Nelajkujte fejky! Umělá inteligence a focení ptáků

Tu situaci zažívám skoro denně. Na sociální síti (nejčastěji Instagramu) na mě vyskočí neskutečně dobrá a neobvyklá fotografie ptáka. Může to být vlha vyfocená s kořistí v zobáku tak blízko, že nejde uvěřit, že se autorovi podařilo tak blízko dostat, může to být tropický druh ptáka, který neznám a vymyká se všem jiným. ,,Jak to sakra dokázal?" zněla by v minulosti první otázka, případně probuzená zvědavost, co že to je za druh, který mě tak překvapil. Dnes mě okamžitě napadne, zda nesleduji dílo umělé inteligence (dále jen AI z anglického artificial inteligence). Je to smutné. Místo obdivování schopných lidí za aparátem hloubat nad tím, zda vás někdo nechce podvést. To je ale realita dnešních sociálních sítí. A problém má hned několik vrstev. 

Obrázek vygenerovaný AI z jedné Facebookové stránky. Moji sledující snad poznají, že lindušky (nebo co to má být) svá mláďata na zádech rozhodně nenosí. Za povšimnutí stojí i to, že pták má na jedné noze o prst navíc. Realita je však taková, že tisíce lidí mají pocit, že takto to v přírodě normálně vypadá.

Místo focení generování

V posledních letech zaplavily internet obrázky generované AI. Nástroje na jejich generování totiž začaly být poměrně dobře dostupné a hlavně z neurčitých abstraktních pohledů se již výsledky posunuly velmi blízko realitě a v některých případech se jí blíží natolik, že nepozorné oko snadno usoudí, že o realitu jde. Kdokoliv tak může tvořit toto umění z pohodlí svého domova a na některých stránkách i zadarmo. Placené verze  dokážou ztvárnit realitu samozřejmě lépe. Osobně se v daných programech vůbec nevyznám, každý kdo na internetu čas od času zabrouzdá už ale na některé výsledné obrázky z takových programů narazil. Mezi ty volně využitelné patří třeba Canva nebo DeepAI, moje chabé pokusy s nimi při psaní tohoto článku ale moc slavně nedopadly. Zejména na Facebooku na mě v posledních letech vyskakovaly různé obrázky fantaskních ptáků zcela nereálných tvarů a barev. Že jde o fikci nikde zmíněno není a autoři těchto výtvorů to dělají zřejmě schválně.

Jeden by si řekl - neškodné blbnutí lidí, co jsou moc líní tvořit vlastními silami. Pak se podívá na dosah takových příspěvků. Nezřídka mají tisíce palců nahoru (tzv. lajků) a stovky komentářů, provolávajících hesla jako "příroda je mocná čarodějka". Komentáře odkazující na to, že jde o obrázek generovaný AI jsou ve značné defenzivě a ve stovkách pochvalných reakcí zanikají. Tisíce lidí tedy zjevně nezvládají rozeznat naprostou fikci do té míry, že na ni dokonce pozitivně aktivně reagují a domnívají se, že daný objekt je reálný přírodní úkaz. Jen velmi málo fotografů přírody, které znám, dostává tolik reakcí, jako právě tyto výtvory. Problém je v tom, že tak čím dál víc odtrhávají reagující uživatele od reality, kterou mohou v přírodě pozorovat a ti pak mají o jejím fungování zcela zkreslené představy. Prohlubuje se tak čím dál znatelnější propast mezi přírodou a člověkem. Zmínit musím i to, že pokud někdo získává tisíce reakcí na příspěvky, může na tom i celkem snadno vydělat prostřednictvím reklamy a podobně. 

Stránky tohoto ražení jsou ještě slabým odvarem toho, jak může AI člověka zrazovat. Podvrhy jsou totiž snadno rozeznatelné a na seriózních platformách snad neprosaditelné. Některé programy vám ale dovedou vygenerovat už poměrně dost realistické obrazy, které na první pohled od opravdové fotografie tak snadno rozeznat nelze.

Část ze stovek komentářů k úvodnímu obrázku tohoto článku.

Jeden příklad za všechny

S naprosto šíleným příkladem použití AI k obalamucení publika jsem se v poslední době setkal na Instagramu na stránce jakéhosi Michala Jandy (@janda_michal). Zda je jméno reálné, těžko říct, většina jeho tvorby ale s realitou nemá nic společného. Profil je plný vygenerovaných obrázků, přičemž jde o mix ptáků, koťátek, vážek, zajíčků atd. Autor se neváhá rozvášnit a přidal i obrázek komára, kterak pije z kapičky krve na listu. Zajímavý nápad, docela bych chtěl vědět, zda by to v reálu fungovalo. Za tyto své výtvory sbírá tisíce lajků a podařilo se mu nakupit přes 22 tisíc sledujících, což je víc než má naprostá většina českých předních fotografů přírody. Například Ondra Prosický má sledujících přes sedm tisíc, Petr Bambousek lehce přes deset tisíc, Petr Juračka potom necelých šestnáct tisíc. Jasně, pro tyto fotografické předáky naší scény není Instagram hlavní platformou, chtěl bych tady ale zasadit do kontextu, jaká jména nechává generativní umění v podání pana Jandy za sebou.

