Kroužkování ptáků nám přináší cenné údaje o sezónních přesunech, populační dynamice, věrnosti lokalitám a dalších detailech ze života opeřenců. Obvyklým způsobem odchytu ptáků je stavba nárazových sítí, do kterých se pták chytí, kroužkovatel jej z nich vyplete a na kroužkovacím stanovišti mu nasadí na nohu malý kovový kroužek. Ornitologický kroužek nese jedinečnou kombinaci čísel, která daného jedince spolehlivě identifikuje kdekoliv na světě. Od roku 2021 jsem aktivním kroužkovatelem a kroužek jsem nasadil 2010 jedincům ptáků. Asi největší touhou každého kroužkovatele je dozvědět se, jak se ptákům s jejich kroužkem daří, tedy dostat tzv. zpětné hlášení. To vzniká tak, že případný nálezce ptáka s kroužkem odešle číslo kroužku příslušnému pracovišti, tedy kroužkovací stanici (u nás funguje pod záštitou Národního muzea). Bohužel ne vždy jsou tyto zprávy šťastné, například u mě z osmi zpětných hlášení o odchytu mnou kroužkovaných ptáků jde o pět údajů o mrtvých jedincích. V tomto krátkém článku bych se rád pozastavil nad některými zajímavějšími z nich.
 |
| Vyjma zahrady kroužkuji v podstatě jen tady: v křovinách u obce Hradešín. Pak ještě na odchytové akci na Červenohorském sedle. Na lokalitě natahuji 62 metrů sítí. |
Kočky útočí
Před několika dny mi dorazilo zpětné hlášení ze vzdáleného Španělska. Šlo o samici pěnice černohlavé (Sylvia atricapilla), kterou jsem okroužkoval 1. října loňského roku v křovinách na Hradešíně. Bohužel nešlo o zpětný odchyt kroužkovatelem, nýbrž kočkou, která pěnici ulovila nedaleko města Girona, 1287 km daleko od místa okroužkování. Mrtvolka ptáka byla nalezena 14. února tohoto roku, tedy 136 dní od data kroužkování. Je to doposud nejvzdálenější nález ptáka s mým kroužkem.
Kočka taky zabila jednoho z kosů, které jsou okroužkoval u nás na zahradě 29.9.2021. Kočka kosa chytila, potrhala a nechala u nás na pozemku, nalezl jsem ho 13.11. stejného roku, tedy 44 dní od okroužkování. Jde jen o další důkaz o tom, že kočky zdaleka všechny své úlovky neodnáší na práh svým majitelům, ale často je nechají někde ležet. Kočky jsou bohužel u nás zodpovědné za miliony mrtvých ptáků ročně a řadí se tak po boku se skleněnými plochami a silničním provozem k nejzásadnějším lidmi způsobeným faktorům úmrtí ptáků.
Během psaní tohoto článku mi dorazilo další hlášení o zabití ptáka kočkou, tentokrát šlo o sýkoru koňadru, kterou jsem kroužkoval jako mladou samici při odchytové akci na Červenohorském sedle (ČHS) v říjnu 2021, nalezena byla 22. února tohoto roku v Sasku v Německu. Od místa kroužkovaní je to 260 km a pták tak žil po okroužkování 479 dnů.
 |
| 1290 km od místa kroužkování byla nalezena pěnice černohlavá, kterou jsem v říjnu 2022 kroužkoval na Hradešíně. Bohužel ji zabila kočka. |
Prokletá série ES6600X
Dalším smutnou kapitolou zpětných hlášení jsou sluky. Dohromady jsem okroužkoval pouhých 17 jedinců sluky lesní, všechny při odchytové akci na ČHS, 6 jedinců v roce 2021 a 11 v roce 2022. Tento druh se bohužel v některých státech masivně loví, což se projevuje i na návratnosti kroužků. To, že ale dostanu v krátké době hned tři zpětná hlášení o střelených jedincích, jsem přeci jen nečekal. Všechny sluky měly kroužky ze série ES6600x, takže jsem tyto kroužky prohlásil za prokleté.
