Czech Birder: Vesměs letní všehochuť

I. Zaneprázdněný Honza
Je mi až trapno, po jaké době se na blogu objevuji, nicméně mé povinnosti a psychické rozpoložení mi nedaly čas pro sepsání nějakého rozumného, čtivého a zajímavého článku až doteď. Nabízí mi to však i tu výhodu, že opravdu není nouze o materiál, o kterém bych rád napsal.
Od března jsem začal velmi hojně vyrážet na výpravy za ptáky s mým staro-novým kamarádem Alešem, kterého jsem pořádně poznal až právě v tomto období a který mě čím dál častěji provází, respektive mě ochotně vozí všude kam nás napadne a provázíme se navzájem. Jsem mu za to moc vděčný a doufám, že mu budu projezděné pohonné hmoty moci od srpna, kdy věřím, že již budu mít řidičský průkaz, zase při dalších výpravách vrátit. Mimo jiné se můžete podívat na jeho fotoblog, kde nezřídka narazíte i na fotky ptáků z našich společných výprav.
Na konci dubna jsem se zase zúčastnil ornitologického kurzu ČSO v Mohelnu, kde jsem se lépe seznámil se starými a potkal nové přátele se stejným koníčkem a rozšířil své znalosti především o chování a ekologii ptáků. Mezi nimi jsem poznal i Vlka (ano, vážně se tak jmenuje!), který taktéž píše blog, na kterém, pokud budete pozorně hledat, najdete mimo jiné zmínku o mé vlastnosti ze všech nejvýraznější, to jest ukecanost.

Aleš fotí konipasa horského v Hostivicích

V neposlední řadě bych rád zmínil, že jsem před pár dny (ke svým 18. narozeninám - očekávám od čtenářů gratulace!!!) dostal nový objektiv Tamron 150-600mm f/5-6.3, což už je dělo zralé na dobré focení zvířat, tedy alespoň oproti mému předešlém Canonu 75-300mm f/4-5.6. To pro mě a vás znamená, že můžete očekávat fotky, které budou trochu jinde, než bývaly. Snad.

Já a můj nadšený výraz při povinné rodinné fotografii.
Už abych byl na ptákách.

II. Zima už je pasé
Teď ale už k ptákům a tématu, nebo spíše netématu -vysvětlím- tohoto vstupu. Protože jsem tu nebyl již setsakramentsky dlouho, mohl bych sem nasázet fotky z celého toho více než půlroku. To bych však nerad dělal, protože je přece krásně teplo, venku už všechno hnízdí, a mně, a předpokládám, že ani vám se nechce vzpomínat na moje ležení na studené zemi při focení racků a nebo kachničky mandarínské, přestože bych se rád o tyhle vydřené fotografie podělil.
Proto jsem pro tento, spíše fotoblog, zvolil poměrně nejasný titulek "Vesměs letní všehochuť". Znamená to, že sem pro vás nasázím s krátkým komentářem a bez velkých spojitostí všechno poměrně hezké, co se mi povedlo nacvakat od května doteď. Ale nebojte, já toho moc hezkého nacvakat nestihl, protože jsem v květnu a červnu spíše byl cvakán při působení s kapelou, a navíc jsem s foťákem ještě pořád tak trochu dřevo.

Rozdíly v mém arsenalu. Už to mám spíš jako dalekohled.

III. Ornitologický kurs
První už téměř květnovou událostí v tomto roce, která souvisí s ptáky, byl ornitologický kurz. Byla to paráda. Super parta lidí, super nádobíčko k zapůjčení (na to jsem slyšel asi nejvíc) a super druhy. Pozorovali jsme jich za 5 dní přes 110. Jediné, co jsem však (hlavně díky své ukecanosti a tomu, že jsem často pomáhal určovat ostatním) opravdu nestíhal, bylo focení. Proto přidávám jedinou kloudnou fotku něčeho vzácnějšího - sýkořice vousaté - která se ukázala na malém rybníčku za Mohelnem.

Sýkořice vousatá (Panurus biarmicus)

Ještěrka zelená (Lacerta viridis) mi také udělala v Mohelnu radost.
A fotila se nejradši.

IV. Bagrista s dalekohledem
Perfektní a nečekané pozorování mi přinesla akce, která zavání čímkoliv, jen ne ptáčkama. Závody bagristů. Táta mě tam vzal, abych si zkusil bagrovat. Tak jsem si to rychle vyzkoušel, ale hned jak jsem vyskočil z kabiny, mě zaujal povědomý a mému uchu málo známý zpěv.

Bagruju jako ďábel.

Už za 5 minut jsem stál s fotoaparátem a zatajeným dechem několik metrů od mého prvního vysněného strnada lučního. Jo, vím, vypadá to jako přerostlý a méně barevný vrabec, ale já si opravdu strašně přál ho vidět!
I další momenty strávené v této pískovně s hnízdními koloniemi racků chechtavých a břehulí, byly pro mě nádherné. Posuďte sami - asi tři páry slavíka modráčka, rákosníci proužkovaní a jejich typický zpěv za letu, jespáci bojovní a rákosníci velcí, asi sedm zpívajících samců. Nedaleko kolonie racků navíc pobíhalo velké množství roztomilých kulíků říčních.

