s břehoušem rudým, kolpíkem a jespákem křivozobým</a>. </div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEiYW8T7UoP0sIR9rQnQ49RsWb2QJW3Ffgw-O2KioPpMzl-krr7Jk68O0PXMs0HF8ZJeUw5vQnhhyrhFtr_dt6IzUgFsh68pINllf-AwPdSEKgmUobTPRbaMt8p37c90qv09YUUjz-fa9OMs8zNpTNC6FeG59q4JlZ9M-88V7uZx27mr6U757YO_N9eAHA=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1152" data-original-width="2048" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEiYW8T7UoP0sIR9rQnQ49RsWb2QJW3Ffgw-O2KioPpMzl-krr7Jk68O0PXMs0HF8ZJeUw5vQnhhyrhFtr_dt6IzUgFsh68pINllf-AwPdSEKgmUobTPRbaMt8p37c90qv09YUUjz-fa9OMs8zNpTNC6FeG59q4JlZ9M-88V7uZx27mr6U757YO_N9eAHA=w640-h360" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jespáci obecní (<i>Calidris alpina</i>) a racci chectaví (<i>Larus ridibundus</i>) na Zicksee.</td></tr></tbody></table><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Celkově byla výprava na Nezider velmi povedená (p</span><span style="text-align: left;">odařilo se nám za čtyři dny pozorovat 116 druhů ptáků)</span><span style="text-align: left;">, bohužel ale
poznamenaná dlouhodobým nedostatkem vody v oblasti, což je provázeno změnami v
druhovém složení a početnosti ptáků, kteří se tu vyskytují. Místní ornitologové
jsou prý velmi znepokojeni budoucím vývojem situace, a je tak nebezpečí, že
tento ptáčkařský ráj už nebude tak atraktivním, jako býval. </span><span style="text-align: left;">Doufejme, že stávající stav je jen krátkodobý výkyv. </span><span style="text-align: left;">I se značně
sníženým množstvím vody v krajině je ale stále na Nezideru na co koukat, proto nelze jinak
než doporučit návštěvu, zejména pak na jaře - to bude i vody více. </span></div><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEh9lZXdsqnRRLVDNKetDZnZxusRrpz4r30HtEzb5M6S2L565CFvDCnNMDhCo-FOGcOn4exvQetTSYJAMw6lBNlG1miTXa0uGE1nPhuWU9QKtX6246feQdXrfo2IB84CkPJJbXextbYWgIMkqJOk9LIijAEQ2VorTDUzZ4pwpgNsbHb6C7z3VrV9L9uiNg=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEh9lZXdsqnRRLVDNKetDZnZxusRrpz4r30HtEzb5M6S2L565CFvDCnNMDhCo-FOGcOn4exvQetTSYJAMw6lBNlG1miTXa0uGE1nPhuWU9QKtX6246feQdXrfo2IB84CkPJJbXextbYWgIMkqJOk9LIijAEQ2VorTDUzZ4pwpgNsbHb6C7z3VrV9L9uiNg=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">orel královský (<i>Aquila heliaca</i>)</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;"></div>Honza Grünwaldhttp://www.blogger.com/profile/15490640596369369535noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-553751449444859222.post-42646568157537238622021-10-19T22:50:00.002+02:002021-10-20T11:00:14.471+02:00October Big Day 2021<p style="text-align: justify;">Při tradičním podzimním <a href="https://ebird.org/news/october-big-day-2021" target="_blank">October Big Day</a>, který pořádá Cornellova univerzita prostřednictvím své ornitologické databáze eBird, jsem samozřejmě nemohl chybět, tak jako ostatně pokaždé od doby, co eBird pro zápis svých dat používám. Tentokrát jsem ale ještě večer 8. října netušil, jak bude následující den vypadat. Byli jsme předběžně domluveni s kamarádem Honzou Studeckým, ale nedokázali jsme se rozhoupat ke konečnému rozhodnutí, které nakonec padlo až chvíli předtím, než jsem šel spát. Pojedeme směrem na severovýchod a uvidíme, co vymyslíme po cestě. Nebudeme se nikam příliš hnát. Plán máme, nastavit budík, spát.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgggyRZVeRy52lsjK0xVWxmgtbw50jChc6TSiH7yCCi1cwjENRDex9YWPmUGFunzPdzRvawsniQPUDGDYycqa2U1scmRh35-sEqVsaH8j-P3gXSIXY05bcDWP7updug-Ztx18QgttLuD_86zU1N9akfM0tSZPkNWSwUdhMGp9r4pxteog88pRhqZ20NaA=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgggyRZVeRy52lsjK0xVWxmgtbw50jChc6TSiH7yCCi1cwjENRDex9YWPmUGFunzPdzRvawsniQPUDGDYycqa2U1scmRh35-sEqVsaH8j-P3gXSIXY05bcDWP7updug-Ztx18QgttLuD_86zU1N9akfM0tSZPkNWSwUdhMGp9r4pxteog88pRhqZ20NaA=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Hejna pěnkavovitých v polích na nesklizených plodinách neodmyslitelně patří k podzimu. Zde stehlík obecný na slunečnici.<span><a name='more'></a></span></td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Nejsme na sebe letos tolik přísní a vyrážíme až o půl šesté. Ještě než Honza dojede k našemu domu v Úvalech, vycházím ven poslouchat, jestli neuslyším nějakého nočního tahouna. Nestalo se tak a blížící se vrčení motoru předznamenává začátek společné části dne. První pokus o pozorování ptáků máme v Klánovickém lese, kde se snažíme asi dvacet minut vábit puštíky obecné. Klánovičtí puštíci se však kdesi ve tmě tiše vysmívají našemu snažení, a tak se vracíme s prázdnou zpět k autu. Po cestě alespoň Honza slyší protahujícího <b>skřivana polního (1) </b>a oba zaznamenáváme <b>kachnu divokou (2)</b>. </div></span><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEjKo_18OYyR2UgT2jmEtWUL7aSCym9mmtvYFoFSmfajrLupSndhZczqCnvIPhV4fjLPg71Map6eBBiHO8ARLW3VRBL6HGpegtL4XO2uOmA1HfeWYi0rZw_0iF8FbhnWySLWqs6EEXGlELXwlOQYS-IJwlAtF7DvjgXvUI6ppNj2GGMoB2ewldiiKcolyA=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEjKo_18OYyR2UgT2jmEtWUL7aSCym9mmtvYFoFSmfajrLupSndhZczqCnvIPhV4fjLPg71Map6eBBiHO8ARLW3VRBL6HGpegtL4XO2uOmA1HfeWYi0rZw_0iF8FbhnWySLWqs6EEXGlELXwlOQYS-IJwlAtF7DvjgXvUI6ppNj2GGMoB2ewldiiKcolyA=w640-h480" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ranní čekání na první druhy.