Tu situaci zažívám skoro denně. Na sociální síti (nejčastěji Instagramu) na mě vyskočí neskutečně dobrá a neobvyklá fotografie ptáka. Může to být vlha vyfocená s kořistí v zobáku tak blízko, že nejde uvěřit, že se autorovi podařilo tak blízko dostat, může to být tropický druh ptáka, který neznám a vymyká se všem jiným. ,,Jak to sakra dokázal?" zněla by v minulosti první otázka, případně probuzená zvědavost, co že to je za druh, který mě tak překvapil. Dnes mě okamžitě napadne, zda nesleduji dílo umělé inteligence (dále jen AI z anglického artificial inteligence). Je to smutné. Místo obdivování schopných lidí za aparátem hloubat nad tím, zda vás někdo nechce podvést. To je ale realita dnešních sociálních sítí. A problém má hned několik vrstev.
 |
| Obrázek vygenerovaný AI z jedné Facebookové stránky. Moji sledující snad poznají, že lindušky (nebo co to má být) svá mláďata na zádech rozhodně nenosí. Za povšimnutí stojí i to, že pták má na jedné noze o prst navíc. Realita je však taková, že tisíce lidí mají pocit, že takto to v přírodě normálně vypadá. |