Strnad luční (Miliaria calandra) - ptačí řehtačka

Slavík modráček je ještě k tomu jeden z mých nejoblíbenějších druhů ptáků vůbec a zde jsem se k němu dostal jako slepý k houslím, ale zato úplně nejblíže v životě! Pokud nepočítáme kroužkování. Co na tom bylo ale ještě krásnější je, že jsem mohl zadat hrdě kategorii C14, která nese význam "nosí potravu nebo trus". Byl jsem šťastný, že se jednalo spíše o potravu, co si budeme povídat, trus na fotkách vypadá prostě hůř. Mohl jsem si poměrně zblízka nafotit samce i samici, z čehož jsem měl obří radost, i když samec si chytře sedal vždy trochu proti světlu, aby to přece nebylo zas tak zalevno.
Jedno je ale jasné - bagrista už ze mě nebude.

Slavík modráček střeoevropský (Luscinia svecica cyanecula), samec

Slavíčice modráčice středoevropská (Luscinia svecica cyanecula), nosí potravu a né trus

V. Dávej pozor, kam šlapeš
V květnu jsme ještě stihli s Alešem zajet na blízkou lokalitu vlh pestrých, kde jsme se ale ani nezdržovali a ani moc nefotili. Zato jsem o lokalitu dále při pozorování strnadů lučních v jedné pískovně zapadl až po kolena do odporného bahna a kdyby nebyl se mnou Aleš, možná by to byl krušný konec jednoho ptáčkaře, muzikanta a mladého muže.

Vlhy pestré (Merops apiaster) jsou jednou z naši přírodních ozdob.

To se však nestalo a proto vás mohu ujistit, že byla alespoň větší bžunda, když jsem nasedal zabalený do černého pytle do Alešova auta a pak jsem se po stehna vykoupal v rybníku u Břežan II. Můj dobrý kamarád se mi zaslouženě a vytrvale smál a já pevně věřím, že mu to jednou budu moct oplatit.

Ráchám se v loužičce, abych se zbavil toho mazlevého smradlavého bahna.
FOTO: Alešek ajfounkem

VI. Ptáci mě nenávidí!
Červen jsem prakticky celý věnoval odhánění ptáků a zavdávání jim důvodů k tomu, aby mi škodolibě odlétali při každém pokusu o fotografii pravidelným open-air koncertováním, takže jsem se k nějakému pozorování nedostal.

Promiňte ptáčci, ale tohle je taky vášeň...
FOTO: Monika Pečená

VII. Slatina mě zase volá
Pak ale přišel červenec a tím pádem nový objektiv a pauza v koncertování. Teď mám času na ptáky habaděj a toho si náležitě užívám.
Hned 1. července jsem musel Tamrona otestovat. Vyrazil jsem kam jinam, než na Slatinu. Potkal jsem samé běžné druhy, které ale vypadají v objektivu krásně. Jako všichni ptáci, no ne?

Pózoval například uštěbetaný rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus)

Potápka roháč (Podiceps cristatus) se vynořila nečekaně blízko úkrytu.

Konipas bílý (Motacilla alba)

VIII. Labutí requiem
Velice smutným sdělením, o které se chci podělit, je nález mrtvého samce labutě na Slatině, který jsem učinil 4. července. Byl to pro mě opravdu šok, protože tohohle labuťáka jsem si opravdu zamiloval. Příčina je nejasná, doufám, že se časem na něco přijde.
Tuhle ztrátu vnímám trochu jako by mě opustil kamarád. Často jsem na zdejšího samce mluvil a povídal si s ním, když jsem byl na Slatině sám.
Foto nepřikládám, je mi z něj smutno.

IX. Víc štěstí než rozumu
Nechci ale tohle volné povídání ukončit tak negativně, proto jsem si nechal na konec své krásné pozorování ze stejného dne a stejného místa. Povedlo se mi vidět a nafotit ducha rákosin, bukáčka malého.

Bukáček malý (Ixobrychus minutus) ví přesně, kdy a kde ho nečekáte.

Zpočátku jen přeletoval přes všechny rákosiny rybníka a nakonec vletěl i do malého rákosí asi 3 metry ode mě. Nebylo pro mě těžké ho tam dohledat, nicméně byla velká fuška a štěstí, že jsem dostal do hledáčku přesně jeho hlavu. Byl tak blízko, že celý by se mi do ohniska 600mm opravdu nevešel.

Když se poštěstí...
Bukáček malý (Ixobrychus minutus)

X. Tak jsme to zvládli
Snad budu teď psát blogy o něco častěji a nebudou tak vyčerpávající jako tento. Pokud jste se dočetli až sem, tak vám velice děkuji. Pokud mi zanecháte komentář, jak se vám článek líbí nebo nelíbí, uděláte mi velkou radost.
Mějte se fajn a přeji spoustu nádherných pozorování.

Váš B.G.W.
________________________________________________________________________
BONUS:
Mám samozřejmě ještě další zážitky a pozorování z této doby, které se ale nevešly přímo do článku. Zde je tedy ve fotografiích přikládám.