Jako první přišlo hlášení o střelené sluce ES66007 nalezené v jižní Francii u vesnice Carnac, kterou střelili někdy v týdnu před 18. listopadem 2022. Po okroužkování na ČHS tak žila do svého skonu maximálně 25 dnů. Další hlášení jsem dostal soukromou korespondencí od kamaráda, kterému známý napsal o nálezu další sluky, tentokrát ES66004. Kroužkoval jsem ji 25. října 2021, nalezena byla 13. ledna tohoto roku přibližně ve středu Apeninského poloostrova. Jelikož italská kroužkovací stanice v současnosti není plně funkční, čekám stále až toto zpětné hlášení dorazí oficiální cestou, stejně jako hlášení o mnou kroužkované července na podzim 2021, která byla odchycena při kroužkování v severní Itálii. Prozatím poslední (a v případě sluk doufám, že úplně poslední) hlášení přišlo o tři dny později, kdy byla sluka s kroužkem jen o číslo novějším (ES66005) střelena 30. listopadu 2022 v severní Itálii. Tuhle sluku jsem také kroužkoval v roce 2021, přesně 29. října. Volnosti si od okroužkování tedy užívala necelých 400 dnů. Hlášení přišlo oficiální cestou, kroužkovací stanice v Itálii tedy přeci jen do nějaké míry funguje.
 |
| Jedna ze sluk kroužkovaných vloni na podzim na Červenohorském sedle v Jeseníkách. |
 |
| Nálezy sluk s mými kroužky. 1) ES66004, 2) ES66007, 3) ES66005. Všechny byly okroužkovány při migraci na Červenohorském sedle (bod č. 4). |
Velká vzácnost na závěr
V loňském roce jsem poprvé vyzkoušel odchyt slavíků tmavých a dalších srpnových nočních migrantů. Tyhle dny byly z nejhezčích za celý rok. Teplé jasné noci sváděly k dlouhému vysedávání na židličce na kroužkovací lokalitě a rozjímání pod hvězdnou oblohou. Sítě jsem vždy natáhl ještě před soumrakem, reproduktory lákající noční cestovatele jsem umisťoval až během noci. Nad ránem jsem roztáhl sítě a pak už jen čekal, co se ukáže. Mezi plejádou cvrčilek a rákosníků (nezvyklí návštěvníci v suchých křovinách) a taky několika slavíků obecných se asi na třetí pokus taky ukázal první slavík tmavý, vůbec první můj tmavík pozorovaný (tedy odchycený) v ČR.
Odchyty pokračovaly až do konce srpna, poslední odchyt byl symbolicky 31.8. Jeden z odchytů ale zaznamenal nebývalý úspěch. Zrovna byl u mě na návštěvě nestor západočeské ornitologie, Libor Schröpfer (jeho stránky si můžete prohlédnout kliknutím na text). Bylo to 25.8. a toho dne odpoledne jsme zase natáhli sítě na Hradešíně, vše šlo jako vždy bez komplikací. Druhý den jsme hned na první kontrole v síti zastihli jednoho slavíka tmavého. Na další kontrole v síti visel další slavík, který vypadal na tmavého, a měl na noze jasně se blýskající kroužek. První mě napadlo, že je to tmavík, kterého jsem zrovna vypustil. Jak jsem se mýlil se ukázalo až při vytahování ze sítě, když jsem si nevěřícně na kroužku přečet nápis "STOCKHOLM".
V ČR se dohromady v historii kroužkování podařilo odchytit pouze tři slavíky tmavé s kroužky z cízích zemí. Tento pták byl nakonec dospělý, vylíhl se tedy minimálně na jaře roku 2021, a je tím pádem teprve prvním dospělým slavíkem tmavým, který byl na našem území odchycen s kroužkem z ciziny. Ve zbylých dvou případech šlo o mladé ptáky. Nakonec jsem dostal hlášení, že pták byl kroužkován ve vesnici Sundre na jihu švédského ostrova Gotland 12.5.2022. Do mé sítě tedy zabloudil 106 dnů od okroužkování. Vzdálenost mezi místem okroužkování a zpětného odchytu je 796 km.
 |
| Vzácný slavík tmavý s kroužkem ze Švédska chvíli před vypuštěním. V pozadí Libor Schröpfer. |
Žádné komentáře:
Okomentovat