Kroužkování ptáků nám přináší cenné údaje o sezónních přesunech, populační dynamice, věrnosti lokalitám a dalších detailech ze života opeřenců. Obvyklým způsobem odchytu ptáků je stavba nárazových sítí, do kterých se pták chytí, kroužkovatel jej z nich vyplete a na kroužkovacím stanovišti mu nasadí na nohu malý kovový kroužek. Ornitologický kroužek nese jedinečnou kombinaci čísel, která daného jedince spolehlivě identifikuje kdekoliv na světě. Od roku 2021 jsem aktivním kroužkovatelem a kroužek jsem nasadil 2010 jedincům ptáků. Asi největší touhou každého kroužkovatele je dozvědět se, jak se ptákům s jejich kroužkem daří, tedy dostat tzv. zpětné hlášení. To vzniká tak, že případný nálezce ptáka s kroužkem odešle číslo kroužku příslušnému pracovišti, tedy kroužkovací stanici (u nás funguje pod záštitou Národního muzea). Bohužel ne vždy jsou tyto zprávy šťastné, například u mě z osmi zpětných hlášení o odchytu mnou kroužkovaných ptáků jde o pět údajů o mrtvých jedincích. V tomto krátkém článku bych se rád pozastavil nad některými zajímavějšími z nich.
![]() |
Vyjma zahrady kroužkuji v podstatě jen tady: v křovinách u obce Hradešín. Pak ještě na odchytové akci na Červenohorském sedle. Na lokalitě natahuji 62 metrů sítí. |