</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Až v autě se rozhodujeme o lokaci na rozlet. Musí to být místo s mozaikou biotopů ideálně v otevřené krajině. No jasně, pojedeme do částečně nečinné pískovny Hostín. Přijíždíme už za rozednění, mlha se sem tam válí po krajině a pokrývá tak zmrzlou ranní krajinu. Ještě než jsme dojeli na lokaci, všimli jsme si na poli sousedícím s naší lokalitou veliké koncentrace dravců, na poli jich sedělo přes čtyřicet. Bezva, sem se ještě vrátíme. Rozeznali jsme několik <b>kání lesních (3) </b>a taky <b>volavky popelavé (4)</b>. V pískovně hned po otevření dveří začínáme připisovat pěvce. První zapisuji protahující <b>strnady rákosní (5)</b>, vábící <b>sýkoru koňadru (6) </b>a taky <b>modřinku (7)</b>, v pozadí čimčarají <b>vrabci polní (8)</b>. Jdeme po cestě směrem k zatopené části nečinné pískovny, odkud se z mlhy ozývají hlasy <b>lysek černých (9)</b>. Než zcela opouštíme zástavbu, jsou slyšet ještě probuzení <b>vrabci domácí (10)</b>. Do mrazivého a mlžného rána se začíná rozjíždět pěkný tah. Slyšíme <b>lindušky luční (11), pěnkavy obecné (12) </b>mezi kterými je poměrně hodně <b>jikavců (13)</b>, na cestě jsou i <b>drozdi zpěvní (14) </b>a <b>kosi (15)</b>. Lindušky doprovází samozřejmě i <b>konipasi bílí (16)</b> a pěnkavy zase další pěnkavovití ptáci - <b>čížci (17), zvonci (18)</b>, <b>stehlíci (19) </b>a později i několik <b>konopek obecných (20)</b>. Pěkně táhnou i <b>pěvušky modré (21)</b>, dávají o sobě vědět svým jemným zvonivým hlasem. Prolétá i několik <b>špačků (22)</b>, nechybí ani <b>holubi hřivnáči (23) </b>a překvapivě docela početně létají i <b>doupňáci (24)</b>. Na osamělém suchém topolu sedí <b>poštolka obecná (25)</b>, kterou střídají dvě <b>straky obecné (26)</b>. </div></span><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhWdaOZY_O5FTXRcMkZpJaCixbtxkizw2E6_9Sf7kdGMLhi9oMTUKCju4WEyVcnO3JdMQto5HfTed0P46ASHwge8nIv1C-5kJhcjdjI4vCzv7TZf5eCwsyxoBhufRZDV_Ikurq2YuXyswEvLSAncIg8FVzB7UPljo1QWi6sp2v7oDkeU0CPx8aPH6FaNQ=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhWdaOZY_O5FTXRcMkZpJaCixbtxkizw2E6_9Sf7kdGMLhi9oMTUKCju4WEyVcnO3JdMQto5HfTed0P46ASHwge8nIv1C-5kJhcjdjI4vCzv7TZf5eCwsyxoBhufRZDV_Ikurq2YuXyswEvLSAncIg8FVzB7UPljo1QWi6sp2v7oDkeU0CPx8aPH6FaNQ=w640-h480" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jinovatka mrazivého rána na cestě do pískovny Hostín.</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Posouváme se směrem k činnějším částem pískovny. Kromě volání <b>bažanta obecného (27) </b>připisujeme i první vrány, nejprve početnější <b>šedivky (28)</b>, chvíli potom i <b>vrány černé (29) </b>- pro účely Big Day je velkou výhodou pohyb v oblasti hybridní zóny těchto dvou druhů (<a href="https://www.sciencealert.com/two-species-of-crow-are-evolving-before-our-eyes-in-europe" target="_blank">které jsou ale ve skutečnosti zřejmě jeden druh</a>). Od jedné z louží na dně pískovny plašíme <b>bekasinu otavní (30)</b>, která se svým typickým skřekem rychle mizí z dohledu. Štěstí je při nás a nad hlavami se nám intenzivně ozývá cvrčení <b>drozda cvrčaly (31)</b>, kterého si vzápětí i pěkně prohlížíme. V dáli navíc letí hejno sedmi <b>kormoránů velkých (32) </b>a z křovin okolo největší vodní plochy vábí <b>budníček menší (33) </b>a drsným hlasem se připomíná i <b>střízlík obecný (34)</b>. Do "sbírky" holubů přibývá i ten nejobyčejnější <b>věžák (35)</b>, z dálky se ozývá <b>strakapoud velký (36) </b>a <b>sojka obecná (37),</b> hojně aktivují <b>strnadi obecní (38)</b>. Zpátky na vyvýšeném okraji pískovny připisujeme <b>rehka domácího (39)</b>, který posedává na střeše zborcené chatrče. Slyšíme taky prvního "pištěka" - <b>strnada lučního (40). </b>Tempo pomalu ubírá na obrátkách, z nedalekého borového lesa se ale postupně hlásí další dva šplhavci, <b>žluna zelená (41) </b>a <b>datel černý (42)</b>. To ještě netušíme, že jsme tímto zkompletovali všechny dnešní šplhavce. Velkou radost nám dělá <b>moták pilich (43)</b> vyletující