BIG DAY 2020

Každý rok na začátku května vyhlašuje eBird.org mezinárodní Big Day. Je to akce, při které se ptáčkaři po celém světě snaží za jeden den pozorovat co nejvíce druhů ptáků. 4. května 2019 bylo do databáze z celého světa zadáno 6967 druhů a odesláno 92396 seznamů pozorovaných druhů (checklistů). V České republice bylo pozorováno za den 188 druhů a odesláno 159 checklistů, což vyneslo 42. příčku na světě a 6. místo v Evropě. My jsme vloni ve složení Jan Grünwald-Jan Studecký-Jakub Macháň pozorovali 146 druhů, pokud uvažujeme jen druhy, které viděli všichni členové výpravy (difference list) potom to bylo 142 druhů, čímž jsme stanovili dosavadní rekord.
Letos jsme se rozhodli vyzkoušet tento rekord znovu navýšit a to s podobnou trasou jako vloni, jen protaženou do středních Čech a na Českolipsko a s podrobným časovým plánem. Složení teamu bylo stejné jako vloni, přibrali jsme ale zásadní posilu, Ondru Boháče. O mnoho více času jsme věnovali i přípravě a díky zkušenostem z loňska jsme se mohli vyvarovat některých chyb.

Naše sestava v předvečer činu. Zleva: já, Kuba Macháň, Ondra Boháč a Honza Studecký

Potemnělou Nadějskou se nese pískavý vzduch ventilku mojí samonafukovací karimatky, která se vyznačuje tím, že se zásadně sama ani trochu nenafoukne. Kluci stojí na hrázi rybníka Víra, kde jsme ještě před necelým měsícem poslouchali intenzivně volajícího bukače. Ten ale nevydá ani hlásku. Doufáme, že po půlnoci svůj koncert rozjede. Spát jdeme vzápětí, já s Honzou pod širákem, Kuba s Ondrou do auta. Usínám velmi rychle o půl desáté za hlasitého kvákání rosniček a nesmělého houkání puštíka.
Probuzení přichází sice brzy, ale jsem překvapivě dobře odpočatý. Je 23:55 a já rychle balím karimatku a spacák. Když nám zazvoní v 0:00 startovací budík, ještě bojuji s karimatkou, kterou ale nechávám na potom a vyrážím s klukama poslouchat na hráz. Nejprve slyšíme jenom žáby, najednou se ale z dálky ozývá skřek volavky popelavé (1) a v zápětí kontaktní hlas potápky roháče (2). Z rákosin za námi kejhá husa velká (3), na hladině rozeznáváme siluetu labutě (4), z nízkého litorálu se ozývá stupnicí potápka malá (5) a slyšíme i kontaktní hlasy kachny divoké (6). Puštík je bohužel již zticha. Ještě než soustavu opustíme, ozve se rákosník obecný (7) z místa, kde jsme doufali v bukače. Toho jsme při big day neslyšeli ani vloni, nebude tomu tak ani letos...
Krátký přejezd ke Služebnému rybníku. Tady se ozývají nesmírně krásně a hlasitě minimálně tři slavíci obecní (8), přes které skoro zaniká hlas rákosníka proužkovaného (9) a cvrčilky zelené (10), kterou zaslechl jako první nesmírně "bystrouchý" Ondra. Nám ostatním trvá, než ji zaslechneme, ale nakonec se daří. O pár minut později na hrázi Velkého Tisého slyšíme řehtačku rákosníka velkého (11), vrčení cvrčilky slavíkové (12) a z dálky se přes hladinu nese i kukání kukačky obecné (13). Na rybníku Dvořiště se snažíme zaslechnout nějaké sovy, hlavně myslíme na výra velkého. Ten je ale zticha, zato se po hladině nese krásné houkání dvou samců puštíka obecného (14).

