V tomto krátkém příspěvku bych rád popsal událost, která mi opět dokázala, jak je pobyt v přírodě absolutně nevyzpytatelný, zejména jde-li o vzácné ptáky. Při sběru dat v Maďarsku pro vědecký projekt jsem totiž našel kalandru zpěvnou, která je v oblasti extrémně neobvyklým úkazem. Pokud bude pozorování akceptováno, půjde zřejmě teprve o sedmý záznam tohoto druhu v Maďarsku. Jak to proběhlo jsem se rozhodl popsat bezprostředně po pozorování, abych zvládl popsat co nejvíce podrobností.
 |
| Ilustrační obrázek krajiny, kde sčítáme. |
Byl jsem nedaleko obce Halászi v severním Maďarsku a měl jsem za sebou už asi dvě hodiny v terénu. Šlo o zcela rutinní sčítání polních ptáků (ve více než 90 % případů sčítáme jen skřivany polní) na bodě ve stometrovém okruhu. Tento terénní výzkum je relativně dost fyzicky a časově náročný, takže se snažím redukovat váhu, kterou u sebe na sčítání tahám, to zahrnuje i to, že u sebe nemám žádný foťák. A většinou ani není co fotit, jde o vcelku normální polní krajinu. Proto jsem měl pouze binokulár, který je na většině bodů spíše okrasou než důležitou pomůckou, foťák zůstal doma v Úvalech. Takto nalehko jsem dorazil ve čtvrt na devět k bodu s číslem 48. Když jsem přišel přesně na souřadnice, zahlédl jsem zvláštního ptáka.
Zvíře letělo směrem ke mně a hned jsem zaregistroval, že to nemůže být skřivan polní, na první dobrou jsem si dokonce myslel, že to snad bude nějaký kulík, protože pták působil robustním dojmem. To mi ale hned vyvrátil hlas, který vydával, ten zněl hodně podobně skřivanovi, byl ale o něco hrubší. Zaměřil jsem jedince dalekohledem, což hned ukázalo, že se dívám na kompaktního skřivana s velmi světlým břichem, na kterém ale okamžitě praštila do očí černá kresba na hrudi, jakou u žádného běžného druhu skřivanovitého ptáka neznám. Okamžitě jsem tedy věděl, že se dívám na něco neobvyklého. V tu dobu už byl ode mě pouhých několik málo desítek metrů a já si začal být docela jistý, že se dívám na kalandru zpěvnou (Melanocorypha calandra). Během pozorování se mi dařilo i vidět robustnější a spíše krátký zobák (v žádném případě se tak nemohlo jednat o chocholouše), když byl pták vhodně natočen, byl vidět i krátký ocas a široká křídla, což jsem mohl dobře porovnat se skřivany polními, které tento jedinec několikrát minul.
Pozorování netrvalo moc dlouho, ale bylo poměrně dost detailní, ve svém dalekohledu Swarovski 10x42, jsem ptáka viděl opravdu velmi dobře. Jedinec nejdřív v dobrém slunci naletěl asi na 30-40 metrů ode mě, pak mě přeletěl, doletěl k malému hnojišti asi 120 metrů ode mě, kde se chvíli honil se dvěma skřivany polními (zde obzvlášť vynikly rozdíly v siluetě). Je možné, že tady i na chvíli přistál, to už jsem ale neviděl. Po tomto pozorování jsem potřeboval ještě dodělat sčítání na dvou bodech, pak jsem se co nejrychleji vrátil a ještě jsme s vedoucím naší skupiny Jirkou Reifem pokusili ptáka znovu najít, což se nepovedlo. Záznam jsem vložil do eBird, což vedlo k tomu, že se na místo brzy sjeli místní pozorovatelé, kteří ale kalandru také nenalezli.
Přestože jsem si dost jistý, co jsem viděl, a opravdu nešlo o nějaké útržkovité pozorování, cítím jistou pachuť toho, že takto vzácný nález není doložen alespoň nějakou fotografií. Osobně mám velký problém věřit podobné záznamy bez fotek často i jiným zkušeným pozorovatelům, u sebe se k tomu snažím stavět stejně. Prozatím si pozorování počítám tak napůl, uvidím, jak se k němu vyjádří faunistická komise v Maďarsku. Každopádně je to tak, jako obvykle - vzácní ptáci se objevují zejména když je nečekáte. Pro mě by byl takový záznam skoro jistě nejvzácnějším ptákem, kterého jsem kdy sám našel. Tak snad budu příště už lépe připraven...
Žádné komentáře:
Okomentovat