neděle 15. ledna 2023

Čtvrtý záznam racka mořského pro Prahu

Den sčítání prvního kola prezidentské volby jsem věnoval nakonec ptákům. Ráno jsem vedl komentovanou vycházku za ptáky zimujícími u Vltavy v Troji, kdy jsme spolu s přibližně dvaceti účastníky viděli třeba mladého samce hohola severního (Bucephala clangula) nebo pár hvízdáků eurasijských (Mareca penelope). Podařilo se taky přečíst odečítací kroužek volavky popelavé (Ardea cinerea), červená C93, což je samice, která se vylíhla v roce 2019 nejspíš v Zoo Praha a označena tamtéž. Protože se v centru Prahy vyskytovala už dlouho hoholka lední (Clangula hyemalis), vzácná severská kachna, chtěl jsem se rovnou jet podívat, zda na mě ještě nepočká. Protože mi ale bylo v deseti stupních velké vedro, rozhodl jsem se otočit se doma pro převlečení a do centra vyrazit až pak, pokud mi zůstane chuť. Naštěstí zůstala, a tak jsem okolo druhé hodiny odpolední již stál nad Šítkovským jezem na Jiráskovu mostu. 

Racek mořský (Larus marinus) s kulisou domů Nového Města.

neděle 4. prosince 2022

Kdo je vlastně "duch lesa"?

My lidé dáváme rádi různým ptákům přezdívky, které sice nemají moc společného s jejich vědeckým názvem, zato výstižně popisují nějakou jejich charakteristickou vlastnost. Máme třeba tradiční názvy, jako je třasořitka (konipas bílý), březňačka (kachna divoká), kozodoj (lelek lesní), kolohřivec (kos horský), kominíček (rehek domácí) a další. Někdy mají ptáci přezdívky dvouslovné; setkal jsem se třeba s létajícím drahokamem (ledňáček říční). U těchto víceslovných názvů, které v konverzacích o ptácích občas používáme, si můžeme všimnout, že mají někdy více významů. Takovým létajícím drahokamem může být označen taky třeba mandelík hajní. Nedávno mě ale zaujalo jiné slovní spojení, které jsem měl vždy spřažené s jedním konkrétním druhem, ale k mému překvapení jsem se v krátkém časovém rozmezí setkal hned se třemi možnými výklady. Řeč je o termínu duch lesa. 

neděle 27. listopadu 2022

Recenze: Příručka k pozorování ptáků

Že se nedá shrnout všechno co souvisí s pozorováním ptáků do jedné publikace? „Příručka k pozorování ptáků“ vydaná v roce 2022 nakladatelstvím Kazda si klade právě tohle za cíl.

pátek 25. listopadu 2022

Zápisky ze Srí Lanky V: Ráj jménem Sinharaja a Cesta domů

Pokud jste ptáčkař a vydáte se na Srí Lanku, určitě vás nejvíce zajímají endemičtí ptáci, tedy takoví, které nikde jinde na světě ve volné přírodě neuvidíte. Kdo přečetl předchozí čtyři díly mého putování po tomto ostrově, jistě zaznamenal, že jsem jich zatím neviděl mnoho, dohromady jen tři druhy ze čtyřiatřiceti. To bylo dáno tím, že jsem se doposud pohyboval v pobřežní savanovité zóně ostrova, kde se vyskytují endemické druhy jen vzácně. Pokud chcete tyto speciální druhy pozorovat, musíte se vydat do vnitrozemí. A není lepší místo než Sinharaja forest reserve, tedy chráněné lesní území, kde je možné pozorovat skoro všechny endemické druhy ptáků během pouhých pár dnů. Jde o chráněný deštný les v jihozápadní části ostrova, který překvapivě není příliš často vyhledávaným turistickým místem, což se projevuje i na složitější logistice této oblasti. Žije tu celá řada endemických druhů plazů, obojživelníků a vůbec plejáda všemožných fascinujících tvorů. Asi největším ptačím lákadlem jsou kraska srílanská (Urocissa ornata), lelkoun srílanský (Batrachostomus moniliger) a především výreček cejlonský (Otus thilohoffmanni), který byl vědecky popsán až v tomto tisíciletí. 