Velký Tisý za svitu měsíce... Foto: Jakub Macháň

Cítíme, že najít výra dnes nebude lehké. Míříme proto k lesu u obce Hrutov, který nám připadal jako poměrně vhodný. Slyšíme houkání z dálky, které si ale nedovolujeme s jistotou přiřadit výrovi. Z louky vedle lesa se ozve "pět peněz", které vydává křepelka obecná (15). Jedeme směrem, odkud se ozýval výr a zastavujeme na okraji vesnice Kolný. Ze směru domnělého výra neslyšíme nic, zato na okraji lesa před námi houká kalous ušatý (16). Najednou slyším zvuk, který dobře znám, přestože jsem ho naživo slyšel jen jednou v životě. Napínám uši a upozorňuji kluky - opravdu, je to chřástal polní (17), mé teprve druhé pozorování vůbec!
Čeká nás přejezd na Šumavu. Zastavujeme mnohokrát po cestě a posloucháme. To přináší jen několik dalších puštíků. Jak se blížíme ke Stožci, stavíme častěji abychom zvýšili šance na sýce, v téhle době už se totiž moc často neozývají. Naše úsilí je ale liché. U Stožce ještě zkoušíme na vlhké louce poslouchat bekasiny, ale ani ty dnes slyšet nejsou. Nakonec tedy zastavujeme u závory v Českých Žlebech a krátce před čtvrtou ráno se vydáváme do lesů okolo Spáleniště a na Stožecká luka. Z lesů nad námi volají hned dva puštíci obecní, na delší dobu je to ale to jediné, co slyšíme. Přicházíme na křižovatku dvou cest, kde jsme před rokem a půl slyšeli hned tři sýce rousné a Honza zkouší houkat. Výsledkem je krátké zahoukání poměrně nedaleko nás, které sýc (18) ještě třikrát opakuje.

Noční les u Spáleniště. Foto: Jakub Macháň

Zastavujeme se na malé louce se smrčky. Netrvá to moc dlouho a do probouzející se krajiny se rozlétá první sluka lesní (19). Jdeme po cestě do kopce a hledáme v šeru uralku. Slyšíme několik podezřelých hlubokých hlasů, které nám tento druh připomínají, ale nic, co by nám dovolovalo si říct, že je to skutečně ona. Mezitím se začínají probouzet pěvci. První jsou pěvušky modré (20), záhy po nich červenky (21) a drozdi zpěvní (22), nad které vystupuje krásný hlas brávníka (23). Jdeme po cestě zase dolů na luka a od cesty odletují kromě drozdů i kosi černí (24), dole pod kopcem se pak rozezpívávají králíčci obecní (25), které Kuba nejprve neslyší a stěžuje si, že to je tím, že je starej. My jeho problém spatřujeme spíš v čepici, kterou má naraženou na hlavě, aby mu nebyla zima na uši. :-) Kromě králíčků zpívají i uhelníčci (26). V 5:05 slyšíme hluboké zahoukání nějaké sovy, které se opakuje. Podle kluků to nemůže být nic jiného, než uralka (27). Já s nimi po zvážení alternativ musím souhlasit. Jdeme směrem odkud se hlas ozývá, kýžený druh ale nevidíme. Po cestě registrujeme šoupálka dlouhoprstého (28) a střízlíka (29). Najednou tradiční lesní cvrkot narušuje známé pískání - kulíšek nejmenší (30)! A hned dokonce dva pískající samečci. Vracíme se na luka a jdeme pomalu dál. Ozývá se zpěv dvou sýkor lužních (31), druhu, který nám vloni unikl. Z lesa se nesměle ozývá sýkora parukářka (32) a na bříze vedle cesty skáče koňadra (33) s pěnicí černohlavou (34). Nízké keříky na okraji lesa naplňují okolí monotonním cvrčením cvrčilky zelené a melodickým zpěvem budníčků větších (35). V osamoceném vyšším smrku poskakuje a ozývá se králíček ohnivý (36), někde na lukách se ozývá několik lindušek lesních (37) a pěnice hnědokřídlá (38).
Otvírá se mi výhled přes louku. Zkamením a zastavuju kluky. Vidím velkého ptáka na nízkém smrčku. Bez dechu přikládám dalekohled k očím a opravdu! Je to puštík bělavý. Číhá na kořist a vůbec si nás nevšímá. Na nějakou dobu zapomínáme na to, že Big Day je hlavně o zvládnutí časového nátlaku a kocháme se tímto nádherným velkým ptákem. Po nějaké době s námi ztratí trpělivost a uletuje nám za hradbu stromů, přičemž plaší káni lesní (39). Ještě předtím ale nad ní přeletuje sameček tetřívka obecného (40), a hlavně se kolem nás postupně ozvou dva jeřábci lesní (41). No zkrátka nám Šumava po dlouhé době zase ukázala svou přívětivou tvář.

