pondělí 31. srpna 2015

Bahňáci na Slatině

Vzhledem k tomu, že se retenční nádrž Slatina napouští již 1. září, čímž téměř zmizí místa vhodná pro bahňáky a já se tam už do té doby nedostanu, rozhodl jsem se, že přišel čas sepsat článek o tom, jak jsem právě tady ptáky této skupiny poznával a pozoroval.
Na Slatinu jsem se za nimi vydal přibližně dvacetkrát. Dohromady jsem pozoroval 9 druhů bahňáků. Své poznatky a informace získané z databáze avif shrnu ke každému druhu zvlášť.
Fotky mám vesměs dokumentační, nejsem fotograf, ale pozorovatel, takže se k ptákům ani příliš nesnažím přiblížit a spokojím se s dokumentem o výskytu. Jen občas jsem se náhodou ocitl blíže k některým ptákům, takže se podařily rozumnější obrázky.

Kulík říční (Charadrius dubius)

V databázi avif je před rokem 2015 zaneseno pouze 9 záznamů tohoto druhu na Slatině (např. v roce 2014 ani jeden), z roku 2015 zatím přes 60 záznamů. Já osobně jsem měl možnost tento druh pozorovat 19 krát. V letošním roce na Slatině i minimálně jeden pár zahnízdil, což je patrné z mých dokumentačních fotografií. Odchyceno a kroužkováno zde bylo 15 jedinců. (Záznam odchytu na avifu)
Kulíci na Slatině pobíhali téměř všude, i mimo nádrž samotnou, např. u louží kolem hromad suti na západ od nádrže. Jejich volání a letecké manévry letos patřily k atmosféře tohoto místa. 
Většinou se drželi pospolu a v oblasti se jich vyskytovalo vždy 5-20. Nejvíce jsem jich sledoval od poloviny června do poloviny července. 
Zmíněná mláďata jsem pozoroval 20. června v nově vybagrovaném rozšíření nádrže, odkud mě samice dosti nebojácně odháněla. Já jsem pozoroval nejméně 3 mladé v prachovém peří, pan Vít Štancl uvádí dokonce 6 kuřátek.
Ze všech bahňáků byli kulíci nejméně bázliví a nejlépe se pozorovali a fotografovali.

Kulík říční (Charadrius dubius) na stráži

Kulík říční (Charadrius dubius) a krásně zbarvená hladina

Kulík říční (Charadrius dubius), mládě v prachovém pěří

Čejka chocholatá (Vanellus vanellus)

Nejspíše nejpočetnější a nestálejší bahňák na Slatině. Pokud se nepletu, hnízdí tu každoročně na vlhkých lukách, nebo jako letos i na dně vypuštěné nádrže. Tento rok zde hnízdilo podle mě alespoň 5 párů, z toho dva přímo na zrostlém dnu nádrže a nejspíše tři na podmáčených lukách asi půl kilometru západně od samotné Slatiny. Hnízdění mi bylo dokázáno několikerým pozorováním kuřátek a také poplašným chováním rodičů. Největší početnost jsem zaznamenal od poloviny června do poloviny srpna. Tři jedinci zde byli i kroužkováni. (Záznam odchytu na avifu)
Čejky samotné jsou dost plaché a tak jsem se nikdy nesnažil k nim přibližovat a sledoval jsem je pouze zpovzdálí. Dobrou příležitost k focení skýtají rozčílení rodiče, kteří na vás s žalostným voláním doráží, ale není správné je dráždit příliš dlouhou dobu.

