Canon 200-800: Vysněný ptáčkařův objektiv?

Před několika měsíci spatřil světlo světa nový objektiv Canon RF 200-800 f6.3-9 IS USM, který rozvířil vody zejména u fotografů ptáků. Zoom objektiv pro full frame fotoaparáty s dosahem 800 mm tady totiž ještě nebyl, natož v relativně rozumné cenové relaci (alespoň pokud vím). Měl jsem to štěstí si před několika týdny tento objektiv na pár dnů vyzkoušet a velmi rád se podělím o poznatky z jeho používání. Pro ty, kdo jsou nedočkaví celkového zhodnocení; jsem opravdu nesmírně potěšen! V rámci objektivů Canon by fotograf ptáků v poměru cena/výkon asi hledal lepší objektiv marně, snad jedině podstatně levnější Canon RF100-400. Pojďme to ale probrat podrobněji. 

Kámen úrazu - f/9?!

A proč nezačít u toho nejkontroverznějšího, clony na 800 mm, která se zastavuje na čísle f/9. V praxi to znamená, že skrze objektiv na senzor dopadá relativně málo světla, což je problém zejména při focení ve špatných světelných podmínkách. Řešením tak je zvýšení citlivosti (ISO) nebo snížení rychlosti závěrky. Obojí má své limity. Na starých dobrých zrcadlovkách by takový parametr zkomplikoval focení asi podstatně častěji než u moderních bezzrcadlovek, které se podstatně lépe vyrovnávají s použitím vysokého ISO. Dost pomáhá, že objektiv je skvěle ostrý už na otevřenou clonu, clonil jsem proto jen za dobrého světla, dál než na f/11 jsem ale nešel asi nikdy. Nutno podotknout, že jsem nikdy nefotil na teleobjektiv se clonou nižší než f/6.3, tudíž jsem si během let už na problémy za horších světelných podmínek zvykl. I proto mi možná clona f/9 nečinila větší potíže než bych čekal. 

Důležitou otázkou, kterou je nutno zodpovědět, je, jaké pozadí vytváří tento objektiv. Je vysoké clonové číslo překážkou pro jednolité nerušivé pozadí na fotkách? Zde platí: jaký si to uděláš, takový to máš. Je dobré v terénu na kompozici pořád myslet a snažit se dostat objekt co nejdál od pozadí. To platí s jakýmkoliv objektivem v jakékoliv situaci, i když pevné objektivy s vysokou světelností vše usnadní. Clona f/9 opravdu není žádná výhra, na druhou stranu, bavíme se o 800 mm objektivu. Tudíž už ohnisko samo o sobě velmi pomůže pro dobré odpíchnutí objektu od pozadí. Clona f/9 nakonec při takovém přiblížení není až taková prohra a popravdě jsem byl s výsledky docela spokojený. Lepší technické parametry z cenově dostupného zoom objektivu stejně nedostanete a chcete-li krásná pozadí za každé situace, budete si holt muset pár (desítek až set) tisíc připlatit za některý z pevných objektivů s clonami f4 nebo 2.8... 

Fotit v temném lese s tímto objektivem lze, má to ale své limity. Tato fotka králíčka obecného (Regulus regulus) vznikla fotoaprátem R7, který sám má určité problémy za nižšího světla při použití vysokého ISO.
EXIF: R7 + 200-800, 800 (1280) mm, 1/160 s, ISO-6400, f/9

Nízká světelnost objektivu nebrání rozmazanému pozadí, pokud se vám podaří najít dobrý úhel. Zde třeba strnad luční (Emberiza calandra).
EXIF: R5 + 200-800, 800 mm, 1/500 s, ISO-2000, f/9

Vejde se?

Takto masivní zoom se bohužel nevejde do kompaktního balení, jako třeba oblíbený RF 100-500. Přichází s poměrně velkými rozměry, složený a bez sluneční clony má necelých 32 cm, při přizoomování na 800 mm a s nasazenou sluneční clonou se dostává téměř na dvojnásobek této délky. Není to tedy žádný drobeček. Na šířku to není tak zlé - objektiv má závit filtru relativně standardních 95 mm. Velikost mě překvapila nemile, o to milejší mi bylo zjištění, že objektiv není moc těžký, výrobcem udávaná váha jsou dvě kila, což není moc a neměl jsem problém ho celý den nosit. Když čekáte dlouho s objektivem zaměřeným na ptáka než udělá nějakou zajímavou akci, může vás ruka trochu bolet, ale tomu se vyvarujete jen s málokterým objektivem.

