Je mi až trapno, po jaké době se na blogu objevuji, nicméně mé povinnosti a psychické rozpoložení mi nedaly čas pro sepsání nějakého rozumného, čtivého a zajímavého článku až doteď. Nabízí mi to však i tu výhodu, že opravdu není nouze o materiál, o kterém bych rád napsal.
Od března jsem začal velmi hojně vyrážet na výpravy za ptáky s mým staro-novým kamarádem Alešem, kterého jsem pořádně poznal až právě v tomto období a který mě čím dál častěji provází, respektive mě ochotně vozí všude kam nás napadne a provázíme se navzájem. Jsem mu za to moc vděčný a doufám, že mu budu projezděné pohonné hmoty moci od srpna, kdy věřím, že již budu mít řidičský průkaz, zase při dalších výpravách vrátit. Mimo jiné se můžete podívat na jeho fotoblog, kde nezřídka narazíte i na fotky ptáků z našich společných výprav.
Na konci dubna jsem se zase zúčastnil ornitologického kurzu ČSO v Mohelnu, kde jsem se lépe seznámil se starými a potkal nové přátele se stejným koníčkem a rozšířil své znalosti především o chování a ekologii ptáků. Mezi nimi jsem poznal i Vlka (ano, vážně se tak jmenuje!), který taktéž píše blog, na kterém, pokud budete pozorně hledat, najdete mimo jiné zmínku o mé vlastnosti ze všech nejvýraznější, to jest ukecanost.
 |
| Aleš fotí konipasa horského v Hostivicích |