z nocování. Pomalu směřujeme k malému borovému lesu na okraji pískovny. Po cestě ještě zaznamenáváme první <b>červenku (44) </b>a <b>dlaska tlustozobého (45)</b>. Zastávka u lesíka se ukázala jako dobrý tah. Nejprve vidíme hned dvakrát <b>krahujce obecného (46)</b>, vzápětí se ozývá <b>sýkora lužní (47)</b>, což obvykle bývá jedna z nejhůře dostihnutelných sýkor. Z lesních druhů přidáváme taky <b>králíčka obecného (48)</b>, kterého pečlivě hledáme mezi jehličím, abychom vyloučili pozdního králíčka ohnivého. Přidává se také <b>sýkora uhelníček (49) </b>a <b>šoupálek dlouhoprstý (50)</b>. </div></span><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhVP2JYsL9utFVnM6Ml5p6egMCze4DTpM2xbY0_O2kMie4MWXEVqkq-QZlq9bEk5o5oz1IaD5VaXCYBgDBYTg9Yfv4y3SUXLsm1Ub9W-OghJzSwIJ1U1e-W21WmVcK6RTxtYyVzeEVFVEYDryEJyjaYYEkMGtk6ul8g3xutTZKGjv2eUpLWlcgBYZ5kgw=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhVP2JYsL9utFVnM6Ml5p6egMCze4DTpM2xbY0_O2kMie4MWXEVqkq-QZlq9bEk5o5oz1IaD5VaXCYBgDBYTg9Yfv4y3SUXLsm1Ub9W-OghJzSwIJ1U1e-W21WmVcK6RTxtYyVzeEVFVEYDryEJyjaYYEkMGtk6ul8g3xutTZKGjv2eUpLWlcgBYZ5kgw=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Husy velké spěchají k jihu.</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Rozhodli jsme se již pomalu vracet k autu, po cestě se nám ještě daří zaznamenat pozdního <b>rehka zahradního (51)</b>, Honza si všímá rychle proletující samice <b>jestřába lesního (52) </b>a nad hlavami nám prolétá klín <b>hus velkých (53). </b>Dalším zaznamenaným druhem protahujícím k jihu je také <b>skřivan lesní (54)</b>, který se z dálky prozradil svým typickým kontaktním hlasem. Na poli se ve světle nového dne ukazují i předtím skryté <b>čejky chocholaté (55)</b>, v obci Újezdec nacházíme několik očekávaných <b>hrdliček zahradních (56) </b>a těsně předtím, než nasedáme do auta, protáhne nad námi dvojice <b>zvonohlíků zahradních (57)</b>. Nečekaně fenomenální start dne! </div></span><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEiHawN2KxXPVR5DRWt6h552G3ymIt1JBExM6WLP0aFhZ69yLsBjQO4aHfcHk-B3QRthMEK6g6zh5kIWEhT99aqmctk-cxAYA8k4ovLNhFcINME5vAOd9xRdljByD7dLYl7qQAjsoYFpisgN5tsbCwXdThCyp5kQjGar1NTeOQUp70nejQ2GNQMBHE4EhQ=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEiHawN2KxXPVR5DRWt6h552G3ymIt1JBExM6WLP0aFhZ69yLsBjQO4aHfcHk-B3QRthMEK6g6zh5kIWEhT99aqmctk-cxAYA8k4ovLNhFcINME5vAOd9xRdljByD7dLYl7qQAjsoYFpisgN5tsbCwXdThCyp5kQjGar1NTeOQUp70nejQ2GNQMBHE4EhQ=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Strnadi rákosní byli na tahu velmi početní.</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Přesouváme se jen malý kousek na zmíněné pole, kde nás čekal nebývalý nával kání lesních. Honza jich tu napočítal neskutečných 90 jen na třech sousedících polích, nikterak velikých! Mezi nimi se však žádná rarita neobjevuje, poletuje tu jen pár poštolek, hřivnáčů, na poli se prochází volavky popelavé, na drátech sedí doupňáci a nad námi stále proudí protahující pěvci. Mě upoutává souboj krahujce s motákem pilichem, zřejmě stejným jedincem, kterého jsme viděli v pískovně. Když se vracím k Honzovi, který stativákem zkoumá káně, všímám si jiného ptáka sedícího nedaleko nás. Černobílý štíhlý malý pták sedící na tlustém stéblu nějaké byliny nemůže být nic jiného než <b>ťuhýk šedý (58)</b>. Ten se dlouho nezdržuje a odlétá někam dál. U dalšího pole prohlížíme hejno čejek. Mezi nimi je nějaký jiný bahňák! Proběhne mi hlavou výčet rarit, které mohou bloudit touhle dobou s čejkami, ale než si je stihnu všechny vybavit, ukazuje inkriminovaný pták hlavu a zobák a je jasno, rarita se nekoná. Je to totiž <b>jespák bojovný (59)</b>, což nás ale i tak velmi těší. </div></span><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEiq99xFtQI50Jgcc47zO6yDdFFOPiGLluthaIyN4zCUmNsgOzWoz0-HzxkxO3viWqjgGyYYza8UlYxdkzCJIcYFeay4n9JWZC9cI3C3lQXreyxrj3XuFcgFqRmGfcp227wUIAC2DFuMOnEhApoo6zdaM2PKUiqR91t6JvcDVGtZZlKtgeOyQYNszChmHw=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEiq99xFtQI50Jgcc47zO6yDdFFOPiGLluthaIyN4zCUmNsgOzWoz0-HzxkxO3viWqjgGyYYza8UlYxdkzCJIcYFeay4n9JWZC9cI3C3lQXreyxrj3XuFcgFqRmGfcp227wUIAC2DFuMOnEhApoo6zdaM2PKUiqR91t6JvcDVGtZZlKtgeOyQYNszChmHw=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Moták pilich vyhlíží kořist nedaleko Újezdce.