Tak či tak "v pohotovosti", tedy s nasazeným foťákem a clonou se mi do batohu nevešel a musel jsem se tím pádem vždy při přenášení zdržet se sundáním sluneční clony. Toto může být jistým negativem a pokud jste vyloženě fandové kompaktních objektivů, RF 200-800 asi nebude váš šálek čaje. K negativním vlastnostem objektivu co se rozměrů týče jednoznačně patří nesnímatelná stativová patice, která je dost velká. Proč tohle výrobce udělal, netuším, není to však ojedinělé. Osobně s tím problém nemám, protože stativovou patici nesundavám z objektivů nikdy, ale mnoho lidí má ve zvyku nosit objektiv bez ní, například při cestování, kdy se každé ušetřené místo v batohu počítá. 

Nový objektiv 200-800 je o dost větší než starší a oblíbený 100-500.

Karty se ale skoro otáčí po přidání extenderu, kdy 100-500 musí být při nasazení extenderu stále ve vysunuté poloze. U 200-800 zůstává objektiv plně zatažitelný i při nasazení extenderu.

Ostrost a rychlost ostření

Pokud v něčem objektiv opravdu vyniká a zároveň mě překvapil, jsou to právě rychlost ostření a ostrost vůbec. Popravdě jsem nečekal, že co se ostrosti týče, bude tento objektiv dost blízko mé 100-500, což je objektiv z bájné "L-série", tedy top třída objektivů Canon. Přestože je Canon RF 200-800 bílý, chybí mu červený proužek a do nejvyšší třídy objektivů Canon tedy nepatří, to samé platí ale i pro oblíbené objektivy Nikon Z 180-600 a Sony FE 200-600, kterým má být recenzovaný objektiv alternativou. Nepřijde mi ale, že by to znamenalo nějaký zvláštní rozdíl. Skoro pořád jsem fotil s naplno otevřenou clonou a většinou mě velmi mile překvapila míra ostrosti a detailu, kterou tento objektiv dodával, a to i ve zhoršených světelných podmínkách. 

S Canon R6 a R5 fungovalo ostření na oko u ptáků skvěle, u R7 se ukázaly určité problémy, kdy zaostření trochu uskakovalo, i tak ostřil objektiv velmi obstojně. Objektiv 200-800 je vybaven jen jedním ostřícím motorem oproti dvěma u 100-500, rozdíl v rychlosti jsem pociťoval ale jen vzácně, a to zejména ve velmi špatných světelných podmínkách.

Že objektiv rychle a spolehlivě sleduje oko na letících ptácích jsem si vyzkoušel u kolonie racků chechtavých u Vrbenských rybníků.
EXIF: R5 + 200-800, 800 mm, 1/2000 s, ISO-3200, f/9  

Fotit letící skřivany polní (Alauda arvensis) nebyl problém, jen bohužel počasí nabízelo jen ošklivá bílá nebo šedá pozadí, která navíc nutila k použití vyššího ISO. Za celou dobu vypůjčení objektivu nevylezlo sluníčko na víc než hodinu.
EXIF: R5 + 200-800, 800 mm, 1/2000 s, ISO-4000, f/9

Stabilizace 

Co mě opravdu naprosto nadchlo je stabilizace tohoto objektivu, která dosahuje 5,5 EV. Hledáček je na 800 mm velmi klidný, netřepe se a video z ruky není problém. Všiml jsem si v praxi problému, který je popsán v některých recenzí na youtube - pokud zapnete záznam, musíte někdy s objektivem mírně zatřepat, aby stabilizace "naskočila" a fungovala jak má. Nevím, co to způsobuje, ale osobně tento problém zažívám i se svou RF 100-500. Co se týče focení, relativně bez problému jsem na plné ohnisko udržel i časy okolo 1/60. Takové časy můžou dost pomoct v horším světle, kdy je omezující clona f/9. 