Čejka chocholatá (Vanellus vanellus)

Čejka chocholatá (Vanellus vanellus), rozčilený rodič

Čejka chocholatá (Vanellus vanellus), mládě v prachovém peří


Bekasina otavní (Gallinago gallinago)

Bekasina otavní je u mojí maminky oblíbená od té doby, kdy slyšela na Šumavě typický mečivý zvuk, kterým se projevuje sameček v době toku ve svém revíru. Ačkoliv na Slatině nehnízdí, je podle informací, které mám od pana Štancla, častým a pravidelným strávníkem na zdejších bahnech. V letech, kdy byla nádrž napuštěná se vyskytovalo prý až 10 jedinců na zaplavované louce na jižním břehu. V letošním netradičním roce bylo toto místo téměř suché, takže bekasiny daly přednost bahnitým porostům v jižní části vypuštěné Slatiny. Jednotlivce jsem pozoroval i na vtoku Hostavického potoka. Jejich počet byl kolísající, někdy byli vidět jednotliví ptáci, častěji jich bylo více pospolu. Například Honza Baxa vyfotografoval 4 jedince pohromadě na obnaženém břehu západně od stavidla. 
Bekasiny jsou snad nejplašší bahňáci ze Slatiny a většinou hned jak uvidí člověka buď rychle a legračně utíkají do nejbližšího porostu a nebo rychle odlétají. Proto jsem měl velkou radost, když se mi náhodou podařilo jednu vyfotografovat poměrně zblízka na obnaženém jižním břehu.

Bekasina otavní (Gallinago gallinago)

Bekasina otavní (Gallinago gallinago) se chystá k útěku do rákosí

Bekasina otavní (Gallinago gallinago) v letu

Vodouš bahenní (Tringa glareola)

Nejběžnější z vodoušů, kteří se na Slatině letos objevili. Z let minulých je v avifu zaznamenán jen několikrát v roce 2013.
Letos se začali objevovat podle záznamů v dubnu, vrchol početnosti jsem zaznamenal 14. srpna, kdy jsem pozoroval minimálně 15 kusů, převážně juvenilů. Často se vyskytovali v blízkosti méně početných vodoušů kropenatých (Tringa ochropus), takže byla situace ideální k ujasnění rozdílů mezi těmito podobnými druhy. Dva jedinci byli dokonce odchyceni a kroužkováni. (Záznam odchytu na avifu
Vodouši bahenní si oblíbili zejména kaluž v jižní části nádrže, která však v srpnu dokonale vyschla. Mnoho se jich poté vyskytovalo na obnaženém břehu taktéž v jižní části nádrže, ale i na ostrůvcích, které vystupovaly z vody v době největších veder. Ojediněle jsem pozoroval jednotlivce přímo v bahnech meandrujícího potoka před vtokem do Slatiny. 
Stejně jako u kulíků platí, že i vodouši bahenní nebyli tak plašší, jako ostatní druhy bahňáků, které jsem pozoroval, a občas se nechali i lépe vyfotit.

Vodouš bahenní (Tringa glareola)

Vodouši bahenní (Tringa glareola)

Vodouš bahenní (Tringa glareola)

Vodouš bahenní (Tringa glareola)


Vodouš kropenatý (Tringa ochropus)

Druhý z běžných vodoušů na Slatině, který má tmavší svršek těla a je o něco robustnější než předchozí popisovaný, tady byl pozorován podle avifu jednou v roce 2010, dvakrát v roce 2012 a několikrát v roce 2013.
Letošních záznamů je přes 30 a vrchol početnosti jsem pozoroval na začátku července, kdy jsem pozoroval minimálně 6 jedinců, Denis Matthey dokonce 12, většinou se tu ale vyskytovali 2-3 jedinci. Skupina kroužkovatelů vedená panem Vítem Štanclem zde okroužkovala 3 jedince. (Záznam odchytu na avifu)
Vodouši kropenatí se zdržovali na stejných místech jako vodouši bahenní, ale často jsem je pozoroval i v záhybech potoka poměrně daleko od nádrže. Tento druh se mi nepovedlo ani jednou pořádně vyfotografovat, je celkem plachý.

