sobota 30. října 2021

Hledání vody na Nezideru

Neziderské jezero, respektive široká oblast na jihovýchod od této dominanty na rakousko-maďarské hranici, patří k ornitologickým perlám střední Evropy. Periodická slaniska a okolní stepní krajina hostí zejména v období jarního a podzimního tahu druhy pro našince nezvyklé, od tisíců bahňáků různých druhů počínaje, majestátními dropy velkými konče. Protože je to pro nás navíc oblast poměrně snadno a rychle dostupná, je oblíbeným cílem mnoha českých pozorovatelů ptáků. My jsme se s kamarády Liborem a Zdeňkem (stejná sestava jako vloni na podzim) rozhodli k Nezideru vydat na čtyři dny koncem září, abychom tu pozorovali podzimní tah. Kromě mnoha druhů ptáků jsme se měli možnost vidět i s našimi přáteli ze Slovenska, což dalo výpravě další přidanou hodnotu. 
Birding má často nejen ornitologickou podstatu, ale i sociální. Zleva: Libor Schröpfer, Zdeněk Mára, Honza Grünwald, Milo Mišík, Richard Schnürmacher

úterý 19. října 2021

October Big Day 2021

Při tradičním podzimním October Big Day, který pořádá Cornellova univerzita prostřednictvím své ornitologické databáze eBird, jsem samozřejmě nemohl chybět, tak jako ostatně pokaždé od doby, co eBird pro zápis svých dat používám. Tentokrát jsem ale ještě večer 8. října netušil, jak bude následující den vypadat. Byli jsme předběžně domluveni s kamarádem Honzou Studeckým, ale nedokázali jsme se rozhoupat ke konečnému rozhodnutí, které nakonec padlo až chvíli předtím, než jsem šel spát. Pojedeme směrem na severovýchod a uvidíme, co vymyslíme po cestě. Nebudeme se nikam příliš hnát. Plán máme, nastavit budík, spát.

Hejna pěnkavovitých v polích na nesklizených plodinách neodmyslitelně patří k podzimu. Zde stehlík obecný na slunečnici.

neděle 19. září 2021

Tisíc dnů nepřetržitého zapisování

Do databáze eBird jsem začal zapisovat koncem roku 2017. Počátkem letošního roku jsem do ní zadal přes 46 tisíc pozorování. Hnacím motorem je mi kromě jiného i to, že jsem se před časem rozhodl, že začnu zadávat každý den. Dnes, 19. září 2021, uplynulo od tohoto mého rozhodnutí přesně tisíc dnů. Někdy to bylo těžké a někdy jsem do databáze zadal třeba jen jedno pozorování, snažím se ale každý den vyrazit na ptáky alespoň na pět minut. Nejtěžší je to v zimě, kdy má den jen pár hodin, během kterých má člověk často něco na práci. Navzdory všem nástrahám se ale stále daří můj zvyk udržovat. Ve svých záznamech tak vidím nejen pozorování ptáků, která mohou být užitečná třeba pro ochranu přírody, ale nezřídka i náznak toho, co jsem ten který den dělal, tedy takovou formu deníčku. Dnešek tak musel patřit samozřejmě  alespoň částečně ptákům.

sobota 18. září 2021

Italy, Slovenia and Austria, 17th-25th July 2021 (brief summary)

Brief summary of the bird (and other interesting fauna) observations during our summer caravan trip to southern Europe. It was a family trip (including three dogs) so the main goal wasn't birds, but we visited some good places to bird. I wrote this report because I think there is a lack of recent birding reports from these areas. I also hope it could be useful for birders visiting these places during their family vaccation and so they have not much time to bird. Overall we observed 133 species of birds during the trip.

neděle 29. srpna 2021

Proč si ptáci nemohou měřit „pindíky“?

U živočichů s vnitřním oplozením v evoluci vznikly různé mechanismy, jak spolehlivě dopravit samčí pohlavní buňky k samičím. Takové orgány najdeme v různé podobě u plazů, savců, ale třeba i u hmyzu. U poslední jmenované skupiny jsou tyto orgány často klíčové pro druhovou determinaci. Je tedy nanejvýš překvapivé, že u ptáků jsou jako u jediné skupiny v rámci Amniota samčí vnější pohlavní orgány obvykle zcela redukovány a vyskytují se jen u několika bazálních skupin, nezřídka i u nich v redukované podobě. Aby tento blog nebyl čistě o mých zážitcích z terénu, rozhodl jsem se zajímavou problematiku (ne)vývoje samčích vnějších pohlavních orgánů u ptáků shrnout v tomto krátkém článku. 

Pouhá 3 % druhů ptáků mají vnější samčí pohlavní orgán, ostatní si předávají pohlavní buňky krátkým stykem kloak (tzv. "cloacal kiss").

neděle 25. července 2021

Voda, vítr a pěvuška

Několikrát odkládaná výprava s kamarádem Radkem na Sněžku se nakonec uskutečnila 30. června. Předpověď počasí sice nebylo v aplikacích namalované přespříliš optimisticky, nakonec jsme se ale i tak rozhodli výpravu znovu nepřesunout (tentokrát by to totiž téměř jistě znamenalo přesun na další rok) povzbuzeni předpovědí, která slibovala zataženo, mírný vítr a občasné přeháňky, navíc postupné zlepšovaní podmínek směrem k poledni. A tak jsem po třech hodinách spánku (náš včerejší koncert v Litoměřicích znamenal návrat okolo jedné hodiny ranní) vyskočil lehce po půl páté z postele a jal se vykonat nejpotřebnější hygienické úkony a zabalit nezbytné minimum pro horskou výpravu. Beru svoji novou Kowu 8x30, která dočasně nahrazuje rozbitý Vortex 10x50, od přítelkyně si vyprošuji lehčí objektiv Canon 400 f5.6 a balím si optimisticky jeden svetr. Radek přijel přesně v 5:00, tedy jsme připraveni vyrazit. 

Deštivá atmosféra lesů na krkonošských svazích.

pondělí 31. května 2021

Co na jazyku to... v dalekohledu

Pozorování ptáků se věnuji od útlého dětství, první sýkorky jsem se fascinovaně učil poznávat u našeho krmítka na okně už v šesti letech. Od té doby jsem mnoho druhů viděl a ačkoliv nepatřím mezi největší "dravce" v regionu, postupně se mi v seznamu pozorovaných opeřenců v České republice sešla sbírka 285 různých druhů. Nové už nepřichází snadno. Přeci jen se ale občas zadaří.

Rybák dlouhoocasý (Sterna paradisea), můj 286. druh pozorovaný v ČR a 595. v životě.