Fotit na nižší časy než 1/60 je možné, ale neměl jsem příležitost to z výše uvedených důvodů příliš vyzkoušet - termín na jaký jsem měl objektiv zapůjčen nebyl zrovna dlouhý. Ani tento objektiv ale nedokáže nemožné a musíte počítat s tím, že abyste dostali na takový čas ostrou fotku, bude potřeba vyfotit delší sérii záběrů. Navíc je vždy potřeba myslet na to, že u zvířat, a u ptáků to platí obzvlášť, že rychlá závěrka je jedinou zárukou, že se vám pták v záběru nehne. Časy 1/320 a méně tak u ptáků budou fungovat jen v případě, že objekt klidně sedí a nehýbe se, nebo se hýbe velmi málo. 

Tento portrét samice kosa černého (Turdus merula) jsem vyfotil už za šera. Díky velmi výkonné stabilizaci jsem udržel velmi krátký čas expozice.
EXIF: R6 + 200-800, 800 mm, 1/60 s, ISO-3200, f/9 

Svatý grál pro fotografy ptáků - přiblížení

Díky vypůjčení tohoto objektivu jsem si uvědomil, že při focení ptáků opravdu nejvíc člověk docení každý milimetr navíc, který pomůže dostat se k ptákům až "do kuchyně", aniž by je rušil, nebo je přinejmenším rušil méně. Ohnisko 800 mm je už opravdu docela dlouhé až moc snadno se na něj zvyká. Díky velkému přiblížení není vzácností, že si člověk troufne vyfotit i zvíře, které s jiným objektivem bylo tak daleko, že se o fotku ani nesnažil. Objektiv navíc dobře spolupracuje s extenderem 1.4x, který přidá ještě další přiblížení navíc. Ale pozor, taky zvyšuje clonové číslo, konkrétně přidáním zmíněného extenderu se dostanete na dlouhém ohnisku na 1120 mm a clonu f/13. Tato kombinace už přiblíží i ptáky ve velké dálce, do hry potom ale vstoupí i fyzikální problémy a musíte počítat i s tím, ze ostrou fotku nezískáte třeba kvůli tetelení vzduchu. Ke zvětšení přiblížení může přispět i volba tzv. crop senzorového těla (Co to je?), tedy například Canon R7 nebo R10. S těmito fotoaparáty získáte bez nasazeného extenderu efektivní přiblížení 1280 mm, s extenderem 1.4x pak dokonce 1800 mm. Kombinaci s R7 a extenderem jsem vyzkoušel k dokumentaci turpana černého a hus krátkozobých ve velké dálce, nutno říct, že s relativně dobrým úspěchem, tedy alespoň u hus krátkozobých s poměrně publikovatelným výsledkem. Právě díky tomu si myslím, že recenzovaný objektiv není vhodným jen pro fotografy, ale zejména ptáčkaře, kteří kromě kvality objektivu ocení také přiblížení pozorovaných jedinců pro dokumentační fotku. Pro ptáčkaře je totiž často důležitější ptáka alespoň nějak zachytit, než se později u počítače zabývat srovnáváním ostrosti toho kterého záběru. 

Díky kombinaci Canon EOS R7 a RF 200-800 s 1.4x extenderem jsem mohl relativně obstojně zdokumentovat vzácnou dvojici hus krátkozobých (Anser brachyrhynchus).
EXIF: R7 + 200-800 + 1.4x extender, 1120 (1792) mm, 1/250 s, ISO-1250, f/14 

Ovládací prvky

Doposud jsem objektiv jen vychvaloval a s kritikou jsem šetřil, to se ale změní u ovládacích prvků, které na objektivu najdeme. V tomhle případě mi totiž přijde, že vývojáři hledali, jak ospravedlnit relativně dostupnou cenovku tohoto objektivu a udělat pár "naschválů", u kterých si řeknete něco jako: "Holt to kvůli tomu všemu ostatnímu nějak přežiju". Jak už jsem zmínil výše - objektiv má nesnímatelnou stativovou patici, což je pro mě zcela nepochopitelné (přestože to dokážu snadno přežít). Co mě ale vyloženě štve jsou oba kroužky (kromě zoomovacího), které na objektivu najdeme. Jeden z nich totiž funguje buď jako manuální zaostření nebo jako kontrolní kroužek. Samostatný kroužek pro manuální ostření na objektivu nenajdeme. Já používám kontrolní kroužek pro korekci expozice, na tomto objektivu jsem toto ale nevyužil, protože zkrátka chci mít možnost vždy manuálně doostřovat. Obojí mít na tomto objektivu nemůžete a pro přepnutí mezi ostřením a kontrolou musíte použít přepínač na těle objektivu. Druhý kroužek, který na objektivu najdete je pro ovládání "tuhosti" vysouvání objektivu, tedy toho, jak snadno objektivem přizoomujete a zase ho složíte zpět. Tímto kroužkem točíte z pozice "smooth" na pozici "tight". Popravdě mezi těmito dvěma polohami není až tak velký rozdíl a tak jako tak je zoomování dost tuhé. Opravdu mnohem lepší řešení, které nabízí nakonec i jiní výrobci, by bylo zaaretovaní nějakým tlačítkem. Tento "smooth-tight" kroužek je i na RF100-500 a podle mě jde o jeden z nejblbějších nápadů značky Canon. Prosím už to nedělejte, díky. Radši nám místo tohoto nesmyslu dejte samostatný zaostřovací kroužek.