Opět se nabízí otázka; co je na tom? Našel volnou díru na trhu a jeho tvorba se lidem líbí. Problém je, že autor uvádí, že jde o divokou přírodu z jižních Čech, jak se můžeme dozvědět v popisku jeho fotografií. Pokud se ho někdo dotáže, zda nejde o AI, daného člověka si okamžitě zablokuje nebo ho přesvědčuje, že jeho fotka je opravdová. Jde tedy o zcela vylhaný profil. Ptáci na fotkách jsou často neexistující druhy, případně takové, které v ČR vůbec nežijí. Vážky na jeho fotkách mají víc nohou než opravdové vážky. Samozřejmě, stát se může, že vážka o nohu přijde, ale že by jí narostlo o pár nohou navíc, to jsem tedy ještě neviděl... Snímek volavky stojící se "svými mláďaty" ve vodě je také legrační. Volavčí mláďata opouští hnízdo již plně opeřená a se svými rodiči se dále nezdržují, pane Michale. Mláďata navíc vypadají jako leccos, jen ne jako mláďata volavek. Bizarních příkladů z tvorby na tomto profilu by se dalo vyjmenovat spousty.

Alarmující je, že odkaz na Shutterstock u něj v popisku nás dovede na profil, kde inzeruje tyto výtvory k prodeji, a to včetně "volavky s mláďaty" a také mutanta orlovce, káněte a raroha jak sbírá rybu z hladiny rybníka. Není to náhodou napadnutelné? Snímky ze Shutterstock jsou chráněny a nemůžu je sem sdílet, ale můžete si je rozklinout a prohlédnout nejnovější přidané snímky. Pána zřejmě napadlo, že když mu to vychází na Instagramu, je na čase s tím nějakou tu kačku vydělat. Z profilu na Shutterstock se dá ještě vypozorovat věc další - starší přidané fotky na tomto profilu odpovídají celkem obyčejným mobilovkám, některé jsou nevkusně upravené. Zajímavé, že o dva roky později pan Janda "fotí" dechberoucí makro. Tak rychlé zlepšení bych přál každému začátečníkovi. 

Neberte mě špatně, nehodlám spustit veřejný lynč tohoto profilu. Pravdou je, že takových, jako je on, je jistě víc, jen buď nejsou tak úspěšní, případně se ke mně jejich tvorba zatím nedostala. I tak by bylo od něj chlapácké přiznat barvu a alespoň u svých příspěvků uvádět, že nejde o realitu. Většině sledujících to bude stejně jedno. Tím by se ale nic nevyřešilo. Přijdou další, kteří tento styl dotáhnou ještě dál. Už zde to zašlo docela daleko. Profil sledoval i třeba časopis Naše Příroda. Několik mých sledujících mi psalo, že profil sledovali také a až po mém upozornění si všimli, že tam není něco úplně v pořádku.   

Odpusťte strašnou kvalitu následných ukázek. Pan Janda mě okamžitě, kdy jsem pár jeho výtvorů nasdílel s příslušným komentářem, zablokoval a lépe je tedy zobrazit aktuálně nemohu. Ona to nakonec ale zas taková škoda není... 

Na první pohled není pro každého patrné, že jde o profil plný AI výmyslů. Některé fotky jsou možná i reálné, což může vyvolávat pocit autenticity.

Můj favorit. Volavka popelavá s mláďaty, která připomínají nejvíc asi mláďata člunozobce. Mládě vlevo má navíc tři nohy.

Americká sojka chocholatá lovící šídlatku nad hladinou rybníka v jižních Čechách. Divoké ptáčkařovo snění? Kdepak, pan Michal Janda takové fotografie běžně pořizuje v jižních Čechách... 19.5 tisíce srdíček a 365 komentářů si vysloužil od svých sledujících.

Co je ještě snesitelné?

Abych byl zcela fér, musím dodat, že problém nezačíná a nekončí u fantaskních obrazů vyvolaných počítačovým programem. Umělá inteligence je denní kávou i mnoha těch "poctivých" fotografů, včetně mě (pokud odpustíte, že se tak směle mezi ně řadím). Umělá inteligence totiž pomáhá nejen ke kreativitě jedinců, kteří holdují generování obrázku namísto zachycování reality. Fotografové mají různé pomocníky pracující na základě AI, které nejsou nijak kreativní, přesto výsledné fotografii pomohou. Mluvím tady zejména o digitálním odstranění šumu, generativní výplni a rozšíření nebo automatickém odstranění rušivých elementů z obrázku. 