Vodouš kropenatý (Tringa ochropus)


Vodouš kropenatý (Tringa ochropus)

Vodouš kropenatý (Tringa ochropus)

Další vodouši rodu Tringa

Ze Slatiny je udáván z letošního roku výskyt dalších dvou druhů vodoušů. Jedním z nich je vodouš šedý (Tringa nebularia), který byl pozorován podle avifu pětadvacetkrát, především v dubnu a několikrát v květnu. Já jsem ho pozoroval 3x, ale ještě v době, kdy jsem nebyl schopen pořídit lepší fotografický záznam. Dalším vodoušem je vodouš tmavý (Tringa erythropus). Tento druh zde pozoroval Ondřej Kauzál. Jednalo se od dva juvenilní jedince, kteří se zde zastavili zřejmě pouze na jeden den. Pan Kauzál mi poslal i dokumentační video. 

Pisík obecný (Actitis hypoleucos)

Pisík obecný je svým pískavým hlasem nápadný až až, vzhledem však už tolik ne. Chováním při sběru potravy připomíná vodouše bahenního, liší se však kresbou a je mnohem menší.  V minulosti byl na Slatině pozorován každoročně (záznamy od roku 2010), ne však příliš často. Za letošní rok je zapsáno záznamů 20, s tím, že číslo se nejspíše ještě zvětší, protože byl spolu s vodoušem bahenním jediným druhem, který jsem při mé poslední návštěvě slatiny pozoroval.
Letos se zde začali objevovat v dubnu. Jejich početnost byla kolísající, nedá se stanovit doba, kdy jich bylo nejvíce. Nikdy se jich na lokalitě nezdržovalo mnoho, nejvíce jsem jich napočítal 5.
Pisíci se objevovali především na březích po celém obvodu nádrže, často také u bahnitého vtoku potoka.
Vzhledem k jejich menšímu vzrůstu a nemalé plachosti se mi nepovedli ani jednou pěkně zachytit, takže fotky velmi dokumentační.

Pisík obecný (Actitis hypoleucos)

Jespák obecný (Calidris alpina)

V databázi avif je Slatina jediným místem v Praze, kde se tito ptáci vyskytují. Jedno pozorování je z roku 2010 a další 4 z letošního roku, z toho dvě pozorování jsou ve stejný den, zřejmě i stejného jedince. Ve všech pozorováních se jednalo o jedince ve svatebním šatu, jen jedno pozorování z dubna není upřesněno. 
Osobně jsem pozoroval tento druh jednou a jednalo se o samce ve svatebním šatu. Fotografie jsou nekvalitní, pouze dokumentační, nechtěl jsem se ani pokoušet o nějaké přibližování. 

Jespák obecný (Calidris alpina), samec ve svatebním šatu

Jespák bojovný (Philomachus pugnax)

Tento velký druh jespáka byl na Slatině v minulosti pozorován jen 1x a to v roce 2013. Letos avif udává 7 pozorování. V šesti případech se jedná o jednotlivce, v jednom případě byly pozorovány 3 kusy. 
Měl jsem štěstí se setkat s jedním juvenilním jedincem 14. srpna. Pořídil jsem i dokumentační foto.

Jespák bojovný (Philomachus pugnax)

Jespák bojovný (Philomachus pugnax) a čejky chocholaté (Vanellus vanellus)

Jespák bojovný (Philomachus pugnax)

Jespák šedý (Calidris temminckii)

Jednou byli na Slatině pozorováni i dva jespáci šedí. Autor pozorování je Ian Moran. 

Dodatek

Všechny údaje o početnosti, které nejsou brané z mých vlastních pozorování, jsou vybrány z vyhledávání v databázi avif. Mohou být tím pádem zkreslené, pokud se mi nějaký záznam skryl, nebo někdo do avifu nezapisuje, případně pokud se mi nějaký záznam nepodařilo vyhledat. 
Tento rok na Slatině pro mě byl velkou zkušeností a v určování bahňáků jsem se díky tomu o mnoho zlepšil. Děkuji všem, kteří mi s určováním pomáhali a kteří mi o Slatině dávají informace. Doufám, že už brzy toto místo dostane ochranu, kterou si zaslouží. 

Žádné komentáře:

Okomentovat