</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Následuje přesun do polí v okolí Hospozína, což vynáší pozorování mladého <b>motáka pochopa (60)</b>. Projíždíme usedlostí Radešínek a míjíme kukuřičné pole, které vůbec nevypadá na to, že tady před rokem lovili hned dva motáci stepní. Za kukuřičným polem vidíme prvního z mnoha dnešních <b>luňáků červených (61)</b>. Nedaleko odtud pozorujeme hejno <b>racků bělohlavých (62)</b>, ke kterým se přidává i jeden <b>racek chechtavý (63)</b>. Rackové pronásledují orající traktor, spolu s nimi se tu prohání i několik luňáků. Opodál sedí <b>krkavec (64)</b>. </div></span><p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEiCIFeU5CFnrIGjA9o6PWWm2XAAgipPekCTx4E0t109_z13ELiRHc_ez76NtsB8tAXAJ4rqVC9GlNmDjDX9VcAJnyS4AcvbrrrAqkztVvVJjzrseKN3mLjAyf6jC2iskK3ZBr34UhN7MLt308r9FkEmS9b-BIR6plA7TVe4zaObr9ref4IqB1bOjfpD4Q=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1152" data-original-width="2048" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEiCIFeU5CFnrIGjA9o6PWWm2XAAgipPekCTx4E0t109_z13ELiRHc_ez76NtsB8tAXAJ4rqVC9GlNmDjDX9VcAJnyS4AcvbrrrAqkztVvVJjzrseKN3mLjAyf6jC2iskK3ZBr34UhN7MLt308r9FkEmS9b-BIR6plA7TVe4zaObr9ref4IqB1bOjfpD4Q=w640-h360" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Podřípská polní krajina se špačky a racky.</td></tr></tbody></table><br /><p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgeksZqXBEqFJhdjFurnvl-gXLjumWVXb7oi6ZZnc5IqNHFC8SPYEBKjER0OcpFsQh3z1BdSjeUVLwmX1RNgJ9-6_Gy8UzTDJ3DiadbeyFkfEVC1Kpt4ZpHnrgjg4lPGCDtrXITP2CnywlUMC8wGKCxgkppqoRUnQP20Y61ZYRTqR3LOo2AahutHcUn1w=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgeksZqXBEqFJhdjFurnvl-gXLjumWVXb7oi6ZZnc5IqNHFC8SPYEBKjER0OcpFsQh3z1BdSjeUVLwmX1RNgJ9-6_Gy8UzTDJ3DiadbeyFkfEVC1Kpt4ZpHnrgjg4lPGCDtrXITP2CnywlUMC8wGKCxgkppqoRUnQP20Y61ZYRTqR3LOo2AahutHcUn1w=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Rackové bělohlaví prohání luňáka červeného.</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Další destinací je Lenešický rybník. Ten nás nejprve vítá uzavírkou hráze, která se naštěstí dá objet. Rybník však nestojí za moc. Na hladině plave několik desítek <b>labutí velkých (65) </b>a <b>potápek roháčů (66)</b>. Kachen je tu velmi málo a protože je rybník na plné vodě, můžeme si o bahňácích nechat leda zdát. Těžko uvěřit, kolik stovek vodních ptáků tu bylo touhle dobou před rokem... Těší nás alespoň krásný dospělý <b>orel mořský (67)</b>, který několikrát zalovil v rybníku a poté krouží nad námi. Poblíž rákosin nakonec vidíme ještě dvě <b>potápky malé (68). </b>Krátká procházka do křovin v okolí rybníka přináší další do "sbírky" sýkor - <b>sýkoru babku (69)</b>. Když bez dalších přírůstků opouštíme křoviny, spatří Honza nezaměnitelnou siluetu <b>čápa černého (70)</b>, který je jednoznačně jedním z největších překvapení dne. </div></span><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEjJaOa1XJesAZVSQGbeE5PTm4ZErlQRgXn3O4rnBbParAIw8QYgEkY1ICbjT7p4zpAj29V-qO4L8Jft_JLg-MNL9OwIJuCmGGQQgNw3n1q0-6MJyV79ebjSvCbbRmLa4ARb6Ce3cxfu0DDJpDExAZzVqYKtFbOH5SxdA9ExCmZ0XVeuxdHzmApqF5di-w=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEjJaOa1XJesAZVSQGbeE5PTm4ZErlQRgXn3O4rnBbParAIw8QYgEkY1ICbjT7p4zpAj29V-qO4L8Jft_JLg-MNL9OwIJuCmGGQQgNw3n1q0-6MJyV79ebjSvCbbRmLa4ARb6Ce3cxfu0DDJpDExAZzVqYKtFbOH5SxdA9ExCmZ0XVeuxdHzmApqF5di-w=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Orel mořský zalovil na hladině Lenešického rybníka.</td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEiDIwO3mifGt5QP1JgC_ePSfZYk0fIugBTOb4uOJLZWRPQ0388S77ZLInrojw5sWjquLPWM-gQ0OebX_QiZha_h0nr6zWbAg7ko4x_rX7xfqzOmon8TQnaLe7LoxklM14UeR38lXVa9Qo-f5yqkB_gBXkXoew4XV4sQPBSh95OQukNfDyUAQtMBYSmoBA=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1364" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEiDIwO3mifGt5QP1JgC_ePSfZYk0fIugBTOb4uOJLZWRPQ0388S77ZLInrojw5sWjquLPWM-gQ0OebX_QiZha_h0nr6zWbAg7ko4x_rX7xfqzOmon8TQnaLe7LoxklM14UeR38lXVa9Qo-f5yqkB_gBXkXoew4XV4sQPBSh95OQukNfDyUAQtMBYSmoBA=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pozdní čáp černý překvapil.</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Přesun na VN Nechranice. Stavíme pod hrází, ale už z dálky vidíme, že to nebude žádná hitparáda - nádrž je téměř zcela napuštěná, tedy pro bahňáky zde nebudou podmínky. Ale i tak se jdeme rozhlédnout po hladině. Ve výpusti připisujeme očekávaný druh, <b>konipasa horského (71)</b>. Na přehradní stěně a manipulačních zařízeních sedí racci, kromě bělohlavých a chechtavých je tu i spousta <b>racků středomořských (72) </b>a <b>stříbřitých (73)</b>. Kupodivu žádný racek bouřní. Na hladině plave několik <b>kopřivek (74) </b>a skupina pěti <b>hvízdáků eurasijských (75)</b>, alespoň malá vrubozobá náplast za Lenešice. U hráze se v protisvětle koupe divný pták, kterého nedokážeme spolehlivě stativákem určit. Honza se proto vydává směrem k němu. Po nějaké době pták vzlétá a ukazuje se, že je to <b>dřemlík tundrový (76)</b>. Chvíli létá mezi racky nad hladinou a pak