Puštík bělavý (Strix uralensis) byl nejlepším pozorováním dne. Foto: Jan Grünwald

Sova aktivně přeletovala po lukách a ukazovala se nám po celou dobu pozorování na různých místech u cesty. Naposledy se nám ukázala takto skrz stromy. Foto: Jan Grünwald

Pokračujeme ještě kousek po cestě na lukách a nad hlavou nám přeletuje dlask tlustozobý (42) a krkavec velký (43). Z lesa zpívají hřivnáči (44) a první pěnkavy (45) s budníčkem menším (46). V lese bubnuje datel (47), který se později i ozývá.
Je čas se vydat zpátky. V lese slyšíme a vidíme dvě sojky obecné (48), vidíme první modřinku (49), zpívá tu sýkora babka (50) a dokonce vidíme a slyšíme další z loňských prokletí - dva hýly obecné (51). Ozývá se i brhlík (52) a podivný budníček lesní, kterého si ale raději nezapisujeme. Když už jsme skoro u auta, slyšíme varovné hlasy mnoha ptáku. Zpozorníme a hledáme původce. Dočkali jsme se záhy - jestřáb lesní (53) proletoval nad cestou!
Přejíždíme na Radvanovický vrch, kde se potkáváme náhodně s Martinem Lazarovičem, kterému jsme velice vděční za dohození aktuálně nejlepších míst na Šumavské speciality. Na Radvanovický vrch jdeme společně. Oproti loňsku tady ale zrovna mnoho druhů nenabíráme, jen už s jistotou zapisujeme budníčka lesního (54), z dálky houká doupňák (55) a jednou se ozývá žluna šedá (56) a je tu i několik strakapoudů velkých (57). Kromě těchto tří druhů se ozývají a ukazují jen běžní lesní ptáci, které jsme viděli nebo slyšeli už na Spáleništi nebo Stožeckých lukách.

Tetřívek obecný (Tetrao tetrix) při přeletu přes Stožecká luka směr Dobrá. Foto: Ondřej Boháč

S Martinem přejíždíme do Stožce, kde se jdeme podívat k potoku po skorcích. Parkujeme u informačního centra a už po cestě si všímáme jiřiček (58) s vlaštovkami (59) a na střechách domů hrdliček zahradních (60). Na stromech ve městě létají a varují hnízdící drozdi kvíčaly (61). Po cestě k potoku si všímáme na jednom z domů rehka domácího (62) a na jeho střeše dvou konipasů bílých (63). U potoka hned slyšíme konipasa horského (64), ukazuje se hned celý pár, který usedá na další střechu. Z křoví nad námi zpívá první pěnice slavíková (65) a na stromech u louky zpívá strnad obecný (66). Skorce jsme ale nenašli a tak nás Martin bere na další místo nedaleko odtud. Ani tam jsme neuspěli. Ve Stožci ještě zkoušíme lindušky luční na pastvinách, ale podařilo se vidět už jen bramborníčky hnědé (67), jeden dokonce parádně zpíval.
Loučíme se s Martinem a tímto mu ještě jednou děkujeme!