Každý fotoaparát vyprodukuje v obrázku digitální šum. Čím vyšší citlivost senzoru nastavíme, tím bude šumu víc. Jde o jeden z největších problémů při úpravě fotografií a naprostá většina z nás prahne po fotkách, kde šum příliš vidět není, ideálně vůbec, a to už při pořízení. Toho se v mnoha případech nevyvarujeme. Při úpravě fotky tak máme možnost šum redukovat. Dříve se používala manuální redukce šumu, kde jste zkrátka několika táhly ovlivňovali počítačový program tak, aby šum do jisté míry odstranil. Tento nástroj byl relativně dobře využitelný, ale ne vždy byly výsledky perfektní. V současné ale dostaly slovo nástroje využívající umělou inteligenci. Jde například o produkty Topaz Denoise, Enhance v programu Adobe Lightroom, případně odšumovací algoritmus programu DxO pure raw. Klinete, nastavíte požadované množství redukce, chvíli počkáte a šum je pryč. Téměř dokonale a při zachování detailů. 

Opět si říkáte; co zas tomu bláznovi vadí? Dřívější metoda také na základě určitého algoritmu dopočítala pixely tak, aby šum zmizel. To ano. Ale moderní metody AI asistovaného odstranění šumu nepracují přímo s vaší fotografií. Tyto metody vytvoří kopii vaší fotografie, která je zbavena šumu. Nepracujete tedy s daty přímo z vašeho fotoaparátu, ale s kopií těchto dat vytvořenými algoritmem daného programu. Pro mě je to určité etické dilema, ale zatím tento způsob redukce šumu používám, stejně jako mnoho dalších fotografů. Daty k následnému výroku nedisponuji, nicméně se domnívám, že používání těchto nástrojů je dnes ve fotografii divoké přírody normou. 

Generativní výplně a rozšíření se dají použít například pokud potřebujete nahradit část fotografie méně rušivou náplní. Dá se použít pokud potřebujete fotku zvětšit a vypočítat tak věrné okolí do okrajů, které jste prostě nevyfotili. Podobně funguje odstranění rušivých elementů ve fotce. Nejčastěji jde o otravnou větvičku trčící do záběru, může ale jít i o poměrně velké oblasti, které se rozhodnete nahradit, či smazat. To se dá vyřešit, ale starým dobrým klonováním, výsledek je ale stejný, respektive při klasickém klonování (kdy kopírováním z jiné části obrázku cílovou oblast postupně vyměníte) je výsledek o něco lepší. AI pomůcky v tomto případě zatím nejsou, alespoň v Adobe Photoshopu dokonalé. Rozdíly jsou ale tak malé, že je divák jen těžko postřehne. 

Zásadní je, že výše uvedené příklady pouze pomáhají fotografovi dotáhnout jeho práci ke kýženému výsledku. Na jejich začátku nestojí příkaz zadaný počítačovému programu, ale hodiny práce v terénu. Některé tyto úpravy jsou navíc zakázány ve fotografických soutěžích, kam musíte doložit k vybraným finálovým fotografiím i surová data z fotoaparátu (tzv. raw soubor). 

Mnou vygenerovaná sýkora koňadra na krmítku pomocí volného AI programu na generování obrázků. Jak vidíte, i na generování obrázků je třeba určitá schopnost, kterou já postrádám...

Co s tím? 

Je jisté, že s AI výtvory, které jsou vydávány za realitu se budeme setkávat čím dál častěji. Je nevyhnutelné, že tisíce lidí je budou považovat za pravé. My s tím můžeme udělat to, že budeme na podvody poukazovat (nejlépe formou zpráv těmto profilům, případně jeho sledujícím a nezvyšovat tak jejich dosah), sdílet obsah opravdových fotografů. Říkat lidem, kteří na vygenerované umění reagují, jaká je pravda. Pokud vám přijde, že obsah porušuje pravidla dané platformy, nahlašte to. To je podle mě jediné, co můžeme aktuálně s daným problémem udělat.  

Je dobré si taky říct, že nejde o všechno a kvalitní obsah si vždy najde své sledující. Podobným záležitostem navíc již fotografie čelila, třeba při rozvoji různých programů na úpravu fotografií. Osobně je pro mě při focení zdaleka nejdůležitější proces. Vyjdete ven brzy ráno, čekáte na zvířata, snažíte se je dostat do hledáčku v dobrém světle a kompozici. Když záběr vyjde, je to krásný pocit. Pocit, který bych přál panu Jandovi i jakémukoliv jinému člověku, který raději místo tohoto procesu napíše pár řádků do počítačového programu. 

Lejsek západoghátský z Indie, jedna z mých nejvzácnějších fotek. Není dokonalá, ale je moje a navždycky si zapamatuji, jak jsem ji pořídil.