usedá do koruny topolu nedaleko nádrže, kde ho už později nenacházíme. Návštěvu Nechranice ukončujeme ještě pozorováním krásného samce <b>bramborníčka černohlavého (77) </b>hned vedle silnice. </div></span><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEjwT6DfOaM4o-viypLtMJ8wT9FO1RMrHgRNaZpNW07CQzAUjuGciycY5eifueHOEHdHOxvXsUPDoXa30H7w57ei5hwOGzzmaCJKY1zlsGQRT5yeRfuM0bMlH3YxCSxjAkn5QG0f572kXY7EQVySQsblplEFLx8FejQbn50ULuWazmhAWB6AKc2Tjteefg=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1364" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEjwT6DfOaM4o-viypLtMJ8wT9FO1RMrHgRNaZpNW07CQzAUjuGciycY5eifueHOEHdHOxvXsUPDoXa30H7w57ei5hwOGzzmaCJKY1zlsGQRT5yeRfuM0bMlH3YxCSxjAkn5QG0f572kXY7EQVySQsblplEFLx8FejQbn50ULuWazmhAWB6AKc2Tjteefg=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zlověstně vyhlížející racek středomořský na VN Nechranice.</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Míříme k další nádrži, známé jako VN Kyjice. Po cestě se ještě stavujeme na odkalištích U Rasovny nedaleko Droužkovic. Na vodní ploše se nám daří najít deset <b>čírek obecných (78)</b>, plave tu i jedna mladá <b>slípka zelenonohá (79)</b> a nepřehlédnutelné jsou tři <b>volavky bílé (80)</b>. Procházíme ještě k dalšímu průzoru skrze rákosiny, ale další druhy už hledáme marně. Míříme tedy už skutečně na Kyjici. Je jako obvykle obklopena rybáři, jsou tu ale i ptáci a není jich málo. Na betonovém ostrůvku sedí spousta kormoránů, několik volavek bílých a popelavých. Kromě nich tu jsou ale i čtyři <b>husice nilské (81)</b>. Nic dalšího ale nějakou dobu nevidíme, a tak jen relaxujeme na břehu a střídáme si stativák. Nakonec se Honzovi přeci jen daří najít několik jespáků, kteří jsou ale úplně na druhé straně nádrže, tedy nejsme schopni jistě říct, že nepůjde o nějaký zajímavější druh. Ještě než se za nimi vypravíme, nachází Honza ještě <b>lindušku horskou (82)</b>. Obcházíme nádrž, abychom si prohlédli zblízka bahňáky. Jsou to skutečně <b>jespáci obecní (83)</b>, žádný zázrak se tedy nekoná. Cestou zpět máme s Honzou oba pocit, že slyšíme opakovaně kolihu. Čekáme poměrně dlouho, než se <b>koliha velká (84) </b>skutečně ukáže, udělá s vytrvalým voláním oblouk kolem nádrže a mizí na jihozápad. Nedlouho poté nacházíme taky <b>pisíka obecného (85)</b>, kterého důkladně zkoumáme, abychom vyvrátili americký původ tohoto opožděného bahňáka. Při opětovném dohledávání pisíka si všímám mezi kachnami také jedné <b>čírky modré (86)</b>. To už se slunce chýlí neodvratně k západu.</div></span><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhIfS52mhkjfhWn34vERZ-trCt3Hv-CZqiL8p5_6cDXh3fyZfff9D24mboO9-9Rw0Tlduv-ohcBnRKs3e9fXCAH2PYXfJtUASEjtLAOYFBSEywnbgR5upV9sVQCRlWk3OyrxtRjhMCE8J3VBEFyhaeMwN3zgVMqCR-iuJf8oxbEJCww4cxl0ByQyhDE9g=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhIfS52mhkjfhWn34vERZ-trCt3Hv-CZqiL8p5_6cDXh3fyZfff9D24mboO9-9Rw0Tlduv-ohcBnRKs3e9fXCAH2PYXfJtUASEjtLAOYFBSEywnbgR5upV9sVQCRlWk3OyrxtRjhMCE8J3VBEFyhaeMwN3zgVMqCR-iuJf8oxbEJCww4cxl0ByQyhDE9g=w640-h426" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Linduška horská na břehu VN Kyjice.</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Poslední štací dne je krušnohorský les někde nedaleko hranice s Německem. Lesní prostředí nám doposud chybělo, bylo tak jasné, kam se musíme na závěr dne vydat. Hned nedaleko místa, kde jsme zaparkovali, se nám podařilo mezi králíčky obecnými dohledat i jednoho <b>králíčka ohnivého (87)</b>. Radost z nálezu střídá zklamání z tichého lesa. Ptáci jakoby se rozhodli jít dnes spát o něco dříve. Na několikátý pokus se nám daří na nahrávku přeci jen nalákat dvě <b>sýkory parukářky (88)</b>, které nám poté ještě dlouho nadávají. V posledních chvílích světla se snažím ze zoufalství pustit nahrávku brhlíka, kterého jsme za celý den neviděli ani neslyšeli. Už jsme si skoro jistí, že to nevyjde, proto nahrávku balíme a s tímto běžným druhem se pro tentokrát pomyslně loučíme. Nemůžeme proto skoro uvěřit, když se už za padajícího šera z netypického prostředí skutečně do ztichlé krajiny ozve energické volání <b>brhlíka lesního (89)</b>. </div></span><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: justify;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhFyaUVaj0eXLkuyAhWULEV6zzOCqi8-vYEggqWU7h9BRqD3uHNQmVZnw6hwtPZ7MJ_W5Rd9TnhNKEiPxUIit9bd4lL4nNin46Io4l78lLeqR4zF6DsiD8qM8-k9cCBerGXRMwAWUDMzx8DkQf5Y0M89ufT_jD42Ixbubn6v1CQLHsSLpTZog9hdwMR3w=s2048" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhFyaUVaj0eXLkuyAhWULEV6zzOCqi8-vYEggqWU7h9BRqD3uHNQmVZnw6hwtPZ7MJ_W5Rd9TnhNKEiPxUIit9bd4lL4nNin46Io4l78lLeqR4zF6DsiD8qM8-k9cCBerGXRMwAWUDMzx8DkQf5Y0M89ufT_jD42Ixbubn6v1CQLHsSLpTZog9hdwMR3w=w640-h480" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Krušnohorský les a naučná stezka Lesná.