Zpěv budníčků větších (Phylloscopus collybita) nás provázel po šumavských lukách. Foto: Jan Grünwald

Ještě než Šumavu opustíme, zastavujeme se v Dobré, respektive pomalu ji projíždíme. Vyplatilo se. U jednoho domu se ze země zvedá hned několik nových druhů pěnkavovitých ptáků - stehlíci (68), konopky (69), zvonohlíci (70) a zvonci (71). Během krátkého zastavení prokazuje Honza to, jak dobrý je jeho zrak, když přes jeho 10x42 binokulár nachází tokající bekasinu (72) snad kilometr daleko. My ostatní máme problém je najít i ve stativáku, nakonec se ale daří i díky tomu, že jich je tam hned několik. Na skružích sedí bělořiti šedí (73) a několik lindušek lučních (74). Ve vesnici se prohání špačci obecní (75) a proletují tři vrány černé (76). Z luk se ozývá i skřípavý zpěv skřivanů polních (77). Ondra se nezůstává pozadu za Honzou a předvádí svůj terénní um - nachází v keři lejska šedého (78), který varuje. Na lukách vidíme taky dva tetřívky obecné.

Lejsek šedý (Muscicapa striata) v obci Stožec (Dobrá). Foto: Jan Studecký

Poslední šumavská zastávka je u Soumarského mostu, kde dáváme poslední šanci skorci. Ten nikde není, ozývá se tu ale strakapoud malý (79).
Definitivně mizíme ze šumavských kopců a míříme do českobudějovické pánve. K Dehtáři se kvůli objížďce dostáváme těžko a po cestě je spuštěný Hlásný rybník, u kterého krátce zastavujeme. Není tu nic neobvyklého. Na bahnech sedí racek chechtavý (80), několik vodoušů bahenních (81), osamocená čejka (82) a jedna volavka bílá (83). Na hladině plavou kromě kachen divokých i pár zrzohlávek (84) a jedna kopřivka (85).
Po cestě na Dehtář v polích vidíme poštolku obecnou (86), luňáka červeného (87) a Ondra opět boduje - všiml si při jízdě po polní cestě letícího ťuhýka šedého (88), který naštěstí sedá na vrbu v poli, takže si ho můžeme všichni prohlédnout. Z okna pak vidíme ještě žlunu zelenou (89) jak přeletuje mezi remízky.

Konipas horský (Motacilla cinerea) na jedné ze stožeckých střech. Foto: Jakub Macháň

Přijíždíme na hráz Dehtáře. Už z okna vidíme rybáky černé (90) a slyšíme rybáky obecné (91). Na okraji rybníka sedí kromě vran černých i jedna vrána šedá (92) a nad ní proletuje první moták pochop (93). Z lesa za hrází zpívá žluva hajní (94) a u silnice něco sbírají vrabci polní (95). Na hrázi se ozývá a poletuje jeden pisík obecný (96) a z keře zpívá první pěnice pokřovní (97). Na hladině rybníka plavou dva samci lžičáka pestrého (98) a na břehu chodí dvě husice nilské (99).
Přejíždíme z Dehtáře na Volešek a po cestě nás mile překvapuje vesnice Břehov. Nejprve ještě před obcí vidíme čápa bílého (100), který chodí po louce, potom ve vesnici vrabce domácí (101) a za vesnicí si Kuba pohotově všímá krásného samečka bramborníčka černohlavého (102).
Parkujeme na Zadní Novině u Volešku a velmi brzy slyšíme druh, pro který sem jedeme, moudivláčka lužního (103). Samečka brzy i vidíme a docela hezky si ho prohlížíme. Zřejmě je zaneprázdněn stavěním hnízda a hlasitě při tom píská. Na mělkých rybníčcích Zadní a Prostřední Noviny je hustá vegetace, ze které zpívá strnad rákosní (104). Na Prostřední Novině sedí volavka bílá. Na hladině Volešku jsou pak poláci chocholačky (105), kormoráni (106), lysky (107) a nad nimi létají racci chechtaví a racci bělohlaví (108). Na břehu mezi březňačkami sedí několik poláků velkých (109).  Když jsme už byli v autě a chystali se odjet, objevil se dravec. Ukazuje se, že je to luňák hnědý (110). Sláva, o toho jsme se trochu báli.

