Czech Birder: Čtvrtý záznam racka mořského pro Prahu

Den sčítání prvního kola prezidentské volby jsem věnoval nakonec ptákům. Ráno jsem vedl komentovanou vycházku za ptáky zimujícími u Vltavy v Troji, kdy jsme spolu s přibližně dvaceti účastníky viděli třeba mladého samce hohola severního (Bucephala clangula) nebo pár hvízdáků eurasijských (Mareca penelope). Podařilo se taky přečíst odečítací kroužek volavky popelavé (Ardea cinerea), červená C93, což je samice, která se vylíhla v roce 2019 nejspíš v Zoo Praha a označena tamtéž. Protože se v centru Prahy vyskytovala už dlouho hoholka lední (Clangula hyemalis), vzácná severská kachna, chtěl jsem se rovnou jet podívat, zda na mě ještě nepočká. Protože mi ale bylo v deseti stupních velké vedro, rozhodl jsem se otočit se doma pro převlečení a do centra vyrazit až pak, pokud mi zůstane chuť. Naštěstí zůstala, a tak jsem okolo druhé hodiny odpolední již stál nad Šítkovským jezem na Jiráskovu mostu.

Racek mořský (Larus marinus) s kulisou domů Nového Města.

Šítkovský jez je místo, kde se zřejmě z celého centra Prahy nejlépe pozorují velcí rackové, tedy racci rodu Larus s rozpětím křídel okolo půldruhého metru. Nejčastěji se u nás setkáváme s rackem bělohlavým (Larus cachinnans), méně početný je pak racek stříbřitý (L. argentatus) a vzácně se pak může objevit i racek středomořský (L. michahellis). Určování racků je obecně těžký oříšek, u těchto tří druhů to platí obzvlášť, svědčí o tom i to, že dříve patřili pod jeden druh, než se podařilo spolehlivě kvantifikovat morfologické a genetické rozdíly, které nové tři druhy definovaly. Je tedy poměrně zábavné, i když někdy dost frustrující, se snažit tyto tři druhy určovat. Já se takhle chodím zlepšovat skoro vždy, když to jde, přičemž i odečítám kroužky a zjišťuji díky tomu, odkud a kam pozorovaní jedinci létají. Moji oblíbenci jsou zejména dospělí rackové stříbřití, kteří mi přijdou velmi elegantní se svými šedými kapucemi a světlýma očima, ale i běžní rackové bělohlaví mají něco do sebe.

Racek bělohlavý (Larus cachinnans), nejběžnější druh velkého racka v Praze, se Šítkovským jezem v pozadí.

Toho dne bylo na Vltavě v centru racků velmi mnoho. Na jezu jich přede mnou sedělo něco mezi dvaceti a třiceti, což brzy odpoledne rozhodně není pravidlem. Krásně jsem si je tak mohl prohlížet a našel jsem mezi bělohlavci i dva nebo tři celkem jasné racky stříbřité. S kroužky to bylo skoupější, dokázal jsem přečíst pouze dva z nich, jeden jen s vypětím všech sil, protože byl velmi poškozený. Když už jsem se málem chystal k odchodu, praštil mě do očí jeden z ptáků, kteří zrovna přiletěli odpočívat na jez. Jeden z nich má tmavý hřbet! Rychle mířím stativák a není nejmenších pochyb, dívám se na racka mořského (L. marinus) ve třetí zimě. Prozrazují ho růžové nohy, silný zobák a tak trochu zvláštně umístěné oko, které propůjčuje hlavě tohoto druhu takový "přitroublý" výraz. Tedy aspoň mně to tak často připadá.

Jestlipak si mají pražští holubi co říct s mořským rackem?

Zpočátku vzácný host klidně seděl na jezu mezi ostatními racky a občas trochu prohnal holuby, asi po deseti minutách začal aktivně obletovat okolí v blízkosti mostu, který jednou nebo dvakrát i přeletěl, přičemž ho často naháněli ostatní velcí rackové. Naletoval i do peřejí, kde se snažil něco sbírat, chvílemi plaval na hladině. Asi za dvacet minut nabral výšku a zmizel kamsi proti proudu Vltavy. Znovu jsem ho dohledal na stejném místě už za šera, asi okolo čtvrté hodiny, když jsem se vracel z neúspěšného hledání hoholky. Pozorování se neslo v dost podobném duchu jako o pár hodin předtím. Nejdříve klidně seděl na jezu, pak chvíli poletoval kolem, nějakou dobu taky s jinými racky poseděl na hladině řeky a nakonec ve výšce kroužil nad Prahou. Naposledy jsem ho spatřil jak sedá nejspíš na Staroměstský jez.

Racek mořský v peřejích Vltavy.

Ačkoliv pro mě racek mořský není v Česku úplnou novinkou (pozoroval jsem ho doposud na našem území už pětkrát, naposledy pár dnů zpátky na jezeru Most), pořád se jedná na území Prahy o velkou raritu. Podle Faunistické komise ČSO se jedná teprve o čtvrtý záznam na území hlavního města (po jednom záznamu v letech 2012, 2018 a 2019) a teprve podruhé se ho podařilo vyfotografovat. Jde pro mě o 192. ptačí druh pozorovaný v Praze.