</td></tr></tbody></table><span style="text-align: justify;"><div style="text-align: justify;">Zakončení velkého dne bylo samozřejmě na sovách, doteď jsme totiž neviděli jediný druh. Cestou zpět k autu se ale v lese neozval ani očekávaný kulíšek, ani sýc, zato se nám krásně ozval <b>puštík obecný (90)</b>. Pomyslnou třešničkou na dortu za užitým dnem bylo (akustické) pozorování <b>sýčka obecného (91)</b>, který houkal na statku nedaleko dálnice D8, po které jsme se vrátili do Úval, kde jsme se s Honzou rozloučili. Letošní výsledek hodnotím jako překvapivě dobrý. Přestože některé lokality zklamaly, podržel nás hlavně ranní rozlet, navíc se nečekaně ukázali i někteří vzácnější ptáci. Počasí nám krásně přálo a dostali jsme se na místa, kam se moc často nepodíváme. Už teď se těším a jsem zvědavý, co mě čeká příští rok. </div></span>Honza Grünwaldhttp://www.blogger.com/profile/15490640596369369535noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-553751449444859222.post-55044323923788930882021-09-19T21:24:00.002+02:002021-09-20T07:11:52.377+02:00Tisíc dnů nepřetržitého zapisování<p style="text-align: justify;">Do databáze <a href="https://ebird.org/home" target="_blank">eBird</a> jsem začal zapisovat koncem roku 2017. Počátkem letošního roku jsem do ní zadal přes 46 tisíc pozorování. Hnacím motorem je mi kromě jiného i to, že jsem se před časem rozhodl, že začnu zadávat každý den. Dnes, 19. září 2021, uplynulo od tohoto mého rozhodnutí přesně tisíc dnů. Někdy to bylo těžké a někdy jsem do databáze zadal třeba jen jedno pozorování, snažím se ale každý den vyrazit na ptáky alespoň na pět minut. Nejtěžší je to v zimě, kdy má den jen pár hodin, během kterých má člověk často něco na práci. Navzdory všem nástrahám se ale stále daří můj zvyk udržovat. Ve svých záznamech tak vidím nejen pozorování ptáků, která mohou být užitečná třeba pro ochranu přírody, ale nezřídka i náznak toho, co jsem ten který den dělal, tedy takovou formu deníčku. Dnešek tak musel patřit samozřejmě alespoň částečně ptákům.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_jmpqmnXIKpirZJlyY-L1ybDekJq7bgfPxTPVUKFHAvIA5wEOoTADFfQoj62efz2syS4h9jFg7Q1zoLgJpnmxNYiUzc2O7AC72GEpfNCCG_cd5a_7JJcxYjTnYZxd5DYSgxEBGQXRf5Dr/s489/1000+dn%25C5%25AF+eBirdu.PNG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="338" data-original-width="489" height="276" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_jmpqmnXIKpirZJlyY-L1ybDekJq7bgfPxTPVUKFHAvIA5wEOoTADFfQoj62efz2syS4h9jFg7Q1zoLgJpnmxNYiUzc2O7AC72GEpfNCCG_cd5a_7JJcxYjTnYZxd5DYSgxEBGQXRf5Dr/w400-h276/1000+dn%25C5%25AF+eBirdu.PNG" width="400" /></a><span><a name='more'></a></span></div><p style="text-align: justify;">Včera jsme byli s přáteli provádět management stepní lokality Přerovská hůra v okresu Nymburk. Většina lokalit nelesní povahy dnes intenzivně zarůstá, protože na nich skončila pastva nebo jiná lidská činnost, která narušovala sukcesi, tedy postupný vývoj rostlinných společenstev, který ve většině případů vede k zalesnění. Proto je potřeba na takových místech zásahu ochranářů - kosení, vyřezání náletových dřevin, nejlépe následované pastvou. Pracovat jsme začali už chvíli po desáté dopoledne a končili jsme až za tmy, přičemž jsme akci zakončili posezením a pokecáním o všem možném. Večer se mi nechtělo domů, tak jsem se rozhodl na místě přenocovat. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiiCoEsyPMDz_om5-Orpy9zCLY4m-cbYne41V7MlZVvGOAPK4wlzgMT8nKgBIVXUezT5jomK41kdrFhTmv0JaEPfRRk9Y7x0QOfN03t48lL-4SH9re3NDcmw8N44teKcPmAd_qTN9ygIN7l/s2048/image_50456833.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiiCoEsyPMDz_om5-Orpy9zCLY4m-cbYne41V7MlZVvGOAPK4wlzgMT8nKgBIVXUezT5jomK41kdrFhTmv0JaEPfRRk9Y7x0QOfN03t48lL-4SH9re3NDcmw8N44teKcPmAd_qTN9ygIN7l/w400-h300/image_50456833.JPG" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Výhled na rozvolněné křoviny Přerovské hůry a Polabskou nížinu.</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Probudil jsem se poměrně pozdě, až kolem osmé, nicméně ptačí aktivita byla pořád slušná. Bylo zataženo a celkem příjemný chládek, bezvětří. Hned u auta mě potěšilo typické dvouslabičné vábení budníčka většího, z okolí cukrovaly hrdličky a kdesi se zachechtala žluna. V keřích kolem cesty na hůře poskakovaly desítky ptáků. Vedli budníčci menší, následovaní sýkorami modřinkami a koňadrami. Potěšil i jeden lejsek šedý. Vědět o sobě dávali i protahující drozdi zpěvní, celou cestu mě doprovázela rodinka mlynaříků. Chvíli jsem měl pocit, že slyším typický hlas vlhy, to se mi však nepotvrdilo. Přelétlo 14 vlaštovek, směřujících sebejistě k jihu. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgnMx3dkOmz8u8cX0fUSgXYpYBXcpz8R7aMuCwqLLceZbNVtBMcaCTNLocEgCY3LyLWkDYSYktwPYdnI-H3tEj0rUUcsdLE-jcT90MNN8UeRFa_epyYLE_6-O6J8Th1ys_c_JG6fhnuoLoA/s2048/jesp%25C3%25A1k+vy%25C5%25A1eho%25C5%2599ovice%252C+p%25C5%2599erovsk%25C3%25A1+h%25C5%25AFra+007.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgnMx3dkOmz8u8cX0fUSgXYpYBXcpz8R7aMuCwqLLceZbNVtBMcaCTNLocEgCY3LyLWkDYSYktwPYdnI-H3tEj0rUUcsdLE-jcT90MNN8UeRFa_epyYLE_6-O6J8Th1ys_c_JG6fhnuoLoA/w400-h266/jesp%25C3%25A1k+vy%25C5%25A1eho%25C5%2599ovice%252C+p%25C5%2599erovsk%25C3%25A1+h%25C5%25AFra+007.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Sýkora koňadra (<i>Parus major</i>) na Přerovské hůře.</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Z kopce je krásný rozhled na jinak placatou polabskou nížinu. Přerovská hůra je jednou z polabských hůr, které se vyznačují bílými stráněmi, na kterých roste celá řada vzácných rostlin. Žije tu i početná populace kudlanky nábožné, o čemž jsme se včera přesvědčili. Zajímavostí je, že na vrcholu hůry se rozprostíralo v minulosti i středověké hradiště, které je nyní pohřbené substrátem. Lokalita je skutečně půvabná a těším se, až se na ni někdy přijedu podívat v době kvetení. Dnes jsem viděl jen několik ocúnů na jedné z oplocených luk. Celkem jsem tam pozoroval pěkných 29 druhů ptáků, což mě potěšilo i když žádný nebyl nijak vzácný.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRxqWj94hvRbsUA4EhhfOUEhROzfBTTO1dYwi9iugyVi_ROExCz5byaUfk_nyNzfVeUC_znj-psPGc1T9v41dmtjRrc6HD8lhDGoDwnD7MQTD8gyFT53s1ZSImfYofFfQpl2H2YrSjZ6pt/s2048/kudlanky+024.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRxqWj94hvRbsUA4EhhfOUEhROzfBTTO1dYwi9iugyVi_ROExCz5byaUfk_nyNzfVeUC_znj-psPGc1T9v41dmtjRrc6HD8lhDGoDwnD7MQTD8gyFT53s1ZSImfYofFfQpl2H2YrSjZ6pt/w400-h266/kudlanky+024.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kudlanka nábožná (<i>Mantis religiosa</i>) na Přerovské hůře</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Z Přerovské hůry jsem se pomalu vydal směrem domů, do Úval. Zastavil jsem se na hnojištích u Přerova, poté i u Sedlčánek. U Přerova nebylo k vidění nic, na jezeru Cucovna u sedlčánského hnojiště se zablýskaly tři volavky bílé. Moji "tour de hnůj" jsem zakončil na hnojišti Vyšehořovickém, kde mě moc potěšil mladý jespák obecný. Tenhle osamělý cestovatel využil úplně volné potravní příležitosti a sbíral bezobratlé živočichy ve smrduté kejdě zaplavené vodou z nedávných dešťů. Tito severští ptáci nejsou naštěstí pro mě vůbec plaší, mohl jsem se tak přiblížit jen na několik málo metrů a sledovat ho při sběru potravy. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi619PWrrI7b4OhG91hHiDYpVybnC-pN9C0d5mGXwtnkWLosS9HIU4lD6sZaI_-smlbFsPjCnyun6rcHMY5rmiX8irjwTemtNUh_DhGTAeSrlrEoxxME0lx4axBj7T9CuPVw-At9_xaxEg2/s2048/jesp%25C3%25A1k+vy%25C5%25A1eho%25C5%2599ovice%252C+p%25C5%2599erovsk%25C3%25A1+h%25C5%25AFra+244.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi619PWrrI7b4OhG91hHiDYpVybnC-pN9C0d5mGXwtnkWLosS9HIU4lD6sZaI_-smlbFsPjCnyun6rcHMY5rmiX8irjwTemtNUh_DhGTAeSrlrEoxxME0lx4axBj7T9CuPVw-At9_xaxEg2/w400-h266/jesp%25C3%25A1k+vy%25C5%25A1eho%25C5%2599ovice%252C+p%25C5%2599erovsk%25C3%25A1+h%25C5%25AFra+244.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jespák obecný (<i>Calidris alpina</i>) na hnojišti ve Vyšehořovicích.</td></tr></tbody></table><p style="text-align: justify;">Poslední zastávka mě bohužel moc nepotěšila. Zastavil jsem se totiž na polním mokřadu, který vznikl vloni na podzim u vesnice Tuklaty. Pole kolem něj bylo zorané, včetně některých částí mokřadu. To však není důvod mé rozladěnosti. Když jsem mokřad obešel, všiml jsem si, že v části zakryté vegetací je na břehu vysypaný poměrně velký objem zrní a ve vodě jsou naházené bochníky chleba. Myslivci se tak snaží zřejmě nalákat do mokřadu kachny, aby je mohli následně střílet. Jeden by řekl, že by myslivcům na podobné hrátky mohly stačit rybníky "kačáky", kterých je všude dost, a které jsou napěchované kapry, až je díky tomu z vody nechutná smradlavá břečka a kam si mohou vypustit svoje vychované kačeny, které si šetří na to, aby je mohli jednoho dne pro zábavu střelit. Už se těším, až si někde přečtu, že myslivcům jde především o ochranu přírody...</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8kKmi8jU8il-qYcm4B9bxNkOnbvSyjI2tnmYjQRGKkcpYrdS5li9vl-guy2mz_IlFTPxr3La41o7HacvCjWgEs2PM4WooE7JisXGTLocIbZ_UwIRCJ4lAf0_z-Lwj3bSSlYYANudw_AM5/s2048/image_50424577.