Moudivláček lužní (Remiz pendulina) na Zadní Novině. Foto: Jan Studecký

Přesouváme se po nepěkné cestě na Mokřiny u Vomáčků. Na cestě před námi se objevují dvě siluety a já už vím, že jsou to korroptvičky polní (111). Sláva! Člověk nikdy neví, kdy na ně narazí. Když kolem nich projíždíme, sledují nás ostražitě z nízké pšenice. Opodál připisujeme i bažanta obecného (112). U cesty je pak několik strak obecných (113). Na samotných mokřinách se nám ale příliš nedaří. Včera tu byl čáp černý a včelojed, dnes tu žádný z nich není. Z rákosí se zvedá kvakoš noční (114).

Koroptev polní (Perdix perdix) po cestě do Mokřin u Vomáčků. Foto: Jan Studecký

Přejíždíme na spuštěný Bezdrev, který by měl znamenat další injekci pro naše číslo. Po cestě zastavujeme na hrázi Zlivského rybníka. Vloni jsme tu zaznamenali první lejska bělokrkého, letos tu porážíme loňské trápení - šoupálka krátkoprstého (115), který tu zpívá. Na hladině je potom další vloni nezastižená kachna - hohol severní (116), hned dva páry. Ozývá se tady i ledňáček (117). Na bezdrevská bahna jdeme přes ostrůvek s penzionem. Zpívá tady několik lejsků bělokrkých (118) a jeden rehek zahradní (119). Když se konečně dostáváme na bahna, nemusíme dlouho čekat na nové druhy - je tu hned pět orlů mořských (120), kteří sedí na bahnech nebo přeletují. Je tu i několik husic liščích (121). Nad hladinou létá mnoho rybáků černých a obecných, mezi nimi ale i po dvou bělokřídlých (122) a bahenních (123). Je to opravdu krásná podívaná, ale je na čase se podívat po bahňácích. Nejblíže k nám sedí dvojice břehoušů černoocasých (124) a s nimi i jedna koliha velká (125). O něco menší druhy jsou tu také - vodouši rudonozí (126), šedí (127) a tmaví (128), jespáci bojovní (129) a pobíhá tu i mnoho kulíků říčních (130). Ke konci pozorování si všímám i nenápadně proletujícího kolpíka bílého (131). Kuba nachází i druh, který se zdá být v tomto období velmi problematický, čtveřici čírek obecných (132).

Koliha velká (Numenius arquata) na Bezdrevu. Foto: Jakub Macháň

Přejíždíme do Čejkovic a jdeme na spuštěný rybník Blatec. Není tady nic, co by nám chybělo kromě jednoho pozdního navrátilce. Na hrázi tu prozpěvuje sedmihlásek hajní (133). U auta nám nad hlavou přeletuje i včelojed lesní (134) a na krátkou provokaci se ukazuje slavík modráček (135). Nedaleko odtud je rybník Vyšatov, kde pozorujeme pisily (136) a tenkozobce (137), kteří se chystají hnízdit na jednom z ostrůvků. Je tady i jedna volavka stříbřitá (138). Snažíme se mezi velkými racky najít alespoň racka středomořského, ale nedaří se.
Přejíždíme na jednu ze stěžejních lokalit a to na Vrbenské rybníky. Bohužel zjišťujeme chybu v časovém plánu, která naši výpravu dostává do silného časového tlaku a na Vrbeňáky máme mnohem méně času, než jsme chtěli. Navíc jsme nuceni vynechat zastávku na hnízdišti vlh. Přesto se tady daří najít potápky černokrké (139) na Novém rybníku, na Domínu potom hledáme racky černohlavé. Bohužel stejně jako vloni neúspěšně. Nicméně tu je několik slípek zelenonohých (140) a jako na zavolanou přilétá i pár čírek modrých (141). Nad hlavou nám pak přeletuje několik rorýsů obecných (142) a holubů domácích (143), které doteď Ondra odmítal zapsat :-).

