Hnízdení modráčka na Slatině - ano, či ne?

Nejenom pražští ornitologové určitě zaznamenali letošní povyk okolo slavíků modráčků na Slatině. Minimálně jeden samec zůstal na lokalitě poměrně dost dlouho, což nás dovedlo k domněnce, že na Slatině jeden pár hnízdí. Diskutoval jsem toto téma s několika mými známými, kteří jsou do problematiky lokality zasvěceni a rozhodl jsem se informace stručně shrnout do tohoto blogu.

Slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula), v pozadí Slatina, kroužkovatel: Vít Štancl

Slavík modráček je druh z čeledi lejskovití, který se u nás dělí do dvou poddruhů. Prvním je Luscinia svecica svecica - slavík modráček tundrový, který je u nás velice vzácný a hnízdí jen na několika lokalitách v Krkonoších. Od poddruhu Luscinia svecica cyanecula - slavíka modráčka středoevropského, se liší kromě nároků na prostředí také barvou skvrny na náprsence, středoevropský ji má bílou, tundrový rezavou. Populace poddruhu cyanecula, kterým se budeme zabývat, se u nás za posledních 30 let zvýšila o více než 300 % (Atlas hnízdního rozšíření ptáků  v ČR 2001-2003), tudíž ho můžeme zastihnout už na mnoha místech naší republiky, vyhovují mu rákosiny na mělkých vodních nádržích. Jeho početnější výskyt na našem území nesnižuje atraktivitu tohoto druhu v rámci Prahy, kde se jeho hnízdění zatím neprokázalo.

Přes Slatinu modráčci každoročně protahují a jsou tu kroužkováni. Letos bylo kroužkováno na lokalitě 7 jedinců. První letošní odchyt se povedl 5. dubna (Záznam a foto odchytu), a první zpívající samec byl nahlášen 12. dubna. Nejvíce jsme jich zaznamenali s Denisem Mattheyem 18. dubna, kdy jsme pozorovali dva zpívající samce a jednu samici. Poslední záznam tohoto druhu z hnízdní doby je mé pozorování zraněného jedince z 19. července.

Pro mě bylo sledování hnízdní aktivity tohoto plachého a krásného ptáka neskutečnou radostí. Od mého útlého věku pro mě byl tento druh snad nejvíce atraktivní z celé české avifauny a ještě do loňska jsem si myslel, že ho snad nikdy neuvidím. Jeho první spatření a vyfotografování byl můj splněný dětský sen.

Moje první fotka slavíka modráčka.
Když jsem se podíval na foťák a zjistil jsem, co jsem zachytil, zůstal jsem chvíli v němém úžasu.

Nyní přistoupím k chronologickému výčtu zásadních pozorování tohoto druhu na Slatině:

12.-16. dubna - pozorován a zaslechnut vždy pouze jeden zpívající samec v severní rákosině.

17. dubna - 18. června - několik pozorovatelů hlásí jednoho až dva zpívající samce, především ve východní rákosině. Neobjevují se ani samice, ani mláďata.

18. června - 3. července - stále se ozývají dva samci na stejných místech a věc si získává větší pozornost. Mluví se o téměř jistém hnízdění jednoho páru. Stále se však nedaří prokázat výskyt samic a mláďat, ačkoliv se mi povedlo vyfotit jednoho ptáka, který by samicí mohl být, podmínky a krátká doba pozorování mi však přesnou determinaci znemožnila. Na webu birds.cz se spustila diskuse u jednoho z mých pozorování, kde se zmiňuje fakt, že pokud by šlo o první hnízdění, měla by být mláďata na lokalitě nepřehlédnutelná. (Diskuse zde) Zaujímám názor, že se pokouší o náhradní hnízdění, protože první nebylo zdařilé. 25. června je navíc kontrolován odchytem samec, který byl okroužkován na stejném místě 9. května.

5. července - přátelé Slatiny slaví! Pan Štancl se svou skupinou odchytil samici modráčka s hnízdní nažinou. Je to téměř jasný důkaz o zahnízdění. Už jenom počkat na mladé a je to jasné.

19. července - poslední pozorování modráčka na lokalitě v hnízdní době. Samec na fotce má jasně patrný úraz na rýdováku, respektive mu celý ocas chybí. Můžeme jen hádat, jak se mu to stalo. Jisté však je, že od té doby na lokalitě nikdo žádného modráčka nepozoroval až do pozdně srpnového kroužkování, kdy byly chyceny dvě samice.

Tohle je ten samec, kterého jsem tolikrát pozoroval zpívajícího v severozápadní rákosině.
Dal se rozeznat podle zvláště rozsáhlé bílé skvrny na hrudi.
Skoro bychom ho mohli pojmenovat.

Jaké tedy můžeme vyvodit závěry? Vzhledem k tomu, že mláďata na hnízdní lokalitě, která je navíc poměrně dobře přehledná, jsou podle zkušenějších pozorovatelů nepřehlédnutelná, a přesto je nikdo nehlásil, je docela pravděpodobné, že hnízdění nebylo úspěšné. Zároveň nám však nepřijde přípustné, že by tu nebyl alespoň pokus o zahnízdění - zpívající samec celou hnízdní dobu, kroužkovaná samice s hnízdní nažinou. Se všemi kolegy jsme se shodli, že se zde zřejmě jednalo o neúspěšné zahnízdění, tedy zaviněné nějakou nehodou, možná predátorem, jak nasvědčuje mé poslední pozorování.

Nezbývá nám nic jiného, než doufat, že loňský pokus o hnízdění nebyl podnícen pouze sníženým stavem vody, který je pro tento druh atraktivní, a že se sem na jaře znovu vrátí a třeba se dočkáme prvních pražských mláďat.

Za informace a názory na problematiku bych rád poděkoval těmto pánům:
Vít Štancl, Petr Molík, Denis Matthey, Pavel Kverek, Lukáš Viktora

Pro potěchu oka přidám ještě pár obrázků s popisky:

Vždy si nechával patřičný odstup a ukazoval se jen na chvilinku. Nejvíce nápadný byl svým nočním hlasovým projevem.

Dokumentace musí být.
Tyto fotky jsou pořízené při kroužkování 25. června, u které jsem měl tu čest být.

Pohlaví neurčeno!
Jediná fotka ze Slatiny, u které nedokážeme s jistotou určit pohlaví.
Tváří se ale na spíše na samici.

Na této fotce je dobře patrná veliká skvrna na hrudi jedince.

Náš samec s očividně chybějícími všemi ocasními pery.
Poslední sledování modráčka v hnízdní době, 19. července 2015.

A poslední foto! Tak snad zase na jaře.