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg8kKmi8jU8il-qYcm4B9bxNkOnbvSyjI2tnmYjQRGKkcpYrdS5li9vl-guy2mz_IlFTPxr3La41o7HacvCjWgEs2PM4WooE7JisXGTLocIbZ_UwIRCJ4lAf0_z-Lwj3bSSlYYANudw_AM5/w400-h300/image_50424577.JPG" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Smutný pohled. Takto vypadá péče myslivců o krajinu. V popředí zrní, v pozadí ve vodě plavou kusy pečiva.</td></tr></tbody></table><div style="text-align: justify;">Aby tento příspěvek nekončil tak negativně, přidávám ještě několik obrázků krotkého jespáka obecného. Tak na dalších 1000 dnů s ptáky!</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhgRU8ZDN0P6xQfvtXiYysTGhweyZeunCVVKznCmgFugl1G8-oSNaMbSNrQ8tvbyumDdtWRSyllotDXBCEwnuDq_4kVnsdekf9HTUGF-US6mADEXXp2ONJo1R7BARTbpNqDMs6BQ2FSv43m/s2048/jesp%25C3%25A1k+vy%25C5%25A1eho%25C5%2599ovice%252C+p%25C5%2599erovsk%25C3%25A1+h%25C5%25AFra+042.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhgRU8ZDN0P6xQfvtXiYysTGhweyZeunCVVKznCmgFugl1G8-oSNaMbSNrQ8tvbyumDdtWRSyllotDXBCEwnuDq_4kVnsdekf9HTUGF-US6mADEXXp2ONJo1R7BARTbpNqDMs6BQ2FSv43m/w640-h426/jesp%25C3%25A1k+vy%25C5%25A1eho%25C5%2599ovice%252C+p%25C5%2599erovsk%25C3%25A1+h%25C5%25AFra+042.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgUuaH2AUuqkm6ZFwi-49oKyJL1GsqAPSGTdsgdP7ysQcm-s_tpmrjUXuSOrAnSt2bi6cIn0UndyAdJkkX2SsCs_AmWr4MYPbkc5yDYq_UR5nOxcWKS6OoPFR4lfmnYSivSRHxFScFhNi9/s2048/jesp%25C3%25A1k+vy%25C5%25A1eho%25C5%2599ovice%252C+p%25C5%2599erovsk%25C3%25A1+h%25C5%25AFra+090.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2048" data-original-width="1638" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgUuaH2AUuqkm6ZFwi-49oKyJL1GsqAPSGTdsgdP7ysQcm-s_tpmrjUXuSOrAnSt2bi6cIn0UndyAdJkkX2SsCs_AmWr4MYPbkc5yDYq_UR5nOxcWKS6OoPFR4lfmnYSivSRHxFScFhNi9/w512-h640/jesp%25C3%25A1k+vy%25C5%25A1eho%25C5%2599ovice%252C+p%25C5%2599erovsk%25C3%25A1+h%25C5%25AFra+090.jpg" width="512" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhnAQ3jLCLWL1ao-xgYR_W1_jrkKOZdvYQAtvyL-hC_jdYv7tV2dv4q4iDnlEYR21n-VatsrkjvAYrEDWNPoP61BzVSCTyhBxyikie7UuTVkcgxoBA1FdsPUwYVJJMfWcvFJV_u1vn5RXtt/s2048/jesp%25C3%25A1k+vy%25C5%25A1eho%25C5%2599ovice%252C+p%25C5%2599erovsk%25C3%25A1+h%25C5%25AFra+135.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhnAQ3jLCLWL1ao-xgYR_W1_jrkKOZdvYQAtvyL-hC_jdYv7tV2dv4q4iDnlEYR21n-VatsrkjvAYrEDWNPoP61BzVSCTyhBxyikie7UuTVkcgxoBA1FdsPUwYVJJMfWcvFJV_u1vn5RXtt/w400-h266/jesp%25C3%25A1k+vy%25C5%25A1eho%25C5%2599ovice%252C+p%25C5%2599erovsk%25C3%25A1+h%25C5%25AFra+135.jpg" width="400" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0X9DMgUSkx6D59ouchOuIs4LEzz-NmX8ETqM81mAGRvrgzZ7dwxLenEY-nE-GCWEsvQ-SEaLSMCoUKy8vkC10PfxYHXYan4i5ESAG846Q3IGDOnSJuKblKxs1ZK4m030n7Y1mAHtujqOd/s2048/jesp%25C3%25A1k+vy%25C5%25A1eho%25C5%2599ovice%252C+p%25C5%2599erovsk%25C3%25A1+h%25C5%25AFra+209.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh0X9DMgUSkx6D59ouchOuIs4LEzz-NmX8ETqM81mAGRvrgzZ7dwxLenEY-nE-GCWEsvQ-SEaLSMCoUKy8vkC10PfxYHXYan4i5ESAG846Q3IGDOnSJuKblKxs1ZK4m030n7Y1mAHtujqOd/w400-h266/jesp%25C3%25A1k+vy%25C5%25A1eho%25C5%2599ovice%252C+p%25C5%2599erovsk%25C3%25A1+h%25C5%25AFra+209.jpg" width="400" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2wowNbDrWFg6IWQYAYMUj0Hj4rJeJZelXlFixt89JdMelBBFZaB0pSts8UQiN7SduuYx5eDIWrOhm_OAYT3w-nGdkVIRO0ab6ODb8eSwvrMGrmwLzU_RRAUe_mfyD-jDb4AIYomYX-NLd/s2048/jesp%25C3%25A1k+vy%25C5%25A1eho%25C5%2599ovice%252C+p%25C5%2599erovsk%25C3%25A1+h%25C5%25AFra+216.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2wowNbDrWFg6IWQYAYMUj0Hj4rJeJZelXlFixt89JdMelBBFZaB0pSts8UQiN7SduuYx5eDIWrOhm_OAYT3w-nGdkVIRO0ab6ODb8eSwvrMGrmwLzU_RRAUe_mfyD-jDb4AIYomYX-NLd/w400-h266/jesp%25C3%25A1k+vy%25C5%25A1eho%25C5%2599ovice%252C+p%25C5%2599erovsk%25C3%25A1+h%25C5%25AFra+216.jpg" width="400" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhOswArZHij7jJpVeuvS2JkdIc6efM5r-oTaRhAxmT3xo9bBqTjHvYKOrr2anlNRfnk7-cAxmTed4D01cjDY4Ri3lDU0EP5fievueDAKYeMq_fb1S3lEKbghHR0HvJR0ldYXy_Dz3hMkFF-/s2048/jesp%25C3%25A1k+vy%25C5%25A1eho%25C5%2599ovice%252C+p%25C5%2599erovsk%25C3%25A1+h%25C5%25AFra+267.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="266" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhOswArZHij7jJpVeuvS2JkdIc6efM5r-oTaRhAxmT3xo9bBqTjHvYKOrr2anlNRfnk7-cAxmTed4D01cjDY4Ri3lDU0EP5fievueDAKYeMq_fb1S3lEKbghHR0HvJR0ldYXy_Dz3hMkFF-/w400-h266/jesp%25C3%25A1k+vy%25C5%25A1eho%25C5%2599ovice%252C+p%25C5%2599erovsk%25C3%25A1+h%25C5%25AFra+267.jpg" width="400" /></a></div><br /><p style="text-align: justify;"><br /></p>Honza Grünwaldhttp://www.blogger.com/profile/15490640596369369535noreply@blogger.com0