Včelojed lesní (Pernis apivorvus) nad sádkami v Čejkovicích. Foto: Jakub Macháň

Přejíždíme do rychlého občerstvení v Českých Budějovicích. Než se nám podaří vystát frontu k okénku, připisujeme havrany polní (144) a kavky obecné (145). S jídlem pak rychle míříme k teplárně, na které mají budku sokoli. Máme štěstí, jeden sokol stěhovavý (146) skutečně sedí hned vedle budky.
Rychle se přesouváme na rybník Dvořiště. Jdeme svižným krokem na pozorovací místo, kde hledáme další druhy na bahnech. Moc se to nedaří, až do chvíle kdy Kuba našel několik racků malých (147) a mně se podařilo rozklíčovat, že hrouda, která sedí na břehu není hrouda hlíny, ale jespák šedý (148) ve svatebním šatu.
Po cestě do polabí máme Horusický rybník, na kterém jsme předchozí večer pozorovali břehule. Není to jistota, ale obáváme se, že na tento druh už bychom nemuseli narazit a tak raději uděláme zastávku. Břehule (149) tu skutečně jsou a je jich hned šest! Na hladině pak rozeznávám dvě potápky černokrké.

Dvojice sokolů stěhovavých (Falco peregrinus) na komíně teplárny v Českých Budějovicích. Foto: Ondřej Boháč

Začíná poslední fáze našeho Big Day a to návštěva mého a Honzova rajónu. První zastávkou je hnojiště u Vyšehořovic. Místního chocholouše se mi během dvou pokusů o Big Day zaznamenat nepodařilo, mám tedy značné obavy, aby nebyla zastávka zbytečná. Obavy se ale rychle rozplývají. Chocholouš obecný (150), kterému říkám Pepa, tady skutečně je! Radost mi dělá i dvojice koroptví, které jsou tu čím dál vzácnější. Na hnojišti je pak několik konipasů lučních (151).
Teď je na řadě doslova domovská lokalita Honzy. Zastavujeme na začátku polní cesty vedle hlavní silnice u Dobřichova. Nejdříve nevidíme nic. Potom si všímám samice motáka stepního (152) nad řepkovým polem. Kluci pak nachází i samce. Ten je záhy napadnut samcem motáka lužního (153) a za nimi v dálce toká samec kalouse pustovky (154). No tohle se prostě stane leda Studeckýmu za barákem. :-) Vybíháme ještě na kopec za polem, kde má hnízdit krutihlav. Na krátkou hlasovou provokaci se na nás přiletěl "krůťa" (155) asi na dvacet sekund podívat.

Moták lužní (Circus pygargus) u Dobřichova. Foto: Jan Grünwald

Z Dobřichova míříme do pískovny v Ratenicích, kde Honza sleduje hnízdění skřivanů lesních. Přicházíme k hnízdišti, kde sice žádný nezpívá, přesto ale brzy vyletuje pár skřivanů lesních (156) z pole. Jednoho jedince pozorujeme poměrně dlouho.
Míříme směr Žehuň, ale chceme se zkusit podívat i na strnada zahradního u Dománovic. Ten sice zarytě mlčí, ale po cestě k němu se daří z okna auta slyšet asi pět strnadu lučních (157), dalších několik sedí na drátech a stromech kolem.