Sinharaja

úterý 13. září 2022

Zápisky ze Srí Lanky IV: Oblast Bundala

V ubytování Lagoon Inn jsem zvolil poněkud levnější a neklimatizované v přízemí, kde je naštěstí vcelku příjemná teplota. Hotel je pěkný a je umístěný hned na hranici s národním parkem Bundala. Z nedokončené věže, která patří k objektu, je výhled na celý park. Hned po příjezdu a seznámení s hostitelem jsem se rozhodl pro krátký odpočinek, jelikož v horkém odpoledni stejně není příliš co dělat. Když už jsem v posteli nevydržel, sedl jsem si aspoň na zápraží a sledoval život v pěkné zahradě plné malých fontánek a jezírek. Létají tady bulbulové šupinkoví (Pycnonotus cafer), vousák hnědohlavý (Psilopogon zeylanicus) - ti využívají hlavně zbytky ovoce na připraveném krmítku - a taky samice lejskovce rajského (Terpsiphone paradisi). Po chvíli mi ale tahle skvadra nestačí, tak začnu přemýšlet, co podniknout s blížícím se večerem. Na mapě v telefonu vidím relativně nedaleko nějaké křoviny a mokřad, volba je tedy jasná. 

Tissa Wewa

sobota 30. července 2022

Zápisky ze Srí Lanky III: Rekawa

Když se člověk snaží během dovolené vidět co nejvíc, často se zbytečně uspěchá. Já jsem přesně ten typ. Tentokrát jsem si ale řekl, že zkusím v rámci možností omezit přesuny a namísto vyhledávání nejatraktivnějších míst celého ostrova pojedu na obyčejnější místa bez zásadních turistických pamětihodností a pokusím se zjistit, jak vlastně vypadá typická krajina Srí Lanky. Myslím, že výběr, který padl na oblast Rekawa, byl podařený. Přímo před ubytováním v All View restort se rozkládají velké částečně zaplavené pastviny, na kterých shání potravu celá řada mokřadních druhů ptáků. Kolem je spousta zeleně, která je navíc většinou volně dostupná, v relativně blízkém okolí vidím na mapě celou řadu vodních ploch. Kromě toho je tu na pláži možnost nočního pozorování kladoucích mořských želv. Příležitostí pro zajímavá pozorování je tu až dost... 

pátek 13. května 2022

Zápisky ze Srí Lanky II.: Dyiasaura Park a Univerzálně platný ledňáček

Dyiasaura Park

V novém prostředí mám obvykle velký problém spát. Dílem nervozitou z toho, jak budou následující dny probíhat, dílem nadšením ze zážitků, které čekají doslova za dveřmi. Kvůli naprostému vyčerpání z cesty předchozího dne ale tentokrát usínám velmi rychle, a to i přesto, že jsem nejprve nepřišel na to, jak správně zapnout klimatizaci a zjistil jsem to až po probuzení nesnesitelným horkem. Celkem odpočatý vstávám ještě před pátou, zatímco se za okny nese krásný ptačí hlas, který patří mé známé z předešlého dne - šámě bělořitné (Copsychus saularis) - sedící zřejmě na stromě kousek za okny. Její hlas mi trochu připomíná naše červenky, ale okořeněné nádechem exotična. Brzy se rozeznívá do lahodné melodie jejího zpěvu i můj nepříjemný budík v telefonu, který veškerou romantiku okamžiku kazí. Rychlá hygiena, převlečení a venku už na mě čeká řidič. Cesta do blízkého Dyiasaura parku trvá asi 15 minut, vstupné je 500Rs, což je asi 50 korun. Jde se na první ranní pozorování na Srí Lance!

Dyiasaura Park