Co na jazyku to... v dalekohledu

Pozorování ptáků se věnuji od útlého dětství, první sýkorky jsem se fascinovaně učil poznávat u našeho krmítka na okně už v šesti letech. Od té doby jsem mnoho druhů viděl a ačkoliv nepatřím mezi největší "dravce" v regionu, postupně se mi v seznamu pozorovaných opeřenců v České republice sešla sbírka 285 různých druhů. Nové už nepřichází snadno. Přeci jen se ale občas zadaří.

Rybák dlouhoocasý (Sterna paradisea), můj 286. druh pozorovaný v ČR a 595. v životě.

Jedním z druhů, které jsem stále nejenom v Česku, ale ani nikde jinde neviděl, byl rybák dlouhoocasý. Tenhle druh fascinuje nejenom ptáčkaře, ale i laickou veřejnost svou fenomenální migrací, která je v ptačí říší vůbec nejdelší, dokáže totiž za jeden rok nalétat bezmála 100 tisíc kilometrů. Ze svých hnízdišť, která jsou cirkumpolárně distribuována na severní polokouli, létá až na opačnou stranu zeměkoule, do bohatých vod antarktické cirkulace. Od rybáka obecného se liší pro necvičené oko poměrně málo; má jinou siluetu (delší ocas a "kratší" hlavu a zobák), zobák nemá tmavou špičku a na jaře nemá pelichací rozhraní v ručních letkách. Ale poznejte to, když před vámi létají desítky rybáků obecných... 

Obrázek shrnující migraci rybáka dlouhozobého.

Přesně něco takového jsme zažívali na školní exkurzi na hrázi rybníka Koclířov. Zrovna jsme marně hledali otevřenou hospodu a cestou bloudivou jsme se dostali nejdříve na rybník Služebný, poté k rybárně u Velkého Tisého a nakonec právě k velkému rybníku s ostrůvkem, který hostí krom jiného kolonii rybáků obecných. Těch tu létalo a pokřikovalo asi osm desítek. Po několika nepříliš kvalitně prospaných nocích a náročném vstřebávání nových informací o bezobratlých jsoucnech jsem byl v době oběda už poměrně otupělý a do rybáků zírám spíš z povinnosti. Nakonec mě ale niterné nutkání birdera-závisláka ponouklo dojít k vedoucím skupiny a vypůjčit si stativák. 

rybák dlouhoocasý (Sterna paradisea)

Byl jsem tak líný, že na stativu ani nevytahuju nohy a k dalekohledu přidřepuji. Ještě než jsem přiložil oko k okuláru, zavtipkuju s Ondrou Kauzálem, že by to chtělo rybáka malého, kterého jsem taktéž doposud v ČR nepozoroval. Ondra kontruje rybákem dlouhoocasým, na kterého jsme také štěstí neměli. Bez očekávání jsem začal rejdit mezi rybáky. Velice rychle se mi do zorného pole dostává zvláštní pták, který mi evokuje druh, jehož název zazněl ani ne 5 minut zpět. Nejdřív tomu moc nevěřím, ale jak ptáka pozoruju dál, je mi čím dál podezřelejší, ale až když vidím kratší zobák tmavě červené barvy bez tmavé špičky, odvažuji se vyslovit určení nahlas. 

rybák dlouhoocasý (Sterna paradisea)

Jako vždycky, když najdu něco nečekaného, se mi mírně roztřáslo celé tělo. Naštěstí jsem nezazmatkoval do té míry, abych ptáka ztratil z dohledu a mohl jsem tak Ondru navést, kterého ptáka má binokulárem hlídat, než doběhnu do batohu pro foťák (NIKDY NENECHÁVEJTE FOŤÁK V KUFRU AUTA A JEŠTĚ SCHOVANÝ V BATOHU!). Ondra ho naštěstí velmi pohotově našel a rozpoznal od ostatních a já tak mohl okolo všech spolužáků běžet jako smyslů zbavený pro aparát a přitom jsem se ze všech sil snažil co možná nejvíce tlumit své poblázněné výrony radosti tryskající do okolí. 

I zbytek akce dobře dopadl, rybáka jsem zdokumentoval poměrně solidně, tedy tak, že je na fotkách poznat a ani ty fotky nejsou úplně strašné. Rybák dlouhoocasý byl tak 286. druhem ptáka, kterého jsem viděl na území ČR, na oběd jsme taky záhy dorazili a večer padl na symbolickou oslavu pěkného nálezu panák borovičky. Nebylo to poprvé, co se mi podařilo být svědkem předpovědi nálezu nějaké rarity: třeba letos na jaře jsem vyslovil na pražské lokalitě Lítožnice, že jsou tam ideální podmínky pro konipasa citronového nebo bekasinu větší. Záhy na to je tam oba našel někdo jiný. :-) "Co na srdci, to na jazyku," zní české rčení. Pro svět ptáčkaře by se ale občas hodila mírná úprava: Co na jazyku, to v dalekohledu! 

rybák dlouhoocasý (Sterna paradisea)