Krutihlav obecný (Jynx torquilla) v Dobřichově. Foto: Jakub Macháň

Konečně se dostáváme na Žehuň. Už se pomalu začíná stmívat a počasí se začíná dost kazit, ale nevzdáváme se. Hraju mlynaříky u aleje, ti ale neodpovídají, stejně jako strakapoud prostřední. U rákosiny zkoušíme sýkořice, ale také nic, dokonce se neozývají ani chřástali vodní. Přicházíme k jednomu z průseků, když se konečně jeden chřástal vodní (158) ozve. Když se chystáme odejít, zvedá se z louky bekasina. Jsou vidět bílá pera po okrajích jejího ocasu, není tedy pochyb - minimálně jedna z bekasin větších (159) tu ještě je. Když dojdeme zpět k autu, je už skoro tma, docela fouká a poměrně hustě prší. Přemýšlíme co teď. Máme před sebou ještě dvě jisté zastávky a pak ještě dvě a půl hodiny času.
Nejprve vyrážíme k Poděbradům, kde je hnízdní okrsek poslední cvrčilky, která nám chybí. V hustém dešti pouštíme nahrávku, na kterou místní samec cvrčilky říční (160) odpovídá velmi krátkým, ale jasným zpěvem.
Přejíždíme do Sokolče. Zajíždíme k zemědělskému komplexu a vystupujeme z auta. Chvíli posloucháme, ale nic se neozývá. Na krátkou nahrávku je ale reakce velmi rychlá. Sova pálená (161) nám zakroužila hned nad hlavami.
Přemýšlíme co dál. Vyhlídky s deštěm nejsou nehorší, ale ani ne dobré. Náš plán s cestou na Českolipsko padá pro únavu posádky a nejistou předpověď. Přesto nám je líto zahodit zbývající čas. Rozhodujeme se proto o pokus o bukáčka a rákosníka zpěvného na Slatině a výra u Měchenic. Ani jedno ale nevyšlo. Náš Big Day končí krátce po půl dvanácté v noci. 23 a půl hodiny v terénu je za námi.

Kubu vysazujeme domů do Měchenic a vracíme se ke mně, kde mají kluci auta. Trochu smutný z toho, že je za námi něco, na co jsem se celý rok těšil jdu spát. Převládá ale pocit radosti z krásného a trochu adrenalinového dne ve společnosti skvělých stejně nadšených magorů. Díky.

Epilog: Nový český rekord je tedy stanoven na 161. Mnoho druhů uniklo, spousta druhů překvapila. V databázi eBird je zatím zadáno z našeho území 209 druhů což zatím vyneslo neskutečné 3. místo vrámci Evropy. Bohužel je tento úspěch možná způsoben nepříjemnými okolnostmi, tedy karanténními opatřeními kvůli koronaviru. 

P.S.: Někde se při psaní článku stala chyba a jeden druh je asi započítán dvakrát, jak jste si všimli, u skřivana lesního je proto vynechané číslo, aby na konci vyšel správný počet. Kdo chybu objeví, dostane zlatého bludišťáka.

Kolik nových druhů nám přidaly které oblasti? Podle očekávání zdaleka nejstěžejnějším bylo Českobudějovicko a hned po něm Šumava.

Jak rostl počet druhů během dne...