Mnoho fotografů vytýká Canonu RF 200-800 to, že než se dostanete zoomováním na 800 mm, musíte otočit rukou zoomovací kroužek alespoň 4x. To mohu potvrdit a potvrzuji i to, že to je trochu otravné. Sám ale většinou venku nosím objektiv neustále přizoomovaný na max, takže mi to až tak nevadilo. Tento postup ale moc nedoporučuji lidem menšího vzrůstu - plně přizoomovaný objektiv by mohl drhnout o zem. :-)

Celkové hodnocení?

Objektiv mě moc bavil! Ohnisko 800 mm bez nutnosti přidávat extendery je skvělé, a to i přes určité nevýhody, které přináší konstrukce nebo nízká světelnost objektivu. Objektiv navíc přichází se skvělou optickou kvalitou i na plně otevřené cloně. Zoom objektivy jsou moje oblíbené, protože dávají větší volnost při kompozici. Rozhodně bych doporučil objektiv každému, koho focení ptáků baví, klidně i začátečníkovi s dostatečným rozpočtem. Může vyhovovat těm, kdo dnes používají fotoaparáty EOS R se zoom teleobjektivem pro bajonety EF přes redukci (např. oblíbené variace Tamron nebo Sigma 150-600). Řekl bych, že tento RF objektiv bude ve většině ohledů velkým krokem dopředu. Objektiv bych nedoporučil snad jen těm, pro koho je překážkou větší velikost nebo tomu, kdo ví, že bude velmi často fotit ve špatných světelných podmínkách.

I přes určité limity si myslím, že Canon RF 200-800 f/6.3-9 je stroj, který stojí za to a bude důstojným parťákem na focení ptáků skoro pro každého fotografa, který si jej vybere. 

Rád bych poděkoval českému zastoupení Canon za zapůjčení nejen tohoto objektivu, ale i fotoaparátu R5 a R7 a extenderu 1.4x za účelem této recenze. Nejde o placenou spolupráci. 

Ani když je pozadí relativně blízko, není jeho rozostření úplně marné. Pochopitelně však nečekejte zázraky. Mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus)
EXIF: R6 + 200-800, 800 mm, 1/4000 s, ISO-25600, f/9

Světlá volavka popelavá (Ardea cinerea) pěkně vynikla na tmavém pozadí.
EXIF: R5 + 200-800, 800 mm, 1/640 s, ISO-12800, f/9

šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla)
EXIF: R5 + 200-800, 800 mm, 1/320 s, ISO-6400, f/9

husice rezavá (Tadorna ferruginea)
EXIF: R6 + 200-800, 800 mm, 1/1000 s, ISO-1250, f/9

Dirigentka husa velká (Anser anser).
EXIF: R7 + 200-800 + 1.4x ext., 1120 (1792) mm, 1/500 s, ISO-2500, f/14

Někdy jsem se potýkal s povětrnostními podmínkami, zde extrémní tepelné vlnění, které téměř znemožnilo jakékoliv ostré fotky této káně rousné (Buteo lagopus).
EXIF: R7 + 200-800, 800 mm, 1/2000 s, ISO-800, f/10

Měl jsem štěstí, že jsem v době výpůjčky objektivu narazil na tyto kachničky mandarínské (Aix galericulata)
EXIF: R6 + 200-800, 800 mm, 1/640 s, ISO-3200, f/9

Východ slunce u Milady plné lysek černých (Fulica atra).
EXIF: R6 + 200-800, 800 mm, 1/800, ISO-640, f/9

Tento objektiv svádí k portrétování málo plachých jedinců.
EXIF: R7 + 200-800, 800 mm, 1/2000 s, ISO-5000, f/9