Seznam pozorovaných druhů:
Taxonomie podle Clements/eBird v.2019 

1 Anser anser
2 Cygnus olor
3 Alopochen aegyptiaca
4 Tadorna tadorna
5 Spatula querquedula
6 Spatula clypeata
7 Mareca strepera
8 Anas platyrhynchos
9 Anas crecca
10 Netta rufina
11 Aythya ferina
12 Aythya fuligula
13 Bucephala clangula
14 Coturnix coturnix
15 Phasianus colchicus
16 Perdix perdix
17 Tetrao tetrix
18 Tetrastes bonasia
19 Tachybaptus ruficollis
20 Podiceps cristatus
21 Podiceps nigricollis
22 Columba livia f. domestica
23 Columba oenas
24 Columba palumbus
25 Streptopelia decaocto
26 Cuculus canorus
27 Apus apus
28 Rallus aquaticus
29 Crex crex
30 Gallinula chloropus
31 Fulica atra
32 Himantopus himantopus
33 Recurvirostra avosetta
34 Vanellus vanellus
35 Charadrius dubius
36 Numenius arquata
37 Limosa limosa
38 Calidris pugnax
39 Calidris temminckii
40 Scolopax rusticola
41 Gallinago media
42 Gallinago gallinago
43 Actitis hypoleucos
44 Tringa erythropus
45 Tringa nebularia
46 Tringa glareola
47 Tringa totanus
48 Chroicocephalus ridibundus
49 Hydrocoloeus minutus
50 Larus cachinnans
51 Chlidonias niger
52 Chlidonias leucopterus
53 Chlidonias hybrida
54 Sterna hirundo
55 Ciconia ciconia
56 Phalacrocorax carbo
57 Ardea cinerea
58 Ardea alba
59 Egretta garzetta
60 Nycticorax nycticorax
61 Platalea leucorodia
62 Pernis apivorus
63 Circus aeruginosus
64 Circus macrourus
65 Circus pygargus
66 Accipiter gentilis
67 Milvus milvus
68 Milvus migrans
69 Haliaeetus albicilla
70 Buteo buteo
71 Tyto alba
72 Glaucidium passerinum
73 Strix aluco
74 Asio otus
75 Asio flammeus
76 Aegolius funereus
77 Strix uralensis
78 Alcedo atthis
79 Jynx torquilla
80 Dendrocopos major
81 Dryobates minor
82 Picus canus
83 Picus viridis
84 Dryocopus martius
85 Falco tinnunculus
86 Falco peregrinus
87 Oriolus oriolus
88 Lanius excubitor
89 Garrulus glandarius
90 Pica pica
91 Corvus monedula
92 Corvus frugilegus
93 Corvus corone
94 Corvus cornix
95 Corvus corax
96 Periparus ater
97 Lophophanes cristatus
98 Poecile palustris
99 Poecile montanus
100 Cyanistes caeruleus
101 Parus major
102 Remiz pendulinus
103 Lullula arborea
104 Alauda arvensis
105 Galerida cristata
106 Hippolais icterina
107 Acrocephalus schoenobaenus
108 Acrocephalus scirpaceus
109 Acrocephalus arundinaceus
110 Locustella fluviatilis
111 Locustella luscinioides
112 Locustella naevia
113 Riparia riparia
114 Hirundo rustica
115 Delichon urbicum
116 Phylloscopus sibilatrix
117 Phylloscopus trochilus
118 Phylloscopus collybita
119 Sylvia atricapilla
120 Sylvia borin
121 Sylvia curruca
122 Sylvia communis
123 Regulus regulus
124 Regulus ignicapilla
125 Sitta europaea
126 Certhia familiaris
127 Certhia brachydactyla
128 Troglodytes troglodytes
129 Sturnus vulgaris
130 Turdus viscivorus
131 Turdus philomelos
132 Turdus merula
133 Turdus pilaris
134 Muscicapa striata
135 Erithacus rubecula
136 Luscinia megarhynchos
137 Luscinia svecica
138 Ficedula albicollis
139 Phoenicurus phoenicurus
140 Phoenicurus ochruros
141 Saxicola rubetra
142 Saxicola rubicola
143 Oenanthe oenanthe
144 Prunella modularis
145 Passer domesticus
146 Passer montanus
147 Motacilla cinerea
148 Motacilla flava
149 Motacilla alba
150 Anthus pratensis
151 Anthus trivialis
152 Fringilla coelebs
153 Coccothraustes coccothraustes
154 Pyrrhula pyrrhula
155 Chloris chloris
156 Linaria cannabina
157 Carduelis carduelis
158 Serinus serinus
159 Emberiza calandra
160 Emberiza citrinella
161 Emberiza schoeniclus